Zápis z mimořádného jednání výboru ČGGS ze dne 17. 7. 2013

Nepřítomni: dr. Zajíc, dr. Stolička

Program:

1. Diskuze k návrhu legislativních úprav k zabezpečení následné péče a dlouhodobé péče.
2. Časopis Geriatrie a gerontologie
3. Odpověď ČIS
4. Hospodaření společnosti
5. Různé

ad 1) Diskuze k návrhu legislativních úprav k zabezpečení následné péče a dlouhodobé péče

Diskuze k předloženému návrhu proběhla částečně již elektronicky, názory členů výboru jsou rozdílné – od úplného odmítnutí po návrhy úprav a ponechání původního znění. Hlavní problémové oblasti avizované členy výboru jsou:

1. Chybějící specializace v indikaci hospitalizace z vlastního prostředí nemocného v následné či dlouhodobé péči.
2. Povinná hospitalizace na akutním lůžku všech nemocných přecházejících do následné péče – řadu onemocnění, byť s geriatricky odlišnou symptomatologií, lze vyloučit již vyšetřením na ambulanci a naopak by bylo pro praxi přínosné, kdyby bylo možno takto vyšetřené nemocné s vyloučenou akutní chorobou odeslat přímo do zařízení následné péče.
3. Protiřečí si definice pacienta dlouhodobé lůžkové péče s limitací hrazení pobytu třemi měsíci. Z uvedeného vyplývá, že pacient sice na lůžku ležet může, ale péči si bude hradit sám, i když jeho stav „nelze zlepšit“? Jaká bude role revizního lékaře? Jaká je zodpovědnost revizního lékaře, pokud úhradu nepotvrdí?
4. Nebude-li mít ZP povinnost uzavřít se zařízením následné či dlouhodobé smlouvu a budou tam hospitalizováni nemocní podle nového čtyřstupňového systému na základě ADL a MMSE, bude úhrady za péči dostávat zařízení nebo externí organizace zajišťující zdravotní služby? Jaká je představa o zajištění zdravotních služeb externě, když je pacient dlouhodobé péče tímto návrhem definován jako ten, jemuž je třeba soustavně poskytovat ošetřovatelskou péči? Naopak, při současných demografických trendech by do budoucna nemělo existovat zařízení, které nebude zároveň automaticky poskytovat i služby zdravotní.
5. Příspěvky na péči na základě funkčního hodnocení ještě za hospitalizace žádná komise MPSV nepřidělí, naopak, jedno z nejčastějších zdůvodnění negativního rozhodnutí zní, že „není zřejmé, zda stav bude dlouhodobý“. Všechny sociální příspěvky se přidělují na základě dlouhodobého trvání stavu, ale bohužel tento stav musí být v minulosti, nikoli v budoucnosti. Povinnost hlásit ORP sociálně potřebného nemocného pravděpodobně tuto situaci příliš neovlivní.
6. Za pacienta v paliativní péči se pokládá pouze onkologický pacient.
7. Dostupnost terénních zdravotních služeb, jak s ní počítá návrh, je pouze ve velkých městech. Do odlehlejších vesnic přijede domácí péče 2x týdně.
8. Pojem „geriatrie“ se v návrhu vyskytuje pouze v příkladech ze zahraničí a v názvu „funkční geriatrické vyšetření“.

Vyjádření doc. Holmerové,

se kterým se ztotožnili členové výboru, odmítající návrh jako celek:

• V domovech pro seniory, domovech pro zdravotně postižené a domovech se zvláštním režimem nebude zajištěna stálá ošetřovatelská zdravotní péče, jako tomu bylo dosud. *Navrhované nahrazení agenturami domácí péče je možná dobrým byznysem pro jejich řetězce, ale nikoli garancí kvality péče a kvality života pro lidi, kteří v ústavech žijí.
• Budou zrušeny pravomoci praktických lékařů indikovat ten typ péče, který pacient potřebuje. Materiál zásadně zpochybňuje možnost primární péče jako takové, včetně diagnostiky v terénu i schopností praktických lékařů.
• Bude likvidována odborná expertíza inter- a multiprofesionálních týmů (zejména v oblasti paliativní a geriatrické péče), které se s velkým úsilím v průběhu mnoha let vytvářely v kvalitních zařízeních.
• Bude zastaven rozvoj specializované paliativní péče, především ambulantních, resp. paliativních týmů, se všemi medicínskými, společenskými, morálními a ekonomickými důsledky.
• Lidé, kteří potřebují lůžkovou zdravotní péči ne-akutního typu, včetně neonkologické paliativní péče, budou muset procházet strastiplnými hospitalizacemi na lůžkách akutní péče. O rozvoji akutní či následné geriatrické péče a potřebě specifického geriatrického režimu se tento materiál vůbec nezmiňuje.
• Zejména starší pacienti s projevy geriatrické křehkosti až deteriorace budou v akutní péči zbytečně zadržováni a rehospitalizováni, a to se všemi lidskými i ekonomickými důsledky.

Prim. Doleželová informovala o historii vzniku návrhu a původním zadání – tedy úprava bez nárůstu nákladů a bez vzniku nových zákonů, jejích původních požadavků ohledně funkčního vyšetřování a redukcí pracovní skupinou MZČR, jíž je členkou.

Základní body návrhu jsou:

1. Jedná se o organizační systém kontinuálního průchodu pacienta postakutními zdravotnickými službami, bez ohledu na věk a odbornost, návrh není geriatrickou koncepcí.
2. Systém je dělen na následnou a dlouhodobou péči podle zákona 372/2011Sb. o zdravotních službách.
3. Systém upravuje jednotným způsobem průchod pacienta zdravotním systémem, je platný pro všechny typy zdravotnických služeb následné a dlouhodobé péče, jak je definuje vyhláška o personálním obsazení. Výjimky jsou TBC, psychiatrie, pacienti s plicní ventilací v domácí péči a děti, kde se pouze netestuje, a lázeňství, výjimky jsou definovány v úpravě zákona i ve vyhlášce o lůžkové péči, přičemž úprava zákona v tomto bodě byla již připomínkována, ale změnili se legislativci.
4. Vyhláška o domácí péči se připravuje, její princip je uveden v doprovodném textu, který je uceleným materiálem, popisujícím organizační systém jako celek.
5. Důvody, proč se přikročilo k tvorbě tohoto materiálu, jsou uvedeny v doprovodném textu.
6. Principem, který platí v celém systému včetně návaznosti na sociální složku péče, je rozdělení pacientů do skupin podle funkčního stavu. Tomu je přiřazen potřebný rozsah péče pro všechny typy zdravotnických služeb, k rozdělení jsou použity základní nástroje funkčního hodnocení geriatrie, a to v minimálním možném počtu testů, kdy ještě můžeme očekávat klinickou výtěžnost. Např. oproti Německu je přidáno ještě hodnocení kognice, které zásadně mění funkční schopnosti – v Německu používají pouze dělení a úhrady podle ADL.
7. Protože základní použité testy jen hrubě a orientačně stanoví funkční stav, hodí se pouze pro stanovení úhrad. Pro plné funkční zhodnocení potřeby další péče a pokračování hospitalizace bude možné použít doplňkové testy, které budou zařazeny do dalších materiálů, jako je doporučený postup.
8. Je třeba myslet na to, že celý systém musí být platný nejen pro všeobecnou postakutní péči, ale i pro následnou rehabilitaci, pediatrii, domácí péči atd.
9. V domácí péči je podstatné základní rozdělení poskytovaných služeb na zdravotnické a pečovatelské a také ohlašovací povinnost zdravotníků sociálním službám, včetně stanovení intervalů monitoringu funkčního stavu tak, aby byl pacient trvale dlouhodobě sledován a nic neuniklo.

I přes rozsáhlou diskuzi stále trvá názorová nejednotnost členů výboru, proto hlasováno o dalším postupu – 8 členů výboru (Jurašková, Zajíc, Bureš, Kabelka, Holmerová, Jiroudková, Pomahačová, Záboj) se vyslovilo pro odmítnutí návrhu jako celku se zdůvodněním, že je tak špatný, že nemá cenu jej upravovat, a je nutno vypracovat návrh nový. Prim. Jurašková hlasovala i za nepřítomného dr. Zajíce. 5 členů výboru (Weber, Forejtar, Topinková, Doleželová, Kubešová) se vyslovilo pro zachování současného znění návrhu a úpravy.

Stanovení dalšího postupu

Předsedkyně připraví dopis, oznamující nesouhlas výboru se současným zněním návrhu zákona a související vyhlášky, vznik pracovní skupiny ČGGS pro tento účel a dodání nově vypracovaného materiálu do konce září 2013 MZČR. Dopis bude po odsouhlasení výborem odeslán:

• ministrovi zdravotnictví
• ministrovi práce a sociálních věcí
• premiérovi
• ministrovi financí
• panu prezidentovi
• veřejnému ochránci práv.

Pracovní skupina výboru ČGGS dodá prim. Burešovi a předsedkyni mailové návrhy nového materiálu do 31. 7. 2013, návrhy budou sumarizovány a rozposlány k vyjádření všem členům výboru do 15. 8. 2013. Výbor bude svolán k projednání 1. verze nového návrhu materiálu 5. 9. 2013 od 15,00 hod. v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě na pozvání člena výboru, prim. Kabelky. Další jednání výboru se uskuteční podle plánu 18. 9. 2013 během pracovního dne v Praze.

ad 2) Časopis Geriatrie a gerontologie

Všemi členy výboru byla odsouhlasena částka 5000 Kč za přípravu čísla časopisu s tím, že kdo se bude chtít odměny vzdát, věnuje ji jako sponzorský dar ČGGS.

ad 3) Odpověď ČIS

V reakci na vyhlášení Národního akčního plánu České internistické společnosti byl ve vztahu k péči o seniory sepsán a členy výboru odsouhlasen dopis adresovaný předsedovi České internistické společnosti, prof. Češkovi. Tímto dopisem vyjadřuje výbor ČGGS uspokojení nad zvyšující se pozorností ČIS vůči stárnutí populace a z toho vyplývajících konsekvencí a hlásí se ke spolupráci. V odpovědi prof. Češka přivítal zapojení ČGGS do tohoto plánu.

ad 4) Hospodaření společnosti

Členové výboru se měli možnost seznámit se s výsledky hospodaření společnosti – bilance za loňský rok byla pozitivní – 29 000 Kč. Přehled hospodaření byl již zpracován revizní komisí.

ad 5) Různé

• Byli jsme požádáni o rozšíření informace o konání 2nd International Multidisciplinary Forum on Paliative Care (IMFPC) v Sofii 3.–6. 10. 2013.
• Odpověď VZP na dopis, který se týkal kategorií nemocných, procházejících postupnou vertikalizací, zněla velmi neurčitě: „Nemocný je hodnocen podle záznamů v dokumentaci“.
• Problematika DRG – snaha o získání možnosti účtovat v DRG hospitalizaci na interně jako nový případ. První pokus dopisem na VZP skončil odpovědí, svědčící o nepochopení problému. Druhý pokus – úkol pro předsedkyni spojit se s představiteli oboru Fyzioterapie a rehabilitační medicína (tento obor má každého nemocného hodnoceného jako nový případ, i když pokračuje v hospitalizaci ve stejném zařízení) a pokusit se získat totéž pro geriatrii.
• Nové výkony pro medicínu dlouhodobé péče sdílené s geriatrií – přišel pokyn z MZČR ohledně kontroly těchto nových kódů do konce července. Provede Kubešová a Holmerová.
• Problematika dlouhodobé péče o nemocné s demencí – zjistit, zda připravovaná rozsáhlá reforma psychiatrie zahrnuje i opatření pro zlepšení péče o nemocné s demencí – provede Kubešová a Holmerová.