Postery

Využití nanokrystalického stříbra v lokální terapii popálenin

Michaela Fiamoli¹, Zuzana Jelínková^1,2, Pavel Brychta^1,2, Yvona Kaloudová¹, Iva Hufová^1,2, Nora Gregorová¹, Alica Hokynková^1,2, Břetislav Lipový^1,2, Ivan Suchánek^1
1Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
²Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

V historii lokální terapie chronických i akutních defektů si stříbro vydobylo své výjimečné postavení. Krytí obsahující stříbro se dnes stává stále častější volbou při hojení ran. Oproti běžnému stříbru nanokrystalické stříbro uvolňuje ionty stříbra rychleji. Důvodem je jeho porózní struktura, tím pádem větší povrchová plocha, vyšší rozpustnost a vyšší bioaktivita.

Používané krytí Acticoat obsahuje speciální technologii SILCRYST obsahující stříbrné nanokrystaly uspořádané do specifické trojrozměrné struktury, která maximálně zvětšuje účinnou antimikrobiální plochu. Nanokrystalické stříbro působí na více než 150 druhů mikroorganismů, včetně rezistentních kmenů typu MRSA, VRE, PSAE. Léčba je určena pro nehojící se rány a akutní rány náchylné k infekci (bércové vředy, dekubity, popáleniny, diabetické defekty).

Naše práce je koncipována jako soubor kazuistik. Zde popisujeme případ dvou pacientů, s odlišnými popáleninami a komorbiditami, hospitalizovaných na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie Fakultní nemocnice Brno. Seznamujeme s metodou aplikace krytí obsahujícího nanokrystalické stříbro. Uvádíme výsledky působení nanokrystalického stříbra na popálené plochy. Srovnáváme jednotlivé faktory během terapie pacienta se zavedenými postupy na našem pracovišti.

Zmíněné kazuistiky vedou k závěru, že krytí Acticoat usnadňuje péči o rány. Snadná aplikace, velmi účinná antimikrobiální kontrola v oblasti defektu, snížená frekvence převazů. Toto vše nám ukazuje kladnou hodnotu používaného krytí.

Hluboká flegmóna ruky po popálení

Yvona Kaloudová¹, Nora Gregorová¹, Břetislav Lipový^1,2, Hana Krupicová¹, Michal Dráb³, Jana Bartošková¹, Pavel Brychta^1,2
1Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
²Masarykova univerzita, Brno
³Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Brno

Hluboké flegmóny ruky jsou velmi závažné stavy. Díky kvalitní zdravotní péči se v posledních letech vyskytují zřídka. Obvykle vznikají šířením infekce z povrchu ruky po úrazu, postupem infekce šlachovými pouzdry, méně často metastaticky při bakteriemii, mohou být i komplikací po operaci na ruce.

Směr šíření hnisavé infekce na ruce je dán anatomickými hranicemi jednotlivých osteo-fasciálních prostorů.

Intenzita šíření infekčního procesu je dána imunitní odpovědí organismu, stavem prokrvení tkání ruky a typem infekčního agens. Vždy je nutné myslet na fakt, že mízní cévy směřují z volární strany ruky dorzálně, tedy i otoky mohou být při hlubokém zánětu v dlani větší na dorzu ruky.

V kazuistice je prezentován případ 87leté pacientky, která byla ošetřena na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno s popáleninou III. stupně staršího data na III. prstu pravé horní končetiny.

Pacientka je léčena pro diabetes mellitus 2. typu perorálními antidiabetiky. V anamnéze dále chronická ischemická choroba srdeční, chronická renální insuficience a Dupuytrenova kontraktura IV. a V. prstu postižené ruky.

K ošetření se dostavila po dvou týdnech od úrazu se stupňující se bolestí, otokem a poruchou hybnosti postižené končetiny. Při přijetí byla diagnostikována a následně při operaci verifikována hluboká flegmóna středního dlaňového prostoru.

Kombinované popáleninové a mechanické trauma u tříletého dítěte – kazuistika

Iva Hufová^1,2, Ivan Suchánek¹, Alica Hokynková^1,2, Břetislav Lipový^1,2, Nora Gregorová¹, Jitka Vokurková^1,2,3
1Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
²Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno
³Klinika dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, FN Brno

Úrazy dětí jsou významným zdravotnickým a společenským problémem. Závažná traumata představují nejčastější příčinu úmrtí u dětí. Nejčastěji se děti zraní doma a v okolí domova. Na úrazovosti dětí u nás se významně podílí i popáleniny. Ve FN Brno je každý rok pro popáleniny léčeno asi 170 dětí. Případy, kdy dochází ke kombinaci popáleninového a mechanického traumatu, bývají velmi závažné a jsou spojeny s vyšším rizikem compartment syndromu. Kazuistika se zabývá případem tříleté dívky s kombinovaným popáleninovým a mechanickým traumatem, která byla léčena ve Fakultní nemocnici Brno v roce 2009.

