XII. Ošetřovatelská péče a rehabilitace

Tejpování v břišní chirurgii

Drlíková K.1, Zachová V.2

1 FN Motol, Praha, 2 VFN v Praze

Tejpování jako pomocná terapie při hojení chirurgické rány a pooperačních stavů. Práce s jizvou. Tejpování jako moderní způsob podpory potíží pohybového aparátu se stal inspirací pro využití v chirurgii. V první řadě se ho dá využít k podpoře toku lymfy u otoků. Dále jako opora ke snížení tahu na operační ránu u obézních a reoperovaných pacientů. Tím se podporuje hojení operační rány a předchází vzniku sekundárních komplikací. Další pole působnosti je práce s „letitou“ jizvou – její uvolnění, a tím zlepšení komfortu pacienta. V neposlední řadě nám může tejpování pomoci při opoře břišní stěny ať už v preventivní oblasti (po operaci parastomálních kýl) nebo při potřebě změnit konfiguraci břišní stěny – její tvar. Je to doposud neprobádaná oblast a jen čas a vlastní zkušenosti nám ukážou, zda si najde tejpování místo v chirurgické praxi.

Řešení extravazátů po cytotoxické léčbě v praxi – workshop

Hašková L.1, Sýkorová Z.2

1 Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno, 2 MOÚ, Brno

Extravazát je nechtěný únik cytotoxického léčiva mimo cílovou aplikační žílu do okolní tkáně. Zákeřnost extravazátu spočívá v jeho opožděném rozvoji 7.–10. den od aplikace léčiva. V této době již pacient není přítomen ve zdravotnickém zařízení. Rána, která vznikne tímto způsobem, vyžaduje specifické ošetření, velmi snadno se infikuje a délka hojení trvá týdny až měsíce. Důležitá je multioborová spolupráce při ošetřování rány a správná edukace pacienta. Workshop popisuje příčiny a prevenci vzniku extravazátu s důrazem na výběr správného místa a žíly k zavedení periferního i.v. vstupu, použití bezpečných cévních vstupů, kterými jsou port a PICC k aplikaci chemoterapie a cílené léčby. Součástí prezentace jsou kazuistiky, které popisují jednotlivé kroky při ošetřování rány vzniklé jako následek extravazátu, vč. použitých terapeutických krytí. Ukazuje možnosti záznamu ošetření v elektronické dokumentaci, vč. vkládání fotodokumentace, které dokladují nezpochybnitelnou kontinuální péči o vzniklou ránu. Dále podává informace o možnostech edukace pacienta (ověření toho, „co pacient ví“) – plánování kontrol a později i ošetření. Sledování výskytu extravazátu je trvalým a dlouhodobým předmětem našeho zájmu. Účastníci workshopu budou seznámeni se statistickými výstupy a analýzou za několik předchozích období (let), kdy tato data monitorujeme.

Pečujeme o port – jak na to v domácí péči

Sýkorová Z., Kocourková J.

Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno

Workshop je určen pro sestry domácí péče, které u pacienta v podmínkách jeho domácnosti zajišťují péči o port. Workshop obsahuje informace, jak získat kompetenci k ošetřování portu, shrnuje zásady péče o port a aplikace do portu v domácím prostředí, naučí detekovat možné nežádoucí příznaky. V domácí péči je kladen důraz na zachování asepse při zavádění portové jehly, na péči o hygienu rukou před výkonem i po něm, na použití transparentních krycích materiálů, které umožňují optickou kontrolu okolí vpichu jehly do portové komůrky a garantují antibakteriální ochranu až 7 dní. Pro aplikace portem vícekrát denně je praktické zajistit koncový kónus bezjehlovým vstupem s dezinfekční krytkou. Péči o bezchybnou funkci portu zajišťujeme správným a včasným proplachováním systému. Proplach portu provádíme stylem start–stop, min. 10 ml fyziologického roztoku. Proplach následuje po každé aplikaci léčiv, odběru krve, aplikaci výživy, kontrastní látky nebo podání transfuzního derivátu. Pokud port není používán k léčbě, musí být rovněž proplachován, a to v intervalu 4–6 týdnů (max. 8 týdnů). V domácí péči (pokud nebudeme ředit léky) je výhodné používat jednorázové předplněné injekční stříkačky s fyziologickým roztokem o obsahu 10 ccm. V rámci workshopu budeme také trénovat komunikaci a správné pokládání otázek pacientovi s cílem co nejdříve detekovat nežádoucí příznaky spojené s používáním portu a motivovat pacienta ke spolupráci v péči o port.

Extravazace (paravazace) cytostatik – aktualizované doporučení (2020) pro standardní péči v rámci České republiky ze spolupráce Sekce podpůrné léčby České onkologické společnosti, České hematologické společnosti, Onkologické sekce České asociace sester a Společnosti pro porty a permanentní katétry

Vokurka S.1, Maňásek V.2, Navrátilová Hrabánková D.3, Šípová S.1, Šustková Z.4, Turková L.5, Hajnová Fukasová E.6, Sýkorová Z.7, Kozáková Š.8, Wintnerová J.9

1 Onkologická a radioterapeutická klinika, LF UK a FN Plzeň, 2 Komplexní onkologické centrum Nový Jičín, 3 I. interní klinika – hematologie, VFN v Praze, 4 Interní hematologická a onkologická klinika, FN Brno, 5 Interní hematologická klinika, FN Královské Vinohrady, Praha, 6 Klinika onkologická, FN Ostrava, 7 Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno, 8 Nemocniční lékárna, FN Brno, 9 Klinika dětské hematologie a onkologie, FN Motol, Praha

Extravazace (paravazace) cytostatik jsou velmi významnou komplikací při léčbě onkologických pacientů. Pracovní skupina autorů z odborných skupin připravila doporučení standardní péče, které je základním souhrnem doporučených postupů pro denní praxi, definovaným na základě poznatků z dlouhodobé, ověřené, prokázané praxe nebo ze shodných názorů zástupců odborných skupin. Preventivní opatření jsou zásadním opatřením a zahrnují včasné zvážení indikace dlouhodobých žilních vstupů, volbu místa vpichu, kontrolu žilní linky před každou aplikací cytostatika a edukaci pacienta. Řešení extravazace především zahrnuje aplikace antidot (DMSO, hyaluronidáza, dexrazoxan) a aplikace suchého chladu nebo tepla podle typu cytostatika. Nejsou doporučovány kortikoidy s.c., vlhké teplo nebo chlazení, komprese. Doporučené postupy přispívají k redukci rizika a následků extravazace. Rozsah doporučených intervencí může být individuálně na pracovištích rozšiřován.

Vše, co potřebujete vědět o ošetřování PICC

Vykoukalová E.1, Floriánová I.2, Machová E.2, Peterková K.2, Doleželová R.2, Vítková M.2

1 Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno, 2 Masarykův onkologický ústav, Brno

Periferně implantovaný centrální katetr (PICC) zaváděný za přímé ultrazvukové navigace nebo pod SKIA kontrolou zajišťuje střednědobý přístup do centrálního žilního systému po dobu 3–12 měsíců. Pro mnoho pacientů je právě tento vstup zásadní při jejich léčbě. Klíčovou úlohou v rámci udržení správné funkce katétru a prevence především septických komplikací je kvalitní ošetřovatelská péče, edukace zdravotnického personálu, pacientů a rodinných příslušníků. Workshop je vhodný pro všechny, kteří pečují o tyto pacienty a chtějí si prakticky vyzkoušet převaz, proplach a edukaci PICC podle standardizované ošetřovatelské péče Masarykova onkologického ústavu vycházející z nejnovějších poznatků a doporučených postupů.