Růstové grafy pro kojené děti a posuzování růstu ko...

Růstové grafy pro kojené děti a posuzování růstu kojenců a dětí do 2 let věku v České republice

Růstové grafy základních tělesných rozměrů jsou důležitou pomůckou v každodenní pediatrické praxi. Grafy tělesné délky a hmotnostně-výškového poměru dětí od narození do 2 let jsou specifickou součástí grafů věkového spektra do 18 let. Interpretace růstové křivky kojených dětí, obecně používané pro posouzení přiměřené výživy mateřským mlékem a k případnému doporučení zavedení doplňkové výživy, je vysoce závislá na adekvátnosti používaných referenčních údajů. Rozhodnutí o tom, že kojení již neposkytuje dostatečný přísun živin, může být chybné, jestliže používané růstové grafy nesprávně reprezentují fyziologický růstový vzor kojeného dítěte.

V České republice se provádí aktualizace růstových grafů od roku 1951 pravidelně každých 10 let na základě výsledků Celostátních antropologických výzkumů dětí a mládeže ČR. Světová zdravotnická organizace (SZO) spolu s National Center for Health Statistics (NCHS), USA, doporučila v roce 1977 referenční růstové grafy tělesné výšky, hmotnosti a hmotnostně-výškového poměru, které byly pro děti do 3 let konstruovány na základě longitudinální studie severoamerické populace, živené převážně umělou výživou.

Analýza dat týkající se růstu dětí výlučně nebo dominantně kojených do 4 měsíců a dále kojených nejméně do 12 měsíců potvrdila, že tyto děti jsou drobnější a jejich růstový vzor pravděpodobně lépe odráží „fyziologický růst“ než dosavadní doporučované referenční údaje NCHS/SZO. Vědecky podložená znalost širokého dopadu výhod kojení argumentovala pro to, aby se růst kojeného dítěte stal standardem fyziologického růstu.

V roce 1994 začala Světová zdravotnická organizace plánovat vytvoření nových mezinárodních růstových standardů, které by byly postaveny na vzorku zdravých kojených dětí z několika zemí světa. Projekt SZO (Multicentre Growth Reference Study – MGRS), který probíhal v letech 1997–2003, byl zaměřený na longitudinální sběr dat o růstu a vývoji 8440 dětí různých etnických a kulturních skupin. Projekt vychází z předpokladu, že za příznivých socio-ekonomických podmínek, nekuřáctví matky a při doporučeném způsobu výživy kojenců děti rostou a vyvíjejí se stejně, bez ohledu na jejich etnický původ.

Článek upozorňuje na případnou možnost špatného modelu růstových křivek pro české děti do 2 let, pokud jsou dlouhodobě kojeny. Přesto, že nejsou dosud k dispozici nové standardy SZO, je možné vyslovit hypotézu, že v současnosti používané referenční percentilové grafy pro české kojence a děti do 2 let mají jiný průběh, než se očekává od aktualizovaných růstových standardů SZO pro kojené děti.

Klíčová slova:
růstové grafy, růstové standardy, kojení, výživa dítěte, antropometrie, zdraví dítěte

Growth Charts for Breastfed Children and Growth Assessment of Infants and Young Children in the Czech Republic

Growth charts of basic body measurements are an important aid for daily routine practice of paediatricians. Charts for children from birth to 2 years of age are an integral component of the age spectrum to 18 years of age. The interpretation of the growth charts of breastfed children, commonly used for assessment of adequate nutrition by mother’s milk and for timing of introduction of complementary foods, is highly dependent on the adequacy of the reference data that is utilized. The decision about inadequacy of breastfeeding to support the infant’s nutritional needs may be inaccurate if charts that are being used represent incorrectly the physiological growth pattern of the breastfed child.

In the Czech Republic updates of growth references have been done since 1951 in 10-year intervals and have been based on results of nation-wide anthropological surveys of children and adolescents. In 1977, the World Health Organization (WHO) and the National Center for Health Statistics (NCHS), USA, recommended international reference growth charts for height for age, weight for age, and weight for height, which for children younger than 2 years were based on a longitudinal study of a North American infant population that was predominantly artificially fed.

Analysis of data regarding the growth of children exclusively and predominantly breastfed up to 4 months who continued to be breastfed for at least 12 months confirmed that such children deviate negatively when assessed against the current international reference. However, their growth pattern most likely better reflects “physiological growth” than the currently recommended NCHS/WHO international growth reference. Scientifically based knowledge of the broad impact of benefits inherent in breastfeeding supports the notion that the growth of a breastfed child should become the standard for physiological growth. In 1994 the World Health Organisation began planning the development of new international standards which would be based on a sample of healthy breastfed children from several countries.

While up to now all growth references are based on describing the current status of a given population, the new standards should better depict the actual physiological growth, i.e. how children should grow in all places. The project, the WHO Multicentre Growth Reference Study (MGRS), was carried out from 1997–2003. It focused on collection of growth and development data of 8440 children from different ethnic and cultural groups. The underlying assumption of the project was that in favourable socio-economic conditions and with a recommended level of nutrition and lack of smoking, children’s growth is very similar, regardless of their ethnic origin.

The objective of this article is to draw attention to a possibly incorrect model of growth charts for 0- to 2-year-old Czech children. Although the new WHO standards are not yet available, we can hypothesize that percentile growth reference charts for Czech children might have a rather different trajectory than is foreseen to be the one in the forthcoming WHO Child Growth Standards.

Key words:
growth references, growth standards, breastfeeding, child nutrition, anthropometry, child health

Souhrn

Růstové grafy základních tělesných rozměrů jsou důležitou pomůckou v každodenní pediatrické praxi. Grafy tělesné délky a hmotnostně-výškového poměru dětí od narození do 2 let jsou specifickou součástí grafů věkového spektra do 18 let. Interpretace růstové křivky kojených dětí, obecně používané pro posouzení přiměřené výživy mateřským mlékem a k případnému doporučení zavedení doplňkové výživy, je vysoce závislá na adekvátnosti používaných referenčních údajů. Rozhodnutí o tom, že kojení již neposkytuje dostatečný přísun živin, může být chybné, jestliže používané růstové grafy nesprávně reprezentují fyziologický růstový vzor kojeného dítěte.

V České republice se provádí aktualizace růstových grafů od roku 1951 pravidelně každých 10 let na základě výsledků Celostátních antropologických výzkumů dětí a mládeže ČR. Světová zdravotnická organizace (SZO) spolu s National Center for Health Statistics (NCHS), USA, doporučila v roce 1977 referenční růstové grafy tělesné výšky, hmotnosti a hmotnostně-výškového poměru, které byly pro děti do 3 let konstruovány na základě longitudinální studie severoamerické populace, živené převážně umělou výživou.

Analýza dat týkající se růstu dětí výlučně nebo dominantně kojených do 4 měsíců a dále kojených nejméně do 12 měsíců potvrdila, že tyto děti jsou drobnější a jejich růstový vzor pravděpodobně lépe odráží „fyziologický růst“ než dosavadní doporučované referenční údaje NCHS/SZO. Vědecky podložená znalost širokého dopadu výhod kojení argumentovala pro to, aby se růst kojeného dítěte stal standardem fyziologického růstu.

V roce 1994 začala Světová zdravotnická organizace plánovat vytvoření nových mezinárodních růstových standardů, které by byly postaveny na vzorku zdravých kojených dětí z několika zemí světa. Projekt SZO (Multicentre Growth Reference Study – MGRS), který probíhal v letech 1997–2003, byl zaměřený na longitudinální sběr dat o růstu a vývoji 8440 dětí různých etnických a kulturních skupin. Projekt vychází z předpokladu, že za příznivých socio-ekonomických podmínek, nekuřáctví matky a při doporučeném způsobu výživy kojenců děti rostou a vyvíjejí se stejně, bez ohledu na jejich etnický původ.

Článek upozorňuje na případnou možnost špatného modelu růstových křivek pro české děti do 2 let, pokud jsou dlouhodobě kojeny. Přesto, že nejsou dosud k dispozici nové standardy SZO, je možné vyslovit hypotézu, že v současnosti používané referenční percentilové grafy pro české kojence a děti do 2 let mají jiný průběh, než se očekává od aktualizovaných růstových standardů SZO pro kojené děti.

Klíčová slova:
růstové grafy, růstové standardy, kojení, výživa dítěte, antropometrie, zdraví dítěte

Růstové grafy pro kojené děti a posuzování růstu kojenců a dětí do 2 let věku v České republice

Souhrn

Štítky

Česko-slovenská pediatrie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz