Tělesná aktivita a návykové nemoci: překvapivá zjištění

Souhrn

Tato práce obsahuje nová a dosud nepublikovaná data z české populace. Přiměřená tělesná aktivita mírní bažení (craving) po psychoaktivních látkách a hazardu a nachází uplatnění při léčbě návykových nemocí. V případě prevence u dospívajících je ale situace komplikovanější. Původní data z české populace svědčí o tom, že fotbal, zápas, box nebo kickbox, posilování a tanec byly spojeny s vyšším rizikem zneužívání alkoholu u žáků 9. tříd. Box nebo kickbox byly navíc spojeny s vyšším rizikem zneužívání marihuany. V tomto případě předpokládáme vliv sociálních faktorů a u fotbalu navíc jeho provázanost s reklamou alkoholu a hazardu.

Klíčová slova:
pohybové aktivity, sport, návykové nemoci, bažení prevence

ÚVOD

V literatuře se lze setkat s údaji svědčícími o tom, že přiměřená tělesná aktivita mírní bažení (craving) po psychoaktivních látkách a hazardu (např. Haasova a spol. [10], Angelo a spol. [1], Buchowski a spol. [2]). Bažení a s ním související zhoršené sebeovládání jsou klíčovými znaky návykových nemocí. Farmakologické i nefarmakologické způsoby, jak bažení mírnit, jsou důležitou součástí léčby návykových nemocí a mohou být prospěšné i v jejich prevenci (přehled viz Nešpor a spol. [21]). O užitečnosti pohybových aktivit v prevenci návykových nemocí svědčí např. práce norských autorů, která se týkala tabáku [14]. Už dlouho před tím využívali různé formy tělesné aktivity při léčbě závislých mnozí další, u nás zejména docent Skála. Tělesné aktivity (jóga, čchi-kung, chůze nebo pomalý běh a lehká tělesná práce) používáme soustavně i na našem pracovišti.

MOŽNÉ MECHANISMY PŘIMĚŘENÉ TĚLESNÉ AKTIVITY

Lze uvažovat o psychologických, sociálních a biologických mechanismech, i když se tyto skupiny do značné míry překrývají.

Biologické mechanismy

Uvažuje se o tom, že tělesná aktivita zlepšuje prokrvení mozkové tkáně a napomáhá vytváření synapsí [22]. Zobrazovacími metodami mozku při tělesném cvičení a po jeho skončení se zjistily změny regionální aktivace mozku [12]. Podstatnou úlohu by zde mohly mít i dopaminové receptory [8]. Přiměřená tělesná aktivita navíc působí příznivě na paměť a další kognitivní funkce [22]. To je u osob závislých na alkoholu a jiných látkách důležité s ohledem na negativní efekt návykových látek na duševní výkonnost. Lze uvažovat i o dalších mechanismech. Kompenzace nedostatku pohybu je součástí prevence řady onemocnění, včetně těch, která mohou vést ke zneužívání léků proti bolestem. Kromě toho se po skončení pohybové aktivity často spontánně objevuje stav relaxace, a to s sebou přináší další výhody [19].

Psychologické mechanismy

Negativní emoční stavy se často uplatňují jako vnitřní faktory, které vyvolávají bažení (tzv. spouštěče). Tělesná aktivita zlepšuje náladu, mírní úzkosti, mírní depresivní rozlady [15, 17] i stres a přispívá k vyšší emoční stabilitě. Nespecifickou odolnost zlepšuje i kvalitnější spánek v důsledku fyzické aktivity (přehled např. Fox [9]). Důležité je, že tyto změny si jedinec navozuje svépomocí. To může zvýšit jeho sebevědomí a pocit sebekontroly. V souvislosti s tělesnou aktivitou se také zmiňuje lepší obraz sebe sama, zdravé sebevědomí, lepší tělesná a duševní pohoda a vyšší míra sociálních dovedností [13]. Zvláště dobré zkušenosti s tělesnou aktivitou, včetně tělesné práce, uvádějí patologičtí hráči. Lze to vysvětlovat jejich potřebou silných podnětů. Dalším důvodem může být skutečnost, že v porovnání se závislými na alkoholu a drogách bývají v relativně lepším zdravotním stavu.

Sociální mechanismy

Zde záleží na druhu pohybové aktivity a společnosti, do které se při ní jedinec dostane. Problémy může způsobit např. to, že po skončení tréninku následuje odchod všech včetně trenéra do hospody nebo společný hazard. Prospěšné je naopak povzbuzování ke zdravému způsobu života (např. abstinence od tabáku) i v běžném životě. Vliv malé sociální skupiny vrstevníků nebo lidí v podobné situaci na chování se výrazně uplatňuje zejména v dospívání a přetrvává i později.

Sociální kontext některých sportovních disciplín, např. fotbalu, může vést k častějšímu pití alkoholu, kouření nebo hazardu. To se netýká pouze aktivních účastníků, ale i diváků. Deakin a spol. [5] zjistili v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbalu vyšší četnost náhlých příhod většinou souvisejících s alkoholem, které vyžadovaly lékařskou pomoc. Existuje také vyšší riziko srdečních příhod [18] u diváků, zejména těch, kteří trpí srdečním onemocněním nebo provozují hazardní sázky.

DRUH TĚLESNÉ AKTIVITY A PRAKTICKÁ APLIKACE

Ne všechny druhy tělesné aktivity prospívají. Je třeba odlišovat cílené rehabilitační cvičení, rekreační sport a lehkou tělesnou práci na jedné straně a na druhé straně vrcholový sport [20]. Zatímco u rekreačního sportu lze předpokládat příznivý efekt, u vrcholového sportu často převažují rizikové faktory (stres, jednostranný způsob života, stavy vyčerpání, vyšší riziko úrazů, doping, častý pobyt mimo domov atd.). Jestliže využíváme tělesnou aktivitu při léčbě závislostí, je třeba pamatovat na následující skutečnosti. Závislí nemívají dobrou kondici, v počátcích abstinence jsou oslabeny jejich kognitivní funkce a je u nich vyšší riziko osteoporózy. K úrazům proto mívají větší sklon. Doc. Skála svého času pacientům v ústavní léčbě zakazoval fotbal. Po špatných zkušenostech s úrazy při této aktivitě ho nepovolujeme ani u nás. Značné riziko úrazů při fotbalu ostatně existuje i v normální populaci dospívajících [4].

Zajímavou práci týkající se volby tělesné aktivity publikovali Elibero a spol. [6]. Podle jejich výsledků rychlá chůze na trenažéru mírnila akutní bažení po tabáku, kdežto tělesná cvičení jógy snižovala obecnou úroveň bažení. Při cvičení jógy nebo čchi-kungu se kromě tělesné aktivity může projevovat i efekt relaxace, která je součástí těchto cvičení. O příznivém efektu relaxace a meditace referovali např. Chen a spol. [11] a Cropley a spol. [3].

SPORT A PREVENCE U DOSPÍVAJÍCÍCH – PŘEKVAPIVÁ A NOVÁ ZJIŠTĚNÍ Z ČESKÉ POPULACE

Při analýze dat ze studie ESAPAD [7] se ukázalo, že sport není ochranným činitelem ve vztahu k alkoholu, drogám ani hazardu. To je v rozporu s obecným povědomím. Příčinou může být zmiňovaný nezdravý sociální kontext některých sportů, jako je fotbal. Tento kontext pak neutralizuje nebo převáží pozitivní efekt fyzické aktivity.

Uvedenou tezi potvrzují data ze studie HBSC. Tato studie probíhala u žáků 9. tříd základních škol. Její výhodou oproti studii ESPAD byla specifikace různých aktivit. Bylo sledováno 27 konkrétních volnočasových aktivit, z toho 12 sportovních nebo pohybových. Pouze u několika typů pohybových aktivit se zjistil vztah k zneužívání návykových látek. Z těchto aktivit se jevil jako nejvýraznější fotbal. Zde existovala kladná statisticky významná korelace k frekvenci pití piva, frekvenci pití jakéhokoliv alkoholu v posledním měsíci a k výskytu opilosti v posledním měsíci. Jinak řečeno, fotbal byl spojen s vyšším výskytem těchto rizikových forem chování u žáků 9. tříd. Z ostatních sportovních aktivit byl statisticky významný vztah k alkoholu zaznamenán u zápasu, boxu, posilování a tance. Box nebo kickbox měly navíc vztah k zneužívání marihuany, tedy se opět zjistilo vyšší riziko. Tyto naše závěry nevyznívají tak překvapivě, jak by se mohlo zdát na první pohled. Jsou totiž v souladu se zkušenostmi z jiných zemí [18].

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Oddělení léčby závislostí – muži

Psychiatrická léčebna Bohnice

181 02 Praha 8

e-mail: drnespor@gmail.com

www.drnespor.eu