#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Mezinárodní kongres WPA


Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 104, 2008, No. 1, pp. 42-43.
Kategorie: Kongresy, konference, kurzy

Postřehy z konference

(Austrálie, Melbourne, 28. listopadu - 1. prosince 2007)

Světová psychiatrická společnost (WPA) je nejvýznamnější a nejvšestrannější představitelkou našeho oboru. Jejími kolektivními členy je více než 150 národních a regionálních odborných společností, které čítají dohromady 150 000 psychiatrů a dalších odborníků. WPA pořádá každý rok celou řadu konferencí, mezinárodních, regionálních, tematických a jiných po celém světě. Na jednu z nich vždy klade největší důraz. Jednou za 3 roky to je světový sjezd,  ostatní roky to je „mezinárodní“ kongres. V roce 2007 kongres hostila Royal Australian and New Zealand College of Psychiatrists v Melbourne. Konferenční centrum (Melbourne Exhibition and Convention Centre) je velmi moderně vybaveno a leží ve středu velkoměsta obklopeno celou řadou hotelů a dopravně dobře zabezpečeno. Konference se zúčastnilo více než 3500 odborníků. Největší počet, asi 2000, jich bylo z hostitelského regionu (obr. 1).

Obr. 1. Pozvání do Prahy - 2008 na WPA fóru za účasti vedoucích představitelů světové psychiatrie. Sedící zleva: Miguel Jorge, sekretář WPA pro sekce, Mario Maj, budoucí prezident, Juan Mezzich, prezident WPA, John Cox, generální sekretář WPA, Helen Herman, sekretář pro publikace a hostitelka konference v Melbourne.
Pozvání do Prahy - 2008 na WPA fóru za účasti vedoucích představitelů světové psychiatrie. Sedící zleva: Miguel Jorge, sekretář WPA pro sekce, Mario Maj, budoucí prezident, Juan Mezzich, prezident WPA, John Cox, generální sekretář WPA, Helen Herman, sekretář pro publikace a hostitelka konference v Melbourne.

Mezi aktivními účastníky bylo tentokrát i dosti českých a moravských prezentujících autorů (E. Češková, L. Kališová, H. Kučerová, K. Látalová, L. Pidrman, R. Přikryl, J. Raboch a J. Vevera). Mezi tematická sympozia bylo zařazeno i jedno česko-australské (Evaluation and management of aggression in psychiatric patients), kterého se zúčastnil ve formě spolupředsednictví i významný soudní psychiatr Paul Ullen z Monash University z Melbourne. Všechna sdělení přinesla vlastní nová data (Vevera o genetických nálezech u impulzivně násilných delikventů, Češková o agresivitě a antipsychotické léčbě pacientů s první epizodou schizofrenie (obr. 2) a Raboch o použití omezovacích prostředků u nedobrovolně hospitalizovaných pacientů), která byla živě diskutována celou řadou posluchačů i velmi trefně a fundovaně prof. P. Mullenem (obr. 3). Je dobře pro naši národní psychiatrii, že se již dokáže takto prezentovat na světovém fóru a ukazuje i tak na svoji připravenost hostit v tomto roce (20. - 25. 9. 2008 v Kongresovém centru v Praze) 14. světovou psychiatrickou konferenci.

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Předseda Organizačního výboru WPA

Praha 2008

Tradiční přístupy k léčbě u australských domorodců a další poznatky z kongresu WPA v Melbourne

Začátek konference byl doprovázen vcelku poklidnou demonstrací uživatelů psychiatrické péče, kteří se sami označovali jako „survaivers of psychiatric treatment“. Demonstranti rozdávali účastníkům konference materiály, ve kterých je informovali o tom, že mnoho osob propuštěných z psychiatrických zařízení je i nadále nuceno užívat léky, a že roste počet pacientů, kteří dostávají „elektrošoky, někdy též zvané ECT“, a že v mnoha zemích jsou tyto aplikovány bez anestezie. V negativním hodnocení posledního bodu se názory profesionálů a demonstrantů jistě shodují. A stojí za připomenutí, že to byly právě pacientské organizace, které v Turecku, které je dle WPA považováno za součást Evropy, prosadily v r. 2000 užívání anestezie při ECT.

