13 – Výživa batolat
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2014; 69 (Suppl 1): 41-42.
- V batolecím období se formuje vztah jedince k výživě a stravovacím návykům. Dítě nelze k jídlu donutit, jen opakované nenásilné nabízení odmítaných potravin (zpočátku jen ve velmi malém množství) zabrání jednostranné výživě.
- Výživa batolete vyžaduje optimální různorodou a smíšenou stravu.
- Nepodávají se drobné, tuhé a obtížně rozpustné potraviny pro možnost aspirace.
- Strava má být podávána nejméně v 5 porcích denně pro malou kapacitu žaludku batolete.
- Obvykle doporučovaná energetická hodnota stravy je 100 kcal/kg/den.
- Denní objem tekutin je v 2. roce 80–120 ml/kg/den, ve 3. roce 80–100 ml/kg a den.
- Po 1. roce je doporučováno 300–330 ml denně mléka nebo jeho ekvivalentů, po 2. roce alespoň 125 ml. Do 2 let podáváme mléko vždy plnotučné a vždy pasterizované.
- Doporučuje se vyhodnocení stavu výživy alespoň 1x do roka dle percentilových grafů.
ÚVOD
Období od ukončeného 1. roku do 3. roku věku představuje další výrazný somatický a psychomotorický vývoj dítěte.
Správná výživa je toho základním předpokladem. Ta se dále podílí na programování metabolismu organismu do dalších let.
V tomto období se také formuje vztah jedince k výživě a stravovacím návykům.
Vlastní vývojové možnosti dítěte jsou ovlivňovány vstřícnou, pozitivní, trpělivou, ale i důslednou výchovou.
Cílem je naučit dítě jíst s chutí, v přiměřeném množství, samostatně, u stolu – nejlépe na svém místě na své stoličce, společně s celou rodinou v příjemné atmosféře.
Zdánlivě jednoduchý jednoznačný záměr nemusí být snadný, nevhodné výchovné přístupy mohou vést k negativnímu postoji dítěte k jídlu a stravovacím návykům.
To je komplikováno častou reakcí batolat – tzv. neofobií – strachu z nového, zvl. ochutnat nové pokrmy a potraviny. Častá je jejich vybíravost v jídle. Ve 2 letech se toto týká až 50 % batolat. Dítě nelze k jídlu donutit, jen opakované nenásilné nabízení odmítaných potravin (zpočátku jen ve velmi malém množství) zabrání jednostranné výživě.
Není vhodné dítě krmit v pohybu, při hře, při sledování televize atd., nebo pokud je unavené.
Naopak řada dětí, jejichž počet stále stoupá (obvykle v důsledku nesprávného postoje rodičů), se v tomto věku začne přejídat. Nejčastěji nadměrná energie je přijímána ve sladkých nápojích, sladkostech a jiných pochutinách, pravidelně je tento typ výživy provázen malým množstvím zeleniny.
Na počátku období dítě pije z lahve, je krmeno lžičkou a samo jí pevnou stravu rukama. Již kolem druhého roku je schopno samo pít z hrníčku a jíst lžící.
Strava batolete vyžaduje optimální smíšenou stravu – pestrou, vyváženou, různě fyzikálně upravenou, různé konzistence a zajímavého různorodého vzhledu, nikoliv jednotvárnou. Je potřeba se vyvarovat výhradní kašovité podobě, která nenaučí dítě kousat a přijímat nové způsoby výživy. Nepodávají se drobné, tuhé a obtížně rozpustné potraviny pro možnost aspirace – zvl. oříšky, lentilky, kandované ovoce atd.
Strava má být podávána nejméně v 5 porcích denně pro malou kapacitu žaludku batolete.
Obvykle doporučovaná energetická hodnota stravy je 100 kcal/kg/den.
Doporučení Lékařského institutu USA má energetický příjem nižší.
