Jaká je vaše diagnóza?

Česká verzia

Autoři: Ondřej Fabián ¹; Jan Soukup ¹; Jaroslav Kratochvíl ²; Roman Kodet ¹
Působiště autorů: Ústav patologie a molekulární medicíny, 2. LF UK a FN Motol, Praha ¹; Oddělení urgentního příjmu dospělých, FN Motol, Praha ²
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 50, 2014, No. 1, p. 33
Kategorie: Jaká je vaše diagnóza?

Popis případu

91letá polymorbidní, dlouhodobě ležící pacientka byla přijata v odpoledních hodinách na Oddělení urgentního příjmu pro poruchu vědomí. Od předchozího večera si stěžovala na bolesti břicha a udávala jednu průjmovitou stolici v nočních hodinách. Ultrazvukové vyšetření bylo nevýtěžné pro přílišnou plynatost trávicího traktu a nativní RTG snímek břicha ukázal výraznou pneumatizaci tenkého i tlustého střeva s četnými hladinkami. Přivolaný chirurg konstatoval nemožnost v současné fázi odlišit paralytický ileus od náhlé příhody břišní a popsal hmatnou tuhou elastickou ovoidní rezistenci v pravém hypochondriu. V diferenciální diagnostice přicházel v úvahu na prvním místě hydrops žlučníku nebo tumor jater. Pacientka se toho času nacházela již v preterminálním stadiu, neschopná podstoupit chirurgický zákrok ani z vitální indikace. Byl tudíž doporučen konzervativní postup, záhy dochází k zástavě dechu i oběhu a žena umírá. KPR nebyla indikována.

Při pitvě byl patrný kulovitý útvar o rozměrech 70 x 55 x 50 mm, vycházející z dolního okraje levého laloku jaterního v blízkosti ligamentum teres hepatis, který z ventrální strany naléhal a komprimoval tlusté střevo v oblasti flexura coli dextra. Kličky střeva byly proximálně od překážky dilatovány. Vlastní útvar měl stěnu tvořenou tuhým, ložiskově kalcifikovaným vazivem a po naříznutí obsahoval několik drobnějších, dceřiných cyst o rozměrech 20 x 20 x 15 mm s jemnou, až rosolovitou stěnou, vyplněných čirou nažloutlou tekutinou. Na vnitřní straně cyst byla místy patrná drobná jemně granulární ztluštění.

Odpověď na straně 38.

Zdroje

1. Rosai J. Rosai and Ackerman‘ s Surgical Patology (9th edn). Elsevier, 2004: 969-970.

2. Zhang W, Jun L, McManus D. Concepts in Immunology and Diagnosis of Hydatid Disease. Clin microbiol rev 2003; 16(1): 18-36.

3. Romig T. The present situation of alveolar and cystic echinococcosis in Europe. Parasitology international 2006; 55: 187-191.

4. Gruttadauria S. Worldwide epidemiology of of liver hydatidosis including the Mediterranean sea. World J Gastroenterol 2012; 18(13): 1425-1437.

5. Bednář B. Patologie I. (2nd edn). Praha: Avicenum, 1982: 571-573.

6. Eckert J, Deplazes P. Biological, epidemiological and clinical aspects of echinococcosis, a zoonosis of increasing concern. Clin Microbiol Rev 2004; 17: 107-135.

7. Llanos G, Baltogiannis G, Lazaros A, Vlachos K. Hydatid disease simulating acute abdomen: a case report and brief review of the literature. Case reports in Gastrointest Med 2012; art. ID 387102.

8. De U. Primary abdominal hydatid cyst presenting in emergency as appendicular mass: a case report. World J Surg 2009; 4(3): 13-14.

9. Singh RK. A case of disseminated abdominal hydatidosis. J Assoc Physicians India 2008; 56: 55.

10. Kouskos EP, Chatziantoniou J, Chrissafis I, Anitsakis C, Zamtrakis S. Uncommon locations of hydatid cysts. Singapore Med J 2007; 48(4): 119-121.

11. Caglayan K, Celik A, Koc A et al. Unusual locations of hydatid disease: management of case series. Surgical Infections 2010; 811(4): 349-353.

12. Nelson JL, Lovecchio F. Echinococcosis presenting as acute abdominal pain. Am J Emerg Med 2010; 28(6): 748.

13. Ahmad SS, Hassan MJ, Anees A, Rahman K, Zaheer S, Qaseem SMD. Hydatid disease of the intestine manifesting as acute abdomen: a case report. Am J Gastroenterol 2010; 105(4): 961-962.

14. Ozalp N, Akgul O, Dizen H et al. Peritoneal hydatidosis with ileus. Bratisl Lek Listy 2009; 110(3): 197-199.