Úloha patologa v chirurgickém stagingu karcinomu děložního hrdla

Súhrn

Incidence cervikálního karcinomu je v České republice vysoká. Během roku 2016 bylo v České republice zjištěno celkem 822 nových případů. což znamená incidenci 15,3 nových onemocnění / 100 000 žen. FIGO (Fédération Internationale de Gynécologie et d´Obstétrique) staging karcinomu děložního hrdla byl změněn následovně. Ve stadiu IA byl zrušen laterální rozměr tumoru, jediným kritériem je hloubka stromální invaze <5,0 mm. Stadium IB bylo rozděleno do 3 substadií; IB1 - nádory v největším rozměru ≤ 2,0 cm; IB2 - nádory velikosti ≥ 2,0 až < 4,0 cm; IB3 - nádory ≥ 4 cm. Stadium IIIC zahrnuje zhodnocení pánevních a paraaortálních lymfatických uzlin; IIIC1 pokud jsou zasaženy pouze pánevní lymfatické uzliny, IIIC2 pokud jsou infiltrovány paraaortální lymfatické uzliny.

Úloha patologa je v chirurgickém stagingu onemocnění nezastupitelná. Biopsie sentinelové lymfatické uzliny (SLN) se stále více uplatňuje v managementu časných stadií cervikálního karcinomu místo systematické pánevní lymfadenektomie. Nové evropské guidelines doporučují provedení biopsie SLN jako první krok chirurgického stagingu všech časných stadií cervikálního karcinomu (mimo IA1) a peroperační vyšetření SLN k rozčlenění pacientek k radikální chirurgii nebo chemoradioterapii. Biopsie SLN s definitivním histologickým vyšetřením pomocí ultrastagingu je považována za přesnější v hodnocení postižení všech pánevních lymfatických uzlin než úplná systematická pánevní lymfadenektomie. Je diskutován tento přístup v chirurgickém stagingu i další aspekty spojené s patologickým zhodnocením onemocnění. Cílem tohoto článku je podat přehled zmíněné problematiky.

Klíčová slova:

Cervical cancer – FIGO – surgical staging – pathologic evaluation – sentinel lymph node – ultrastaging

Karcinom děložního hrdla je u žen celosvětově čtvrtým nejčastějším zhoubným nádorem a dokonce druhým nejčastějším zhoubným nádorem v nízce a středně příjmových zemích (1). V České republice byla v roce 2016 hlášena incidence na 15,3 nových onemocnění / 100 tis. žen (822 nových případů) (2). Navíc celková prevalence tohoto onemocnění v ČR stále narůstá (3). Hlavním důvodem vysoké incidence je nízká účast žen na preventivních gynekologických prohlídkách, která jen mírně převyšuje 50 %, přestože od roku 2014 bylo zahájeno adresné zvaní zdravotními pojišťovnami (4).

Dominantní terapií jsou u nádorů omezených na hrdlo děložní radikální chirurgické operace s velmi dobrými výsledky. Recentní randomizovaná studie zjistila recidivu pouze u 3,5 % z 312 pacientek s lokálními nádory po laparotomických operacích s délkou sledování 4,5 roku (5). Typ a rozsah operace je indikován na základě přítomnosti rizikových faktorů, které většinou stanovuje histopatolog a jeho úloha je při indikaci terapeutického postupu nezastupitelná.

Jedním z úkolů Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví FIGO (Fédération Internationale de Gynécologie et d´Obstétrique) je aktualizovat stagingové systémy ženských zhoubných nádorů, aby jednotlivá stadia odrážela přesnější prognózu onemocnění a indikaci ke konkrétní léčbě. Poslední revize stagingu karcinomu děložního hrdla byla schválena 4. dubna 2018 a posléze představena organizacím AJCC (American Joint Committe on Cancer) a UICC (International Union Against Cancer) na jejich každoročním zasedání v Ženevě (6). Stagingový systém karcinomu děložního hrdla FIGO 2018 a jeho srovnání s klasifikací FIGO 2009 a TNM 2010 zobrazuje tabulka 1. Společnost ESGO (European Society of Gynaecological Oncology) pod vedením tehdejšího prezidenta profesora Davida Cibuly iniciovala vznik aktualizovaných doporučení pro diagnostiku, léčbu a sledování pacientek se zhoubným nádorem děložního hrdla. Tato doporučení vznikla ve spolupráci a byla odsouhlasena společnostmi ESTRO (European Society for Radiotherapy and Oncology) a ESP (European Society of Pathology). Součástí doporučených postupů je i podrobný popis požadavků na histopatologické vyšetření preparátů včetně imunohistochemie a vzor výstupní zprávy (7).

STADIUM IA

Stadium IA je definováno jako invazivní nádor s nejhlubší invazí pod 5,0 mm a může být diagnostikován pouze mikroskopicky. U stadia IA se ruší hranice horizontálního šíření do 7,0 mm, rozhodujícím kriteriem je pouze hloubka stromální invaze (6). Stadium IA by mělo být stanoveno podrobným histologickým vyšetřením konizátu děložního hrdla. V našich podmínkách se často označují všechny excizní metody děložního hrdla pojmem konizace, nicméně podle rozsahu transformační zóny a histologického typu prekancerózy je možné provést excizi i ve tvaru válce (cylindru) nebo ve tvaru v tzv. „cowboy hat“ (elektrickou kličkou se excidují dva vzorky, první větší z ektocervixu a druhý menší z endocervi­xu) (8). Vedle velikosti nádoru změřeného ve třech rozměrech (dva určující horizontální rozsah, jeden hloubku invaze) je právě hloubka invaze další významný rizikový faktor. Měří se od bazální membrány epitelu (po­vrchového či krypty), ze kterého invazivní karcinom vzniká, k nejhlubšímu bodu invaze. V některých případech (exofyticky rostoucí nebo ulcerované nádory) je měření hloubky invaze obtížné a terminologicky je než „hloubka invaze“ vhodnější použít „tloušťka nádoru“. Pro účely stagingu je „tloušťka nádoru“ ekvivalentní hloubce invaze (8). Ani další významný rizikový faktor (přítomnost vaskulární nebo lymfangioinvaze) nemění stadium onemocnění, ale významně ovlivňuje management léčby a musí být v bioptickém protokolu jasně zmíněn (Tab. 2). V součas­né době není opodstatněné imunohistochemicky rozlišovat mezi postižením krevních a lymfatických cév (8).

Management léčby by měl být individualizován na základě věku, přání otěhotnět a přítomnosti lymfovaskulární invaze (LVSI). Konizace je ve stadiu IA dostatečným chirurgickým zákrokem (Tab. 2). Hysterektomie může být provedena, ale nezlepšuje onkologické výsledky. V případě přítomnosti prekurzorové léze (HSIL, AIS, SMILE) je povinné zmínit přítomnost i této léze v resekčním okraji a je doporučeno uvést přesný údaj o minimální vzdále­nosti léze od okraje (8). Totéž platí i u popisu invazivního nádoru. Vyšetření lymfatických uzlin může být provedeno ve stadiu IA1 při přítomnosti LVSI a ve stadiu IA2 bez LVSI, ale mělo by být provedeno ve stadiu IA2 s LVSI. Oboustranná biopsie sentinelové lymfatické uzliny (SLN) je dostatečnou metodou (Tab. 2) (7).

