Vzpomínky na budoucnost: Nefrologie na II. dětské klinice FDL UK a na Dětské klinice FN Pod Petřínem v Praze
Autori:
J. Švorc
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2012; 67 (3): 213-214.
Kategória:
Historie pediatrie
V roce 2008 [1] prof. Janda podrobně popsal vývoj dětské nefrologie v Československu a v České republice. Já si dovolím sdělit své subjektivní vzpomínky na dětskou nefrologii, jak jsem se jí zabýval během svého působení na uvedených klinikách v letech 1962–1991.
Na II. dětské klinice bylo nefrologické oddělení označeno číslem 165 a spolu s oddělením 178 (dětskou endokrinologií) bylo umístěno v bývalé Dětské nemocnici v Sokolské ulici. Její budovy byly v oblasti malého trojúhelníku, který dnes svírají obě ramena nájezdu na Nuselský most z Prahy 2.
Nefrologické oddělení bylo vedeno as. MUDr. Věrou Kottovou, CSc. Já jsem tam nastoupil jako sekundární lékař. Oběma oddělením velela staniční sestra Bohuška Skálová, náš anděl v dobrých i zlých dobách.
Urologická tematika byla řešena s Klinikou dětské chirurgie a často i s Urologickou klinikou 1. lékařské fakulty, díky porozumění jejího přednosty prof. MUDr. E. Hradce, DrSc.
V roce 1970 oddělení po zbourání Dětské nemocnice v Sokolské ulici přešlo do novostavby motolské nemocnice na patro IIIB a později na oddělení větších dětí Fakultní nemocnice Pod Petřínem, to už i s dialyzační jednotkou.
Za možnost rozvíjet dětskou nefrologii jsme vděčili prof. Houšťkovi, který naši činnost vždy s velkým porozuměním podporoval. Prof. Houštěk nám umožnil i laboratorně pracovat ve Výzkumném ústavu vývoje dítěte, jehož byl rovněž ředitelem. Externí spolupracovník tohoto ústavu prof. Masopust nás upozornil, že v Ústavu sér a očkovacích látek mají koně, který výtečně tvoří protilátku proti III. složce komplementu beta 1 A-C globulinu. Tato složka komplementového systému je výrazně snížena u některých typů glomerulonefritid, a to buď přechodně nebo trvale.
Za pomoci spolupracovníků ústavu, prof. Masopusta, MUDr. Rádla, paní Kozlerové a dalších, jsme metodou jednoduché radiální imunodifuze stanovili normy pro dětský věk a systematicky vyšetřovali dětské pacienty s glomerulonefritidami. Tato metoda přispěla i k rozšíření našich diagnostických možností.
Významnou roli v rozvoji dětské nefrologie hráli a stále hrají nefrologové věnující se dospělým pacientům. Na přednáškách Nefrologické společnosti jsme se seznámili s doc. MUDr. Věrou Knotkovou z II. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK, která úspěšně prováděla perkutánní biopsie ledvin. Ochotně provedla několik biopsií i na naší klinice a s velkým pedagogickým nadáním nás naučila této technice. Při výkonu hrál velkou úlohu vynikající dětský rentgenolog doc. MUDr. Oldřich Šnobl a zejména prvotřídní znalec renální patologie prof. MUDr. Josef Stejskal. Naše skupina se rozrostla o MUDr. Jarmilou Straňákovou a později o doc. MUDr. Jiřího Duška. Doc. Knotková nás zasvětila také do techniky peritoneální dialýzy a později i hemodialýzy.
V léčbě ledvinného selhání byl pro nás oporou prof. MUDr. Albert Válek, DrSc., přednosta interního oddělení nemocnice na Strahově, a jeho spolupracovníci, a to jak proškolením personálu, tak i technickou pomocí. Všestranné pomoci se nám dostávalo i od pracovníků IKEM.
