#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kvantitativní molekulární analýza u lymfomu z buněk pláště


Kvantitativní molekulární analýza u lymfomu z buněk pláště

Molekulární analýza zařazená po bok morfologickým vyšetřením plní v moderní onkopatologii 3 hlavní úlohy – diferenciálně diagnostickou, v molekulárním sledování chování nemoci a při stanovení prognostických faktorů. V této práci shrnujeme využití molekulární analýzy u pacientů s lymfomem z buněk pláště (mantle cell lymphoma, MCL). Prokazujeme, že hladina mRNA cyklinu D1 slouží jako spolehlivý molekulární marker pro 98 % pacientů s MCL. Kvantitativní analýza cyklinu D1 je specifickým a citlivým molekulárním nástrojem pro diferenciální diagnózu i pro molekulární sledování onemocnění v kostní dřeni. Sledování dynamiky cyklinu D1 v kostní dřeni navíc odráží dynamiku onemocnění a předpovídá následný klinický průběh nemoci. Molekulární analýzu jsme rovněž využili pro kvantitativní stanovení proliferačních markerů, Ki-67, topoisomerázy IIα a TPX2, jako prognosticky významných molekul. S využitím molekulární analýzy lze reprodukovatelně měřit proliferační aktivitu a techniku lze standardizovat napříč pracovišti. Možnost standardizace a reprodukovatelnost vyšetření je nutnou podmínkou pro využití proliferační aktivity v klinických studiích. Ve srovnání s imunofenotypizací lze shrnout, že kvantitativní PCR je spolehlivý, rychlý, reprodukovatelný, citlivý a specifický přístup, který rozšiřuje diagnostické možnosti hematopatologie. Ve srovnání s interfázní FISH je kvantitativní PCR méně technicky a časově náročná a navíc poskytuje přesnou a reprodukovatelnou informaci o hladině exprese vybraných molekul. Kvantitativní PCR je citlivější a lze ji využít i pro detekci malých změn hladiny mRNA. Kvantitativní PCR tak může sloužit pro sledování úbytku nebo nárůstu sledovaného nádorového znaku ve srovnání s předchozím odběrem a stává se tak účinným nástrojem sledování průběhu onemocnění v korelaci s klinickými informacemi.

Klíčová slova:
lymfom z buněk pláště – kvantitativní PCR – cyklin D1– minimální residuální choroba – proliferační markery


Autoři: H. Břízová;  I. Hilská;  M. Mrhalová;  R. Kodet
Působiště autorů: Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 47, 2011, No. 3, p. 101-105
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Molekulární analýza zařazená po bok morfologickým vyšetřením plní v moderní onkopatologii 3 hlavní úlohy – diferenciálně diagnostickou, v molekulárním sledování chování nemoci a při stanovení prognostických faktorů. V této práci shrnujeme využití molekulární analýzy u pacientů s lymfomem z buněk pláště (mantle cell lymphoma, MCL). Prokazujeme, že hladina mRNA cyklinu D1 slouží jako spolehlivý molekulární marker pro 98 % pacientů s MCL. Kvantitativní analýza cyklinu D1 je specifickým a citlivým molekulárním nástrojem pro diferenciální diagnózu i pro molekulární sledování onemocnění v kostní dřeni. Sledování dynamiky cyklinu D1 v kostní dřeni navíc odráží dynamiku onemocnění a předpovídá následný klinický průběh nemoci. Molekulární analýzu jsme rovněž využili pro kvantitativní stanovení proliferačních markerů, Ki-67, topoisomerázy IIα a TPX2, jako prognosticky významných molekul. S využitím molekulární analýzy lze reprodukovatelně měřit proliferační aktivitu a techniku lze standardizovat napříč pracovišti. Možnost standardizace a reprodukovatelnost vyšetření je nutnou podmínkou pro využití proliferační aktivity v klinických studiích. Ve srovnání s imunofenotypizací lze shrnout, že kvantitativní PCR je spolehlivý, rychlý, reprodukovatelný, citlivý a specifický přístup, který rozšiřuje diagnostické možnosti hematopatologie. Ve srovnání s interfázní FISH je kvantitativní PCR méně technicky a časově náročná a navíc poskytuje přesnou a reprodukovatelnou informaci o hladině exprese vybraných molekul. Kvantitativní PCR je citlivější a lze ji využít i pro detekci malých změn hladiny mRNA. Kvantitativní PCR tak může sloužit pro sledování úbytku nebo nárůstu sledovaného nádorového znaku ve srovnání s předchozím odběrem a stává se tak účinným nástrojem sledování průběhu onemocnění v korelaci s klinickými informacemi.