Kalcifylaxe jako komplikace dialyzovaného pacienta

Květa Bečanová, Renáta Procházková, Štěpánka Baťchová
Interní oddělení Strahov, VFN v Praze

Úvod

Kalcifylaxe je komplikace chronické renální insuficience nejasné patogeneze.

Je způsobena kalcifikací drobných arterií spojenou s fibrózou intimy a tvorbou trombů, což vede ke vzniku nekróz kůže a podkoží.

Rizikové faktory

Chronické selhání ledvin (dialýza – s časem v pravidelné dialyzační léčbě se zvyšuje riziko), ženské pohlaví, diabetes mellitus, hyperfosfatemie/hyperkalcemie, hyperparathyreóza (zvýšená koncentrace PTH), hypoparathyreóza (adynamická osteopatie), obezita, malnutrice, zvýšená alkalická fosfatáza.

Komplikace

Vznik obtížně léčitelné superinfekce defektů a následná sepse. Defekty vznikají nejčastěji na stehnech, lýtkách a v okolí pupku. Pro toto onemocnění je typická i intenzivní bolestivost před vznikem defektu. Zpočátku se objevují bolestivé červenofialové podkožní uzly (livedo reticularis) a postupem ischemie v důsledku kalcifikace tepen středního a drobného průsvitu se rozpadají ložiska a vznikají nehojící se vředy.

Diagnóza

Sonografie příštítných tělísek, kožní biopsie z defektu? Hrozí riziko zhoršení hojení.

Léčba

Zajištění denní hemodialýzy, snížená koncentrace kalcia v dialyzačním roztoku. Přísná kontrola bilance Ca, P a alkalické fosfatázy. Je nutné vyhýbat se aplikaci podkožních injekcí!

Antimikrobiální efekt obvazových materiálů na bázi karboxymethylcelulózy

Petra Moťková¹, Jarmila Vytřasová¹, Jitka Rezková¹, Tomáš Sopouch^2
1Univerzita Pardubice
² Holzbecher, spol. s.r.o. barevna a bělidlo Zlíč

V oblasti testování modifikovaných materiálů pro léčbu chronických a akutních ran jsme se zabývali testováním antimikrobiálních účinků karboxymethylcelulózy s různými přísadami. Testovány byly textilní formy karboxymethylcelulózy (CMC) – produkty řady HCel a sice zinečnatá sůl (HCelZnT), měďnatá sůl (HCelCuT), sodná sůl (HCelNaT) s medem a dále kyselá karboxymethylcelulóza (HCel HT) s medem, kyselá karboxymethylcelulóza (HCel HT) impregnovaná Betadinem (Jodisolem) a kyselá karboxymethylcelulóza s aktivním uhlím (HCel HT C).

Testovacími mikroorganismy byly bakterie Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae a kvasinka Candida albicans. Cílem tohoto experimentu bylo nalézt takovou kombinaci látek, která by působila mikrobicidně nebo mikrobistaticky na uvedené patogenní mikroorganismy a případně účinnost testovaných materiálů porovnat s komerčně dostupnými prostředky používanými na léčbu ran.

Antimikrobiální účinnost vzorků byla nejprve testována difuzní metodou. Vzorky, které působily inhibičně na růst testovacích mikrobů, pak byly testovány přesnější suspenzní bujónovou metodou, aby byl kvantitativně stanoven úbytek sledovaných mikroorganismů.

Jako velmi efektivní na potlačení růstu mikroorganismů se ukázala textilní forma karboxymethylcelulózy s Jodisolem. Difuzní metodou byl zjištěn největší inhibiční účinek Jodisolu na kvasinku Candida albicans. Stejný inhibiční účinek byl dosažen i u srovnávacího vzorku, komerčně dostupného výrobku Inadine. Kromě potlačení růstu kvasinky Candida albicans byl zjištěn u obou vzorků i značný inhibiční efekt na růst bakterie Staphylococcus aureus.

Určitý inhibiční vliv na testovací mikroorganismy (kromě kvasinky Candida albicans) měla i textilní forma karboxymethylcelulózy s měďnatou solí. Ostatní typy obvazových materiálů vykazovaly variabilní výsledky v závislosti na druhu testovacího mikroorganismu a druhu materiálu. Nejméně inhibovaná byla kvasinka Candida albicans.

