21^st International Sialendoscopy Hands-on Course

(Švýcarsko, Ženeva, 12.–16. září 2013)

V polovině září se prostorách ženevské kliniky Generale Beaulieu a Lékařské fakulty Universite de Geneve konal 21. mezinárodní sialendoskopický kurz zaměřený na diagnostiku i terapii onemocnění slinných žláz řešitelných endoskopicky. Kurz byl organizován European Sialendoscopy Training Centre (ESTC) pod záštitou prof. Francise Marchala. Akce se zúčastnilo asi 50-60 specialistů z 25 zemí světa, věnujících se problematice slinných žláz.

ESTC je organizace založená v roce 2001 v Ženevě. Jejím posláním je edukace ORL specialistů, chirurgů hlavy a krku a maxilofaciálních chirurgů v provádění sialendoskopií a miniinvazivních chirurgických metod využívaných k léčbě zánětlivých onemocnění slinných žláz.

Kurz se skládal ze dvou na sebe navazujících částí. První, „začátečnický“ kurz, trval 3 dny a byl určen k seznámení se s možnostmi endoskopického vyšetření slinných žláz. Účastníci měli možnost praktického nácviku endoskopie vývodů slinných žláz na zvířecích kadaverech. Třetí den kurzu byl společný pro frekventanty úvodního kurzu i navazujícího kurzu pro „pokročilé“. Organizátoři zajistili přenosy z operačních sálů v reálném čase a v 3D kvalitě. Prof. Marchal mimo jiné odoperoval objemnou litiázu vývodu příušní žlázy transorálním kombinovaným endoskopicky asistovaným přístupem s preparací a následnou suturou vývodu. Poprvé v historii kurzu se uskutečnil i přenos ze zahraničí (prof. Singh, sialendoskopické centrum v New Delhi, Indie).

Další den kurzu byl věnován ultrasonografii (UZ) a využití laseru v otorinolaryngologii, důraz se kladl především na slinné žlázy. Existuje několik druhů laserů. K léčbě litiázy, s cílem fragmentace semifixovaného sialolitu uloženého v střední či proximální části vývodu slinné žlázy, je nejvhodnější holmium nebo thulium laser. Přední sialendoskopická centra se k jeho využití nicméně staví po letitých zkušenostech relativně konzervativně. Nesprávná indikace, případně nešetrné použití, může vést k poškození vývodu a rozvoji zánětu.

Závěr kurzu byl pro běžnou praxi sialendoskopisty nejpřínosnější. V krátkých sděleních a kazuistikách požádal prof. Marchal své dřívější frekventanty kurzu a nynější spolupracovníky o prezentaci svých zkušeností. Podrobně byla diskutována problematika sondáže a dilatace papily, dilatace striktur vývodů, volba typu anestezie při sialendoskopii či indikace extrakorporální litotrypse. K největším přínosům kurzu patřila právě velmi úzká interakce mezi lektory a jednotlivými účastníky. Umožnilo mi to vytvořit si celistvý obraz o problematice sialendoskopií a proniknout do konceptu ženevské sialendoskopické školy.

MUDr. Lucia Staníková

Otorinolaryngologická klinika FN Ostrava