Analýza celkového přežití a celkového bezpříznakového přežití u pacientek s luminálním karcinomem A v závislosti na TNM stadiu
Analýza celkového přežití a celkového bezpříznakového přežití u pacientek s luminálním karcinomem A v závislosti na TNM stadiu
Východiska a cíl:
TNM klasifikace patří mezi nejužívanější systémy k posouzení stadia a prognózy maligních onemocnění. Základní problematikou pak v terapii karcinomu prsu zůstává otázka heterogenity těchto nádoru. Cílem této práce je posouzení celkového a bezpříznakového přežití u pacientek s luminálním karcinomem A s ohledem na jednotlivá stadia onemocnění dle TNM klasifikace.
Metody a design studie:
Bylo zhodnoceno celkem 363 zdravotnických záznamů z období od ledna 2001 do května 2006. Pro další analýzu bylo vybráno celkem 136 pacientek s luminálním karcinomem A. Primárním cílem studie bylo posouzení celkového a bezpříznakového přežití u vybraných pacientek se subanalýzou ukazatelů dle jednotlivých TNM stadií.
Výsledky:
Z celkového počtu 253 subjektů tvořilo podskupinu s luminálním karcinomemm A celkem 53 % pacientek. Ve skupině pacientek léčených chemoterapií a hormonální léčbou ve srovnání s pacientkami léčenými pouze hormonoterapií nebyl prokázán signifikantní rozdíl v jejich počtu a skladbě dle TNM stadia a stupně diferenciace.
Závěr:
Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v celkovém a bezpříznakovém přežití u pacientek s karcinomem prsu léčených hormonoterapií a chemoterapií ve srovnání se skupinou pacientek léčených pouze hormonoterapií. Lze konstatovat, že diagnóza luminálního karcinomu A zaručuje dobrou prognózu nezávisle na stadiu nemoci a dalších prognostických faktorech. Na základě uvedených výsledků se domníváme, že přínos použití chemoterapie v kominaci s hormonoterapií v adjuvantní léčbě pacientek s karcinomem prsu zůstává sporný.
Klíčová slova:
karcinom prsu – mastologie – chemoterapie – hormonoterapie
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bi omedicínských časopisů.
Obdrženo:
24. 11. 2013
Přijato:
17. 12. 2013
Autoři:
G. S. Borges 1; P. H. Colchon 2; M. C. Staak Jr. 2; F. Girardi 2; Ch. K. Rosar 2; F. M. Zamboni 3; Grazziotin L. F. S. 2; J. R. Rebello 3; M. A. Ribeiro 1; G. C. Felippe 1; R. K. Rovere 4
Působiště autorů:
Oncologia, Clínica de Neoplasias Litoral, Itajaí, Santa Catarina, Brazil
1; Primary Doctor, Itajaí, Santa Catarina, Brazil
2; Universidade do Vale do Itajaí, Itajaí, Santa Catarina, Brazil
3; Oncology Unit, Santo Antonio Hospital, Blumenau, Santa Catarina, Brazil
4
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2014; 27(3): 178-182
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východiska a cíl:
TNM klasifikace patří mezi nejužívanější systémy k posouzení stadia a prognózy maligních onemocnění. Základní problematikou pak v terapii karcinomu prsu zůstává otázka heterogenity těchto nádoru. Cílem této práce je posouzení celkového a bezpříznakového přežití u pacientek s luminálním karcinomem A s ohledem na jednotlivá stadia onemocnění dle TNM klasifikace.
Metody a design studie:
Bylo zhodnoceno celkem 363 zdravotnických záznamů z období od ledna 2001 do května 2006. Pro další analýzu bylo vybráno celkem 136 pacientek s luminálním karcinomem A. Primárním cílem studie bylo posouzení celkového a bezpříznakového přežití u vybraných pacientek se subanalýzou ukazatelů dle jednotlivých TNM stadií.
Výsledky:
Z celkového počtu 253 subjektů tvořilo podskupinu s luminálním karcinomemm A celkem 53 % pacientek. Ve skupině pacientek léčených chemoterapií a hormonální léčbou ve srovnání s pacientkami léčenými pouze hormonoterapií nebyl prokázán signifikantní rozdíl v jejich počtu a skladbě dle TNM stadia a stupně diferenciace.
Závěr:
Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v celkovém a bezpříznakovém přežití u pacientek s karcinomem prsu léčených hormonoterapií a chemoterapií ve srovnání se skupinou pacientek léčených pouze hormonoterapií. Lze konstatovat, že diagnóza luminálního karcinomu A zaručuje dobrou prognózu nezávisle na stadiu nemoci a dalších prognostických faktorech. Na základě uvedených výsledků se domníváme, že přínos použití chemoterapie v kominaci s hormonoterapií v adjuvantní léčbě pacientek s karcinomem prsu zůstává sporný.
Klíčová slova:
karcinom prsu – mastologie – chemoterapie – hormonoterapie
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bi omedicínských časopisů.
Obdrženo:
24. 11. 2013
Přijato:
17. 12. 2013
Zdroje
1. Jemal A, Bray F, Center MM et al. Global cancer statistics. CA Cancer J Clin 2011; 61(2): 69– 90.
2. Schwartsmann G. Breast cancer in South America: challenges to improve early detection and medical management of a public health problem. J Clin Oncol 2001; 19 (Suppl 18): S118– S124.
3. De Castro Mattos JS, Mauad EC et al. The impact of breast cancer screening among younger women in the barretos region, Brazil. Anticancer Res 2013; 33(6): 2651– 2655.
4. McPherson K, Steel CM, Dixon JM. ABC of breast diseases. Breast cancer‑ epidemiology, risk factors, and genetics. BMJ 2000; 321(7261): 624– 628.
5. Viale G. The current state of breast cancer classification. Ann Oncol 2012; 23 (Suppl 10): x207– x210.
6. Aebi S, Davidson T, Gruber G et al. Primary breast cancer: ESMO Clinical Practice Guidelines for diagnosis, treatment and follow‑up. Ann Oncol 2011; 22 (Suppl 6): vi12– vi24.
7. Cancer Genome Atlas Network. Comprehensive molecular portraits of human breast tumours. Nature 2012; 490(7418): 61– 70.
8. Sotiriou C, Pusztai L. Gene‑ expression signatures in breast cancer. N Engl J Med 2009; 360(8): 790– 800.
9. Carey LA, Perou CM, Livasy CA et al. Race, breast cancer subtypes, and survival in the Carolina breast cancer study. JAMA 2006; 295(21): 2492– 2502.
10. Zaha DC, Lazar E, Lazureanu C. Clinicopathologic features and five years survival analysis in molecular subtypes of breast cancer. Rom J Morphol Embryol 2010; 51(1): 85– 89.
11. Koca E, Kuzan TY, Dizdar O et al. Outcomes of locally advanced breast cancer patients with ≥ 10 positive axillary lymph nodes. Med Oncol 2013; 30(3): 615.
Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Klinická onkologie
2014 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku
Najčítanejšie v tomto čísle
- Velmi pozdní následky radioterapie – limitující faktor současných radioterapeutických technik
- Invertovaný papilóm a jeho zriedkavé formy
- Makroglosie jako příznak onemocnění kostní dřeně
- Kazuistika pacienta se značně pokročilým a diseminovaným karcinomem žaludku léčeným preparátem S-1