Determinanty subjektivní únavy a bolesti sester při fyzické manipulaci
Determinants of subjective fatigue and pain of nurses during physical manipulation
Introduction: The aim of the paper is to describe the subjectively perceived fatigue and pain of nurses in connection with the physical manipulation of patients in nursing practice. All physical treatment of patients is considered to be physical manipulation, it is an activity involving any kind of movement and manipulation of the patient.
Material and Method: The research was carried out using a quantitative method using a non-standardized online questionnaire. Data collection took place from April to May 2020.
The research group consisted of nurses from selected hospitals in the South Bohemian Region, who worked in the standard internal medicine department, standard surgical department, internal ICU type, surgical type ICU, aftercare department and ARO. Data analysis was performed in SASD and IBM SPSS 24.0. An anonymous questionnaire of our own design was compiled to assess feelings of fatigue and pain. Items were rated on a Likert scale.
Results: The research showed that nurses reported „often“ perceived pain in 30.2% and 8.30% of nurses mentioned the perceived pain „always“ every time the patient was handled. 41.7% „often“ complained of fatigue and 14.6% of nurses „always“ complained. The research showed statistically significant correlations between the incidence of skeletal muscle pain and the average number of patients who were treated by the nurses during the shift (p < 0.01), the incidence of skeletal muscle pain and manipulation with a dependent patient (p <0.001) and further between the incidence pain and patient co-operation during physical manipulation (p <0.05). There was also a statistically significant association between physical fatigue and satisfaction with the number of nurses per shift (p < 0.001), physical fatigue with performing physical manipulation with a dependent patient daily or at each shift (p < 0.001), and physical fatigue and patient cooperation in FM (p < 0.001).
Conclusion: The results showed that the subjectively perceived pain and fatigue of nurses working in practice can be related to number of factors, but most often to the patient’s self-sufficiency. The obtained results can become the basis for further education of nurses in FM issues.
Keywords:
nursing care – nurse – Pain – Fatigue – physical manipulation
Autori:
D. Filausová; R. Belešová; L. Šedová
Pôsobisko autorov:
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné, péče, ředitelka prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D.
Vyšlo v časopise:
Pracov. Lék., 74, 2022, No. 1-2, s. 5-10.
Kategória:
Původní práce
Súhrn
Úvod: Cílem příspěvku je popsat subjektivně vnímanou únavu a bolest sester v souvislosti s fyzickou manipulací s pacientem v ošetřovatelské praxi. Za fyzickou manipulaci je považováno veškeré fyzické zacházení s pacienty, jde o činnosti zahrnující jakýkoliv druh pohybu a manipulace s pacientem.
Soubor a metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou za využití nestandardizovaného online dotazníku. Sběr dat probíhal v dubnu až květnu 2020.
Výzkumný soubor tvořily sestry z vybraných nemocnic v Jihočeském kraji, které pracovaly na standardním interním oddělení, standardním chirurgickém oddělení, JIP interního typu, JIP chirurgického typu, oddělení následné péče a ARO. Analýza dat byla provedena v programu SASD a IBM SPSS 24.0. K hodnocení pocitů únavy a bolesti byl sestaven anonymní dotazník vlastní konstrukce. Položky byly hodnoceny Likertovou škálou.
Výsledky: Výzkum prokázal, že sestry uvádí „často“ vnímanou bolest v 30,2 % a 8,30 % sester zmiňovalo pociťovanou bolest „vždy“ při každé manipulaci s pacientem. Na únavu si „často“ stěžovalo 41,7 % a „vždy“ uvedlo 14,6 % sester. Realizovaný výzkum prokázal statisticky významné souvislosti mezi výskytem bolesti kosterně svalového systému a průměrným počtem pacientů, se kterými sestry při směně manipulovaly (p < 0,01), výskytem bolesti kosterně svalového systému a manipulací s nesoběstačným pacientem (p < 0,001) a dále mezi výskytem bolesti a spoluprací pacientů při fyzické manipulaci (p < 0,05). Také byla zjištěna statisticky významná souvislost fyzické únavy se spokojeností s počtem sester na směně (p < 0,001), fyzické únavy s prováděním fyzické manipulace s nesoběstačným pacientem denně nebo při každé směně (p < 0,001) a fyzické únavy a spoluprací pacientů při FM (p < 0,05).
Závěr: Výsledky prokázaly, že subjektivně vnímaná bolest a únava sester pracujících v praxi může souviset s řadou faktorů, nejčastěji
však se soběstačností pacienta. Získané výsledky se mohou stát podkladem pro další vzdělávání sester v problematice FM.
