S novou předsedkyní akreditační komise našeho oboru o specializačním vzdělávání

Prof. MUDr. Alena Skálová, CSc. je nejen profesorkou patologie Šiklova ústavu patologie LF UK v Plzni a vedoucí odbornou lékařkou Bioptické laboratoře s.r.o., ale také dlouholetou proděkankou pro výuku všeobecného lékařství a pro specializační vzdělávání plzeňské lékařské fakulty. Významně se však podílí na řízení specializačního vzdělávání v celé ČR, a to nejen jako členka Koordinační oborové rady a Specializační oborové rady, ale zejména jako nová předsedkyně Akreditační komise MZ ČR pro obor Patologie. A o novinkách o specializačním vzdělávání jsme vedli náš rozhovor.

Nedávno ses stala předsedkyní nově jmenované akreditační komise pro obor Patologie. Zároveň jsi aktivní i v radách SOR a KOR… Nejen pro zevního pozorovatele je organizační struktura specializačního vzdělávání poněkud nepřehledná. Mohla bys prosím na úvod vysvětlit podstatu tohoto systému a roli těchto orgánů, které se o systém specializačního vzdělávání starají?

Podpisem Veřejnoprávní smlouvy mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Univerzitami v České republice byla od 1. ledna 2012 teoretická výuka v rámci specializačního vzdělávání v základních oborech převedena z IPVZ (Institut pro vzdělávání zdravotníků) na lékařské fakulty. V lidské řeči to znamená, že centralizovaný systém doškolování a zkoušení atestací 1. a 2. stupně, který byl zavedený za komunismu a byl monopolem IPVZ, byl nahrazen decentralizovaným, a aniž bych se chtěla kohokoliv dotknout, i mnohem demokratičtějším systémem, specializačního vzdělávání a zkoušení atestací na lékařských fakultách.

Specializační vzdělávání spočívá v mnohostranné činnosti. Týká se zařazování lékařů a zubních lékařů do základních oborů a vedení jejich evidence, poradenské činnosti, uznávání odborné praxe absolvované v jiném oboru, vydávání certifikátů o absolvování základního kmene, pořádání akreditovaných vzdělávacích akcí stanovených příslušným vzdělávacím programem (povinné základní kurzy, povinné kurzy v rámci vybraných základních kmenů, povinné specializační kurzy, předatestační kurzy) a v neposlední řadě koordinace a organizace atestačních zkoušek.

S převodem specializačního vzdělávání na lékařské fakulty byly vytvořeny a ustanoveny jednotlivé řídící orgány složené ze zástupců jednotlivých lékařských fakult. Koordinační oborová rada (KOR) je složená ze zástupců všech 8 zúčastněných lékařských fakult ČR, zpravidla proděkanů a proděkanek pro specializační vzdělávání, které jmenuje děkan příslušné LF. Já jsem členkou KOR a proděkankou pro výuku všeobecného lékařství a specializační vzdělávání za LF UK v Plzni. KOR je nejvyšším koordinačním orgánem specializačního vzdělávání, vše řídí a organizuje ve spolupráci s MZ, která není vždycky ideální. Specializační oborové rady (SOR) jsou složené z garantů oborů na jednotlivých lékařských fakultách a jejich členy jmenuje děkan. Hlavním úkolem SOR je každý rok připravit plán vzdělávacích akcí, určit termíny a místa atestací a zkoušek po kmeni.

Jaká je tedy role Akreditační komise pro obor Patologie?

Ministerstvo zdravotnictví zřizuje Akreditační komise (AK) jako svůj poradní orgán. Jednotlivé členy jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Pro obor Patologie byli s účinností od září 2017 jmenováni na návrh České lékařské komory, Společnosti patologů a děkanů fakult, do AK prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc., prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D., prof. MUDr. Markéta Hermanová, Ph.D., doc. MUDr. Jana Dvořáčková, Ph.D., MUDr. Martin Čegan, MUDr. Zuzana Špůrková, MUDr. Jana Vedralová a já. AK má mnohé důležité funkce, např. při posuzování žádostí o akreditace nebo o dotaci na rezidenční místa, ale hlavní a v současné době nejaktuálnější rolí AK je tvorba nového Vzdělávacího programu (VP). Podle pravidel VP, jak je nyní vytvoříme, tak se budou všichni mladí patologové další léta vzdělávat a tak budou probíhat atestace. Proto je práce AK tak zodpovědná a důležitá, a proto svoji pozici předsedkyně beru velmi vážně.