STADIUM IB

Nádor je omezen na dělohu, šíření z hrdla do těla děložního nemá na staging vliv. Stadium IB zahrnuje tumory s hloubkou invaze 5,0 mm a více, ale nově se dělí na 3 substadia, novinkou je další členění pro tumory v největším rozměru 2,0 cm nebo méně (Tab. 1) (6). Cílem léčby je nekombinovat radikální hysterektomii (odstranění dělohy včetně závěsného aparátu - parametrií) a radioterapii, protože kombinace obou modalit výrazně zvyšuje morbiditu pacientky. Radikální chirurgická léčba je preferována, typ radikální hysterektomie je indikován na základě přítomnosti rizikových faktorů, které většinou stanovuje histopatolog (Tab 2). Typy radikálních hysterektomií zobrazuje tabulka 3 (9). U stadia IB1 (rozměr do 2 cm) a histologicky méně agresivních nádorů (skvamózní, adenoskvamózní nebo adenokarcinom obvyklého typu) je možné provést fertilitu zachovávající operaci (trachelektomie) (7). Při histologickém vyšetření se kromě vlastní velikosti nádoru posuzuje lokalizace nádoru, vztah k chirurgickým resekčním okrajům, vztah k okolním anatomickým strukturám (poševní manžeta, parametria), postižení dolního děložního segmentu a dě­ložního těla (7,8). V případě hodnocení vzorků z více chirurgických zákroků (předchozí konizace, rekonizace, trachelektomie) by měla být zohledněna velikost nádoru v předchozím preparátu při určení celkové velikosti nádoru. Toto nabývá obzvláště na významu, pokud jsou jednotlivé preparáty odeslány do různých histopatologických laboratoři (7). U velkých nádorů by měl být histologicky zpracován minimálně 1 blok na 1 cm největšího rozměru tumoru, v případě malých nádorů by mělo být vyšetřeno celé děložní hrdlo (7). Kromě měření rozměrů děložního hrdla je potřeba také změřit minimální a maximální délku poševní manžety (je-li přítomna) (8). Rozměr parametrií by měl být zaznamenán ve dvou rozměrech a parametria by měla být kompletně histologicky vyšetřena. Při průkazu postižení lymfatických uzlin, invaze do parametrií a/nebo dosahu nádoru k chirurgickému okraji preparátu z definitivního histologického vyšetření je indikována adjuvantní chemoradioterapie (7).

Standardem chirurgického stagingu je systematická pánevní lymfadenektomie, ale peroperační a následné podrobné definitivní histologické vyšetření sentinelové lymfatické uzliny (SLN) z obou stran pánve je doporučeno. Při peroperačním zjištění postižení SLN se mění stadium onemocnění, operace by měla být přerušena a pacientka odeslána k primární chemoradioterapii. Je ale možné provést paraaortální lymfadenektomii alespoň do úrovně odstupu a. mesenterica inferior k upřesnění stadia (IIIC1 vs. IIIC2). Peroperační histologické vyšetření SLN (může být více uzlin než jedna z každé strany) je vždy kompromisem mezi přesností na straně jedné a časovým faktorem s potenciální ztrátou materiálu pro detailní definitivní histologické vyšetření na straně druhé. SLN by měla být opatrně oddisekována z okolního tuku a vyšetřena ve 1 – 2 řezech. V případě zvětšené postižené SLN je dostačující jeden řez a okolní tuková tkáň by měla být zachována ke zhodnocení extrakapsulárního šíření (10).

Všechny LN získané z operace by měly být odeslány k histologickému vyšetření (7). Stav lymfatických uzlin je u pacientek s karcinomem děložní­ho hrdla jeden z nejvýznamnějších prognostických faktorů. Povinné parametry při hodnocení lymfatických uzlin zahr­nují jejich počet, lokalizaci a počet pozitivních uzlin v jednot­livých lokalitách. Velikost metastáz a extrakapsulární šíření jsou nepovinné údaje (8). Při nálezu makroskopicky postižené LN je dostatečným postupem provést reprezentativní řez z uzliny k histologickému vyšetření. V případě makroskopicky nesuspektních LN by každá uzlina měla být vyšetřena v řezech po 2 mm a každý blok obarven hematoxylin-eosinem a histologicky vyšetřen (7).

STADIUM II

Nádor se šíří mimo dělohu bez šíření ke stěně pánevní či do dolní třetiny pochvy. Stadium II zůstává beze změny (6). Léčba stadia IIA (pokud je šíření pouze do horní třetiny pochvy) je většinou primárně chirurgická (Tab. 2) se stejnými požadavky na histopatologické vyšetření jako u stadia IB. Neoadjuvantní chemoterapie v případě velkých bulky tumorů s rozměrem nad 4 cm není před chirurgickým výkonem doporučena, nemění prognózu onemocnění (7). Léčba stadia IIB (šíření do parametrií přes pericervikální fascii) je založena na primární chemoterapii a konkomitantní brachy- a teleradioterapii. Radikální chirurgie je určitou alternativou u pacientek s iniciální invazí tumoru do parametrií a je vyhrazena jen zkušeným operačním týmům. Kvalita chirurgického výkonu včetně resekce parametrií je zásadní. Je doporučeno peroperační histologické zhodnocení SLN a v případě jejího postižení operaci ukončit a pacientku odeslat k primární chemoradioterapii. Paraaortální lymfadenektomie alespoň do úrovně odstupu a. mesenterica inferior může být provedena k chirurgické verifikaci stadia a určení rozsahu ozařovacího pole (7).

