Editorial

Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové!

„Morálně praktický rozum v nás vyslovuje následující nesmlouvavé veto: Nesmí být žádná válka..., neboť válka není způsobem, jímž by kdokoliv mohl prosadit svá práva,“ napsal Immanuel Kant, velký německý filozof 18. století žijící ve městě Královci a mimo jiné i autor koncepce „věčného míru“ mezi národy (1795).

Královec, jak známo, založil Přemysl Otakar II., pro nějž byla válka přirozeností – a nakonec i osudem. V Kantově době byl Královec součástí Pruska, jehož vojenská doktrína považovala válku za přípustné pokračování politiky jinými prostředky, a byla také hojně využívána. Dnes se Královec jmenuje Kaliningrad a patří Rusku, které se opět zařadilo mezi zastánce názoru, že prosazovat své nároky násilím a válkou je samozřejmým právem silnějšího. Změna v nedohlednu?

Nechme opět promluvit Kanta: „Nelze očekávat, že by králové filozofovali nebo že by se filozofové stali králi..., protože držba moci nevyhnutelně kazí svobodný úsudek rozumu.“ Kant proto doufal v možnost dosažení konsenzu v rámci občanské společnosti – věřil, že až budou absolutistické monarchie nahrazeny republikánskými státy, dojde k opuštění krvelačné touhy po nových územích, bohatství a moci a k jejímu nahrazení poklidným soužitím a spoluprací. Zdá se však, že v tomto bodě se velký filozof zmýlil – lidé si bohužel často vybírají zas a znovu vladaře bez morálky i bez rozumu a poslouchají raději populistické autoritáře než filozofy. A tak zbývá pouze naděje, že se snad jednou přece jen dokážeme poučit...

Nové číslo CMP Journalu, které se vám právě dostává do ruky (nebo na displej), se bude v každém případě snažit posílit svobodný úsudek vašeho rozumu a podpořit ze všech sil ušlechtilý boj proti cévním mozkovým příhodám, který společně již řadu let vedeme. To je válka, jež by se určitě líbila i samotnému Kantovi... Takže už se pojďme ponořit do jeho obsahu:

Stručný a přehledný příspěvek na téma „FAST a belfast“ prezentuje nový nástroj pro přednemocniční diagnostiku CMP a její výuku, jenž zahrnuje celkem 10 „vedlejších příznaků“ mozkové příhody, neobsažených v základním skóre FAST. Ty mohou být velmi užitečné pro správné provedení triáže pacientů s iCMP a rozhodnutí o jejich transportu do centra.

Sdělení, jež zaznělo na XVI. cerebrovaskulárním semináři, v této souvislosti upozorňuje na problematiku managementu nemocných se srdečním selháním (HF), včetně těch se zachovanou ejekční frakcí levé komory. Tyto pacienty je třeba správně diagnostikovat a směrovat na kardiologii, aby účinná léčba HF nebyla zahájena pozdě. Velký podíl je jich i mezi pacienty iktových center, kteří prodělali iCMP, proto je toto téma aktuální rovněž pro neurology.

Druhá – a závěrečná – část přehledu vzácných příčin ischemických cévních mozkových příhod (iCMP) se potom věnuje 4 skupinám nemocí, jež mohou ve svém obraze zahrnovat cerebrovaskulární postižení s příznaky iCMP: systémovým onemocněním s projevy na mozkovém cévním řečišti, nezánětlivým procesům postihujícím mozkové tepny (tepenné disekce, nemoc Moyamoya, fibromuskulární dysplazie a cerebrální amyloidová angiopatie), trombóze mozkových žil a splavů a vazospastickým příčinám mozkové ischémie. Článek stručně a srozumitelně přibližuje diagnostiku i léčebné postupy u těchto méně obvyklých patologických jednotek.

Na téma vzácných příčin iCMP navazuje zajímavá komentovaná kazuistika: „Co je to CADASIL a kdy na něj myslet?“ Pokud jste se ještě sami na svém pracovišti s pacienty s tímto geneticky podmíněným syndromem nesetkali, máte tuto možnost nyní prostřednictvím případu kolegů z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Další díl seriálu věnovaného rehabilitaci a resocializaci pacientů po prodělané CMP se tentokrát zabývá konceptem tréninku kognitivních funkcí (KF) po získaném poškození mozku. Popisuje proces odborné diagnostiky snížení výkonu KF, sestavení kognitivního plánu a dále postup vlastní terapie KF ve vzájemné spolupráci členů rehabilitačního týmu. Cílem je úspěšný návrat pacienta do běžného života či do práce. V závěru článku je i krátká případová studie.

A aktuální vydání uzavírá ještě jedno téma z oblasti následné péče – minireview seznamující s moderními postupy roboticky asistované rehabilitace horní končetiny a chůze, dále s metodou vynuceného používání paretické končetiny za současné imobilizace končetiny neparetické pod dohledem ergoterapeuta (CIMT) a v neposlední řadě pak i s takzvanou zrcadlovou terapií.

Přeji všem příjemné a poučné chvíle s novým číslem CMP Journalu, abyste byli schopni nalézat novou chutnou intelektuální stravu, a především abyste neztráceli pozitivní motivaci i v této náročné době.

Za redakční radu
Ondřej Škoda