Jsou za námi další 4 roky našeho života

Náš šéfredaktor mne požádal, abych v dnešním úvodníku shrnul uplynulé volební období výboru ČDS ČLS JEP. Na první pohled tedy cosi jako nezáživná zpráva o činnosti, kterou už ostatně mám v šuplíku od poslední plenárky. Ale ne, neděste se. Včas jsem si uvědomil, že ne každý z nás je profesionálním politikem, který takový typ literatury konzumuje každý den a i často každý večer s ním blaženě usíná. Při zadání jsme se proto shodli, že dílko toto má být informativní a zároveň čtivé, tedy úkol pro někoho, kdo je hoden klasického označení poeta bonus. Avšak někdo jako Vrchlický, Čapek nebo Kafka v české dermatologické komunitě zatím chybí, proto budou pocházet i další řádky z mé autorské dílny.

Jak jste zjistili, ani jsme se nenadáli a uplynuly 4 roky naší pozemské pouti, jinými slovy, přišla nám do schránek zase obálka s volebním lístkem. Někteří k tomuto faktu přistoupili hned v začátku pragmaticky a postupovali podle domácností, které mají pro takovou nevyžádanou korespondenci a návštěvy nejrůznějších podomních obchodníků např. v Německu nápis na vratech Werben und Hausieren verboten, a obálka se slovy „však oni se Pražáci (Brňáci, Ostraváci, Plzeňáci nebo obyvatelé jiného města, které je v daném regionu nejméně oblíbeno) o to nějak poperou“ putovala ještě na dvorku ze schránky do popelnice, aniž by adresát využil jednoho ze svých práv člena odborné organizace.

Druhým protipólem byli ti, kteří blížícími se volbami žili už nejméně rok, tedy v době, kdy my ostatní ještě z pohledu voleb vegetovali v klidu prenatálního života, a náš imunitní systém jen trpělivě odrážel jejich drobné podněty typu „Všechno je špatně, já bych to dělal/a lépe“, které měly být dělostřeleckou přípravou k rozhodující události. Ti pak už listonoše napjatě vyhlíželi, dopis otevřeli v jeho přítomnosti, vyplnili všechny kolonky předem připravenými jmény a listonoš zásilku ještě ten den předal na poštu.

Předpokládám, že většina z nás patří do třetí skupiny. Ta nechala otevřenou obálku na stole, příští týden se poradila s kolegy v práci, něco napsala a odeslala. I mezi nimi byla občasná snaha o koordinaci a výběr těch nejlepších. Tady jsem si uvědomil, jak málo veřejnost ví, nebo se spíše zajímá o naši v podstatě kontinuální práci pro obor, i když průběžných informací je všem k dispozici dostatek. Jedna kolegyně mi například říkala, že se diskutovalo o tom, že by ve výboru měl zasednout kolega XY. „Vždyť ten dělá v několika privátech a nemá na to čas“, argumentoval někdo. „Ale jednou za měsíc by si přece čas na schůzi udělal“, oponoval jiný. Přitom práce ve výboru není jen těch 150 hodin strávených za volební období na schůzi, 120 snědených chlebíčků a 40–80 vypitých káv s koláčkem, ale v podstatě každodenní činnost pro obor se psaním dopisů, účastí na nejrůznějších jednáních a důkladná věcná i diplomatická příprava na ně, vytváření si nových přátel, ale také nepřátel v institucích, kde musíte zájmy dermatovenerologů prosazovat a mnoho dalšího.

Teď by se slušelo uvést podrobný seznam aktivit, kterými se výbor ČDS za poslední 4 roky zabýval. To je ale právě to, na čem jsme se dohodli, že sem nedáme. Určitě si vzpomenete, že před 4 lety jsme vydali podobnou brožuru s několika desítkami stran, ve které byly aktivity výboru v období 2003–2007 podrobně popsány. Moc se to ale neosvědčilo, protože čtení je to podobně záživné jako listování telefonním seznamem. Všem, kteří se chtějí dozvědět podrobnosti o naší práci pro ČDS, proto doporučuji otevřít buď starší čísla časopisu Česko-slovenská dermatologie, nebo rovnou www.derm.cz a najít si tam příslušné oblasti zájmu. Tady bych chtěl zdůraznit především to, co tam nenajdete, ale co velmi dobře charakterizuje posun ve vnímání české dermatovenerologie, kterého jsme dosáhli za poslední jedno až dvě volební období.

Členové výboru si v průběhu jednání nejen standardně vyměňovali stanoviska na jednotlivé záležitosti a shodli se na většinovém názoru, vydávali rozhodnutí, podporovali jednotlivá pracoviště v boji o přežití na úrovni lůžkového fondu, financování, smírčích řízení, minutové režie, nových kódů atd., ale také reprezentovali náš obor navenek. Ještě nikdy jsme neměli své představitele v tolika významných pozicích u nás i v zahraničí. Máme mezi námi předsedy a vědecké sekretáře 2 nadnárodních odborných společností, máme ve 4 těchto společnostech členy výkonných výborů, máme mezi sebou ředitele i náměstky českých nemocnic, členy předsednictev, vědeckých rad a komisí ministerstva, ČLS JEP i ČLK a mnohé další významné osobnosti.

Náš obor je stále více vnímán jako rovnocenný partner ostatních uznávaných oborů, jako je interna, chirurgie, neurologie aj. nejen v oblasti vědy a vzdělávání, mediálního obrazu, náplně činnosti, ale komplexně v pohledu na obor jako celek. Konečně se blížíme svým rozsahem dermatovenerologických služeb srovnatelným pracovištím v okolních zemích. Naštěstí již rychle ubývá kolegů z jiných oborů, kteří nám položí z našeho pohledu naprosto hloupou otázku typu: „A víš, co vůbec nechápu, Petře? Na fakultě jsi byl premiantem a přitom jsi šel dělat kožní.“

Tomuto malému zbytku lidí musíme my všichni stále objasňovat význam a poslání našeho oboru právě v dnešní době, kdy organizátoři zdravotnictví redukují platby, lůžkové kapacity, amatérsky slučují dermatovenerologii s internou nebo infekcí a přitom žijí v představě, že dermatovenerologie se má zabývat především kosmetikou. Vzorem jim paradoxně nejsou okolní země, ale USA, kde už dermatologie v uznávaném pohledu na náš obor neexistuje, protože eliminovala vše, co obor charakterizuje. Bývalý dermatovenerolog se tam změnil na skin doctor, jehož diferenciální diagnostika se smrskla s trochou nadsázky na výraz take a biopsy a jedinou pomůckou je mu kromě průbojníku stříkačka s nataženým botulotoxinem.

Tento úvodník píši na začátku července 2011, takže ještě nevím, kdo bude zvolen do nového výboru ČDS ČLS JEP. Přesto ale všem jeho členům již teď přeji, aby pracovali stejně obětavě a úspěšně pro náš obor, jako to dělali poslední roky členové výboru minulého. Za jejich nezištné úsilí je jim odměnou pocit dobře vykonané práce, za kterou jim jako představitel tohoto uskupení vyslovuji velký dík nás všech.

Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA