Chirurgická léčba ampulárního adenokarcinomu – zkušenosti jednoho centra a přehled literatury

Východiska:
Ampulární adenokarcinom patří mezi vzácnější nádorová onemocnění trávicího traktu. U premaligních lézí převládá terapie endoskopická. Dle některých autorů i časné karcinomy (ohraničené na sliznici) je možné řešit endoskopicky. U maligních lézí postihujících hlubší vrstvu (submukózou počínaje) má zásadní význam léčba chirurgická. Cílem článku je podat současný pohled na možnosti chirurgické léčby nádorů Vaterské papily s prezentací vlastního souboru pacientů.

Materiál a metody:
V období let 2012–2016 podstoupilo celkem 17 pacientů resekční výkon pro nádor Vaterské papily. Pacienti absolvovali standardní stagingové vyšetření, byli předvedeni před multioborovou komisí a poté byli indikováni k chirurgickému resekčnímu výkonu. Mezi hlavní sledované parametry patřil typ operačního výkonu, 30denní morbidita a mortalita, histopatologický výsledek a následná onkologická léčba. K histologickému vyhodnocení resekátu po pankreatoduodenektomii (PD) byl užit Leedský protokol.

Výsledky:
U 9 pacientů byla provedena PD a v 8 případech transduodenální chirurgická ampulektomie (transduodenal surgical ampullectomy – TSA). TSA převažovala u polymorbidních pacientů. Ze všech histologických preparátů (n = 17) byl u 4 pacientů zjištěn adenom s high-grade dysplazií, diagnóza adenokarcinomu byla stanovena ve 13 případech. Adjuvantní onkologickou léčbu následně podstoupilo 8 pacientů, z toho 2 pacienti adjuvantní chemoterapii a 6 pacientů kombinaci chemoradioterapie.

Závěr:
Premaligní léze Vaterské papily lze převážně řešit endoskopicky. Pokud není možné technické provedení endoskopického výkonu, je indikována léčba chirurgická. Při průkazu adenokarcinomu je preferována PD. U rizikových a polymorbidních pacientů, kde není podezření na postižení spádových uzlin, připadá v úvahu i provedení TSA. Endoskopická ultrasonografie je metoda volby při stanovení stagingu nádorového onemocnění Vaterské papily a má významnou roli při volbě mezi provedením endoskopické, lokální chirurgické excize (TSA) nebo radikální resekce (PD). Výsledky našeho souboru pacientů prokazují oprávněnost provedení TSA především u starších a polymorbidních pacientů, kde v histologickém zpracování resekátu u těchto výkonů převažovaly časné T stadia s příznivějším gradingem tumoru.

Klíčová slova:
adenokarcinom Vaterské papily – duodenum – endoskopická resekce – ampulektomie – pankreatoduodenektomie – chirurgie

Obdrženo:
22. 8. 2017

Přijato:
29. 8. 2017

Podpořeno Ministrerstvem zdravotnictví ČR – koncepční rozvoj výzkumné organizace (FNBr, 65269705) – SUp 14/16.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Autoři: Lumír Kunovský ^1,2; Zdeněk Kala ¹; Vladimír Prochazka ¹; Martin Potrusil ¹; Milan Dastych ²; Ivo Novotný ^3,4; Tomáš Andrasina ⁵; Zdeněk Pavlovský ⁶; Michal Eid ⁷; Petr Moravcik ¹
Působiště autorů: Department of Surgery, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic ¹; Department of Gastroenterology, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic ²; Department of Gastroenterology, Masaryk Memorial Cancer Institute, Brno, Czech Republic ³; Endoscopy Center, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic ⁴; Department of Radiology, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic ⁵; Department of Pathology, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic ⁶; Department of Hematology, Oncology and Internal medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic ⁷
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2018; 31(1): 46-52
Kategorie: Originální článek
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amko201846

Souhrn

Klíčová slova:
adenokarcinom Vaterské papily – duodenum – endoskopická resekce – ampulektomie – pankreatoduodenektomie – chirurgie

Obdrženo:
22. 8. 2017

Zdroje

1. Duffy JP, Hines OJ, Liu JH et al. Improved survival for adenocarcinoma of the ampulla of Vater: fifty-five consecutive resections. Arch Surg 2003; 138 (9): 941–950. doi: 10.1001/archsurg.138.9.941.