Klíčová slova:
lymfom z buněk pláště – kvantitativní PCR – cyklin D1– minimální residuální choroba – proliferační markery


Zdroje

1. Swerdlow SH, Campo E, Seto M, Müller-Hermelink HK. Mantle Cell Lymphoma. In: Swerdlow SH, Campo E, Harris NL, et al eds. WHO Classification of Tumours of Haematapoietic and Lymphoid Tissues (4th ed.). Lyon: International Agency for Research on Cancer; 2008: 229–232.

2. Břízová H, Kalinová M, Krsková L, Mrhalová M, Kodet R. Quantitative measurement of cyclin D1 mRNA, a potent diagnostic tool to separate mantle cell lymphoma from other B-cell lymphoproliferative disorders. Diagn Mol Pathol 2008; 17: 39–50.

3. Břízová H, Kalinová M, Krsková L, Mrhalová M, Kodet R. Quantitative monitoring of cyclin D1 expression: a molecular marker for minimal residual disease monitoring and a predictor of the disease outcome in patients with mantle cell lymphoma. Int J Cancer 2008; 123: 2865–2870.

4. Břízová H, Kalinová M, Krsková L, Mrhalová M, Kodet R. A novel quantitative PCR of proliferation markers (Ki-67, topoisomerase IIalpha, and TPX2): an immunohistochemical correlation, testing, and optimizing for mantle cell lymphoma. Virchows Arch 456: 671–679.

5. Vandenberghe E, De Wolf-Peeters C, van den Oord J, et al. Translocation (11;14): a cytogenetic anomaly associated with B-cell lymphomas of non-follicle centre cell lineage. J Pathol 1991; 163: 13–18.

6. Williams ME, Meeker TC, Swerdlow SH. Rearrangement of the chromosome 11 bcl-1 locus in centrocytic lymphoma: analysis with multiple breakpoint probes. Blood 1991; 78: 493–498.

7. Rosenberg CL, Wong E, Petty EM, et al. PRAD1, a candidate BCL1 oncogene: mapping and expression in centrocytic lymphoma. Proc Natl Acad Sci U S A 1991; 88: 9638–9642.

8. Motokura T, Bloom T, Kim HG, et al. A novel cyclin encoded by a bcl1-linked candidate oncogene. Nature 1991; 350: 512–515.

9. Li JY, Gaillard F, Moreau A, et al. Detection of translocation t(11;14)(q13;q32) in mantle cell lymphoma by fluorescence in situ hybridization. Am J Pathol 1999; 154: 1449–1452.

10. Remstein ED, Kurtin PJ, Buno I, et al. Diagnostic utility of fluorescence in situ hybridization in mantle-cell lymphoma. Br J Haematol 2000; 110: 856–862.

11. Siebert R, Matthiesen P, Harder S, et al. Application of interphase cytogenetics for the detection of t(11;14)(q13;q32) in mantle cell lymphomas. Ann Oncol 1998; 9: 519–526.

12. Vaandrager JW, Schuuring E, Zwikstra E, et al. Direct visualization of dispersed 11q13 chromosomal translocations in mantle cell lymphoma by multicolor DNA fiber fluorescence in situ hybridization. Blood 1996; 88: 1177–1182.

13. Andersen NS, Donovan JW, Borus JS, et al. Failure of immunologic purging in mantle cell lymphoma assessed by polymerase chain reaction detection of minimal residual disease. Blood 1997; 90: 4212–4221.

14. Rimokh R, Berger F, Delsol G, et al. Detection of the chromosomal translocation t(11;14) by polymerase chain reaction in mantle cell lymphomas. Blood 1994; 83: 1871–1875.

15. Fu K, Weisenburger DD, Greiner TC, et al. Cyclin D1-negative mantle cell lymphoma: a clinicopathologic study based on gene expression profiling. Blood 2005; 106: 4315–4321.

16. Rimokh R, Berger F, Bastard C, et al. Rearrangement of CCND1 (BCL1/PRAD1) 3’ untranslated region in mantle-cell lymphomas and t(11q13)-associated leukemias. Blood 1994; 83: 3689–3696.

17. Wiestner A, Tehrani M, Chiorazzi M, et al. Point mutations and genomic deletions in CCND1 create stable truncated cyclin D1 mRNAs that are associated with increased proliferation rate and shorter survival. Blood 2007; 109: 4599–4606.

18. Sola B, Salaun V, Ballet JJ, Troussard X. Transcriptional and post-transcriptional mechanisms induce cyclin-D1 over-expression in B-chronic lymphoproliferative disorders. Int J Cancer 1999; 83: 230–234.

19. Bartkova J, Lukas J, Strauss M, Bartek J. Cell cycle-related variation and tissue-restricted expression of human cyclin D1 protein. J Pathol 1994; 172: 237–245.

20. Kang YH, Park CJ, Seo EJ, et al. Polymerase chain reaction-based diagnosis of bone marrow involvement in 170 cases of non-Hodgkin lymphoma. Cancer 2002; 94: 3073–3082.

