Seminář „Onemocnění štítné žlázy a slinných žláz, diagnostika, léčba a komplikace“

(Praha, Nemocnice Na Homolce, 6. listopadu 2008)

Lukáš J., Paska J.

Osmý seminář uspořádalo Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku ve spolupráci s ČLK v rámci celoživotního vzdělávání lékařů a za sponzorské účasti firem Merck Serono, Johnson-Johnson a ASI. Program tradičně tvořily přednášky v konferenční místnosti a simultánní přenosy operací z operačního sálu. Účastníky byli endokrinologové, otorinolaryngologové a všeobecní chirurgové, celkem se semináře zúčastnilo 55 lékařů. Odborný program byl zkrácen, neboť v 15.00 hodin se konala pravidelná měsíční schůze České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP v posluchárně ORL kliniky 1. LF UK a FN v Motole.

Seminář zahájil primář Paska a první přednášku přednesl Traboulsi J., ORL oddělení Nemocnice Na Homolce, na téma „ Evoluce chirurgie štítné žlázy“. V přehledu uvedl historii chirurgie štítné žlázy, včetně nových operačních postupů a techniky MIVAT.

Bendlová B.¹, Václavíková E.¹, Vlček P.², Sýkorová V.¹, Dvořáková Š.¹, Endokrinologický ústav¹, Klinika nukleární medicíny a endokrinologie². LF UK Praha², „15leté zkušenosti s molekulárně genetickou diagnostikou nádorů štítné žlázy“. Genetické příčiny u mnoha tyroidálních nádorů již byly ozřejmeny. U papilárního karcinomu (PTC) je nejčastější příčinou chromozomální přeskupení RET a vznik fúzních genů RET/PTC, kdy dochází k aktivaci tyrosinkinázy. V poslední době byly objeveny další mutace a přeskupení genu B-RAF. Autoři zavedli detekci mutace RET/PTC a B-RET ze zmražených nádorových tkání i z biopsií a předpokládají, že se jim podaří zhodnotit vliv černobylské havárie na patogenezi PTC v České republice.

Sýkorová P., Klinika nukleární medicíny a endokrinologie FN Motol, „ FNAB v diagnostice chorob štítné žlázy“. Tenkojehlová aspirační biopsie patří mezi standardní metody v diagnostice chorob štítné žlázy a je indikována zejména u uzlové přestavby. Sonografické vyšetření a FNAB v indikovaných případech výrazně zrychlilo odhalení zhoubných nádorů, a tím se zlepšila i prognóza pacientů. K sonografickým známkám malignity patří mikrokalcifikace, nepravidelný okraj, neostré ohraničení a vyšší průtoky zjištěné dopplereovským vyšetřením.

Molnár P., Marko L., Vladovič P., Oddělenie miniinvazivnej chirurgie a endoskopie II. chirurgickej kliniky SZU FN s poliklinikou F. D. Roosevelta, Banská Bystrica, „Miniinvazívna videoasistovaná thyroidectomia“. V úvodu autoři uvedli charakteristiku operační techniky MIVAT a její indikace. Operační techniku demonstrovali na videu a prezentovali vlastní soubor, který tvořilo 245 pacientů. Z toho u dvaceti pacientů provedli konverzi techniky MIVAT na standardní chirurgickou operaci pro peroperační komplikace. Ze sledovaných pooperačních komplikací měli krvácení, které vyžadovalo chirurgickou revizi 4krát, přechodnou parézu n. laryngeus recurrens 7krát a trvalou parézu 3krát, přechodnou hypoparatyreózu mělo 45 pacientů, trvalou neměli a ve 3 případech došlo k infekční komplikaci v ráně.

Kordač P., Čelakovský P., ORL klinika LF UK v Hradci Králové, „Výskyt mikrokarcinomů štítné žlázy na UNK klinice v Hradci Králové“. Prezentovali výskyt mikrokarcinomů za období pěti let. Předoperační diagnostika zahrnuje sonografické vyšetření a FNAB vyšetření. Podle jejich závěru je prognóza pacientů s mikrokarcinomy velmi dobrá, oproti diskutovanému rozsahu operačního výkonu.

Dvořák J.¹, Dyrc D.¹, Chrastilová R.², Chirurgické oddělení Krajské karlovarské nemocnice¹, Endokrinologická ambulance Karlovy Vary², „Postoj chirurga k mikrokarcinomům štítné žlázy“. V úvodu profesor Dvořák upozornil na přetrvávající nejednotu jak v názvu (existuje několik synonym) a definici (rozdílná podle WHO a jiná v TNM klasifikaci), tak v klinickém významu a léčbě. Za období pěti let se v souboru operovaných vyskytovaly mikrokarcinomy v 5,8 % případů. V 18 případech šlo o multifokální postižení, ve 2 případech došlo k metastazování do regionálních krčních uzlin a v jednom případě došlo k recidivě. V závěru uvedl, že jde o klinicky významné onemocnění jak z hlediska morbidity tak letality a zastávají radikálnější postoj v operačním řešení.

Lukáš J., Paska J., Malý M., Kocum P., Černý M., Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice Na Homolce, „Mikrokarcinomy štítné žlázy“. V souboru operovaných pacientů tvořily 8,6 % případů za období 4 roků (2004-2007). Rizikovými faktory byly věk nad 50 let, ženské pohlaví, kde poměr ženy - muži byl 1:7, s nejčastějším nálezem v uzlové strumě 73 %. Totální tyroidektomie byla nejčastějším operačním řešením, pouze ve dvou případech provedli hemityroidektomii.

Kavečanský P., ORL oddělenie, Východoslovenský onkologický ústav a.s., Košice, „Diagnostika a liečba medulárního karcinómu štítnej žlazy“. Medulární karcinom tvoří 5-7 % všech nádorů štítné žlázy. Autor uvedl výskyt medulárního karcinomu jeden na sto operací štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že jde o nádor řídce se vyskytující, nejsou léčebné postupy dostatečně ověřené. Výsledky léčby jsou závislé na včasnosti diagnózy a kombinaci léčebných metod.

Kordač P., Jakoubková S., Čelakovský P., ORL klinika a FN v Hradci Králové, „Obrny zvratného nervu u thyroidální chirurgie“. Frekvence dočasných paréz je uváděna mezi 2-12 % a  trvalých ≤ 1 %. Za pětileté období (2001-2005) byl u 1991 tyroidektomií výskyt. dočasných paréz 5,3% a trvalých 0,8%. K rizikovým faktorům se řadí osobnost operatéra, typ onemocnění štítné žlázy, re-operace a vizualizace nervu v průběhu operace. Nejvyšší procento paréz se vyskytovalo u Hashimotovy tyroiditidy a u nádorů. Frekvence paréz byla u  jednotlivých operatérů značně rozdílná, dočasné parézy od 4 do 8 % a trvalé od 0 do 3 %. Nenalezli souvislost mezi zkušeností operatéra (počet operací) a frekvencí obrn a nepotvrdili vyšší výskyt u re-operací. Dočasné obrny vznikly častěji u pacientů s vizualizací průběhu nervu, trvalé byly výrazně vyšší u operací bez identifikace nervu.

Hostička L., Stomatologická klinika LF UK, Plzeň, „Sialolitiáza-endoskopické možnosti diagnostiky a léčby“. Autor ve sdělení uvedl využití endoskopické techniky při řešení sialolitiázy. Na základě patofyziologických poznatků a s využitím nového technického vybavení se snaží o konzervativní přístup.

Jirák P., Machoň V.,Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku FN, Nemocnice Na Homolce, Praha, „Endoskopie slinných žláz - první zkušenosti“. Zavedení nové techniky přispívá k upřesnění diagnostiky nemocí slinných žláz. V závěru sdělení porovnávali vlastní dosavadní výsledky se zahraničními autory.

Kavečanský V., Hriseňko I., ORL oddelenie Humenné, s.r.o., „Metastázy nádorov kože vo velkých slinných žlazách“. Maligní nádory kůže v oblasti hlavy a krku často metastazují do spádových lymfatických uzlin, včetně těch, které jsou v oblasti velkých slinných žláz. V hodnoceném souboru tvořily metastázy nádorů kůže hlavy a krku 40 % všech zhoubných nádorů v této oblasti. Šlo zejména o metastázy dlaždicobuněčného karcinomu a maligního melanomu kůže. Včasná radikální chirurgická léčba významně život pacientů prodlužuje.

Z operačního sálu byla do auditoria přenášena reoperace štítné žlázy, totalizace výkonu pro suspektní papilární karcinom, kterou provedli Lukáš J., Kocum P., Černý M. Druhou operací byla konzervativní superficiální parotidektomie pro pleomorfní adenom, kterou provedli Stárek I., Kocum P. a Černý M. pomocí harmonického skalpelu.

V předsálí prezentovaly svoje preparáty a nástroje zúčastněné firmy Merck Serono, Johnson- Johnson a firma ASI. Program byl oproti plánu zkrácen a ukončen ve 13.45 hodin. Následoval oběd formou rautu, kde pokračovala neformální diskuse.

MUDr. Jindřich Lukáš, CSc.

Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku

Nemocnice Na Homolce, Praha

e-mail: jluk@seznam.cz