Tato práce vznikla za podpory projektu TA 01010244.

Žilní bolest a bolest bércového vředu

Sabina Švestková, Alena Pospíšilová
Dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno

Subjektivní příznaky u chronického žilního onemocnění mohou být velmi variabilní, objevují se ve všech klasifikačních třídách C0–C6 klinických projevů a většinou odpovídají stupni závažnosti chronické žilní insuficience. Zcela vzácně bývají klinické projevy asymptomatické, na druhé straně však mohou být přítomny i v absenci klinických projevů (C0) a představují tak varování před progresí onemocnění.

Mezi nejčastěji uváděné symptomy patří: bolest, pocit tíhy, únavy, napětí, noční křeče, pocit tepla, pocit neklidných nohou, svědění, event. další.

Bolest udává 40–60 % nemocných s chronickým žilním onemocněním. Bolest může být lokalizovaná v místech varikózně rozšířené žíly, aniž by se jednalo o superficiální tromboflebitidu, nebo může mít difuzní charakter, a to i u jedinců bez klinických známek onemocnění. Intenzita bolesti je variabilní podle klinických projevů, s jejichž závažností nemusí vždy korelovat. V každém případě má významný dopad na kvalitu života nemocného.

I když aktuální hypotézy o mechanismu vzniku žilní bolesti naznačují její zánětlivý původ a byl přesněji objasněn mechanismus, který řídí interakci mezi mediátory zánětu a žilními receptory, je stále obtížné interpretovat kauzální vztah mezi žilním onemocněním a bolestí.

Bolest bércového vředu, na rozdíl od žilní bolesti, má určitá odlišná specifika. V podstatě se rozlišuje bolest neprocedurální a procedurální. Neprocedurální bolest může být zapříčiněna ztrátou tkáně, zánětlivou reakcí, mikrobiální infekcí, lokální hypoxií a patologicky změněnou kůží v okolí. Procedurální bolest bývá spojována především s výměnou krytí.

V žádném případě bolest u pacientů s chronickým žilním onemocněním nelze opomíjet a je nutné její léčbu zakomponovat do komplexního přístupu k nemocnému.

Kazuistika pacienta s chronickými ulceracemi obou bérců – hojení při aplikaci krytí Traumacel Biodress

Ivana Vybíralová, Dagmar Trávníková, Jaroslava Rojková, Ludmila Bakusová
Kožní oddělení, Nemocnice Jihlava, p.o.

75letý pacient docházel na naši kožní ambulanci pro chronické ulcerace obou bérců. Ulcerace vznikly před lety potraumaticky, v terénu chronické žilní insuficience s otoky bérců při pokročilé artróze kloubů dolních končetin. Původně aplikovaná konvenční masťová terapie byla bez efektu, proto byla vyzkoušena aplikace vlhkého krytí. Až po aplikaci Traumacel Biodress krytí došlo nejdříve k rychlé epitelizaci, granulaci a vyčištění spodiny defektů. Následovala ale stagnace hojení, kdy bylo uvažováno o změně typu krytí. Krytí Traumacel Biodress bylo ponecháno, nezměněno, s odstupem několika týdnů nastal pozvolný návrat hojení, které vedlo prakticky k úplnému zhojení ulcerací. Kazuistikou chceme ukázat, že není vždy nutné měnit lokální terapii, pokud se přibrzdí proces hojení, a současně i naši dobrou zkušenost s tímto prostředkem z oxidované celulózy.

Moderní metody hojení ran

Lucie Dolejší
I. chirurgická klinika, VFN, Praha

Úvod

V současné době dochází k velkému rozvoji moderních technik léčení akutních i chronických ran, jejichž cílem je urychlení procesu hojení.

Obsah

Jedním ze způsobů hojení ran je podtlaková terapie, což je neinvazivní procedura, která podporuje a urychluje hojení rozsáhlých secernujících ran. Speciální přístroj vytvoří v místě rány subatmosférický podtlak, který je aplikovaný prostřednictvím moderního ultratenkého portu. Způsobuje tak dekompresi polyuretanové pěny, která pomáhá stimulovat tvorbu granulační tkáně. Díky uzavřenému prostředí dochází k vlhkému hojení rány, stimuluje se tím růst granulační tkáně a zabraňuje sekundární infekci. Řízený lokální podtlak napomáhá rovnoměrnému stahování rány a podporuje granulaci. Podtlakovou terapii lze využít na rozsáhlé defekty na kterékoli části těla.

Závěr

Podtlakový přístroj slouží k zlepšení komfortu pacienta, urychlení hojení rány a ke zkrácení doby hospitalizace.