Jaký vliv na tento systém má naše odborná společnost?

Tvorba nových pravidel specializačního vzdělávání v patologii, která právě probíhá, je tak zásadní, že AK veškerá rozhodnutí a změny ve VP konzultuje se SOR patologie a s Výborem Společnosti patologie ČLS JEP. Především spolupráce s Výborem SP v čele s prof. Pavlem Dundrem je vynikající a já si jí moc vážím.

Jak jsou vlastně vymezena pracoviště s akreditacemi I. a II. typu? Jaká je filozofie tohoto dělení a jaká je realita?

Charakteristika pracovišť patologie s akreditací I. a II. typu je stanovena ve Vzdělávacích programech. Smyslem je, aby školenec mohl zůstat po celou dobu vzdělávání v kmeni na svém mateřském pracovišti (s akreditací I. nebo II. typu). Po absolvování kmene pak bude mít možnost/povinnost strávit 1 měsíc v kalendářním roce na specializovaném pracovišti, které poskytuje širší spektrum vyšetření, včetně imunohistochemických a molekulární metod (pracoviště s akreditací II. typu). Dosud to byly všechny fakultní ústavy a Bioptická laboratoř v Plzni. Kriteria pro pracoviště patologie s akreditací I. a II. typu budou nově definována Akreditační komisí v průběhu prvních měsíců roku 2018.

Oblast specializačního vzdělávání a změny ve vzdělávacích programech jsou poněkud dynamickými oblastmi. Mohla bys prosím popsat současný stav a současné dění na tomto poli?

Současná doba je, eufemisticky řečeno, chaotická. Nejen proto, že se mladí lékaři připravují podle několika paralelně platných vzdělávacích programů (VP 2009, VP 2011, VP 2015), ale také protože se začínají implementovat změny podle Novely zákona 95/2004 Sb., která je platná od 1. 8. 2017. Toto platí nejen v patologii, ale i v jiných oborech, záleží na tom, do jakého VP se lékař po promoci registroval, takové podmínky musí plnit.

Co se chystá nového v oblasti kmene?

Podle nové legislativy bude Patologický kmen společný pro patology a soudní lékaře. Délka vzdělávání v základním kmeni bude nově celkem 30 měsíců, z toho je pro všechny lékaře povinné “klinické kolečko” celkem 6 měsíců (anesteziologie a intenzivní medicína, chirurgie a vnitřní lékařství; na každém pracovišti povinně 2 měsíce). Přestože jsme se snažili pro patology povinnou praxi na klinikách zkrátit na 3 měsíce, nepovedlo se to. Potom následuje povinná praxe 24 měsíců v oboru kmene, s tím, že je-li školenec přihlášen v základním oboru soudního lékařství, musí minimálně 6 měsíců z 24 měsíců povinné praxe v rámci základního patologického kmene absolvovat na akreditovaném zařízení soudního lékařství, zbytek času je na patologii. Naopak, školenec přihlášený v základním oboru patologie, může být 6 měsíců na soudním. Návrh obsahu patologického kmene jsme po těžkých jednáních, ale nakonec se souhlasem AK soudního lékařství, odevzdali na MZ v polovině prosince 2017.

Jak to vypadá se zkouškou na konci kmene?

Zkouška po kmeni bude povinná pro všechny patology, kteří se zapsali do oboru po platnosti Novely. Ten, kdo se stihl zaregistrovat před datem 1. 8. 2017, zkoušku po kmeni ještě absolvovat nemusí, kmen pro něj končí jako dříve povinným kurzem „Základy patologie“ a testem, po kterém je mu vydán certifikát.

A jak bude vypadat budoucí Vzdělávací program před atestací?

Na novém Vzdělávacím programu pro vlastní specializovaný výcvik před atestací začne Akreditační komise Patologie pracovat, jakmile dostaneme povel z MZ. Zatím čekáme, až nám MZ schválí návrh obsahu kmene. Za sebe můžu slíbit, že uděláme vše pro to, abychom přípravu k atestaci mladým patologům nekomplikovali.

- jz -