Po obvyklých uvítacích projevech nás australští pořadatelé překvapili kulturním vystoupením, které představovala chlapecká taneční skupina Syrový Kov. Po jejich stepování se za pódiem ozval křik a po chvíli se objevil Australan na koni, který se mlčky vyšplhal na pódium, několikrát práskl bičem a pak suše poručil, abychom ho následovali. Někteří z nás se chvíli obávali, zda se nejedná o další akci demonstrantů, ale křivdili jsme jim, čekal nás příjemný večírek na uvítanou.

V odborném programu byl velký prostor věnován léčbě akutních reakcí na stres a PTSD. Prof. Shalev nás seznámil s výsledky rozsáhlé izraelské studie zaměřené na prevenci a terapii PTSD. Zjistil, že úspěšnost podávání antidepresiv se neliší od placeba. Dalším novým zjištěním bylo, že časné intervence, během prvního měsíce, měly stejnou úspěšnost jako intervence pozdní. Toto překvapivé zjištění je v rozporu s našimi představami o optimální léčbě jiných psychických poruch, např. schizofrenie. Nejúspěšnější byly léčba KBT a terapie prolongovanými expozicemi (PE), které se od sebe nelišily a byly o něco účinnější než čekání na léčbu – uzdravilo se 22 % pacientů na čekací listině a 33 % ze skupin s KBT a PE. V další přednášce prof. Salkovskis připomněl, že jedno z největších překvapení připravila psychiatrům studie Barlowa (JAMA 2000), ve které autor ukázal, že při delší době sledování kombinace terapie antidepresivy a KBT vede k výrazně většímu počtu relapsů panické poruchy než terapie AD či KBT samostatně. Nejúspěšnější byla KBT.

Pozoruhodný zážitek nabízel workshop nazvaný tradiční léčitelství a duševní zdraví původních obyvatel. Schopnost léčit je u australských domorodců pokládána za dar, který léčitel předává jednomu ze svých mužských potomků nebo příbuzných krátce po jeho narození. Dva léčitelé z kmene Ngangkari zde hovořili o svých zkušenostech s léčbou původních obyvatel a prezentovali několik kazuistik. Pánové Tjilari a Peters jezdili ve staré Toyotě po australských pouštích, navštěvovali původní obyvatele a někdy byli zváni i do místních nemocnic ve větších městech. Celou akci zorganizovala a náklady na cestu obou léčitelů hradila Ženská rada původních obyvatelek.

V první kazuistice demonstrovali léčbu chronické únavy a bolesti zad a hrdla u 45letého, mírně obézního míšence. Došli k názoru, že pacienta opustila duše, nebo alespoň její část, protože ji zahnal křik pacientova nově narozeného syna, nevylučovali ale i jinou příčinu útěku tohoto spirituálního útvaru. Terapie spočívala v tom, že si pan Tjilari vytrhl z podbřišku svoji duši a vyslal ji na průzkum okolí. Jeho duše se k němu po několika minutách vrátila a sdělila mu, kde hledat duši pacienta. Jak nám sdělil, skrývala se v keři kus od pacientova domu. Tam ji chytil a vrátil do hrudi pacienta. Algické příznaky v následujících dnech ustoupily. Psychiatři z různých pracovišť (Alice Sprinte, Melbourne) pak sdělovali, že měli dojem, že po návštěvě léčitelů se jejich pacientům ulevilo. Worhshop názorně ukazoval, že hlavní rozdíl mezi lékařem a léčitelem není vždy ve výsledcích, ale v metodě jakou jich dosahují.

Obr. 2. Profesorka Eva Češková z Psychiatrické kliniky LF MU a FN v Brně při své přednášce.
Profesorka Eva Češková z Psychiatrické kliniky LF MU a FN v Brně při své přednášce.

Obr. 3. Předseda, diskutující a řečníci sympozia krátce po jeho ukončení.
Předseda, diskutující a řečníci sympozia krátce po jeho ukončení.

Na konferenci vystoupilo též několik českých a slovenských psychiatrů.

MUDr. Jan Vevera, Ph.D.

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha


Štítky
Adiktológia Detská psychiatria Psychiatria

Článok vyšiel v časopise

Česká a slovenská psychiatrie

Číslo 1

2008 Číslo 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#