Může sérová hladina vitaminu D ovlivnit délku hospitalizace seniora?

Souhrn

Úvod.
Od zavedení rutinního vyšetření sérové hladiny vitaminu D se objevují zprávy o velmi nízké hladině vitaminu D u většiny populace středního zeměpisného pásu, a to bez ohledu na kontinent. Rozšiřuje se také spektrum znalostí o podílu vitaminu D na mnoha důležitých funkcích lidského organismu. Je prokazován příznivý vliv vitaminu D na udržení a novotvorbu svalové hmoty a zachování svalové síly. Na druhé straně je úbytek svalové hmoty jedním z hlavních činitelů ovlivňujících soběstačnost seniorů.

Cílem práce bylo ověřit vztah mezi hladinou vitaminu D a mírou soběstačnosti porovnáním výsledků testu ADL a sérové hladiny vitaminu D, zjistit souvislost úrovně kognitivního výkonu a sérové hladiny vitaminu D u seniorů hospitalizovaných pro akutní zdravotní komplikaci na jednotce interně-geriatrického zaměření a zjistit, zda vstupní sérová hladina vitaminu D má vliv na průběh akutní dekompenzace zejména z pohledu obnovení soběstačnosti nemocného.

Soubor probandů se skládá ze seniorů nad 65 let, kteří byli hospitalizováni z důvodu akutní dekompenzace zdravotního stavu na Klinice interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno-Bohunice v období od března do září 2014. Data probandů byla získávána podle jednotného protokolu, který zahrnoval věk, pohlaví, rodinný stav, počet a zastoupení diagnóz, pro něž se proband léčí, počet užívaných medikamentů, suplementaci vitaminem D a užívanou dávku, vstupní a výstupní hodnoty testů soběstačnosti, sérovou hladinu vitaminu D a sérovou hladinu vápníku. Získaná data byla vyhodnocena běžnými deskriptivními a statistickými metodami.

Výsledky.
Do sledovaného souboru bylo zařazeno celkem 151 probandů hospitalizovaných za dané období, zahrnujících 116 (77 %) žen a 35 (23 %) mužů průměrného věku 81,05 ± 7,44, medián souboru byl 81 let. Vyhodnocení sérové hladiny vitaminu D ukázalo 66,9 % probandů s neuspokojivou hladinou nižší než 37,5 nmol/l. Sérová hladina vitaminu D vykazovala těsnou pozitivní závislost se vstupními i výstupními výsledky testů ADL (r = 0,29, p < 0,01) a MMSE r = 0,28, p < 0,01). Nemocní s vyšší vstupní hladinou vitaminu D vykazovali rychlejší obnovu soběstačnosti vyjádřenou výsledky testu ADL.

Závěry.
Dvě třetiny probandů sledovaného soubory nedosahovaly sérové hladiny vitaminu D nutné pro dostatečnou kostní remodelaci. Nemocní s vyšší sérovou hladinou vitaminu D vykazovali vyšší míru soběstačnosti vyjádřenou výsledky testu ADL a vyššího kognitivního výkonu podle testu MMSE. U nemocných s vyšší sérovou hladinou vitaminu D byla prokázána rychlejší obnova soběstačnosti po prodělání akutní zdravotní komplikace.

Klíčová slova:
vitamin D – soběstačnost – kostní remodelace – délka hospitalizace – kognitivní výkon

Od zavedení rutinního vyšetření sérové hladiny vitaminu D se objevují zprávy o velmi nízké hladině vitaminu D u většiny populace středního zeměpisného pásu, a to bez ohledu na kontinent. Například v Evropě mají obyvatelé sociálních a zdravotnických zařízení pro seniory nižší sérové koncentrace 25(OH) D (9–37 nmol/l) než v USA (45–53 nmol/l) nebo v Austrálii (26–40 nmol/l). Ze seniorů s frakturou bederního obratle nebo ramenního kloubu mělo až 75 % deficit vitaminu D. V jižní Evropě se vyskytuje deficit vitaminu D až u 95 % starých lidí, ve Švýcarsku je to většina lidí nad 70 let^{(1, 2)}.

Rozšiřuje se také spektrum znalostí o podílu vitaminu D na mnoha důležitých funkcích lidského organismu – kromě tradiční role v kostní remodelaci je popisován jeho vliv na míru obranyschopnosti, schopnost autoreparace DNA, míru kognitivního výkonu, náladu^{(3, 4, 5)}.

Je prokazován příznivý vliv vitaminu D na udržení a novotvorbu svalové hmoty a zachování svalové síly. Mechanismus účinku je vysvětlován stimulací fosforylace tyrosinu obsaženého v myoblastech cestou fosfolipázy C, která se podílí na mobilizaci nitrobuněčných zásob kalcia, a dále stimulací proteinkinázy⁽⁶⁾.

Úbytek svalové hmoty je jedním z hlavních činitelů ovlivňujících soběstačnost seniorů, úbytek svalových vláken 2. typu znamená výrazné zvýšení rizika pádů a v kombinaci s přítomnou osteoporózou i zvýšení rizika zlomenin. Podle výsledků australské studie provedené na seniorech žijících ve vlastním prostředí vykazovali jedinci s nízkou sérovou hladinou vitaminu D nižší svalovou hmotu, nižší svalovou sílu a obecně nižší úroveň fyzické aktivity. Vývoj sarkopenie je zásadním způsobem ovlivněn přítomnými souběžnými chorobami a často se překrývá s kachexií. Kromě substituce nízké hladiny vitaminu D svědčí reference z praxe pro možnost využití fyzické cílené zátěže k zachování či obnově svalové síly a obratnosti zvláště v seniorských institucích, kdy do programu byli úspěšně zapojeni i nemocní s Alzheimerovou demencí^{(7, 8)}.

Vitamin D působí rovněž na receptory svalových buněk a při nízkých koncentracích kalcidiolu (pod 30 nmol/l) klesá významně svalová síla a zvyšuje se riziko pádů u starších žen i mužů. Suplementace vitaminem D v dávce 700–1000 IU/den u starších osob zvyšuje svalovou sílu a snižuje riziko pádů. Suplementace v nižších dávkách vitaminu D nesnižovala riziko pádů. Metaanalýza provedených klinických studií zjistila, že pro prevenci rizika pádů je zapotřebí dosažení sérové koncentrace kalcidiolu alespoň 60 nmol/l. Důsledkem úrazu, nejčastěji pádu, v populaci seniorů jsou zlomeniny. V prevenci zlomenin je významným přínosem suplementace kalcia s vitaminem D. Ve dvojitě zaslepené studii se staršími ženami průměrného věku 85,3 let vedlo podávání cholekalciferolu 800 IU v kombinaci s kalciem 1200 mg v denní dávce ke snížení rizika pádů o 49 %. Navíc se u těchto žen výrazně zlepšila činnost muskuloskeletálního aparátu. Význam denního užívání kombinace 800 IU cholekalciferolu a 1000 mg kalcia ve vztahu k pádům byl hodnocen v randomizované studii s tříletým sledováním. U žen ve věku 65–71 let užívajících suplementaci vitaminu D a kalcia výrazně klesl výskyt opakovaných pádů, a to o 30 %, míra compliance byla pozorována o 79 %^{(9, 10, 11)}.

Vitamin D se uplatňuje v prevenci osteoporózy a zlomenin nejen zvýšením střevní absorpce vápníku a přímým účinkem na kostní buňky, ale také úpravou myopatie navozené hypovitaminózou D. Randomizované klinické studie prokázaly, že suplementace vitaminem D a vápníkem upravuje sekundární hyperparatyreózu a zpomaluje úbytek kostní denzity u starších žen s nedostatkem vitaminu D. Recentní metaanalýza randomizovaných klinických studií svědčí pro suplementaci vitaminem D₃ v dávkách 700–800 IU/den, která významně snižuje riziko nevertebrálních zlomenin a zlomenin proximálního femuru⁽¹¹⁾. Nižší dávkování vitaminu D riziko zlomenin významně neovlivnilo. Průměrné koncentrace kalcidiolu asociované se snížením rizika zlomenin krčku femuru byly 74 nmol/l. U postmenopauzálních žen bylo rovněž zjištěno, že suplementace vitaminem D v denních dávkách vyšších než 700 IU společně s kalciem (500–1200 mg/den) zabraňuje poklesu kostní denzity (BMD) v bederní páteři a krčku stehenní kosti. Vitamin D v dostatečné hladině je nezbytný nejen pro udržení dobrého stavu kostní tkáně, je ale podmínkou i úspěšné léčby osteoporózy. Nejrozšířenější léčba osteoporózy, podávání antiresorpčních bisfosfonátů, vyžaduje dostatečnou saturaci organismu vitaminem D. U pacientů s nedostatkem vitaminu D je efekt bisfosfonátů nejméně o 25 % menší než u osob saturovaných tímto vitaminem⁽¹²⁾. Pozitivní výsledky se také potvrdily při podávání bisfosfonátů v kombinaci s vyššími dávkami kalcia a vitaminu D na kognitivní funkce u žen s postmenopauzální osteroporózou⁽¹³⁾.