V roce 1968 jsem díky podpoře prof. Blažka, tehdejšího předsedy Pediatrické společnosti, dostal stipendium DAAD (Deutscher Akademischer Austauschdienst) a měl jsem možnost navštívit na dva měsíce přední pracoviště dětské nefrologie v tehdejším západním Německu. Všude jsem byl přijat velice vlídně. Význam III. složky komplementu, o němž jsem měl možnost na navštívených klinikách přednášet, byl pro ně novum. Setkání s prof. Johanesem Brodehlem v Bonnu bylo spojeno s nabídkou členství v Evropské společnosti dětské nefrologie (ESPN), kde jsem byl po jedno funkční období členem výboru. Prof. Ian Houston z Manchesteru nám ochotně poskytl výsledky rozsáhlé mezinárodní studie o léčbě nefrotického syndromu (minimal change disease).
Účast na výročních zasedáních této Společnosti a světové Společnosti dětské nefrologie IPNA umožnila udržet krok s vývojem této disciplíny. Řada významných dětských nefrologů přijala naše pozvání a přednášela u nás (Prof. van Acker z Antverp, prof. Dillon z Londýna, prof. Kunin z USA).
Velkým podnětem pro naši práci byl pobyt na oddělení dětské nefrologie v Guy‘s Hospital [2] v Londýně, kam jsem se dostal díky stipendiu British Council. Velice pečlivě se o mě starali prof. Cyril Chandler, prof. George Haycock, Dick Trompeter a další.
Mimořádným zážitkem bylo poznání jedné z největších postav nefrologie vůbec, prof. Jamese Stewarda Camerona, přednosty nefrologického oddělení interní kliniky v Guy‘s Hospital. Profesor Cameron neuznává dělení nefrologie na dětskou a dospělou, říká, že nefrologie je jen jedna, společná. Vizity u pacientů s chorobami ledvin se konaly společně u dětí i dospělých za účasti internistů i pediatrů.
Prof. Cameron je zaměřen na problém glomerulonefritid. Tato tematika má v Guy‘s Hospital dlouhou tradici. Richard Bright zde popsal glomerulonefritidu jako samostatnou jednotku. V tamním patologickém muzeu je ona památná ledvina uchována.
Prof. Cameron velice kriticky hodnotí terapeutické výsledky a podrobuje je sofistikovaným statistickým metodám, aby zjistil jejich věrohodnost.
Nefrologie na obou dětských klinikách, kde jsem pracoval, byla zaměřena na všechny oblasti, od močových infekcí, glomerulopatií, nefrotického syndromu, vrozených vad až po problematiku akutního i nezvratného ledvinného selhání.
Aktivně jsme se věnovali pracovní skupině dětské nefrologie při Pediatrické společnosti, a to po stránce odborné i organizační. Velmi úzce s námi spolupracoval při diskutování odborných otázek i při řešení organizačních problémů jeden z nejvzdělanějších dětských nefrologů – prof. MUDr. Miroslav Šašinka, DrSc., ze Slovenska.
Jak zhodnotit toto dnes již dávné období? Snažili jsme se poskytovat našim dětem péči na úrovni odpovídající tehdejšímu poznání v civilizovaných zemích.
Název tohoto sdělení, který jsme si vypůjčili, má naznačit, že naší snahou bylo vytvořit solidní základ, na kterém budou naši následovníci spolehlivě pokračovat. Přejeme jim v tom mnoho úspěchů a hodně štěstí.
Prof. MUDr. Jiří Švorc, DrSc.
emeritní profesor 2. lékařské fakulty UK v Praze
Zdroje
1. Janda J. Historie dětské nefrologie v bývalém Československu a později v ČR. Čes-slov Pediat 2008; 63 (4): 215–219.
2. Defoe D. A Tour through the Whole Island of Great Britain. London: Dent 1966; 1: 371.
Štítky
Neonatológia Pediatria Praktické lekárstvo pre deti a dorastČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2012 Číslo 3
- Gastroezofageální reflux a gastroezofageální refluxní onemocnění u kojenců a batolat
- Substitučná liečba imunoglobulínmi pri sekundárnej protilátkovej imunodeficiencii – konsenzus európskych expertov
Najčítanejšie v tomto čísle
- Nedonošený novorozenec
- Neobvyklé manifestace infekce parvovirem B19 u dětí
- Poruchy vnitřního prostředí novorozenců
- Deficit pyruvátkinázy v dětském věku