Klíčová slova:
ošetřovatelská péče – bolest – sestra – fyzická manipulace – únava
ÚVOD
Obecně je za ruční manipulaci s břemenem považováno přepravování či nošení břemene, včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování i přemisťování jedním nebo současně více zaměstnanci. Za ruční manipulaci s břemenem je pokládáno rovněž přenášení a zvedání živého břemene (v našem případě pacienta) [12]. Fyzická manipulace (FM) patří mezi základní aspekty holistické péče o pacienta, to znamená, že se jedná o jednu z hlavních činností ošetřujícího personálu, při níž může dojít zejména k poškození muskuloskeletálního ústrojí pečujícího zdravotníka [9]. Používání nebezpečných a neadekvátních technik FM (zvedání, nesprávné držení těla a přemisťování předmětů) může mít vliv na pracovní schopnost a na kvalitu života praktikujících sester [10]. Zajištění zdraví neohrožující FM je spjato s bezpečnými postupy [4]. Z tohoto důvodu nelze opomenout význam vzdělání sester v dané problematice. Trešlová et al. [11] zmiňují, že české publikace, zabývající se danou problematikou, uvádějí zastaralé způsoby FM. Rovněž je důležité uvést dostatečný rozsah a časovou dotaci k nácviku činností spojených s FM v rámci kvalifikačního vzdělávání sester.
Cílem příspěvku je popsat souvislosti/determinanty subjektivně vnímané únavy a bolesti sester při fyzické manipulaci pacienta.
SOUBOR A METODIKA
K realizaci výzkumu byla využita kvantitativní výzkumná strategie, data byla získávána prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Otázky v dotazníku byly rozčleněny na jednotlivé oblasti: identifikační údaje, vymezení fyzické manipulace, riziko pro pacienta při fyzické manipulaci, využití pomůcek při fyzické manipulaci, legislativa, management a vzdělání v souvislosti s fyzickou manipulací a poslední oblast se týkala etiky v kontextu fyzické manipulace. K vyjádření možností odpovědí byla zvolena 4–5bodová Likertova škála a pro zmapování názorů a postojů k dané problematice byly využity polouzavřené otázky. Analýza dat byla provedena prostřednictvím programů SASD (Statistická analýza dat) a IBM SPSS 24.0 na základě prvního a druhého stupně třídění. V prvním stupni třídění byly pro jednotlivé ukazatele konstruovány frekvenční tabulky a vypočítány absolutní a relativní četnosti a střední hodnoty (modus, medián, průměr, rozptyl, směrodatná odchylka, rozpětí, odhad rozptylu a směrodatné odchylky a intervalový odhad střední hodnoty a rozptylu na úrovni 0,05). Ve druhém stupni třídění byly konstruovány kontingenční tabulky s absolutními a relativními četnostmi (sloupcovými, řádkovými, celkovými i očekávanými) a znaménkové schéma. V rámci analýzy souvislosti byly aplikovány podle charakteru znaků a počtu pozorování: test chí kvadrát dobré shody – X2 (Pearson Chi-Square) a test nezávislosti. Síla vztahu byla měřena na třech úrovních hladiny významnosti α = 0,05, 0,01 a 0,001.
Sběr dat probíhal v dubnu až květnu 2020. Sestry měly k dispozici dotazník k vyplnění na intranetu lůžkového zdravotnického zařízení, kde pracovaly. Na distribuci dotazníků se podílely náměstkyně ošetřovatelské péče vybraných nemocnic. Jednalo se o zdravotnická zařízení v Jihočeském kraji, konkrétně o Nemocnici České Budějovice a. s., Nemocnici Jindřichův Hradec a. s., Nemocnici Písek a. s., Nemocnici Prachatice a. s. a Nemocnici Strakonice a.s. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami (n = 96) uvedených nemocnic, které pracovaly na standardním interním oddělení, standardním chirurgickém oddělení, JIP interního typu, JIP chirurgického typu, oddělení následné péče a ARO. Největší zastoupení sester bylo ve věku do 35 let (39,6 %), nejčastěji sestry uváděly (50,0 %) středoškolské vzdělání (Střední zdravotnická škola), co se týká délky praxe, byla nejvíce zastoupena kategorie 16 a více let (50,0 %) (tab. 1).
VÝSLEDKY
Tabulka 2 uvádí, že 100,0 % sester nejčastěji manipuluje s pacientem posazením v lůžku, jako další v pořadí uváděly sestry nejčastěji aktivitu v podobě posunu pacienta v lůžku (97,9 %), otáčení pacienta v lůžku (97,9 %) a polohování pacienta (96,9 %).
Subjektivní vnímání bolesti a únavy při fyzické manipulaci s pacienty uvádí tabulka 3.
Nejfrekventovanější odpověď u obou položek byla odpověď „často“, v případě únavy 41,7 % a u bolesti se jednalo o 30,2 %. V problematice bolesti popisovaly sestry místa její lokalizace nejčastěji v bederní oblasti (68,8 %), v křížové oblasti 52,1 % a krční páteř byla označena 40,6 % (tab. 4).
Kromě popisu výše uvedených výsledků byly posuzovány statisticky významné souvislosti subjektivně vnímané únavy a bolesti pracujících sester při fyzické manipulaci. Při analýze dat byla prokázána statisticky významná souvislost fyzické únavy po službě a spokojenosti s počtem sester na směně (p < 0,001) (tab. 5). Pocitem únavy trpí častěji sestry, které nejsou spokojené s počtem sester ve směně (73,8 %).
Frekvence pocitu fyzické únavy se lišila podle počtu pacientů, se kterými bylo manipulováno (p < 0,01). Pocit fyzické únavy stoupal úměrně s počtem manipulovaných pacientů. Pocit únavy vyjádřilo 37 % sester, které manipulují s více než 10 pacienty za směnu (tab. 6).
Tabulka 7 znázorňuje souvislost pocitů únavy a bolesti (p < 0,001). Sestry, které vnímají bolest v důsledku FM, častěji verbalizovaly projevy únavy (53,7 %).
Další proměnnou, která má vliv na pocit únavy, je manipulace s nesoběstačným pacientem (tab. 8). Platí, že respondenti, kteří zmiňují, že pociťují po službě fyzickou únavu významně častěji, uvádějí, že provádějí FM s nesoběstačným pacientem při každé směně, popř. denně (p < 0,001). Pocit únavy zde verbalizovalo 87 % sester, které uvedly, že denně manipulují s nesoběstačným pacientem.
Dále byla prokázána statisticky významná souvislost mezi pocitem fyzické únavy po službě a mírou spolupráce pacientů při FM (tab. 9).
Platí, že respondenti při FM s nespolupracujícími pacienty uvádějí, že pociťují po službě fyzickou únavu významně častěji (p < 0,05).
Oproti tomu, na základě posouzení souvislosti mezi fyzickou únavou a délkou praxe sester u lůžka a fyzickou únavou a druhem oddělení, nebyly prokázány statisticky významné souvislosti.
Ve výzkumném šetření nás zajímala i souvislost mezi bolestí kosterněsvalového systému u sester a věkem, počtem a soběstačností pacientů při FM. V případě bolesti kosterněsvalového systému sester a jejich věkem statisticky významná souvislost nebyla prokázána. Avšak statisticky významná souvislost byla prokázána mezi výskytem bolesti kosterněsvalového systému a počtem pacientů, se kterými sestry fyzicky manipulují (p < 0,01) (tab. 10).
Platí, že respondenti manipulující s nižším počtem pacientů během směny pociťují ve významně menší míře bolest kosterně-svalového systému. Vždy bolest pociťují sestry (32,4 %), které manipulují s více než 10 pacienty při směně.
Také byla prokázána statisticky významná souvislost mezi vnímáním bolesti kosterněsvalového systému a FM s nesoběstačným pacientem. Sestry (37, 100 %), manipulující častěji s nesoběstačným pacientem, pociťují bolest kosterněsvalového systému ve významně vyšší míře (p < 0,001) (tab. 11).
Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi výskytem bolesti kosterněsvalového systému a spoluprací pacientů při FM. Platí, že respondenti, manipulující se spolupracujícími pacienty, pociťují bolesti kosterněsvalového systému ve významně menší míře (p < 0,05) – tab. 12.
DISKUSE
Fyzická manipulace je nedílnou součástí ošetřovatelské péče. V praxi se jedná nejčastěji o zvedání, přemisťování, podporu mobility pacientů aj. Sestry účastnící se našeho výzkumu zmiňovaly jako fyzickou manipulaci ve více než 90 % posun pacienta v lůžku, otáčení pacienta v lůžku, posazování pacienta v lůžku. Wanless [13] zmiňuje, že činnosti, které vykonávají zdravotničtí pracovníci při FM, vyžadují ve velké míře ohýbání zad, ohýbání paží a nohou a tahání a tlačení pacientů.
Ruční manipulace s pacienty je považována za jeden z nejrizikovějších faktorů podílejících se na úrazech mezi zdravotnickými pracovníky způsobené nadměrnou námahou [7]. Používání nebezpečných a nesprávných technik při ruční manipulaci, tzn. zvedání, podpora mobility pacientů, nesprávné držení těla a přemisťování pacienta či jiných příliš těžkých břemen pro jednu osobu, může způsobit řadu poranění kosterněsvalového aparátu, k nimž dochází při FM. K těmto poraněním řadíme vyvrtnutí, namožení svalů, poškození vazů nebo šlach, poškození meziobratlové ploténky a nervů, vznik břišní kýly a jiné [10]. Při poranění v souvislosti s FM se mohou objevovat doprovodné projevy, jako je např. bolest a únava. Z tohoto důvodu nás zajímalo, zda zdravotnický personál některý z těchto zmiňovaných projevů při FM uvádí. V naší studii více než polovina dotázaných sester lokalizovala bolesti v bederní, křížové oblasti i krční oblasti páteře. Ve studii Gilchrista a Pokorné [3] zjistili, že bederní část zad byla nejčastěji hlášenou bolestivou oblastí těla, dále následovala bolest krční páteře, ramen a horní části zad. Laštovková et al. [5] uvádějí, že úrazy a nemoci bederní páteře neuznává Ústav zdravotnictví a informací České republiky za nemoci z povolání. V České republice není považován výskyt bolestí zad, související s výkonem zdravotnické profese za nemoc z povolání a není evidován počet postižení pohybového aparátu u sester [3], přestože se vyskytuje vysoké riziko muskuloskeletálních poruch při manipulaci s pacientem a jsou velkým problémem mezi zdravotnickým personálem na celém světě. Dawis a Kotowski [2] na základě komplexní zprávy o přezkoumaných 132 studiích uskutečněných za posledních 30 let se zmiňují o prevalenci muskulosketálních poruch u zdravotnických pracovníků. Uvádějí průměrnou roční míru prevalence u bolesti dolní části zad 55 %, u bolesti ramen 44 %, u bolesti krku 42 %, 26 % u bolesti horních končetin a 36 % u bolesti dolních končetin. V našem výzkumu v nejvyšší míře určovaly sestry v 68,8 % bolest v bederní oblasti páteře, bolest v křížové oblasti v 52,1 %, bolest krční páteře v 40,6 %.
V souvislosti s využitím nebezpečných technik při manipulaci s pacientem může docházet nejen k poranění pohybového aparátu, ale i ke zvýšené únavě sester, a to se může podílet na ovlivnění schopnosti vykonávat profesi, na snížení kvality jejich života a také může dojít až k ukončení kariéry [10].
Lze se domnívat, že při fyzické manipulaci s pacientem doprovázející bolest i únava souvisí s frekvencí jednotlivých činností sester. Omura et al. [8] popisují, že jedním z důvodů vyšší frekvence činností při FM je nutnost polohování pacienta v lůžku nejméně jednou za 2 hodiny z důvodu prevence vzniku dekubitů a dalších nežádoucích účinků, spojených s imobilitou pacientů.
Vzhledem k námi zkoumaným aspektům, které doprovázejí fyzickou manipulaci sester s pacienty, je důležité, aby tato manipulace byla prováděna ze strany sester bezpečně (nejen z pohledu pacienta, ale i sestry) a za využití pomůcek, které má dané pracoviště k dispozici [1].
ZÁVĚR
Ze získaných výsledků je patrné, že mezi hlavní determinanty pocitů únavy i bolesti související s FM patří stav pacienta, především jeho soběstačnost. Vzhledem k tomu, že nejvyšší prevalence bolestí dolní části zad se vyskytuje u zdravotnického personálu nejvíce u sester, je důležité, aby byla fyzická manipulace sledována i ze strany managementu zdravotnických zařízení, aby sestry byly podporovány ve správných postupech při provádění fyzické manipulace a používání pomůcek usnadňujících fyzickou manipulaci s pacienty. Toto vše by mohlo mít u sester pozitivní vliv na snižování počtu nemocí z povolání, jejich absencí v zaměstnání a předčasného odchodu do důchodu v rámci výkonu zdravotnické profese.
Do redakce došlo dne 13. 1. 2022.
Do tisku přijato dne 2. 2. 2022.
Adresa pro korespondenci:
PhDr. Drahomíra Filausová, Ph.D.
Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita
J. Boreckého 1167/27
370 11 České Budějovice
e-mail: filausov@zsf.jcu.cz
Zdroje
- Burdorf, A., Koppelaar, E., Evanoff, B. Assessment of the impact of lifting device use on low back pain and musculoskeletal injury claims among nurses. Occup. Environ. Med, 2013, 70, s. 491–497. http://dx.doi.org/10.1136/oemed-2012-101210.
- Davis, K. G., Kotowski, S. E. Prevalence of Musculoskeletal Disorders for Nurses in Hospitals, Long-Term Care Facilities, and Home Health Care: A Comprehensive Review. Human Factors, 2015, 57, č. 5, s. 754–792. doi:10.1177/0018720815581933.
- Gilchrist, A., Pokorná, A. Prevalence of musculoskeletal low back pain among registered nurses: Results of an online survey. Journal of Clinical Nursing (John Wiley & Sons, Inc.), 2021, 30, č. 11/12, s. 1675–1683. doi: 10.1111/jocn.15722.
- Gusenius, T. M., Decker, M. M., Weidemann, A. G. Using shared governance to achieve a culture change in safe patient handling. Int J Orthop Trauma Nurs, 2018, 31, s. 35-39. doi: 10.1016/j.ijotn.2018.07.002.
- Laštovková, A., Nakládalová, M., Fenclová, Z., et al. Lowback pain disorders as occupational diseases in the Czech Republic and 22 European countries: Comparison of national systems, related diagnoses and evaluation criteria. Central European Journal of Public Health, 2015, 23, č. 3, s. 244–251. doi: 10.21101/cejph.a4185.
- Lee, S. J., Lee, J. H. Safe patient handling behaviors and lift use among hospital nurses: A cross-sectional study. International journal of nursing studies, 2017, 74, s. 53–60. https://doi. org/10.1016/j.ijnurstu.2017.06.002.
- National Institute of Occupational Safety and Health (NIOSH) Safety patient handling and mobility (SPHM). [online] 2018 [cit. 2021-06-18]. Dostupný z www: https://www.cdc.gov/ niosh/topics/safepatient/default.html.
- Omura, Y., Yamagami, Y., Hirota, Y., Nakatani, E., Tsujimoto, T., Inoue, T. Evaluation of the effectiveness of the sliding sheet in repositioning care in terms of working time and subjective fatigue: A comparative study with an experimental design. International Journal of Nursing Studies, 2019, 99, s. 1–8. doi:10.1016/j.ijnurstu.2019.103389.
- Samaei, S. E., Mostafaee, M., Jafarpoor, H., Hosseinabadi, M. B. Effects of patient – handling and individual factors on the prevalence of low back pain among nursing personnel. Work, 2017, 56, č. 4, s. 551–561. doi:10.3233/WOR-172526.
- „The HCA Way” Manual Handling [online] 2017 [cit. 2021- 06-04] <http://services.healthcareaustralia.com.au/education/ eLearning Manual Handling Tutorial v 9 - June 2015 - ACN approved feb 2016.pdf>
- Trešlová, M., Svidenská, T., Dolák, F., Rolantová, L., Hudáčková, A., Maňhalová, J., Chloubová, I., Stasková, V., Belešová, R., Filausová, D. Manipulační techniky jako prevence rizik poranění a zajištění bezpečné péče. Pracovní lékařství, 2020, roč. 72, č. 1–2, s. 5–11.
- Vala, J. Ruční manipulace s břemeny. [on line]. 2019 [cit. 2021- 06-04]. Dostupný z www:< http://www.bozpinfo.cz/rucni-manipulace- s-bremeny>
- Wanless, S. Principles for the Safe Moving and Handling of Patients. Pielegniarstwo XXI wieku / Nursing in the 21st Century, 2017, 15, č. 4, s. 66–69. https://doi.org/10.1515/pielxxiw-2016-0040.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Hyperbarická medicína Pracovné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Pracovní lékařství
2022 Číslo 1-2
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- V ČR chybí specializovaná péče o pacienty s nervosvalovým onemocněním
Najčítanejšie v tomto čísle
- Maximální svalová síla stisku ruky dospělé populace České republiky
- Hypersenzitivní pneumonitida jako nemoc z povolání
- Determinanty subjektivní únavy a bolesti sester při fyzické manipulaci
- Jak bude vypadat pracovní lékařství v příštích letech?