Nekrvácivé metody ošetření ran

Kateřina Čurdová, Dagmar Škochová
Jednotka intenzivní péče, I. chirurgická klinika, VFN, Praha

Úvod

Léčba ran vyžaduje komplexní přístup se zaměřením na všechny důležité atributy ovlivňující proces hojení. Novinkou v léčbě akutních a chronických ran je ultrazvukový přístroj SonicOne. Jedná se o jednu z metod débridementu, jehož předností je méně traumatizující ošetření a minimální bolestivost. Díky zavedení této nové formy débridementu získává pojem atraumatický převaz další rozměr.

Pojem débridement neznamená pouze odstranění nekrotické tkáně, ale zahrnuje postupy vedoucí k eliminaci a odstranění cizího materiálu a kontaminovaných tkání z traumatické nebo infikované rány. Dochází tak k odstranění bakteriální zátěže, odstranění biofilmu ze spodiny rány, zmenšení zánětlivé reakce, zápachu a sekrece z rány. Tento přístroj pracuje na principu přeměny elektrického napětí na elektrický signál a během několika sekund vytváří mechanické vibrace. Odebírá pouze tkáň poškozenou. Vlivem ultrazvukového záření dokáže pracovní nástroj rozpoznat tkáň zdravou a tkáň poškozenou, ať již jde o dekubity, popálení nebo jiný typ poranění. Pracovní nástroj reaguje na cévy stejně jako na zdravou kůži či zdravou tkáň. Céva je tenká a má schopnost pružit, při ošetření tedy nedochází k poškození a krvácení z rány je minimální.

SonicOne má několik druhů pracovních nástrojů pro různé použití. Pracovní nástroj je dutý, aby mohla proudit kapalina do rány a odplavovat tak odstraněnou tkáň, bakterie a výpotek. Ošetření tímto přístrojem je díky kontinuálnímu zavlažování pro pacienty minimálně bolestivé. Na chirurgické klinice používáme ultrazvukový přístroj s velkým efektem k odstranění avitální tkáně a k čištění spodiny rány.

Závěr

Přístroj SonicOne má širokou škálu použití. Používání ultrazvukového přístroje SonicOne přináší rychlejší léčbu a daleko méně traumatizující a bezbolestnější přístup oproti standardním chirurgickým metodám. Ošetření přístrojem SonicOne lze provádět jak ambulantně tak na operačním sále.

Druhy ran a faktory determinující proces hojení – úskalí v ošetřovatelské péči

Dagmar Škochová, Kateřina Čurdová
I. chirurgická klinika, VFN Praha

Úvod

Rána je definována jako ztráta či porušení kožního krytu, vznikající v důsledku mechanického, termického a fyzikálního poškození nebo vzniká v důsledku poruch anatomických či patologických. Akutní rána vzniká ve zdravé tkáni. Chronické rány jsou defekty hojící se déle než 6 až 8 týdnů a jsou problémem nejen lékařským či ošetřovatelským, ale i společensko-ekonomickým.

Hojení jako proces obnovy tkání patří mezi základní děje, které zajišťují přežití organismu. Jedná se o komplexní děj, jehož průběh ovlivňuje několik faktorů. Bez ohledu na druh ran, dělíme proces hojení do tří fází, které se časově překrývají. Vhodným terapeutickým postupem lze tyto jednotlivé fáze urychlit a předejít komplikacím. Cílem každého hojení je dosáhnout co nejrychlejší reparace tkání. Předpokladem pro nastartování procesů hojení je čistá spodina rány. Ke spontánnímu čištění rány dochází v první fázi. U ran komplikovaných, nehojících se, lze k čištění rány využít některou z metod débridementu. Na naší chirurgické klinice, která je zaměřena na chirurgii hrudní, břišní a úrazovou, ošetřujeme rány akutní, chronické, traumatické, dehiscentní a komplikovaně se hojící. K léčbě ran využíváme jak specifické metody hojení ran (podtlakovou terapii, ultrazvukový čistič ran, atd.), tak prostředky vlhkého – fázového hojení ran. Jednotlivé metody lze při terapii rány kombinovat, vždy však s ohledem na charakter rány a stav pacienta.

Závěr

 Celkově se výrazně zlepšily znalosti o možnostech hojení ran. Zavádějí se nejen nové chirurgické metody ošetřování ran, ale i konzervativní možnosti v ošetřování ran. Moderní terapie nehojící se rány není však založena výhradně na lokální či systémové léčbě. Její nezbytnou součástí je kauzální léčba příčiny stagnace hojení, následných komplikací, rehabilitace a v neposlední řadě i prevence.