Sledování některých faktorů indikujících možnou aut...

Sledování některých faktorů indikujících možnou autoimunitu (protilátky proti melanocytům, tyreoglobulinu, tyreoidální peroxidáze, parietálním buňkám, mikrosomům) u nemocných s vitiligem generalizovaného typu

U skupiny 43 nemocných s vitiligem a u 15 dárců krve byla sledována aktivita některých protilátek s možným vztahem k autoimunitě. Byla použita metoda nepřímé imunofluorescence za použití následujících substrátů: alogenní melanocyty čerstvě uvolněné z tkáňové kultury v suspenzi, melanocyty narostlé na krycích sklech, krysí žaludek (protilátky proti mitochondriím - reakce AMA), HEp-2 buňky (ANA). Reakcí ELISA bylo užíváno pro stanovení protilátek proti tyreoglobulinu (anti-TG) a proti tyreoidální peroxidáze (anti-TPO). Jako pozitivní kontrola byla používána séra od nemocných SLE.U značného počtu nemocných vitiligem (ale i u některých kontrol) byly zjištěny protilátky proti melanocytům. Nejcitlivějším substrátem pro jejich detekci byly melanocyty narostlé na krycích sklech, krysí žaludek (protilátky proti mitochondriím - reakce AMA), HEp-2 buňky (ANA). Reakcí ELISA bylo užíváno pro stanovení protilátek proti tyreoglobulinu (anti-TG) a proti tyreoidální peroxidáze (anti-TPO). Jako pozitivní kontrola byla používána séra od nemocných SLE.U značného počtu nemocných vitiligem (ale i u některých kontrol) byly zjištěny protilátky proti melanocytům. Nejcitlivějším substrátem pro jejich detekci byly melanocyty narostlé na krycích sklech, které měly extendované dendrity (72,0 %), poněkud méně citlivým substrátem byly čerstvě získané suspenze melanocytů kulovitého tvaru (48,8 %). U kontrolních 15 osob (dárci krve) byly antimelanocytární protilátky rovněž relativně častým nálezem (v 33,0 % a 20,0 %). Ve většině případů byly titry protilátek proti melanocytům relativně nízké a pozitivita reakce byla velmi různorodá. Byla pozorována především zrnitá fluorescence jak v jádrech, tak v cytoplazmě, a to zejména v dendritech i perinukleární oblasti, často i kombinované, což souvisí s existencí široké škály melanocytárních antigenů. Pro přesnější diferenciaci bude třeba dalších studií. Souběžně byla pozorována pozitivita protilátek proti tyreoidální peroxidáze (anti-TPO-27,9 %), parietálním buňkám žaludku (APCA - 27,5 %), mikrosomům (AMSA - 27,5 %) a tyreoglobulinu (anti-TG - 13,9 %). Protilátky proti mitochondriím stejně jako antinukleární protilátky byly u všech nemocných vitiligem negativní.

Klíčová slova:
vitiligo - autoimunita - autoprotilátky

Detection of Some Factors Indicating Possible Autoimmunity (Antibodies against Melanocytes, Thyroglobulin, Thyroid Peroxidase, Stomach Parietal Cell, Microsomes) in Patients Suffering from Vitiligo

