Vzpomínka na profesora László Kovácse, DrSc., MPH

Přátelé a známí sledovali s pohnutím zprávu o tragickém konci našeho kolegy, přítele a kamaráda – profesora László Kovácse, který dlouhodobě spolupracoval s mnoha českými dětskými nefrology i dalšími specialisty z oborů pediatrie a lékařská genetika.

Anamnéza jeho curricula je obdivuhodná (maďarská intelektuální rodina, studie na Lékařské fakultě v Moskvě, sňatek se Slovenkou a životní rozhodnutí usadit se v Bratislavě, kde pracoval na Pediatrické klinice prof. Birčáka). V rámci postgraduální přípravy jako „research fellow“ strávil tři roky na Univerzitě v Chicagu u profesora Robertsona, velké osobnosti v oblasti regulací vnitřního prostředí. Za výzkum zabývající se vazopresinem a regulacemi vnitřního prostředí získal vědecké tituly CSc. i DrSc. a výsledky studií kromě jiného publikoval i v anglické monografii Vasopressin: Disturbed Secretion and Its Effects (spolu s akademikem Lichardusem v nakladatelství Kluwer Academic Pub. 1989).

L. Kovács více než 16 let úspěšně vedl II. dětskou kliniku v Bratislavě a v rámci mezinárodních aktivit působil jako „visiting professor“ v dánském Aarhusu a maďarské Pécsi. Bohaté zahraniční zkušenosti z prestižních pracovišť zapadly do úrodné půdy: dokonale splňoval představy vysokoškolského učitele – péče o pacienty, výuka mediků, příprava materiálů pro studenty, pediatrické monografie, rozsáhlé výzkumné aktivity často propojené na mezinárodní úrovni, podpora mladých asistentů při získávání zahraničních stáží atd. Brzy se prosadil i jako uznávaný nefrolog v mezinárodní komunitě, v European Society for Paediatric Nephrology (ESPN) a International Pediatric Nephrology Association (IPNA) a jako jeden z prvních Východoevropanů se v devadesátých letech 20. století stal v obou společnostech členem výboru. Ovoce jeho členství v předsednictvu IPNA však mohli pocítit i další pediatři a dětští nefrologové – například získáním velkorysé podpory IPNA v podobě časopisu Pediatric Nephrology. Jeho zahraniční zkušenost a kontakty, jazykový talent a přirozený šarm mu získávaly řadu nejen kolegů, ale i přátel. Po rozdělení Československa býval nadále pravidelně aktivním účastníkem řady odborných akcí, pediatrických sjezdů a pracovních konferencí dětské nefrologie v Čechách, pomáhal nám se zapojováním do mezinárodních projektů. Podílel se na práci Sdružení SEN (české i slovenské), sdružení pro enurézu, které se věnovalo rozsáhlé osvětové a přednáškové činnosti i pomoci inkontinentním dětem a jejich rodinám. Laco se svými zkušenostmi byl vždy o krůček před námi a nezištně pomáhal. Vědecký rozsah jeho aktivit byl obdivuhodný, jeho hlavním zájmem byla dlouhodobě problematika elektrolytového a vodního metabolismu, hlavně funkce desmopresinu, která zůstane dlouho spojena v našich končinách s jeho jménem. Mnozí z nás nezapomenou na mnohahodinové diskuse nad nefrologickými, ale i historickými a filosofickými tématy. Příkladem jeho spolupráce v oblasti genetiky je nedávná publikace o objevu nových mutací v rodinách českých a slovenských pacientů s familiárním centrálním diabetem.

Jeho zásluhy o vzájemné kontakty mezi ČR a SR byly oceněny udělením čestného členství České pediatrické společnosti v roce 2009. L. Kovács byl dlouhá léta aktivní i při vydávání společného časopisu Česko-slovenská pediatrie a pracoval jako zástupce vedoucí redaktorky. Byl vždy zdrojem nových podnětů pro obsah časopisu.

Laco měl mezi českými pediatry nejen řadu kolegů, ale i skutečných přátel. Jeho mimořádná osobnost přesahující náš středoevropský „mikrosvět“ bude scházet nejen na Slovensku, ale i v Čechách! Milý László, budeš nám chybět.

Jan Janda,

Hana Hrstková,

Josef Gut,

Jiří Zeman