Již více let probíhají diskuse o neuroprotektivním působení vitaminu D. Jedna ze studií, která se pokusila ověřit vztah mezi hladinou vitaminu D a kognitivním výkonem, ukázala významnou pozitivní závislost docíleného skóre MMSE a hladiny vitaminu D^{(14, 8)}. Významný rozdíl v sérových hladinách vitaminu D byl zachycen ve studii porovnávající nemocné s Parkinsonovou nemocí, Alzheimerovou demencí a kontrolním souborem. Ve skupině s Parkinsonovou chorobou bylo významně více nemocných s nízkou hladinou vitaminu D a také průměrná hladina v této skupině byla významně nižší než u kontrolní skupiny. Sledované parametry nemocných s Alzheimerovou demencí se nacházely přibližně uprostřed^{(15, 16)}. Další argument pro existenci vzájemného vztahu vitaminu D a kognitivního postižení poskytla studie zabývající se polymorfismem neuronálního receptoru pro vitamin D – konfigurace receptoru snižující afinitu k vitaminu D jako protektivního faktoru udržujícího neuronální homeostázu kalcia byla významně častější u nemocných s Alzheimerovou demencí⁽¹⁷⁾.

Mechanismus působení vitaminu D je zčásti vysvětlován jeho příznivým vlivem na střevní resorpci a zvýšení sérové hladiny kalcia, což vede k útlumu sekrece parathormonu a následnému snížení hladiny intracelulárního volného kalcia jako neurotoxického faktoru zpomalujícího konduktivitu neuronu, poškozujícího buněčnou membránu neuronu a urychlujícího zánik nervové buňky. Je také popsána zvýšená hladina volného intracelulárního kalcia u neuronů vykazujících přítomnost neurofibrilárních struktur a tau proteinu u Alzheimerovy demence.

Cíl práce

Cílem bylo ověřit vztah mezi hladinou vitaminu D a mírou soběstačnosti porovnáním výsledků testu ADL a sérové hladiny vitaminu D, zjistit souvislost úrovně kognitivního výkonu a sérové hladiny vitaminu D u seniorů hospitalizovaných pro akutní zdravotní komplikaci na jednotce interně-geriatrického zaměření a zjistit, zda vstupní sérová hladina vitaminu D má vliv na průběh akutní dekompenzace zejména z pohledu obnovení soběstačnosti nemocného.

Soubor nemocných a metodika

Soubor probandů se skládá ze seniorů nad 65 let, kteří byli hospitalizováni z důvodu akutní dekompenzace zdravotního stavu na Klinice interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno--Bohunice v období od března do září 2014. Údaje o probandech byly získány retrospektivně z jejich hospitalizační dokumentace.

Data probandů byla získávána podle jednotného protokolu, který zahrnoval věk, pohlaví, rodinný stav, počet a zastoupení diagnóz, pro něž se proband léčí, počet užívaných medikamentů, suplementaci vitaminem D a užívanou dávku, vstupní a výstupní hodnoty testů soběstačnosti, výskyt pádů, osteoporózy, dekubitů, nádorů, deprese, sérovou hladinu vitaminu D, měsíc jejího odběru, dále sérovou hladinu vápníku.

Sérové hladiny vitaminu D a vápníku byly vyhodnocovány ve spolupráci s Oddělením klinické biochemie. Pro stanovení hladiny vitaminu D byla využita metodika vitamin D-total zahrnující vitamin D₂ i D₃ jako nejvýstižnější aktuální obraz zásobního i aktivního vitaminu D. Za normální rozmezí byla podle údajů výrobce biochemických setů považována sérová hladina vitaminu D mezi 50 a 200 nmol/l. Vyšetření hladiny vitaminu D je od roku 2012 zařazeno na výše uvedeném pracovišti mezi screeningová vyšetření.

Zvláštní pozornost byla věnována vyhodnocení soběstačnosti při chůzi jako parametru zásadního pro zvládání běžných denních úkonů. Po vyplnění protokolu byly údaje zaneseny do tabulek a osobní data probanda byla anonymizována pod pořadovým číslem.

Pro vyhodnocení a porovnání výsledků byl kromě deskriptivních metod využit párový a nepárový Studentův T-test, χ² test a korelační analýza. Za signifikantní byly považovány výsledky vykazující 5% hladinu významnosti.

