Editorial

Vážení kolegové, milí čtenáři,

letos zahajujeme jubilejní desátý ročník našeho odborného časopisu Geriatrie a gerontologie. Po problematickém loňském roce, kdy se přesto podařilo připravit a vydat bez zpoždění všechna čísla, začínáme druhou dekádu s novým nakladatelstvím Galén, které uspělo ve výběrovém řízení. K redakční práci s naším časopisem se po krátkém přerušení vrátila také paní redaktorka MUDr. Andrea Skálová. Se změnou nakladatele přinášíme i nový, modernější design časopisu. Pevně věříme, že naše spolupráce bude úspěšná a dlouhodobá.

V tomto čísle jsme zařadili výsledky pilotní studie s nástrojem pro hodnocení disability WHODAS. V českých podmínkách byl tento nástroj poprvé ověřen na pilotním vzorku pacientů v geriatrických ambulancích. Je nesmírně pozitivní, že poprvé šlo o projekt ČGGS ve spolupráci s ÚZIS, na němž spolupracovala více než desítka našich odborných geriatrických ambulancí. Lze jen doufat, že ve společných výzkumných aktivitách budeme pokračovat i v budoucnu. Také další příspěvek se věnuje otázkám disability, konkrétně mobilitě a jejím omezením. Uvádí definici v širším kontextu pohybových aktivit, nejčastější příčiny, ale i nové výzkumy o vlivu neurodegenerativních onemocnění a také sarkopenie na poruchy mobility. Rovněž hodnocení mobility by mělo být nedílnou součástí komplexního geriatrického vyšetření a někteří zahraniční geriatři doporučují její posouzení jako další „vitální parametr“ klinického hodnocení seniora.

Profesora Michala Vrablíka jsme požádali o zamyšlení nad hodnocením a významem kardiovaskulárního rizika v populaci starších i velmi starých seniorů. V jeho příspěvku najdete nejen odpovědi na tyto otázky, ale také odkazy na kalkulátory rizika doporučené a validované Evropskou asociací preventivní kardiologie (EAPC) – více na stránce www.U-prevent.com. Doporučuji všem čtenářům vyzkoušet a modelovat, jak se léčba a dosahování doporučených cílových hodnot nejčastějších rizikových faktorů odrazí na redukci výše rizika.

Na oblast výživy se zaměřují další dva příspěvky. První se věnuje otázkám sarkopenické obezity, která je novou klinickou jednotkou. Konkrétně diagnostickým kritériím, která umožní rozpoznání tohoto onemocnění v klinické praxi, ale též patogenetickým mechanismům a důsledkům. ČGGS pokračuje ve spolupráci s Českou asociací nutričních terapeutů a v tomto čísle naleznete i druhý z plánované série Standardů nutriční péče v geriatrii Nutriční screening a proces péče, který přináší přehled a zhodnocení nejčastějších nástrojů pro screening nutričních poruch u seniorů. Nesporně tak obohatí naše instrumentárium v diagnostice nutričních rizik v rámci komplexního geriatrického vyšetření. Další z přehledových článků se věnuje problematice obrovskobuněčné arteriitidy, její diagnostice a léčbě u starších pacientů.

Do aktuálního čísla jsme nezařadili žádný příspěvek týkající se koronavirové problematiky. Vzhledem k přetrvávající pandemické situaci a novým poznatkům, včetně vakcinačních, však jistě budou součástí obsahu dalších čísel časopisu. Věřím, že i přes pracovní vytížení si najdete čas na přečtení časopisu a budete moci uplatnit nové znalosti v praxi. 

prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.

Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha