Setkání profesora Antonína Fingerlanda s budoucím nositelem Nobelovy ceny Dr. Danielem Carletonem Gajduskem v Antverpách v roce 1959
Autori:
Jan Betlach
Pôsobisko autorov:
Oddělení patologie, Nemocnice Havlíčkův Brod
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 63, 2018, No. 4, p. 200
Kategória:
Kapitoly z historie
Někdy začátkem osmdesátých let jsem spolu s vyžádanou separátkou o tzv. pomalých virech dostal od Dr. Gajduska také jeho nobelovskou přednášku, jejíž součástí, jak je zvykem, byl i jeho vlastní životopis. Ten mne svou originalitou a mimořádnou zajímavostí zaujal a napsal jsem příspěvek do Praktického lékaře. Článek jsem poslal také svému nezapomenutelnému učiteli patologie, 85letému profesorovi Antonínovi Fingerlandovi, jehož děkovný dopis uvádím v doslovném přepisu.
V Hradci Králové, 12. července 1985
Milý kolego!
Srdečný dík za Vaši separátku o Gajduškovi. Přečetl jsem si ji se zvláštním zájmem, protože jsem se s ním jednou osobně setkal. Bylo to na neurohistologickém sjezdu v Antverpách v r. 1959, t.j. před 26 léty. Tehdy tam Gajdušek přinesl své zkušenost o kuru, nemoci lidojedů. Tehdy ještě neměl zkušenost o přenosu nemoci na opice a také nebyl laureátem Nobelovy ceny.
Já jsem tam tehdy přednesl své a Vortelovy nálezy o histologii klíšťové encefalitidy, které byly vysoce vyhodnoceny, a náš obrázek neuronofagie při klíšťovce dali potom na obálku sjezdové publikace, která pak vyšla v Elsevierově nakladatelství.
Gajdušek byl trudovitý, vytáhlý mladík v dost zanedbaných šatech modrošedé barvy z laciné látky, které se myslím třepily okraje rukávů. Ale všichni sjezdoví prominenti, např. van Bogaert , americký Haymaker a Sabin etc. mu projevovali zřetelně úctu. Poněvadž jeho jméno mi znělo příliš slovansky, zeptal jsem se ho, zda není původem náš krajan. Odpověděl mi dost slušnou slovenčinou, že jeho rodiče odněkud od Bratislavy emigrovali v jeho mládí a slovensky že umí od své matky.
Je dobře, že jste tu stať o něm napsal, protože jde o významnou a vysoce podnětnou medicínskou osobnost a o vynálezce, který nedělá medicínu pro zisk, nýbrž že to považuje za potřebné pro společnost.
Se srdečnými pozdravy
Vám oddaný
Antonín Fingerland
Fakultní nemocnice Hradec Králové, 500 36
Daniel Carleton Gajdusek se narodil v roce 1923 ve městě Yonkers u New Yorku. Jeho slovenský otec se do Ameriky přistěhoval z vísky Smrdáky u Senice, maďarští rodiče matky přišli z Debrecínu. Gajdusek se již od mládí vyznačoval výjimečným nadáním, neutuchající zvídavostí a pílí; byl ale také neobyčejně svérázný. Ve škole mu říkali „zářící meteor“. Studium medicíny na Harvardově univerzitě dokončil ve 22 letech. S podrobnostmi jeho pestré životní dráhy a originální vědecké práce se lze seznámit v uvedené literatuře. Na tomto místě uveďme pouze několik citací, kterými jej charakterizovalo jeho okolí a které dokládají bystrý postřeh prof. Fingerlanda. Budoucí nositel Nobelovy ceny F. M. Burnet, u něhož Gajdusek v Melbourne nějaký čas pracoval, jej popisoval jako „génia s emoční vyspělostí patnáctiletého chlapce, sebestředného, netaktního, nedbalého na svůj vzhled, zároveň neohroženého a v pracovním zápalu ničím nezastavitelného“. Při zkoumání nemoci kuru na Papui-Nové Guinei, kde v deštných pralesích Gajdusek prochodil stovky kilometrů, o něm místní hovořili jako o „nakrátko ostříhaném podivínovi ve špinavém tričku a krátkých kalhotách“.Jeden z jeho přátel jej později označil jako „jednoho z jedinců v medicíně, u nichž se snoubí intelekt hraničící s genialitou s dobrodužným duchem korzára“. Když si Gajdusek v roce 1976 přijel do Stockholmu pro Nobelovu cenu za „objev nových mechanizmů původu a šíření infekčních chorob“, dorazilo s ním k všeobecnému překvapení do hotelu osm adoptovaných domorodých chlapců z Papui-Nové Guinei se spacími pytli. Byly obavy, jestli Gajdusek, který na sobě zřejmě nikdy neměl oblek s kravatou, vystoupí na slavnostním ceremoniálu v předepsaném fraku - zvládl to však dobře. Gajdusek v průběhu svých cest po světě odvezl do své pěstounské péče asi 60 chlapců, převážně z Papui-Nové Guinei, na vlastní náklady je vychovával, nechával vzdělávat a nejnadanějším umožnil univerzitní studium. V roce 1996 byl v USA usvědčen z pedofilie a přes přímluvu mnoha význačných vědců byl odsouzen k ročnímu vězení a potom na základě dohody o vině a trestu svou vlast navždy opustil. Poslední roky svého neobyčejného života pobýval v Evropě. Zemřel v norském Tromsö na selhání srdce za polární noci v prosinci 2008. Jeho popel byl rozptýlen do moře. Ve chvíli, kdy popel dopadl na hladinu, vysvitlo slunce a nad lodí proletěl velký orel mořský, což domorodí účastníci smutečního obřadu považovali za nadpřirozený jev.
Prof. MUDr. Antonín Fingerland, DrSc. (1900-1999), zakladatel a dlouholetý přednosta Ústavu patologické anatomie LF UK v Hradci Králové.
Prof. MUDr. Vladimír Vortel DrSc. (1916-2000), zástupce přednosty Ústavu patologické anatomie LFUK v Hradci Králové.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Jan Betlach
Oddělení patologie, Nemocnice, 580 22 Havlíčkův Brod
tel.: 569 472 205
email: jan.betlach@seznam.cz
Zdroje
1. Betlach J. Dr. Gajdusek a záhady kuru. Praktický lékař 1985; 7(65): 273-274.
2. Čech P. Daniel Carleton Gajdusek. Časopis lékařů českých 2013; 4(152): 215-216.
3. Norrby E. Nobelovy ceny a přírodní vědy. Academia, Praha, 2013, 360 stran.
4. Uncovencional viruses and the origin and disappearence of kuru. Nobel Lecture, December 13, 1976 by D. Carleton Gajdusek, National Institutes of Health, Bethesda, Maryland, USA, strany 305-354.
Štítky
Patológia Súdne lekárstvo ToxikológiaČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská patologie
2018 Číslo 4
Najčítanejšie v tomto čísle
- Cytologie výpotků v coelomových dutinách
- Karcinom děložního hrdla v ČR a možnosti jeho prevence
- Hyalinizující trabekulární tumor štítné žlázy s transkapsulární invazí: kazuistika
- Molekulárně genetické metody ve skríningu karcinomu děložního hrdla