Výsledky

Do sledovaného souboru bylo zařazeno celkem 151 probandů hospitalizovaných za dané období, zahrnujících 116 (77 %) žen a 35 (23 %) mužů průměrného věku 81,05 ± 7,44 roku, medián souboru byl 81 let.

Následující parametr, který charakterizuje sledovaný soubor, je výskyt vybraných diagnóz, jejichž patofyziologie může souviset se sérovou hladinou vitaminu D. Výčet a četnost těchto diagnóz ukazuje graf 1.

Vyhodnocení vybraných parametrů funkčního geriatrického vyšetření obsahuje výsledky testování kognitivního výkonu a soběstačnosti pomocí MMSE a ADL na začátku hospitalizace a při propuštění z nemocnice. Hodnoty vyšetření MMSE zobrazují tabulka 2 a graf 2, hodnoty ADL grafy 3 a 4.

Byly potvrzeny očekávané statisticky významné souvislosti mezi věkem probandů a vývojem multimorbidity (r = 0,26; p < 0,01) a mezi věkem probandů a délkou hospitalizace (r = 0,27; p < 0,01).

Vyhodnocení sérové hladiny vitaminu D ukázalo vysoké procento probandů s neuspokojivou hladinou (graf 5) a významnou negativní závislost sérové hladiny vitaminu D a věku – se stoupajícím věkem sérová hladina vitaminu D klesala (graf 6). Suplementaci vitaminem D mělo v lékovém schématu pouze 26 probandů, tedy 17,2 % celého souboru. Vliv suplementace se projevil statisticky významně vyšší průměrnou sérovou hladinou vitaminu D oproti ostatním probandům (45,8 ± 22,8 vs. 27,52 ± 23,5 nmol/l; Studentův T-test p = 0,0015), i když většině probandů (14 z 26) byly podávány dávky vitaminu D, které jsou obecně považovány za nedostatečné – tedy do 500 IU denně.

Jako vysoce významná byla vyhodnocena závislost sérové hladiny vitaminu D a soběstačnosti při chůzi (graf 7).

Možná souvislost délky hospitalizace a hladiny vitaminu D byla ověřena korelační analýzou vstupních a výstupních hodnot ADL a MMSE a vstupní sérové hladiny vitaminu D (graf 8). Hospitalizovaní nemocní s vyšší hladinou vitaminu D dosahovali statisticky významně vyšších výstupních hodnot ADL (r = 0,29; p < 0,01 vs. r = 0,33; p < 0,01). V případě kognitivního výkonu se prokázala obdobná souvislost, ale méně těsná v případě výstupních hodnot (r = 0,28; p < 0,01 vs. r = 0,29; p < 0,01). Soběstačnost se tedy u nemocných s vyšší vstupní sérovou hladinou vitaminu D obnovovala po akutní dekompenzaci zdravotního stavu rychleji.

Diskuse

Charakteristiku probandů sledovaného souboru ukazují výsledky vyhodnocení vybraných parametrů FGV, kde se většina souboru nachází jak z hlediska ADL, tak i z hlediska MMSE v lehkém stupni postižení. Tyto výsledky jsou ve shodě s již dlouhodobě známými fakty^{(18, 19)}.

Během hospitalizace došlo podle očekávání ke změně parametrů ADL a MMSE oběma směry – probandi s příznivou prognózou vykázali zlepšení, někteří pokročili i o kategorii. U probandů, kde došlo k řetězení komplikací, bylo možno pozorovat zhoršení parametrů ADL i MMSE a z hlediska další prognózy jde o pacienty vyžadující následnou péči.

Obecně v celém souboru probandů prokázala korelační analýza významně negativní vliv multimorbidity na míru soběstačnosti i na úroveň kognitivního výkonu. Nárůst počtu chorob doprovází i zvyšující se věk, je všeobecně a dlouhodobě uznávaným faktem, že 80 % seniorů nad 80 let věku se léčí pro více než 2 chronické choroby^{(19, 20)}. Ve sledovaném souboru prokázala korelační analýza věku probandů a počtu chorob, pro které se léčí, signifikantní souvislost. Lze tedy konstatovat, že všechny veličiny, tedy počet chorob, zvyšující se věk, parametry soběstačnosti i kognitivního výkonu, spolu velmi úzce souvisejí. Tato skutečnost se zvýraznila tehdy, když jsme znázornili rozložení hodnot ADL a MMSE v jednotlivých věkových kategoriích. Se zvyšující se věkovou kategorií ubývalo normálních hodnot a hodnot charakterizujících mírný deficit a na jejich úkor přibývalo hodnot patologických. Nejtěsnější závislost vykázala korelační analýza vztahu ADL a MMSE.

Narůstající komplikovanost zdravotního stavu se zvyšujícím se věkem prokázala i analýza vztahu mezi věkem probandů a trváním hospitalizace, která nalezla velmi těsnou pozitivní závislost.

V normálním rozmezí 50–200 nmol/l se nacházelo 17 % probandů sledovaného souboru. Někteří autoři dokonce považují za dolní hranici normálního rozmezí koncentraci 75 nmol/l⁽²¹⁾. Ve sledovaném souboru bylo však zastoupení probandů s hodnotami vitaminu D nad 75 nmol/l tak nízké, že pro další vyhodnocování souboru bylo využito hranice méně přísné, tedy 50 nmol/l. V rozmezí mezi sérovou koncentrací 37,5–50 nmol/l, tedy s koncentrací ještě dostačující pro odpovídající remodelaci kostní hmoty, bylo dalších 17 % probandů sledovaného souboru. Zbytek souboru, tedy 2/3 probandů, dosahoval sérové koncentrace vitaminu D pod 37,5 nmol/l. I v případě samostatného vyhodnocení skupiny probandů suplementovaných vitaminem D jsme nalezli jedince s hladinou pod 37,5 nmol/l, i když v podstatně nižším procentu (38,4 %).

Analýzou dávkování vitaminu D bylo zjištěno rozmezí 200–5000 IU na den. Přetrvávající nízká hladina u některých probandů může být způsobena podáváním nižších dávek. Na druhé straně bylo zarážející zjištění signifikantní negativní korelace podávané dávky vitaminu D a sérové hladiny vápníku (r = –0,64; p < 0,01) (graf 9). Tento fakt může být způsoben vysokými podávanými dávkami vitaminu D, které mohou zvýšit vylučování vápníku močí, ale také záměrně ordinovanou vyšší dávku vitaminu D při zjištěné velmi nízké hladině vápníku na počátku léčebné intervence⁽²²⁾.

Hodnota vitaminu D klesá se zvyšujícím se věkem, příčiny tohoto jevu jsou diskutovány, jedná se zejména o sníženou schopnost aktivace kožního provitaminu D a změny ve složení stravy. Také ve sledovaném souboru jsme nalezli v nejvyšší věkové kategorii nejvíce probandů s kriticky nízkou hodnotou vitaminu D pod 10 nmol/l.

Zjištěné sérové hodnoty vitaminu D ve sledovaném souboru odpovídají literárním údajům z mnoha jiných studií. V článku autorů Ganji a spol. je zveřejněn odhad US Endocrine Society, že prevalence deficitu vitaminu D je nejméně třetina v americké populaci. Šašinka uvádí jako možnou příčinu klesající sérové hladiny vitaminu D ve vyšším věku pokles renálních funkcí a také zmenšení absorpční plochy v tenkém střevě, pokles aktivity absorpčních enzymů a oploštění střevních klků^{(2, 23)}.

V úvahu je nutno vzít i sociální zázemí probandů a jeho vývoj v průběhu života. Ve sledovaném souboru narůstal se zvyšujícím se věkem počet osaměle žijících seniorů (graf 10).

Osamělost je považována za jeden z významných rizikových faktorů zhoršení stravování až rozvoje rizika malnutrice. Wright a spol. prokázali významné zlepšení rizika malnutrice a dalších sledovaných parametrů včetně mentálního zdraví a sociální pohody po 2 měsících zařazení osamělých seniorů do programu domácí dodávky stravy^{(24, 18)}.

Ve sledovaném souboru dosahovala hladina vitaminu D významně vyšších hodnot u probandů ženatých či vdaných ve srovnání s probandy žijícími osaměle (Studentův T-test p = 0,016). Tento vztah potvrdila i korelační analýza (r = 0,19; p < 0,05).

V souladu s ostatními autory zabývajícími se vztahem vitaminu D a soběstačnosti jsme potvrdili významnou pozitivní závislost parametrů ADL a sérové hladiny vitaminu D. V článku od autorky Skalska a spol. jsou publikovány výsledky funkčního stavu seniorů vyhodnocované pomocí ADL, IADL, stoje na jedné noze, tandemové chůze a stoje na balanční plošině multivariační regresní analýzou. Seniorům s horšími výsledky funkčních testů byla naměřena signifikantně nižší sérová hladina vitaminu D⁽²⁵⁾.

Vzhledem k očekávanému nárůstu podílu populace ve vyšším věku a k důležitosti co nejdelšího zachování jejich soběstačnosti se jeví jako velmi slibný nález pozitivní korelace hladiny vitaminu D a rychlosti návratu parametru ADL po prodělání akutního zhoršení zdravotního stavu. V rámci soběstačnosti klíčovou roli hraje chůze, proto byla věnována pozornost také tomuto aspektu ve vztahu k sérové hladině vitaminu D a byla prokázána těsná korelace na 1% hladině významnosti. Toto zjištění je v souladu s výsledky studií dalších autorů. Například finští autoři provedli roční sledování skupiny seniorů žijících ve vlastním prostředí pomocí testu desetimetrové chůze a dalších testů zdatnosti. Sledovaná skupina seniorů byla rozdělena do 3 částí podle aktuální hladiny vitaminu D. Po jednom roce bylo zjištěno signifikantně rychlejší zhoršování výsledků testu chůze a dalších testů zdatnosti ve skupině seniorů se sérovou hladinou pod 50 nmol/l. Autorská skupina Gschwind a spol. prezentovala podobně designovanou studii provedenou mezi pacienty s prokázanou demencí s porovnatelným výsledkem^{(26, 27)}.

Při vyhodnocování souvislosti sérové hladiny vitaminu D a míry kognitivního výkonu byl potvrzen tentýž vztah jako již v řadě předchozích studií. U probandů s normální sérovou hladinou vitaminu D byl kognitivní výkon statisticky významně vyšší, zatímco ve skupině probandů se sérovou hladinou pod 37,5 nmol/l se vyskytovalo signifikantně více probandů s kognitivním výkonem v různém stupni demence podle výsledků testu MMSE. Autor v roce 2015 referoval výsledky studie prováděné na seniorech žijících ve vlastním prostředí. I v této studii korelovala vyšší hladina vitaminu D s lepším kognitivním výkonem⁽²⁸⁾.

Autorka Meehan ve svém přehledu uvádí, že senioři s hladinou vitaminu D nižší než 25 nmol/l mají 4× vyšší riziko vývoje kognitivní poruchy než senioři s hladinou vitaminu D nad 75 nmol/l. K podobným výsledkům dospěla i nizozemská skupina van Schoora. Autoři Annweiler a spol. zveřejnili aktualizaci mezinárodních doporučení provádět vyšetření vitaminu D jako screeningové vyšetření u seniorů nad 65 let a při zjištění nízké hladiny zahájit suplementaci vitaminem D^{(8, 28, 16, 10)}.

Podobně jako v případě ADL byla vyhodnocena dynamika kognitivního výkonu na začátku a na konci hospitalizace. Vzájemná souvislost sérové hladiny vitaminu D jevila těsnou korelaci, ale na rozdíl od ADL došlo během hospitalizace k nesignifikantnímu snížení těsnosti této korelace. Tento jev je možno vysvětlit pomalejším návratem kognitivních funkcí po prodělání akutního zhoršení zdravotního stavu.

Závěry

Pouze u šestiny nemocných sledovaného souboru byla zjištěna sérová hladina vitaminu D přesahující dolní hranici normy – 50 nmol/l. Dvě třetiny probandů sledovaného souboru nedosahovaly sérové hladiny vitaminu D nutné pro dostatečnou kostní remodelaci – 37,5 nmol/l.

Nemocní s vyšší sérovou hladinou vitaminu D vykazovali vyšší míru soběstačnosti vyjádřenou výsledky testu ADL.

Nemocní s vyšší sérovou hladinou vitaminu D dosahovali vyššího kognitivního výkonu podle testu MMSE.

U nemocných s vyšší sérovou hladinou vitaminu D byla prokázána rychlejší obnova soběstačnosti po prodělání akutní zdravotní komplikace.

Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.,

MUDr. Katarína Bielaková, Ph.D.,PhDr.

Jan Matějovský, Ph.D.

Klinika interní, geriatrie a praktickéholékařství LF MU Brno

prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

e-mail: hkubes@med.muni.cz

Vysokoškolské vzdělání ukončila v roce 1982 na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na téže fakultě absolvovala doktorské studium v r. 1993, habilitační řízení v r. 1997 a profesorské řízení v r. 2003. Od roku 1999 je přednostkou Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno. V letech 2011–2015 byla předsedkyní České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.