STADIUM III

Nádor se šíří ke stěně pánevní a/nebo postihuje dolní třetinu pochvy a/nebo způsobuje hydronefrózu či afunkci ledviny a/nebo jsou postiženy pánevní lymfatické uzliny a/nebo paraaortální lymfatické uzliny. Průkaz hydronefrózy nebo afunkční ledviny řadí onemocnění minimálně do stadia IIIB bez ohledu na další konsekvence. Podobně postižení pánevních nebo paraaortálních (suprapánevních) lymfatických uzlin (LN) řadí onemocnění do stadia IIIC (6). Novinkou je vytvoření substadií IIIC1 (postižení pouze pánevních LN, tzn. paracervikální; parametriální; obturatorní,ilické zevní, vnitřní (hypogastrické) a společné; presakrální; laterální sakrální) a IIIC2 (postižení paraaortálních LN). V předchozím stagingovém systému bylo postižení paraaortálních LN klasifikováno jako vzdálená metastáza a bylo řazeno do stadia IVB. Při označení stadia IIIC by se měla uvádět metoda průkazu postižení LN přidáním písmene „r“ v případě zobrazovací metody a písmene „p“ v případě chirurgického (patologického) stagingu (např. IIIC2r nebo IIIC2p). Vždy by měla být uvedena technika zobrazovací metody nebo patologického vyšetření, v případě nejasností se uvádí nižší stadium (6).

U pacientek ve stadiu III je léčebnou metodou první volby primární konkomitantní chemoterapie a kombinovaná radioterapie (brachyterapie a zevní radioterapie). V případě postižení paraaortálních lymfatických uzlin se ozařuje i tato oblast včetně odstupu renálních žil. Paraaortální lymfadenektomie alespoň do úrovně odstupu a. mesenterica inferior může být provedena k chirurgické verifikaci stadia a určení rozsahu ozařovacího pole. Chirurgické odstranění zvětšených lymfatických uzlin v pánvi může být bráno v úvahu jako alternativa v rámci debulkingu onemocnění (7).

STADIUM IV

Nádor postihuje sliznici močového měchýře nebo rekta a/nebo se šíří mimo malou pánev. Stadium IV zůstává beze změny. Pro průkaz stadia IVA (postižení sliznice močového měchýře nebo rekta) je podle doporučení FIGO nutné histologické ověření (6). Potenciální šíření nádoru mimo dělohu by mělo být biopticky ověřeno pomocí biopsie tlustou jehlou (Tru-Cut). Metodika tohoto zákroku byla v české literatuře již popsána (11). U pacientek ve stadiu IVA je léčebnou metodou první volby zevní radioterapie či chemoradioterapie, brachyterapie není indikována vzhledem k vysokému riziku vzniku vesikovaginální nebo rektovaginální píštěle. Ve vybraných případech může být určitou alternativou chirurgická exenterace pánve u pacientek bez postižení lymfatických uzlin (T4 N0 M0). Biologická léčba bevacizumabem jako doplněk standardní chemotherapie je doporučena u pacientek s dobrým performance status v pokročilých stadiích. Paliativní radioterapie je indikována v případě vaginálního krvácení nebo pánevní bolesti zvláště u pacientek, které ještě nebyly ozářeny (7).

