Zápis z XVII. pracovního setkání Fóra onkologů a zástupců zdravotních pojišťoven Brno 21. 5. 2010
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2010; 23(4): 273-274
Kategorie:
Články
Účastníci
přednostové onkologických klinik ČR nebo jejich zástupci, zástupci KOC, České urologické společnosti ČLS JEP, České chirurgické společnosti ČLS JEP, České onkologické společnosti ČLS JEP, VZP a Svazu zdravotních pojišťoven a zástupci SÚKL
Referující
- prof. MUDr. J. Vorlíček, ředitel MOÚ v Brně, předseda České onkologické společnosti ČLS JEP
- prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., přednosta Kliniky komplexní onkologické péče, MOÚ v Brně
- doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., primář Onkologického a radioterapeutického oddělení FN v Plzni
- prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., Česká urologická společnost ČLS JEP
- prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP
- doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., předseda Sekce diagnostické a prediktivní onkologie České onkologické společnosti ČLS JEP
- MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA – ředitel VZP ČR v Praze
- MUDr. Ladislav Havlíček, SZP
- PharmDr. Martin Beneš, ředitel SÚKL v Praze
Vorlíček J.: Úvod
Vyzula R.: Registry
Byly prezentovány registry ČOS pro solidní nádory a srovnány predikce počtu pacientů s reálnými vloženými pacienty v registru. Klinické registry i nadále plní funkci: klinickou pro lékaře a informativní pro plátce. Klinická data v registrech jsou většinou v souladu s výsledky klinických studií ve světě a v některých registrech (Herceptin, Avastin) vykazují dokonce výrazně lepší výsledky.
Babjuk M.: Nové možnosti léčby karcinomu ledvin
Shrnul možnosti operativní léčby karcinomu ledvin s důrazem na laparoskopické postupy. Podrobněji v prezentaci na www.linkos.cz.
Fínek J.: Nové možnosti léčby karcinomu ledvin
Popsal nové léčivé přípravky pro léčbu karcinomu ledvin a předložil schéma jejich použití v 1., 2. a další linii.
Ryska M.: Současné úkoly onkochirurgie v léčbě nemocných se solidními maligními nádory
Soustředil se na možnosti operativního řešení jaterních metastáz s poukazem na současné nedostatečné využívání této léčebné metody klinickými onkology. Podpořil návrh České chirurgické společnosti na vytvoření celostátní sítě center, která by se zabývala problematikou řešení jaterních metastáz.
Hajdúch M.: Prediktivní biomarkery – výhled na rok 2010
Popsal základní prediktivní biomarkery používané v klinické praxi v terapii inhibitory EGFR 1. signální dráhy. Na příkladu vyšetření mutací genu KRAS poukázal na variabilní citlivost jednotlivých genetických metod a otevřel otázku klinické významnosti nízkofrekvenčních mutací KRAS genu (< 5–10%) pro indikaci cílené biologické léčby u kolorektálního karcinomu. V další části vystoupení se soustředil na nové potřeby molekulární diagnostiky nádorů v oblasti stanovení aktivačních mutací genu EGFR1 u NSCLC. Tato diagnostika musí předcházet indikaci nově registrovaného přípravku Iressa podávaného v první linii léčby NSCLC. Poukázal na metodickou náročnost testu vycházející z malého množství dostupného biologického materiálu a potřebu kombinace několika metod pro zajištění rutinní diagnostiky. Nicméně stanovení mutačního stavu EGFR1 je klinicky proveditelné a některá pracoviště již tuto diagnostiku provádějí.
Horák P.: Pilotní projekt k identifikaci nákladů onkochirurgie
Souhlasil s návrhem, který předložil prof. Ryska, na identifikaci onkocenter zabývajících se nákladnou onkochirurgickou péčí (např. resekce jaterních metastáz), shrnul ekonomickou situaci týkající se onkologické péče. Podpořil myšlenku evidence pacientů s nákladnou onkologickou péčí, která by využívala současné registry ČOS.