In a group of 43 patients suffering from vitiligo and 15 healthy persons some types of antibody activity with possible relationship to autoimmunity were measured. In indirect immunofluorescence method following antigenic substrates were used: allogenic melanocytes from tissue cultures (freshly enzymatically released cells without dendrites and separately melanocytes grown on cover glass with extended dendrites) for antibodies against melanocytes, rat stomach (for anti-microsomal antibodies and anti-parietal cells antibodies), rat liver (for antimitochondrial antibodies) and HEp-2 cells for antinuclear antibodies estimation. ELISA reactions were applied for anti-thyroglobulin and anti-thyroid peroxidase antibodies detection.Presence of anti-melanocyte antibodies was a common finding in vitiligo patients. The melanocytes grown on cover-glass with extended dendrites were more sensitive substrate (positive in 72,0 %) in comparison to freshly released spherical cells (positive in 48.8 %). However, also in healthy control group the fluorescence of melanocytes was observed (in 33,0 % and 20,0 % respectively). In most sera the level of antibodies was low and unequal, granular pattern of fluorescence in nuclei, cytoplasm, especially in perinuclear area and/or dendrites or in combined pattern was observed. For further differentiation studies with more precise methods will be needed. Parallel positive results of some antibody examinations were observed, e.g. against the thyroid gland peroxidase (27,9 %), parietal cells of the stomach (27,5 %) , microsomal (27,5 %), thyroglobulin (13,9 %). The antimitochondrial as well as antinuclear antibodies were in all vitiligo patients negative.

Key words:
vitiligo - autoimmunity - autoantibodies

Souhrn

U skupiny 43 nemocných s vitiligem a u 15 dárců krve byla sledována aktivita některých protilátek s možným vztahem k autoimunitě. Byla použita metoda nepřímé imunofluorescence za použití následujících substrátů: alogenní melanocyty čerstvě uvolněné z tkáňové kultury v suspenzi, melanocyty narostlé na krycích sklech, krysí žaludek (protilátky proti mitochondriím - reakce AMA), HEp-2 buňky (ANA). Reakcí ELISA bylo užíváno pro stanovení protilátek proti tyreoglobulinu (anti-TG) a proti tyreoidální peroxidáze (anti-TPO). Jako pozitivní kontrola byla používána séra od nemocných SLE.U značného počtu nemocných vitiligem (ale i u některých kontrol) byly zjištěny protilátky proti melanocytům. Nejcitlivějším substrátem pro jejich detekci byly melanocyty narostlé na krycích sklech, krysí žaludek (protilátky proti mitochondriím - reakce AMA), HEp-2 buňky (ANA). Reakcí ELISA bylo užíváno pro stanovení protilátek proti tyreoglobulinu (anti-TG) a proti tyreoidální peroxidáze (anti-TPO). Jako pozitivní kontrola byla používána séra od nemocných SLE.U značného počtu nemocných vitiligem (ale i u některých kontrol) byly zjištěny protilátky proti melanocytům. Nejcitlivějším substrátem pro jejich detekci byly melanocyty narostlé na krycích sklech, které měly extendované dendrity (72,0 %), poněkud méně citlivým substrátem byly čerstvě získané suspenze melanocytů kulovitého tvaru (48,8 %). U kontrolních 15 osob (dárci krve) byly antimelanocytární protilátky rovněž relativně častým nálezem (v 33,0 % a 20,0 %). Ve většině případů byly titry protilátek proti melanocytům relativně nízké a pozitivita reakce byla velmi různorodá. Byla pozorována především zrnitá fluorescence jak v jádrech, tak v cytoplazmě, a to zejména v dendritech i perinukleární oblasti, často i kombinované, což souvisí s existencí široké škály melanocytárních antigenů. Pro přesnější diferenciaci bude třeba dalších studií. Souběžně byla pozorována pozitivita protilátek proti tyreoidální peroxidáze (anti-TPO-27,9 %), parietálním buňkám žaludku (APCA - 27,5 %), mikrosomům (AMSA - 27,5 %) a tyreoglobulinu (anti-TG - 13,9 %). Protilátky proti mitochondriím stejně jako antinukleární protilátky byly u všech nemocných vitiligem negativní.

Klíčová slova:
vitiligo - autoimunita - autoprotilátky

Sledování některých faktorů indikujících možnou autoimunitu (protilátky proti melanocytům, tyreoglobulinu, tyreoidální peroxidáze, parietálním buňkám, mikrosomům) u nemocných s vitiligem generalizovaného typu

Souhrn

Štítky

Česko-slovenská dermatologie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz