PŘÍLEŽITOST KE ZMĚNĚ MI DÁVÁ NOVOU CHUŤ DO PRÁCE

PhDr. Mgr. Lenka Dzidová, Ph.D., vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Její původní specializací je tyflopedie. V letech 2006-2008 pracovala v Saúdské Arábii na oddělení vědy a výzkumu PAS, kde se zabývala problematikou diagnostiky PAS a speciálního vzdělávání těchto osob. V současné době působí jako vedoucí oddělení klinické logopedie a psychologie v Sanatoriích Klimkovice a zároveň je také vedoucí Odborné komise AKL ČR. Aktuálně se specializuje na zrakovou terapii u dospělých osob po CMP a kraniotraumatech.

Lenko, ty se klinické logopedii věnuješ již řadu let. Co bys ve svojí dosavadní kariéře vyzdvihla?

Pracuji v oboru od roku 1994. V minulosti jsem se hodně věnovala problematice PAS. V letech 2006 až 2008 jsem pracovala v Saúdské Arábii pro oddělení vědy a výzkumu PAS, kde jsem se zabývala diagnostikou a speciálním vzděláváním těchto osob. V tomto období vznikla diagnostická baterie a tři metodiky speciálního vzdělávání dle věku dětí s PAS v anglicko-arabské verzi.

PAS ale nejsou jedinou oblastí, kterou ses ve své klinické logopedické praxi zabývala. Jaká další problematika ti je blízká?

Jelikož jsem byla tématem PAS „nasycena“, vrhla jsem se ve své klinické logopedické praxi opět na dospělé klienty a získané neurogenní poruchy řeči a polykání. Příležitost ke změně zaměření mi dává novou chuť do práce, nabíjí mě energií a dodává mi nové nápady. Nově mě zaujala elektroterapie u získaných neurogenních dysfagií se zaměřením na poruchy horního jícnového svěrače. Spolupracuji tudíž také s Dysphagia and Electrotherapy Consultancy².

Čemu se věnuješ v poslední době?

Jelikož jsem svým původním zaměřením speciální pedagog – tyfloped, uplatňuji svou tyflopedickou praxi v rámci zrakové rehabilitace. Zaměřuji se na získané neurogenní okulomotorické poruchy, diplopie, poruchy zrakového pole a zrakové agnózie u dospělých osob.

Jsi také koordinátorkou Odborné komise AKL ČR. Kdy tato komise vznikla a za jakým účelem?

Zřízení Odborné komise bylo schváleno členským shromážděním v roce 2015. Komise má fungovat jako poradní orgán Rady AKL ČR. Původně ale měla jiné členy, v současném složení funguje Komise od března 2020.

Co tě motivovalo k přijetí funkce koordinátora Odborné komise?

Na posledním členském shromáždění, které se konalo v roce 2019, mě oslovila PaedDr. Cudlínová s tím, jestli bych se s ohledem na moje zkušenosti v oboru nechtěla stát členkou Odborné komise. Já jsem v té době skončila doktorské studium, takže jsem věděla, že budu mít více času, a také jsem si říkala, že by bylo dobré udělat něco pro náš obor, protože můj záběr je široký. Takže jsem nabídku na členství přijala. Jak jsem říkala, složení členů bylo původně jiné. V době, kdy jsem přijala členství, se složení kompletně vyměnilo a já jsem se stala koordinátorkou s tím, že jsem vybírala členy nové.

Podle čeho jsi jednotlivé členy komise vybírala?

Všichni členové Odborné komise mají zkušenosti z akademické půdy a vedle klinické logopedické práce pracují také jako odborní asistenti či přednášející. Všichni se zapojili při řešení grantů, vedli diplomové práce, absolvovali stáže v zahraničí, mají bohatou publikační činnost. Tři členové mají kvalifikaci K3, někteří pořádají akreditované kurzy. Složení členů Odborné komise a jejich specializace pokrývá velkou část logopedických diagnóz, tj. každý se zabývá něčím jiným.

Můžeš tedy vyjmenovat jednotlivé členy a jejich specializace?

Mgr. Barbora Červenková se specializuje na ranou péči v poruchách příjmu potravy a na raný rozvoj řeči, Mgr. Lucie Kytnarová, Ph.D., se zabývá afáziemi z pohledu neurokognitivní rehabilitace, PhDr. Jan Dezort, Ph.D., je odborníkem na balbuties a tumultus dětského i dospělého věku a PhDr. Radka Horáková, Ph.D., na sluchové vady.

V čem konkrétně spočívá tvoje práce koordinátora?

Jako koordinátorka komunikuji především s dr. Cudlínovou, předsedkyní AKL ČR, nebo Gabrielou Solnou, které mi za Radu AKL sdělí témata, která je potřeba probrat. Já pak koordinuji jednotlivé schůze – zvolím téma, kterým se budeme zabývat, a předám tuto informaci ostatním členům, aby se mohli připravit. Určím termín a místo setkání, i když teď kvůli koronaviru setkání probíhají on-line.

Jak často se Odborná komise schází?

Komise se schází jednou za měsíc, obvykle v sobotu. Určitě ale nestihneme během jedné schůze probrat celé téma. Takže jedním tématem se zabýváme několik schůzí.

Co se aktuálně v rámci Odborné komise projednává a jaké jsou plány do budoucna?

Aktuálně jsme dokončili nové informace k jednotlivým logopedickým diagnózám, které budou vloženy na web AKL do konce května. Dále postupně pracujeme na standardech logopedické péče pro jednotlivé diagnózy, připravuje se standard pro balbuties, afázie a sluchové vady. Teď nám hodně času zabralo vypracování standardu pro distanční logopedickou péči, který se ale nakonec kvůli chybějící legislativě zatím nepodařilo prosadit. Chceme také navázat spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, kdy máme nachystaná nějaká témata pro závěrečné práce studentů.

Děkuji ti za rozhovor a přeji energii do další práce!

¹ Mgr. Markéta Trtílková,

Rehabilitační ústav Kladruby, Rehabilitační ústav Kladruby, Kladruby 30, 257 62 Kladruby u Vlašimi; Centrum duševního zdraví Kutná Hora, Jiřího z Poděbrad 290, 284 01 Kutná Hora, Česká republika.

E-mail: marketa.trtilkova@rehabilitace.cz.

² Dysphagia and Electrotherapy Consultants jsou v USA vyškolení profesionálové s certifikátem pro odborné vedení a lektorství dalších odborníků, kteří absolvovali základní certifikované kurzy polykání a využití nMES u poruch polykání.