DISKUZE

Mezi hlavní cíle dobrého stagingového systému patří stanovit odhad prognózy onemocnění, usnadnit plánování terapie a umožnit výměnu relevantních informací mezi onkologickými centry celého světa (např. srovnání účinnosti rozdílných léčebných postupů) (12). První stagingový systém gynekologických nádorů byl vypracován pro karcinom děložního hrdla na přelomu 20. století, od té doby prošel 9 revizemi. Pacientky s karcinomem děložního hrdla by měly být primárně klasifikovány podle TNM systému, ale FIGO staging by měl být vždy také uveden (7). V současnosti FIGO striktně nedoporučuje žádnou zobrazovací metodu a konečné stadium by mělo být určeno až na základě výsledku všech vyšetření (6). Chirurgický (patologický) staging je významně přesnější než klinický určený na základě zobrazovacích metod. Např. v randomizované studii chirurgický staging s histologickým vyšetřením lymfatických uzlin zhoršil stadium (up-staging) u 33 % pacientek s pokročilým nádorem (IIB - IV) ve srovnání s radiologickým stagingem (13).

Postupy ESGO-ESTRO-ESP doporučují detekovat a odeslat SLN na peroperační histologické vyšetření (frozen section) jako první krok u primárně operabilních nádorů a podle výsledku indikovat pacientky k primární operaci nebo primární chemoradioterapii (7). Bohužel peroperační histologické vyšetření SLN není v průkazu metastáz příliš senzitivní (14-18). Metastázy v LN jsou definovány jako tumorózní hmoty rozměru nad 2,0 mm (MAC) a mikrometastázy jako nádorová infiltrace velikosti 0,2 – 2,0 mm (MIC). Ložiska v LN pod 0,2 mm jsou uváděny jako izolované nádorové buňky (ITC), které je možno diagnostikovat i ze základního barvení, ale imunohistochemické vyšetření jejich průkaz výrazně usnadní (počet buněk není definován) (8,14).

V prvotních datech studie SENTICOL nebyly zachyceny peroperačně metastázy v 15 z 20 případů pozitivních uzlin (z toho 3x MAC) (15). Také v kanadské studii na 211 pacientkách celkem u 10 ze 13 pacientek s pozitivními SLN (1x MAC) nebyl nádor histologicky peroperačně v SLN zachycen (16). V české studii na 225 pacientkách byla metastáza v SLN peroperačně detekována pouze u 39 ze 73 případů (8x MAC) (17). Významně lepší 89% senzitivitu zaznamenala pouze francouzská studie na 94 pacientkách (18).

Zatímco histopatologické vyšetření SLN fixované ve formolu a zalité v parafinu ideálně s ultrastagingem (prokrojení ve 4 úrovních po 200 μm či 250 μm a v každé úrovni se zhotovením řezu obarveného hematoxylin-eosinem a vyšetřeného s protilátkou proti cytokeratinům) je dnes již často standardním diagnostickým postupem, peroperační vyšetření SLN je dosud metodou experimentální s různou metodikou na různých pracovištích. Limitace vyšetření vyplývá z omezených možností prokrájení lymfatické uzliny při peroperačním histopatologickém protokolu a z potenciální ztráty materiálu pro následné definitivní zpracování (8,14). Na druhou stranu, histologické vyšetření SLN ultrastagingem zhodnotí přesněji stav lymfatických uzlin včetně záchytu MIC a ITC než systematická pánevní lymfadenektomie. Senzitiva záchytu nádorové infiltrace v pánevních uzlinách je při vyšetření SLN vysoká (10,19,20). Ve francouzské studii byla zjištěna 100% senzitiva záchytu a nebyl zaznamenán žádný falešně negativní záchyt při detekci SLN z obou stran pánve (19). Největší retrospektivní studie (645 pacientek) publikovala senzitivitu záchytu 91 % v celé kohortě a 97 % u pacientek se SLN z obou stran pánve. Kupodivu v 18 případech (2,8 %) byly SLN negativní, ale metastáza byla přítomna v jiné LN. U jiných 23 pacientek (3,6 %) s prokázanou MIC nebo ITC v SLN byly nalezeny metastázy v dalších pánevních LN (20).

