Legální anonymní odložení novorozence – současné možnosti v ČR

Súhrn

Autoři práce se zaměřují na přehled všech dostupných legálních možností odložení novorozence. Vymezují jednotlivé pojmy a snaží se poukázat na jejich negativa i přínosy. Diskrétní porody se uskutečňují mimo bydliště matky. Systematicky se jimi zabývají v Dětském domově v Aši, kde jich v letech 1997–2006 bylo 55. V letech 2005 a 2006 bylo odloženo 5 dětí do babyboxů. Novorozenec se ihned dostane do péče pediatrů. Anonymní předání novorozence Fondu ohrožených dětí lze uskutečnit kdekoli a kdykoli – od r. 2004 se uskutečnilo 4krát. Utajovaný porod je definován zákonem, probíhá v porodnici a jsou při něm utajeny osobní údaje matky. V ČR bylo v letech 2005 a 2006 registrováno 25 takových porodů. Vyjmenované možnosti skýtají různé stupně anonymity, ale také různá rizika. Jako nejvhodnější legální alternativu odložení novorozence autoři označují utajovaný porod. Zdůrazňují nutnost informovanosti laické i odborné veřejnosti o všech variantách.

Klíčová slova:
nechtěné těhotenství, odložení novorozence, diskrétní porod, utajovaný porod, babybox, převzetí novorozence, adopce, vražda novorozence

Úvod

Pro většinu žen prenatálních poraden a porodnic je těhotenství plánovanou záležitostí a porod událostí, kterou sama rodička, či její partner radostně oznamují blízkému okolí. Naprostá většina společnosti chápe, že kvalitní zdravotní péče, která je v naší republice bezesporu nabízena, může být v současné době zajištěna pouze ve zdravotnickém zařízení. Porodnici i poradnu si těhotné vybírají podle kvality a časové dostupnosti.

Ne vždy je porod a předchozí těhotenství vnímáno jako pozitivní a chtěné. V takové životní situaci si žena přeje co největší diskrétnost a důsledné dodržení lékařského tajemství. Snaží se své těhotenství utajit. Nejběžnější řešení takovéto situace asi bývá interrupce, která je z přání matky možná pouze do 12 týdne [1]. Ženy, které si z morálních či jiných důvodů takové řešení nepřejí, nebo ženy, které své těhotenství rozpoznaly v pozdějším týdnu gravidity, se dostávají do situace sociální i psychické tíže. Prakticky jediné legální řešení donedávna bylo donosit a porodit dítě a zanechat je po porodu v nemocnici. Anonymita takové ženy byla zaručena pouze mlčenlivostí lékaře. V matriční knize, či v rodném listě dítěte jsou však informace o rodičce dostupné. Taková situace může ve svém důsledku vést matku k pokusu o kriminální abort, či o porod bez odborné pomoci. Po takovém porodu je dítě v lepším případě odloženo tak, aby jej lidé snadno našli a poskytli mu potřebnou péči, nebo v nejhorším případě usmrceno. Odložení dítěte, které jej ohrožuje na zdraví i životě, nebo jeho usmrcení je kriminálním činem. Dle statistik Ministerstva vnitra ČR bylo za posledních 12 let kriminálně odloženo 96 novorozenců a dalších 32 jich bylo zavražděno [2].

Historie

Případy odložení, či usmrcení novorozence jsou zajisté staré jako lidstvo samo, a proto humánně smýšlející lidé se v průběhu historie snažili hledat východiska. Mojžíš je jedním z nejznámějších odložených, nalezených a adoptovaných lidí, o kterém je historická zmínka. Křesťanství svoji tradici negativního postoje k odkládání dětí datuje od 4. století. Je doloženo, že ve Francii již v 5. století byly instalovány u vchodů do chrámů mramorové mísy umožňující odložení dítěte [3]. První speciální institucí výhradně pro nalezené děti byla tzv. Brephotrophia zakládaná církví po Evropě také již v 5. století. V následujícím století přinesla technika vylepšení v podobě otočných zařízení namontovaných do bran nebo do zdí domů pro nalezence, nemocnic a klášterů. Matka dítě odložila, otočením zařízení je přemístila do objektu nalezince a ještě mohla použít zvonek, aby upozornila personál [4].

Dnešní společnost v našem státě nabízí hned několik možných legálních řešení, která navazují na přirozené či historicky ověřené způsoby, a snaží se tak zabránit dalším obětem. V současné době v ČR existují tyto legální možnosti jak odložit novorozence:

1. zanechat novorozence po porodu na novorozeneckém oddělení
2. diskrétní porod
3. vložení novorozence do babyboxu
4. anonymní předání novorozence Fondu ohrožených dětí
5. utajovaný porod

Porod a adopce

Pro rodičku je to jednoduchý způsob odložení novorozence, za nějž nenese trestní odpovědnost. Biologická matka může ještě před opuštěním porodnice, či před samotným porodem vyslovit přání zanechat dítě k adopci. Takové písemné prohlášení má sice omezenou právní platnost, ale může zjednodušit adopční řízení [5]. Jestliže toto neučiní, doba potřebná k umístění dítěte do náhradní rodinné péče se většinou značně prodlužuje. Těhotná před porodem nechtěného dítěte může být značně stresována. Existují četné případy, kdy se ženě daří tajit celé těhotenství před okolím. Zdravotní rizika opominutí prenatální péče nese dítě i matka. Pro ženu je zásadní důvěra v diskrétnost zdravotnického personálu a jistota, že nedojde k porušení zákonné mlčenlivosti. Porušením lékařského tajemství se personál vystavuje trestní odpovědnosti [6].

Diskrétní porody

Diskrétní porod je termín používaný pro porod v porodnici vzdálené od bydliště matky, kde je novorozenec po porodu zanechán a předán do náhradní péče. Porod a dokumentace spojená s porodem je stejná jako u ostatních porodů. Jméno matky a její ostatní osobní údaje (rodné číslo, bydliště atd) jsou součástí zdravotnické dokumentace a účtů pro zdravotní pojišťovnu. Dítě je sice zapsáno v matrice, která je v místě jeho narození, ale v rodném listě jsou samozřejmě uvedena nacionále matky, případně i otce. Anonymita rodičky je tedy velice omezená a v podstatě stojí jen na mlčenlivosti zdravotníků. Perinatální a časná postnatální péče o matku i novorozence je identická s jakýmkoli jiným porodem. Rizikovým bodem této varianty je vedle nezajištěné anonymity také cesta matky do vzdálené porodnice. Tu sice lze uskutečnit ještě před termínem porodu, ale tím mohou vzniknout problémy v předporodní péči. Takové porody probíhají od roku 1997 v západočeském kraji ve spolupráci s Krajským dětským domovem pro děti do 3 let v Aši. Matky tam mohou odcestovat již před porodem a zaplatit si hotelové služby v dětském domově, kde je jim poskytnuta komplexní odborná zdravotnická i sociální a psychologická pomoc. K vlastnímu porodu jsou rodičky transportovány do některé z okolních porodnic. Do roku 2006 se uskutečnilo 55 takových porodů [7]. Některým matkám se v průběhu pobytu podařilo vyřešit problémy a svého potomka si po porodu ponechaly.

Babyboxy

Schránky určené k anonymnímu vložení novorozence existují v naší republice od r. 2004 – zatím v Praze, Brně, Olomouci a od června roku 2007 i v Kadani [8]. Schránky jsou vždy umístěny u zdravotnického zařízení. Jsou vyhřívané podobně jako inkubátor. Jakmile je do schránky uloženo dítě je spuštěna signalizace. Na počátku byly právnické spory o legalitě vložení novorozence do takového zařízení, ale ty jsou již vyřešeny [9]. Do boxu může novorozence vložit kdokoli a kdykoli. Na dítě je pak po právní stránce pohlíženo jako na nalezence. Po matce však policie nepátrá, a matku nestíhá, neboť odložením dítě neohrozila na zdraví či životě. Do babyboxů od jejich založení v roce 2005 do roku 2006 bylo odloženo celkem 5 dětí, ale hned první si matka vzala sama nazpět [10]. 3 z nich byly vloženy i s rodným listem a s dopisem vysvětlujícím důvody. Jedno dítě předala matka raději přímo do rukou personálu novorozeneckého oddělení, jehož je schránka součástí [11]. Velkou výhodou babyboxů je míra možné anonymity matky. Teoreticky by ale babyboxy mohly vést matku k porodu někde v ústraní mimo dosah jakékoli zdravotnické pomoci, což by jí i novorozence potenciálně ohrožovalo. Nevýhodou je pak absence informací o dítěti, jeho zdravotním stavu, prenatální péči a porodu či prostředí, ze kterého vychází. Sociální anamnéza je například využívána v řízení o adopci, kdy je snaha nalézt co nejpodobnější sociálně zdravou náhradní rodinu. Jak ukazují dosavadní zkušenosti, není požadavek anonymity tím nejdůležitějším důvodem, proč jsou novorozenci do babyboxů umisťováni.

Anonymní předání novorozence Fondu ohrožených dětí

Fond ohrožených dětí od r. 2001 nabízí službu anonymního převzetí novorozence, která je k dispozici po celé republice opět 365 dní v roce nepřetržitě 24 hodin denně. Po vytočení mobilního telefonního čísla (+420 776 833 333) se případný zájemce domluví přímo s prezidentkou Fondu ohrožených dětí na místě a čase převzetí. Převzetí je možné zařídit do hodiny.

Anonymita matky je garantována pracovníky fondu. Při přebírání novorozence je možnost krátké sociální a zdravotní anamnézy. Organizace tímto způsobem převzala od r. 2001 do r. 2006 celkem 4 novorozence [12–15]. Posledního předával muž na ulici již 30 minut po porodu [16].

Utajovaný porod

Těhotná, která vyžaduje vysokou míru anonymity a je si vědoma zdravotních rizik porodu mimo zdravotnické zařízení, může využít možnosti, kterou jí dává zákon číslo 422/2004 Sb. a písemně požádat o utajení své osoby v souvislosti s porodem. Podmínkou pro vyhovění takové žádosti je trvalý pobyt ženy na území ČR. Musí se také jednat o ženu, jejímuž manželu nesvědčí domněnka otcovství, tedy o svobodnou, nebo rozvedenou. Její jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště jsou pak uvedeny pouze na žádosti, kterou předloží před porodem, nikoli ve zdravotnické dokumentaci. Žádost obsahuje také spisovou značku, pod kterou je vedena další dokumentace. Ta je po ukončení hospitalizace společně se žádostí zapečetěna. Otevření celého spisu je možné jedině na základě rozhodnutí soudu. Lékaři a ostatní personál, který přišel s osobními údaji rodičky do styku, mají povinnost o nich zachovávat mlčenlivost [17].

Novorozenec je po porodu umístěn na novorozeneckém oddělení. Na základě vydání předběžného opatření je propuštěn většinou přímo do rodiny, která byla komisí vybrána k poskytování náhradní rodinné péče. Konkrétní rodina je vybírána dle stejných kritérií jako v jiných případech časné adopce, s přihlédnutím k celkové anamnéze biologické matky. Tyto údaje včetně nacionálií získá komise od sociální pracovnice. Domníváme se, že tento fakt by mohl být v rozporu s právem rodičky utajit svoji osobu v souvislosti s porodem. Do knihy narozených je proveden zápis o utajovaném porodu dítěte v místě narození. Osobní údaje včetně jména a rodného čísla rodičky se do matriční knihy nezapisují. V rodném listě dítěte matka také není uvedena, přestože se na něj nepohlíží jako na nalezence. Úhrada zdravotní péče poskytované anonymní matce je hrazena její zdravotní pojišťovnou, jestliže udala zdravotnímu zařízení své rodné číslo. V případě, že tak neučinila, stává se samoplátkyní. Obava ze zneužití rodného čísla k identifikaci je zákonem řešena povinností mlčenlivosti i ze strany zdravotní pojišťovny. Hrazení péče o novorozence se děje vždy prostřednictvím jeho zdravotní pojišťovny. Do roku 2006 i přes relativní neinformovanost veřejnosti utajeně porodilo 25 žen.

