Diferencované karcinomy štítné žlázy
Autoři:
Kateřina Táborská
Působiště autorů:
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Vyšlo v časopise:
NuklMed 2014;3:44
Kategorie:
Editorial
Diferencované papilární a folikulární tumory štítné žlázy vycházejí z folikulárního epitelu. Jsou méně častým nádorovým onemocněním, zastupují pouze 1–1,5 % všech karcinomů, mezi 15.–45. rokem věku však patří mezi 5 nejčastějších typů malignit a u těhotných žen se dokonce jedná o druhý nejčastěji diagnostikovaný tumor po karcinomu prsu. Od 90. let minulého století incidence nádorů štítné žlázy celosvětové stoupá, tento trend se týká i České republiky. Časnější a přesnější diagnostika založená na sonografickém vyšetření a cílené aspirační biopsii vysvětluje tento vzestup jen částečně, svůj vliv může mít nárůst rizikových faktorů v životním prostředí (vyšší expozice obyvatelstva zářením včetně lékařského, dosud nerozpoznané karcinogeny). 1
Společnou vlastností diferencovaných tumorů a folikulárních buněk štítné žlázy je schopnost vychytávat, organifikovat a hromadit jod. Jedním z prvních, který tuto vlastnost úspěšně využil, byl newyorský endokrinolog Samuel Seidlin v roce 1943, když použil radiojod u nemocného B.B. s klinickými a laboratorními projevy těžké hypertyreózy, který podstoupil před lety tyreoidektomii pro „maligní adenom“. Po téměř dvaceti letech však došlo k rekurenci a tumor metastazoval do plic a skeletu. Nemocný kachektizoval, měl bolesti vyžadující podávání opiátů. Po podání radiojodu došlo ke klinickému ústupu obtíží, v průběhu několika let plicní metastázy na rentgenovém snímku vymizely a kostní neprogredovaly.
Nemocný dokonce souhlasil s resekcí jedné z metastáz v kalvě, aby lékaři ověřili působení radiojodu. 2 Zatímco nemocný žil dalších devět let, léčba radiojodem se mezitím stala vedle totální tyreoidektomie jedním z pilířů léčby nemocných s karcinomy štítné žlázy, a to nejen metastáz, neboť později byla rozšířena o provedení tzv. radioablace.
Radioablace (tj. destrukce reziduální tkáně štítné žlázy včetně potencionálně mikroskopického rezidua tumoru) snižuje riziko lokoregionální rekurence, usnadňuje časnou detekci recidivy onemocnění založenou na měření sérové hladiny tyreoglobulinu a umožňuje provedení vysoce senzitivní celotělové poterapeutické scintigrafie. Dle současných návodů je doporučována u nemocných s vysokým a nízkým rizikem, není indikována u nemocných s velmi nízkým rizikem. 3,4
Stratifikace rizika byla doposud založena především na histologickém typu a velikosti tumoru, šíření přes pouzdro štítné žlázy a zhodnocení přítomnosti metastáz. Velká pozornost je nyní věnována některým genetickým markerům, jako jsou bodové mutace genů BRAF, RAS, přeskupení RET/PTC a PAX8-PPARγ, které mohou přispět k upřesnění prognózy a predikovat reakci na léčbu a dokonce mohou být v budoucnosti využity k cílené genové terapii. 5
Kateřina Táborská
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, 2. LF UK a FN v Motole, Praha
katerina.taborska@fnmotol.cz
Zdroje
1. Pellegriti G, Frasca F, Regalbuto C et al. Worldwide Increasing Incidence of Thyroid Cancer: Update on Epidemiology and Risk Factors. Journal of Cancer Epidemiology [online]. 2013. [cit. 2014-01-08] ]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.1155/2013/96521
2. Seidlin SM, Marinell LD, Oshry E. Radioactive iodine therapy: Effect on Functioning Metastases of Adenocarcinoma of the Thyroid. JAMA 1946;132:838-847
3. Pacini F, Schlumberger M, Dralle H et al. European consensus for management of patients with differentiated thyroid carcinoma of the follicular epithelium. Eur J Endocrinol 2006;154:787-803
4. Schlumberger M, Catargi B, Borget I et al. Strategies of radioidine ablation in patients with low risk thyroid cancer. The New England Journal of Medicine 2012;366:1663-1673
5. Bendlová B, Dvořáková Š, Sýkorová V et al. Genetika nádorů štítné žlázy a jejich molekulárně cílená léčba. Onkologie 2011;5:325-329
Štítky
Nukleárna medicína Rádiodiagnostika RádioterapiaČlánok vyšiel v časopise
Nukleární medicína
2014 Číslo 3
Najčítanejšie v tomto čísle
- Stanovení cerebrovaskulární rezervy pomocí dipyridamolu a SPECT
- Léčba pacientky s akumulujícími metastázami karcinomu štítné žlázy v kalvě
- Měření cerebrovaskulární rezervy u pacientů s cévním onemocněním mozku – má scintigrafie v dnešní době ještě význam?
- Diferencované karcinomy štítné žlázy