Nález MAC i MIC v lymfatických uzlinách má vliv na prognózu onemocnění obdobný. Význam přítomnosti MIC zhodnotila studie na 83 pacientkách s negativními pánevními LN ze standardního histologického vyšetření. Retrospektivně byly všechny získané LN histologicky podrobně vyšetřeny technikou ultrastagingu. Přítomnost MIC byla odhalena jako nejvýznamnější rizikový faktor pro rekurenci onemocnění (OR = 11,73) ve srovnání s hloubkou stromální invaze (OR = 1,16), velikostí nádoru (OR = 4,42) a přítomností LVSI (OR =1,19) (21). Velikost metastázy v LN nemění staging a pravděpodobně ani prognózu onemocnění, ale je doporučeno tuto velikost udávat (8). Zatímco přítomnost MAC a MIC v LN je významným rizikovým faktorem, mají poměrně vzácné ITC dosud nejasný biologický potenciál a ITC se klasifikují v kategorii pN0(i+) (8,14). Vzhledem k raritním nálezům ITC a nejasnému prognostickému významu se u těchto pacientek doporučuje adjuvantní radioterapie ve stejném režimu jako u pacientek s MIC a MAC v lymfatických uzlinách (10).

Klinická praxe se pomalu mění od systematické pánevní lymfadenektomie k oboustranné biopsii SLN. Výhodou je snížení morbidity, možnost peroperačního histologického vyšetření a podrobného definitivního histologického vyšetření ultrastagingem, který odhalí postižení uzlin až u dalších 15 - 50 % pacientek (10). Předpokladem do budoucna v případě nahrazení systematické pánevní lymfadenektomie pouze vyšetřením SLN je nutnost standardizace protokolu pro histologický ultrastaging SLN a pouhé vyšetření SLN je v současnosti vyhrazeno pro klinické studie (SENTICOL III, SENTIX) (10). Zařazení vyšetření sentinelových lymfatických uzlin do stagingu může být dalším tématem k diskuzi.

Některé studie prokázaly, že měření objemu nádoru je parametr s vyšší výpovědní hodnotou než měření nádoru ve dvou rozměrech. Podle těchto studií časné nádory s objemem < 420 mm³ nejsou spojeny s me­tastázami do lymfatických uzlin. Tento parametr je používán spíše výjimečně a uvádění objemu nádoru není součástí stagingu ani standardního bioptického vyšetření (8). Ani nádorové postižení děložního těla nemění staging. Ukazuje se však, že má prognostický vý­znam (zvýšené riziko postižení paraaortálních lymfatických uzlin a ovarií) a mělo by být popsáno (8). Výskyt extrapelvických metastáz (zejména v paraaortálních lymfatických uzlinách) se u pacientek s lokálně pokročilým onemocněním pohybuje v rozmezí 10 - 30 % (22). Paraaortální lymfadenektomie alespoň do úrovně odstupu a. mesenterica inferior může být u lokálně pokročilých nádorů s nesuspektními lymfatickými uzlinami provedena k chirurgické verifikace stadia (7).

Podle doporučení ICCR (International Collaboration on Cancer Reporting ) je určení gradingu nádoru pouze doporučený parametr, ale měl by být standardní součástí histologického vyšetření. Navíc v současnosti neexistuje jednotný a všeobecně akceptovaný sys­tém, který by byl použitelný pro grading dlaždicobuněčných i adenokar­cinomů a nee­xistuje ani žádné jednoznačné doporučení (8). Klinický vý­znam gradingu nebyl jednoznačně prokázán a ani nemění na rozdíl od průkazu LVSI rozsah chirurgického zákroku (Tab. 2).

Změna s největším dopadem pro klinickou praxi je rozdělení stadia IB do 3 substadií (Tab. 1). Velikost tumoru patří spolu s hloubkou stromální invaze a přítomností LVSI k největším rizikovým faktorům. Nová definice stadia IB1 (největší rozměr do 2,0 cm) odráží výsledky recentních studií a také nové doporučené postupy ESGO-ESTRO-ESP (7). Recidivy nádorů s největším rozměrem 2,0 cm jsou signifikatně méně časté než u nádorů s největším rozměrem 2,0 – 4,0 cm (6,23,24). Pro nádory stadia IB1 bez dalších rizikových faktorů je neradikální operace bez resekce parametrií dostatečnou alternativou (7,23,24).

Tématem k diskuzi může být zařazení postižení ovarií do stagingového systému. Postižení ovarií se u časných stadií cervikálního karcinomu vyskytuje poměrně zřídka - v méně než 1 % případů dlaždicobuněčného a v méně než 5 % případů u ostatních histologických typů nádorů a je často spojeno s přítomností jiných rizikových faktorů. Zatím neexistují jednoznačně vypovídající data o vlivu postižení ovarií nádorem na dobu pětiletého přežití a v současnosti nemění stadium onemocnění (6).