2. Feng J, Zhou X, Mao W. Prognostic analysis of carcinoma of the ampulla of Vater: pancreaticoduodenectomy versus local resection. Hippokratia 2012; 16 (1): 23–28.

3. Klein F, Jacob D, Bahra M et al. Prognostic factors for long-term survival in patients with ampullary carcinoma: the results of a 15-year observation period after pancreaticoduodenectomy. HPB surgery 2014; 970234. doi: 10.1155/2014/970234.

4. Pittayanon R, Imraporn B, Rerknimitr R et al. Advances in diagnostic endoscopy for duodenal, including ampullary, adenoma. Dig Endosc 2014; 26 (Suppl 2): 10–15. doi: 10.1111/den.12244.

5. De Palma GD. Endoscopic papillectomy: Indications, techniques, and results. World J Gastroenterol 2014; 20 (6): 1537–1543. doi: 10.3748/wjg.v20.i6.1537.

6. Gaspar JP, Stelow EB, Wang AY. Approach to the endoscopic resection of duodenal lesions. World J Gastroenterol 2016; 22 (2): 600–617. doi: 10.3748/wjg.v22.i2.600.

7. Kakushima N, Kanemoto H, Tanaka M et al. Treatment for superficial non-ampullary duodenal epithelial tumors. World J Gastroenterol 2014; 20 (35): 12501–12508. doi: 10.3748/wjg.v20.i35.12501.

8. Schneider L, Contin P, Fritz S et al. Surgical ampullectomy: an underestimated operation in the era of endoscopy. HPB 2016; 18 (1): 65–71. doi: 10.1016/j.hpb.2015.07. 004.

9. Ceppa EP, Burbridge RA, Rialon KL et al. Endoscopic versus surgical ampullectomy: an algorithm to treat disease of the ampulla of Vater. Ann Surg 2013; 257 (2): 315–322. doi: 10.1097/SLA.0b013e318269d010.

10. Ryska M, Hrabal P. Malignant tumours of the duodenum. Rozhl Chir 2015; 94 (12): 497–503.

11. Dindo D, Demartines N, Clavien PA. Classification of surgical complications: a new proposal with evaluation in a cohort of 6336 patients and results of a survey. Ann Surg 2004; 240 (2): 205–213.

12. Ahn DH, Bekaii-Saab T. Ampullary cancer: an overview. Am Soc Clin Oncol Educ Book 2014; 112–115. doi: 10.14694/EdBook AM.2014.34.112.

13. Dusek L, Muzik J, Maluskova D et al. Cancer incidence and mortality in the Czech Republic. Klin Onkol 2014; 27 (6): 406–423. doi: 10.14735/amko2014406.

14. Choi SB, Kim WB, Song TJ et al. Surgical outcomes and prognostic factors for ampulla of Vater cancer. Scand J Surg 2011; 100 (2): 92–98. doi: 10.1177/145749691110000 205.

15. Sudo T, Murakami Y, Uemura K et al. Prognostic impact of perineural invasion following pancreatoduodenectomy with lymphadenectomy for ampullary carcinoma. Dig Dis Sci 2008; 53 (8): 2281–2286. doi: 10.1007/s10620-007-0117-6.

16. Qiao Q, Zhao Y, Ye M et al. Carcinoma of the ampulla of Vater: factors influencing long-term survival of 127 patients with resection. World J Surg 2007; 31 (1): 137–143. doi: 10.1007/s00268-006-0213-3.

17. Gao Y, Zhu Y, Huang X et al. Transduodenal ampullectomy provides a less invasive technique to cure early ampullary cancer. BMC Surg 2016; 16 (1): 36. doi: 10.1186/s12893-016-0156-z.

18. Ostojic SM, Knezevic DR, Perisic M et al. The importance of choice of resection procedures in T1 and T2 stage of carcinoma of the ampulla of Vater. J BUON 2015; 20 (5): 1206–1214.

19. Amini A, Miura JT, Jayakrishnan TT et al. Is local resection adequate for T1 stage ampullary cancer? HPB 2015; 17 (1): 66–71. doi: 10.1111/hpb.12297.

20. Song J, Liu H, Li Z et al. Long-term prognosis of surgical treatment for early ampullary cancers and implications for local ampullectomy. BMC Surg 2015; 15: 32. doi: 10.1186/s12893-015-0019-z.

21. Lee H, Park JY, Kwon W et al. Transduodenal ampullectomy for the treatment of early-stage Ampulla of Vater Cancer. World J Surg 2016; 40 (4): 967–973. doi: 10.1007/s00268-015-3316-x.

22. Solaini L, Jamieson NB, Metcalfe M et al. Outcome after surgical resection for duodenal adenocarcinoma in the UK. Br J Surg 2015; 102 (6): 676–681. doi: 10.1002/bjs. 9791.

23. Verbeke CS, Leitch D, Menon KV et al. Redefining the R1 resection in pancreatic cancer. Br J Surg 2006; 94 (1): 1232–1237. doi: 10.1002/bjs.5738.

24. Hlavsa J, Prochazka V, Mazanec J et al. Standardization of pancreatic cancer specimen pathological examination. Rozhl Chir 2014; 93 (3): 132–138.

25. Verbeke CS, Menon KV. Redefining resection margin status in pancreatic cancer. HPB 2009; 11 (4): 282–289. doi: 10.1111/j.1477-2574.2009.00055.x.

26. Menon KV, Gomez D, Smith AM et al. Impact of margin status on survival following pancreatoduodenectomy for cancer: the Leeds Pathology Protocol (LEEPP). HPB 2009; 11 (1): 18–24. doi: 10.1111/j.1477-2574.2008.00013.x.

27. Hariharan D, Saied A, Kocher HM. Analysis of mortality rates for pancreatic cancer across the world. HPB 2008; 10 (1): 58–62. doi: 10.1080/13651820701883148.

28. Chathadi KV, Khashab MA, Acosta RD et al. The role of endoscopy in ampullary and duodenal adenomas. Gastrointest Endosc 2015; 82 (5): 773–781. doi: 10.1016/j.gie.2015.06.027.

29. Askew J, Connor S. Review of the investigation and surgical management of resectable ampullary adenocarcinoma. HPB 2013; 15 (11): 829–838. doi: 10.1111/hpb.12038.

30. Kunovský L, Kala Z, Hlavsa J et al. Tumory duodena jako vzácná diagnóza – naše zkušenosti za posledních 5 let. XL. brněnské onkologické dny a XXX. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky 27.–29. 4. 2016, Brno Klin Onkol 2017; 30 (Suppl 1): S94.

31. Ghosn M, Kourie HR, El Rassy E et al. Where does chemotherapy stands in the treatment of ampullary carcinoma? A review of literature. World J Gastrointest Oncol 2016; 8 (10): 745–750. doi: 10.4251/wjgo.v8.i10. 745.

32. Chang DK, Jamieson NB, Johns AL et al. Histomolecular phenotypes and outcome in adenocarcinoma of the ampulla of Vater. J Clin Oncol 2013; 31 (10): 1348–1356. doi: 10.1200/JCO.2012.46.8868.

33. Valsangkar NP, Ingkakul T, Correa-Gallego C et al. Survival in ampullary cancer: potential role of different KRAS mutations. Surgery 2015; 157 (2): 260–268. doi: 10.1016/j.surg.2014.08.092.