Snížení dávkování thymoglobulinu ze 7,5 mg/kg na 6 mg/kg v rámci přípravného transplantačního režimu prodloužilo dobu do první detekce lidského cytomegaloviru u pacientů po alogenní transplantaci krvetvorných buněk
Snížení dávkování thymoglobulinu ze 7,5 mg/kg na 6 mg/kg v rámci přípravného transplantačního režimu prodloužilo dobu do první detekce lidského cytomegaloviru u pacientů po alogenní transplantaci krvetvorných buněk
Úvod: Stanovení optimálního dávkování antithymocytárního globulinu (ATG) použitého v rámci přípravného transplantačního režimu by mohlo zlepšit přežití u pacientů po alogenní transplantaci krvetvorných buněk (HSCT). V této práci byl hodnocen dopad snížení dávkování antithymocytárního globulinu (Thymoglobuline Genzyme) na cytomegalovirovou (CMV) infekci, incidenci reakce štěpu proti hostiteli (GVHD), celkové jednoroční přežití a další vybrané klinické parametry.
Materiál a metody: Do srovnání bylo zařazeno 65 pacientů se stejným transplantačním režimem (fludarabin/busulfan/thymoglobulin) s různým dávkováním thymoglobulinu: 7,5 vs. 6 mg/kg. CMV DNAémie byla pravidelně monitorována pomocí kvantitativní real-time PCR. Preemptivní antivirová terapie byla zahájena při virémii nad 1000 kopií CMV DNA v jednom mililitru periferní krve (cp/ml).
Výsledky: Snížení dávkování thymoglobulinu ze 7,5 mg/kg na 6 mg/kg prodloužilo dobu do první detekce CMV u pacientů po HCST (28 dní u vyššího dávkování vs. 40 dní u nižšího dávkování, p = 0,04). Změna dávkování neměla vliv na incidenci CMV, neovlivnila dobu do zahájení léčby ani celkovou délku podávání virostatik, nebyl rozdíl v úvodní virové náloži ani v maximální dosažené virémii (vše p ≥ 0,18). Nižší dávkování thymoglobulinu nevedlo k vyšší incidenci GVHD ani vyššímu riziku relapsu či mortalitě v prvním potransplantačním roce (vše p ≥ 0,32).
Závěr: Snížení dávkování ATG v rámci transplantačního přípravného režimu fludarabin/busulfan/thymoglobulin by mohlo přinést snížení toxicity léčby při zachování její účinnosti.
Klíčová slova:
thymoglobulin – lidský cytomegalovirus – CMV – alogenní transplantace krvetvorných buněk – GVHD
Autoři:
E. Vejražková 1; P. Hubáček 2; L. Plíšková 3; M. Košťál 1; A. Zavřelová 1; V. Štěpánová 4; P. Žák 1
Působiště autorů:
IV. interní hematologická klinika, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta v Hradci Králové
1; Ústav lékařské mikrobiologie a Klinika dětské hematologie a onkologie, Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha
2; Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta v Hradci Králové
3; Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta v Hradci Králové
4
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 68, 2019, č. 2, s. 71-74
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Úvod: Stanovení optimálního dávkování antithymocytárního globulinu (ATG) použitého v rámci přípravného transplantačního režimu by mohlo zlepšit přežití u pacientů po alogenní transplantaci krvetvorných buněk (HSCT). V této práci byl hodnocen dopad snížení dávkování antithymocytárního globulinu (Thymoglobuline Genzyme) na cytomegalovirovou (CMV) infekci, incidenci reakce štěpu proti hostiteli (GVHD), celkové jednoroční přežití a další vybrané klinické parametry.
Materiál a metody: Do srovnání bylo zařazeno 65 pacientů se stejným transplantačním režimem (fludarabin/busulfan/thymoglobulin) s různým dávkováním thymoglobulinu: 7,5 vs. 6 mg/kg. CMV DNAémie byla pravidelně monitorována pomocí kvantitativní real-time PCR. Preemptivní antivirová terapie byla zahájena při virémii nad 1000 kopií CMV DNA v jednom mililitru periferní krve (cp/ml).
Výsledky: Snížení dávkování thymoglobulinu ze 7,5 mg/kg na 6 mg/kg prodloužilo dobu do první detekce CMV u pacientů po HCST (28 dní u vyššího dávkování vs. 40 dní u nižšího dávkování, p = 0,04). Změna dávkování neměla vliv na incidenci CMV, neovlivnila dobu do zahájení léčby ani celkovou délku podávání virostatik, nebyl rozdíl v úvodní virové náloži ani v maximální dosažené virémii (vše p ≥ 0,18). Nižší dávkování thymoglobulinu nevedlo k vyšší incidenci GVHD ani vyššímu riziku relapsu či mortalitě v prvním potransplantačním roce (vše p ≥ 0,32).