ZÁVĚR

Účel stagingového systému je poskytnout klasifikaci šíření tumoru, aby jednotlivým stadiím odpovídaly určité modality terapie. Konečné stadium onemocnění musí být stanoveno na podkladě výsledků všech vyšetření (klinické, patologické, zobrazovací). Úloha patologa je při chirurgickém stagingu nezastupitelná. Změny ve stagingu FIGO budou v určité modifikované formě převzaty organizacemi UICC a AJCC do stagingového systému TNM, aby oba systémy byly co nejvíce identické. Absence vyšetření sentinelových uzlin odráží limity diagnostiky v řadě zemí zejména třetího světa a je námětem k dalším diskuzím.

Seznam zkratek

• A, B1, B2, C1, C2             – typ radikální hysterektomie na základě klasifikace podle Querleu-Morrow (9)
• AIS                    – adenocarcinoma in situ, cervikální žlazová intraepiteliání léze, žlazová prekanceróza
• AJCC                – American Joint Committe on Cancer, Americký společný výbor pro malignity
• ESGO                – European Society of Gynaecological Oncology, Evropská společnost pro gynekologickou onkologii
• ESP                   – European Society of Pathology, Evropská patologická společnost
• ESTRO              – European Society for Radiotherapy and Oncology, Evropská společnost pro radioterapii a onkologii
• FIGO                 – Fédération Internationale de Gynécologie et d´Obstétrique, The International Federation of Gynecology and Obstetrics, Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví
• HSIL                  – high grade squamous intraepithelial lesion, těžká skvamózní intraepiteliální léze
• ICCR                 – International Collaboration on Cancer Reporting
• ITC                    – isolated tumor cells, izolované nádorové buňky
• LN                     – lymph nodes, lymfatické uzliny
• LSIL                   – low grade squamous intraepithelial lesion, lehká skvamózní intraepiteliální léze
• LVSI                   – lymphatic vascular space invasion, nádorová lymfovaskulární invaze
• SCC                    – squamous cell carcinoma, dlaždicobuněčný karcinom
• SENTICOL            – mezinárodní, randomizovaná multicentrická, zaslepená studie. Randomizuje pacientky s karcinomem hrdla dělohy ve stadiích IA1 s LVSI až IIA1 a s nerizikovým histiotypem a s peroperačně negativní histologií sentinelových uzlin do dvou stejně velkých skupin - pouze s odstraněním sentinelové uzliny a se systematickou pánevní lymfadenektomií. Sleduje frekvenci recidiv po dobu 3 let a porovnává kvalitu života v obou skupinách.
• SENTIX                 – SENTinel lymph node in cervIX cancer; prospektivní, multicentrická studie. Hodnotí, zda méně radikální chirurgie pouze s odstraněním sentinelové uzliny je non-inferiorní k chirurgické systematické pánevní lymfadenektomii. Sleduje frekvenci recidiv po dobu 7 let a posuzuje prevalenci lymfedému dolních končetin.
• SLN                       – sentinel lymph node, sentinelová lymfatická uzlina
• SMILE                   – Stratified Mucin-producing Intraepithelial LEsion, stratifikovaná mucin produkující intraepiteliální léze (premaligní léze s překryvnými rysy mezi dlaždicobuněčnou a žlázovou lézí)
• TNM                      – tumor-node-metastasis, klasifikační systém zhoubných nádorů
• TRU-CUT (core-cut)          – biopsie tlustou jehlou
• UICC                     – International Union Against Cancer, Mezinárodní výbor proti rakovině

PODĚKOVÁNÍ

Práce byla podpořena projektem UNCE 204065 Karlovy Univerzity.

PROHLÁŠENÍ

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.

Adresa pro korespondenci:

as. MUDr. Borek Sehnal, Ph.D.

Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK

Nemocnice Na Bulovce

Budínova 2, 180 81 Praha 8

Tel. 604 270 364

e-mail: boreksehnal@seznam.cz