Jídelníček batolete obsahuje mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, vajíčka, luštěniny, cereálie, ovoce a zeleninu.
Doporučený příjem bílkovin ve věku 1–3 roky je 1 g/kg, jejich celkový objem nemá přesáhnout 18 % denního energetického příjmu batolete.
Mléko je doporučované po 1. roce v množství do 300–330 ml denně (nebo jeho ekvivalenty), po 2. roce alespoň 125 ml, do 2 let plnotučné. Vždy pasterizované! Lze podávat speciální sušená mléka pro batolata. Ta jsou obohacená o vitaminy, stopové prvky, mastné kyseliny a další látky.
Sacharidy by neměly převýšit 130 g/den. Volné cukry jsou podávány uvážlivě, tak aby nedošlo k návyku na sladkou stravu nebo sladké nápoje.
Tuky představují 30–35 % energetického příjmu, do 2 let není limitován přísun cholesterolu, pak jsou preferovány rostlinné tuky. Je doporučován příjem omega-3 mastných kyselin (jejich zdrojem jsou ryby, řepkový olej nebo o ně obohacené potraviny).
Denní požadavek na vlákninu je mezi 1.–3. rokem 5 g/den (severoamerická doporučení mají její objem vyšší).
Příjem NaCl nemá převýšit 2 g/den.
Doporučené dávky vitaminů a mikronutrientů jsou uvedeny v samostatném sdělení.
Denní objem tekutin je v 2. roce 80–120 ml//kg/den, ve 3. roce 80–100 ml/kg a den.
Objem ovocných šťáv a džusů nemá denně převýšit 120–150 ml. Kromě mléka je vhodné nabízet dítěti vodu a neslazené dětské čaje.
Stav výživy batolat je sledován jak rodinou, tak praktickým lékařem pro děti a dorost. Vyhodnocení stavu výživy 1x do roka – stanovením výšky, hmotnosti a event. BMI se zanesením do percentilových grafů zvlášť v tomto věku přináší relativně přesnou odpověď na ověření stavu somatického rozvoje dítěte. Upozorňuje včas na patologické situace (jak podvýživu, tak nadváhu) a iniciuje jejich řešení.
Zásady správné výživy i pro toto období vyžadují široké celospolečenské edukační programy. Cílem je zajištění zdravého rozvoje jedince v rozvinuté společnosti s akcentací na prevenci civilizačních chorob – nejčastěji daných nevhodnou skladbou živin a nadměrnou energetickou hodnotou při nedostatečné pohybové aktivitě. Je zřejmé, že civilizační choroby mají jeden z kořenů v nesprávné výživě již v batolecím věku.
Zdroje
1. Nevoral J. Výživa. In: Lebl J, et al. Praktická pediatrie. Praha: Galén, 2012: 115–129.
2. Nevoral J. Výživa batolete a předškolního dítěte. In: Nevoral J, et al. Praktická pediatrická gastroenterologie, hepatologie a výživa. Praha: Nakl. Mladá fronta, 2013.
3. Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Energy, Carbohydrate, Fiber, Fat, Fatty Acids, Cholesterol, Protein and Amino Acids. Washington, DC: National Academy Press, 2002.
Štítky
Neonatológia Pediatria Praktické lekárstvo pre deti a dorastČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2014 Číslo Suppl 1
- Gastroezofageální reflux a gastroezofageální refluxní onemocnění u kojenců a batolat
- Sekundárne protilátkové imunodeficiencie z pohľadu reumatológa – literárny prehľad a skúsenosti s B-deplečnou liečbou
- Využití hodnoticích skóre a objektivních nástrojů při léčbě astmatu
- Očkování nejvíc potřebuje ten, kdo sám být očkován nemůže − kazuistika
Najčítanejšie v tomto čísle
- 8 – Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)
- Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat
- 2 – Strategie zavádění nemléčných příkrmů
- 4 – Kojenecké formule (náhradní kojenecká výživa)