21. Corradini P, Astolfi M, Cherasco C, et al. Molecular monitoring of minimal residual disease in follicular and mantle cell non-Hodgkin’s lymphomas treated with high-dose chemotherapy and peripheral blood progenitor cell autografting. Blood 1997; 89: 724–731.

22. Kasamon YL. Blood or marrow transplantation for mantle cell lymphoma. Curr Opin Oncol 2007; 19: 128–135.

23. Pott C, Schrader C, Gesk S, et al. Quantitative assessment of molecular remission after high-dose therapy with autologous stem cell transplantation predicts long-term remission in mantle cell lymphoma. Blood 2006; 107: 2271–2278.

24. Andersen NS, Donovan JW, Zuckerman A, et al. Real-time polymerase chain reaction estimation of bone marrow tumor burden using clonal immunoglobulin heavy chain gene and bcl-1/JH rearrangements in mantle cell lymphoma. Exp Hematol 2002; 30: 703–710.

25. Pott C, Schrader C, Bruggemann M, et al. Blastoid variant of mantle cell lymphoma: late progression from classical mantle cell lymphoma and quantitation of minimal residual disease. Eur J Haematol 2005; 74: 353–358.

26. Olsson K, Gerard CJ, Zehnder J, et al. Real-time t(11;14) and t(14;18) PCR assays provide sensitive and quantitative assessments of minimal residual disease (MRD). Leukemia 1999; 13: 1833–1842.

27. Weisenburger DD, Armitage JO. Mantle cell lymphoma— an entity comes of age. Blood 1996; 87: 4483–4494.

28. Campo E, Raffeld M, Jaffe ES. Mantle-cell lymphoma. Semin Hematol 1999; 36: 115–127.

29. Bosch F, Lopez-Guillermo A, Campo E, et al. Mantle cell lymphoma: presenting features, response to therapy, and prognostic factors. Cancer 1998; 82: 567–575.

30. Lenz G, Dreyling M, Hiddemann W. Mantle cell lymphoma: established therapeutic options and future directions. Ann Hematol 2004; 83: 71–77.

31. Gleissner B, Kuppers R, Siebert R, et al. Report of a workshop on malignant lymphoma: a review of molecular and clinical risk profiling. Br J Haematol 2008.

32. Hoster E, Dreyling M, Klapper W, et al. A new prognostic index (MIPI) for patients with advanced-stage mantle cell lymphoma. Blood 2008; 111: 558–565.

33. Tiemann M, Schrader C, Klapper W, et al. Histopathology, cell proliferation indices and clinical outcome in 304 patients with mantle cell lymphoma (MCL): a clinicopathological study from the European MCL Network. Br J Haematol 2005; 131: 29–38.

34. Raty R, Franssila K, Joensuu H, Teerenhovi L, Elonen E. Ki-67 expression level, histological subtype, and the International Prognostic Index as outcome predictors in mantle cell lymphoma. Eur J Haematol 2002; 69: 11–20.

35. Argatoff LH, Connors JM, Klasa RJ, Horsman DE, Gascoyne RD. Mantle cell lymphoma: a clinicopathologic study of 80 cases. Blood 1997; 89: 2067–2078.

36. Katzenberger T, Petzoldt C, Holler S, et al. The Ki67 proliferation index is a quantitative indicator of clinical risk in mantle cell lymphoma. Blood 2006; 107: 3407.

37. Determann O, Hoster E, Ott G, et al. Ki-67 predicts outcome in advanced-stage mantle cell lymphoma patients treated with anti-CD20 immunochemotherapy: results from randomized trials of the European MCL Network and the German Low Grade Lymphoma Study Group. Blood 2008; 111: 2385–2387.

38. Schrader C, Janssen D, Meusers P, et al. Repp86: a new prognostic marker in mantle cell lymphoma. Eur J Haematol 2005; 75: 498–504.

39. Schrader C, Meusers P, Brittinger G, et al. Topoisomerase IIalpha expression in mantle cell lymphoma: a marker of cell proliferation and a prognostic factor for clinical outcome. Leukemia 2004; 18: 1200–1206.

40. Klapper W, Hoster E, Determann O, et al. Ki-67 as a prognostic marker in mantle cell lymphoma-consensus guidelines of the pathology panel of the European MCL Network. J Hematop 2009.

41. Rosenwald A, Wright G, Wiestner A, et al. The proliferation gene expression signature is a quantitative integrator of oncogenic events that predicts survival in mantle cell lymphoma. Cancer Cell 2003; 3: 185–197.

42. van der Velden VH, Hochhaus A, Cazzaniga G, et al. Detection of minimal residual disease in hematologic malignancies by real-time quantitative PCR: principles, approaches, and laboratory aspects. Leukemia 2003; 17: 1013–1034.

Štítky
Patológia Súdne lekárstvo Toxikológia

Článok vyšiel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 3

2011 Číslo 3

Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#