Podpořil názor pacientských organizací na onkologickou péči (reakce na dopis Aliance žen s rakovinou prsu).
V rámci zachování ekonomické dostupnosti péče bude zřejmě nutné provést výběr zdravotnických pracovišť pro jednotlivé léčebné metody.
Podrobněji na www.linkos.cz.
Havlíček L., Knorová R.: Vývoj spolupráce SZP ČR a ČOS ČLS JEP
Dr. Havlíček přednesl sdělení reprezentující SZP, které je přílohou zápisu na www.linkos.cz.
Beneš M.: Predikce dostupnosti nákladné péče 2010?
Byly prezentovány možnosti současného systému regulace a nastíněny rezervy, bez jejichž využití nelze zajistit fiskální stabilitu vysoce nákladné léčby onkologických pacientů.
Diskuze
Vorlíček J.: Nejsou úhradové dodatky – přišly před 3 dny, některé mají chyby odborné i formální.
Horák P.: Mechanizmus úhrady realizovaný v předchozích letech zůstává v platnosti i pro rok 2010. Diskuze je de facto jen o nárůstu počtu pacientů. Systém z minulých let i na žádost ČOS změněn nebude. Osobně by byl rád, aby systém úhrad – dodatků platil bez přerušení, dokud nebude dán nový dodatek, ale takto to dle vyjádření právníků nelze (nová úhradová vyhláška znamená potřebu měnit dodatek).
Avastin – je léčivo kategorizované s úhradou vázanou na specializovaná centra. V indikacích původních je hrazen dle zvláštního dodatku o úhradě mimořádně nákladné péče, v indikacích nových zatím speciální dodatek není (to se týkalo některých léčiv i dříve – např. IVIG byl hrazen v indikaci RS dle dodatku, v ostatních jako standardní ZÚLP). Avastin v nových indikacích bude zařazen do specifických úhradových dodatků v okamžiku, kdy dojde ke shodě o počtu pacientů a kdy budou ukončena jednání s výrobcem o DNC. Do té doby je v nových indikacích hrazen dle standardního dodatku (v ambulantním režimu se jedná o výkonový způsob s omezením dolního a horního risk koridoru). Z tohoto důvodu se snažíme v současné době dohodnout balíček s firmou Roche, která dodává i Herceptin, za nějž ZP platí 132% nejnižší evropské ceny.
Cílem dohody, kterou firma zatím neakceptovala, je zlevnění Herceptinu, a tím možnost navýšení počtu pacientů pro Avastin.
Vorlíček J.: Jak se staví farmaceutické firmy k dostupnosti cílené léčby?
Přítomné farmaceutické firmy se vesměs vyjádřily, že již snížily prodejní ceny přípravků. A také, že nabídly před časem VZP balíček snížení cen více léčiv jako kompenzaci nárůstu počtu pacientů a léčby v nových indikacích.
Horák P.: Uvedl příklad Herceptinu, jehož cena u nás činí 132% ceny v Evropě.
Samek J. (Roche): Cena Herceptinu by mohla být nižší (podle SÚKL), ale VZP (i SZP) se odvolala. Chtěli snížit cenu Herceptinu a Tarcevy, aby bylo možno rozšířit indikace pro Avastin.
Horák P.: VZP se odvolala proti návrhu firmy Roche v ceně Herceptinu pro nedostatečné snížení ceny ve srovnání s Evropou. Odhadovaná ztráta VZP činí za rok cca 120 mil.Kč, zároveň odhad ročních nákladů na léčbu pacientů Avastinem v nových indikacích činí cca 1 mld.Kč.
Beneš M.: K odvolání VZP a SZP proti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady u Herceptinu uvedl, že úhrada byla stanovena na základě cenových referencí z EU v rozsahu registrovaných indikací. Odvolání pojišťoven ministerstvo nepotvrdilo. Rozhodnutí SÚKL bylo ministerstvem zamítnuto z jiného důvodu – absence nákladové efektivity. Tím došlo k paradoxnímu, nákladově neefektivnímu zatížení zdrojů zdravotního pojištění. Úspory, které mohly pojišťovny již dávno dosáhnout, mohly být o 17% vyšší, než jakých dosáhnou bezpředmětným odvoláním. Nová úhrada Herceptinu bude stanovena na fixovanou úhradu (z roku 2008), sníženou o 7% (pozn.: celkové úspory proti dřívější, dosud platné úhradě mohly činit 24%).
Prausová J. (FN Motol): Oddělení má stanoven rozpočet vedením nemocnice a nemůže jej překročit – nemůže podat lék.
Vorlíček J.: Nedovolí podat lék, pokud nebude domluvena úhrada.
Mazan P. (Pfizer): Sutent byl zařazen do 1. linie léčby – byla snížena jeho cena reálně o 23% (důsledek Janotova balíčku).
Kubátová J. (Novartis): Nabídka balíčku cen pro plátce.
Vyzula R.: Uvedl 2 kazuistiky možnosti podání cílené léčby z pohledu lékaře – uvedeny v příloze zápisu.
Horák P.: Není možno říci, že nelze léčit, dokud není pokryto finančně zvláštní smlouvou. Inovace v oblasti léčiv je třeba vyvážit úsporou při nákupu ostatních preparátů. Existují i nákladnější situace, které přicházejí v nemocnici akutně a zařízení nemůže nejprve žádat o zvláštní úhradu a pak teprve poskytnout léčbu – situaci je nutno manažersky zvládnout (vedení nemocnice). Problémem může být jednooborový ústav (MOÚ), kde nemusí dojít ke kompenzaci ztrátových činností výdělečnými provozy.
Duda M. (ČCHS): Pochvalně se zmínil o dohodě dosažené mezi odbornou společností a VZP.
Závěry
- Úhradové dodatky pro cílenou léčbu by mohly platit trvale do jejich změny (to však naráží na úhradovou vyhlášku).
- Farmaceutické firmy vesměs přislíbily snížení cen přípravků pro cílenou léčbu.
- Klinické registry ČOS by se mohly stát základem evidence nákladné péče (nutná další jednání mezi ČOS a plátci).
- Lékaři by měli informovat vedení svých nemocnic o potřebách léčby, stejně jako by vedení nemocnice mělo nastavit vnitřní limity pracovišť tak, aby pokrývaly nutné potřeby.
- V případě, kdy počty nemocných převýší odhad, je třeba postupovat podle smlouvy a jednat s pojišťovnou.
- O situaci v úhradách indikované cílené léčby by měla být informována politická reprezentace státu – odbornou společností i pacientskými organizacemi.
- Současné některé zaslané úhradové dodatky vykazují nedostatky, které je nutno dalším jednáním napravit (jednání mezi plátci – ČOS – vedení KOC).
Zapsali
RNDr. Jiří Netočný
za Koordinační radu
Fóra onkologů a zástupců ZP
prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
za Kliniku komplexní
onkologické péče MOÚ Brno
Poznamenejte si,
prosím, datum příštího pracovního setkání Fóra onkologů a zástupců pojišťoven:
XVIII. setkání se bude
konat v pátek 5. listopadu 2010 v 11.00 hod. v MOÚ,
Brno
Přednesené příspěvky a zápis v elektronické podobě najdete na www.linkos.cz.
Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Klinická onkologie
2010 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Kožní karcinom z Merkelových buněk
- Diseminovaný karcinóm prsníka u 28- ročného muža
- Malignity žlučových cest
- Cílená léčba bronchioloalveolárního karcinomu inhibitory tyrozinkinázové aktivity EGFR: přehled literatury a kazuistika klinicky promptní a výrazné odpovědi na léčbu erlotinibem