Závěr: Snížení dávkování ATG v rámci transplantačního přípravného režimu fludarabin/busulfan/thymoglobulin by mohlo přinést snížení toxicity léčby při zachování její účinnosti.
Klíčová slova:
thymoglobulin – lidský cytomegalovirus – CMV – alogenní transplantace krvetvorných buněk – GVHD
Zdroje
1. Liu J, Xu JP, Bian Z, et al. Differential impact of two doses of antithymocyte globulin conditioning on lymphocyte recovery upon haploidentical hematopoietic stem cell transplantation. Journal of Translational Medicine [online], 2015;13:393 [cit. 2016-10-22]. ISSN 1479-5876. Dostupné na www: https://translational-medicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12967-015-0748-x.
2. Salem G, Ruppert AS, Elder P, et al. Lower Dose of Antithymocyte Globulin (ATG) does not increase Graft-vs-Host Disease (GVHD) in Patients Undergoing Reduced-Intensity Conditioning (RIC) Allogeneic Hematopoietic Stem Cell Transplant (allo HSCT). Leukemia & lymphoma, 2015;56(4):1058–1065.
3. Vejrazkova E, Pliskova L, Hubacek P, et al. Clinical and genotypic CMV drug resistance in HSCT recipients: a single center epidemiological and clinical data. Bone Marrow Transplantation, 2019;54(1):146–149.
4. National Comprehensive Cancer Network. NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology (NCCN Guidelines). Prevention and Treatment of Cancer-Related Infections. Version 2.2014. [online]. 2014-11-08 [cit. 2017-12-12]. Dostupné na www: http://file.trsgo.org/userfiles/file/NCCN%20Cancer-Related%20Infections%20Guideline%202015.pdf
5. George B, Kerridge I, Gilroy N, et al. Fludarabine-based reduced intensity conditioning transplants have a higher incidence of cytomegalovirus reactivation compared with myeloablative transplants. Bone Marrow Transplantation, 2010;45(5):849–855.
6. Ayuk F, Diyachenko G, Zalebina T, et al. Comparison of Two Doses of Antithymocyte Globulin in Patients Undergoing Matched Unrelated Donor Allogeneic Stem Cell Transplantation. Biology of Blood and Marrow Transplantation, 2008;14(8):913–919.
7. Baron F, Monthy M, Blaise D, et al. Anti-thymocyte globulin as graft-versus-host disease prevention in the setting of allogeneic peripheral blood stem cell transplantation: a review from the Acute Leukemia Working Party of the European Society for Blood and Marrow Transplantation. Haematologica, 2017;102(2):224–234.
8. Wang Y, Fu HX, Liu DH, et al. Influence of two different doses of antithymocyte globulin in patients with standard-risk disease following haploidentical transplantation: a randomized trial. Bone Marrow Transplantation, 2014;49(3):426–433.
9. Hamadani M, Blum W, Phillips G, et al. Improved Nonrelapse Mortality and Infection Rate with Lower Dose of Antithymocyte Globulin in Patients Undergoing Reduced-Intensity Conditioning Allogeneic Transplantation for Hematologic Malignancies. Biology of Blood and Marrow Transplantation, 2009;15(11):1422–1430.
10. Meijer E, Cornelissen JJ, Löwenberg B Bob, Verdonck LF. Antithymocyteglobulin as prophylaxis of graft failure and graft-versus-host disease in recipients of partially T-cell-depleted grafts from matched unrelated donors: a dose-finding study. Experimental Hematology, 2003;31(11):1026–1030.
11. Ljungman P, Griffiths P, Paya C. Definitions of Cytomegalovirus Infection and Disease in Transplant Recipients. Clinical Infectious Diseases, 2002;34(8):1094–1097.
12. Ruutu T. Engraftment. In: European Group for Blood and Marrow Transplantation 2011 [online]. Přednáška. Francie: Paříž. 2011-04-05 [cit. 2016-06-02]. Dostupné na www: https://portal.ebmt.org/Contents/Resources/Library/Slidebank/Documents/EBMT%202011%20SC%20Slide%20Bank/1439%20Ruutu.pdf.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo MikrobiológiaČlánok vyšiel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2019 Číslo 2
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Očkování proti virové hemoragické horečce Ebola experimentální vakcínou rVSVDG-ZEBOV-GP
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- Koronavirus hýbe světem: Víte jak se chránit a jak postupovat v případě podezření?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Aktinomykóza – zastřešující přehled a 3 případy těžké pánevní aktinomykózy léčené konzervativně
- Tularémie – zoonóza s rizikem bioterorismu
- In-vivo mezidruhový přenos KPC karbapenemázy u dlouhodobě léčené pacientky
- Infekce a kolonizace Clostridium difficile u dětí do 3 let věku: prospektivní srovnávací studie