III. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika

III/ 358. Hodnocení plicních funkcí u pacientů podstupujících resekci plic – průběžné výsledky

Macounová P.1, Bobčíková K.2, Tomášková H.1, Bužgová R.2, Mitták M.3, Maďar R.1

1 Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, LF OU Ostrava, 2 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, LF OU Ostrava, 3 Katedra chirurgických oborů, LF OU Ostrava

Východiska: Resekce plic je náročný operační výkon, který významně zasahuje do života pacienta. Cíl: Cílem příspěvku je prezentovat průběžné výsledky prospektivní studie vztahující se k plicním funkcím pacientů podstupujících resekci plic. Soubor pacientů a metody: Výzkumný soubor zahrnoval 55 respondentů sledovaných v období 5/ 2021–5/ 2022. Z toho bylo 58 % mužů, průměrný věk ve výzkumném souboru byl 66,3 roku (min. 38, max. 77). Hodnocení plicních funkcí pacientů bylo prováděno pomocí dvou neinvazivních metod funkčního vyšetření plic: spirometrie a bodypletysmografie. Pacienti podstoupili obě vyšetření jednak před operačním výkonem a následně 3× po operaci: při dimisi, 3 týdny po výkonu a 3 měsíce po výkonu. Pro vyhodnocení byla použita deskriptivní statistika a párový t-test na hladině významnosti 5 %. Ke zpracování dat byl použit program Stata v. 17. Výsledky: ASA skóre II mělo 53 % pacientů, ASA skóre III 47 %. Z histologického nálezu byla zjištěna nádorová etiologie u 91 % pacientů. Nejčastěji se jednalo o adenokarcinom (57 %), dále u 15 % pacientů o spinocelulární karcinom, u 9 % o hamartom a u 7 % o karcinoid. Výsledky spirometrie před operací byly u pacientů průměrně FVC 99,1 % normativní hodnoty (NH), FEV1 93,5 % NH a poměr FEV1/ FVC byl 76 %. Po operačním výkonu došlo ke statisticky významnému poklesu všech ukazatelů (p < 0,001), průměrně na FVC 67,7 % NH, FEV1 65,2 % NH a FEV1/ FVC 79,1 %. Tři týdny po výkonu hodnoty začaly pomalu vzrůstat průměrně na FVC 79,4 % NH, FEV1 74,8 % NH a FEV1/ FVC 76,4 %. Tři měsíce po operaci se výsledky v závislosti na rozsahu resekce pomalu vracely k původním hodnotám, průměrně na FVC 90,3 % NH, FEV1 83,1 % NH a FEV1/ FVC 75,2 %. Průměrné výsledky bodypletysmografie před operací byly TLC 91,9 % NH, při dimisi 72,2 % NH, po 3 týdnech 78,1 % NH a po 3 měsících 84,6 % NH. Všechny rozdíly byly v porovnání se vstupními hodnotami statisticky významně nižší (p < 0,001). Závěr: V souvislosti s plicní resekcí dochází po operaci k významnému poklesu plicních funkcí, což ovlivňuje funkční stav pacienta. Z toho důvodu je důležité sledovat také další ukazatele (např. kvalitu života), které s funkčním stavem souvisejí. Budoucí výzkum by se měl zaměřit jak na sledování plicních funkcí, tak dalších parametrů, které s nimi mohou souviset, což může ovlivňovat také to, zda je pacient po operaci indikován k další léčbě. Jen tak lze získat komplexní představu o tom, jak operační výkon ovlivňuje život pacienta, což poté umožní efektivně zaměřit další péči.

Podpořeno interním grantem SGS03/ LF/ 2022 „Hodnocení kvality života a funkčního stavu pacientů po resekci plic“.