V praxi se v některých případech uskutečňuje komunikace mezi sociální pracovnicí zdravotnického zařízení a matrikou v místě bydliště matky, což se zdá být také proti duchu zákona č. 422/2004 Sb. Ověřováním rodinného stavu matky může být ohroženo její právo na zvláštní ochranu osobních údajů, na druhé straně je však třeba brát ohled na potencionální otcovská práva [18].

Utajovanému porodu logicky předchází snaha o utajení těhotenství, pro které nemá žena v zákoně žádnou podporu. Její anonymita tak záleží, jak bylo výše zmíněno, na korektnosti a profesionalitě zdravotnického personálu. Je třeba připomenout zákonnou povinnost o zachování lékařského tajemství. Negativem, které anonymita přináší, je bezpochyby ztráta porodného.

Počátek vlastní historie i osobnost matky se zdá být velice důležitá při vývoji jedince. Její úplná anonymita, i když jde pouze o biologickou matku, by mohla sehrát negativní roli v pozdějším psychosociálním vývoj dítěte [19]. Tyto obtíže však stojí před každým osvojeným, či adoptovaným jedincem. Nejedná se tedy pouze o specifikum dětí z utajovaných porodů. V některých zemích evropské unie existuje možnost krátkého písemného sdělení biologické matky adoptivní rodině a dítěti, kde vysvětlí své důvody.

Závěr

Cílem utajovaných porodů a dalších variant odložení novorozence je nabídnout matkám alternativu tak, aby nespáchali vraždu, nebo trestný čin. Předání novorozence Fondu ohrožených dětí, či jeho vložení do babyboxu, jsou bezesporu pro matku nejjednodušší řešení. Tyto způsoby však v sobě nesou riziko zneužití, nebo zkratkovitého jednání vycházejícího z momentálního psychického stavu rodičky. Také s sebou přinášejí rizika spojená s porodem bez odborné pomoci. Na rozdíl od diskrétních, nebo utajovaných porodů je mohou jako ultimum refugium využít matky, které se do problematické situace dostaly až po porodu. Diskrétní porody v Aši zajišťují plný servis pro matku i novorozence, včetně sociální a psychologické pomoci, která několika matkám umožnila vyřešit tíživou situaci a ponechat si dítě. Nezajišťují ale prakticky žádnou anonymitu před adoptivními rodiči, nesou v sobě možnost úniku informací. Jsou vhodnou variantou pro matky, které jsou předem rozhodnuty pro adopci a bojí se porodit v místě bydliště, ale na své anonymitě příliš nelpí.

Asi nejvýhodnější kombinací zdravotního standardu, praktické i úřední anonymity pro matku a časné náhradní rodinné péče pro novorozence je využití instituce utajovaného porodu. Právo na zvláštní ochranu osobních údajů matky v souvislosti s porodem není vázáno na určité zdravotní zařízení a rodička o ně může požádat v kterékoli porodnici na území ČR.

Stále zbývá dořešit komunikaci s matrikou a utajení těhotenství v prenatální péči. Je potřeba zdůraznit, že informaci o těchto možnostech by žena měla dostat již v těhotenství. Proto je nezbytné zvýšit informovanost nejen laické ale i odborné veřejnosti – především gynekologů v primární péči a personálu všech českých porodnic.

Doručeno do redakce: 7. 6. 2007

Přijato po recenzi: 12. 8. 2007

MUDr. Jan Kümmel

as. MUDr. Petr Janků

Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno