Vliv kyseliny dokosahexaenové na antenatální vývoj plodu a postnatální vývoj dítěte

The effect of docosahexaenoic acid on antenatal foetal development and postnatal child development

Docosahexaenoid acid is important for development of the central nervous system in mammals. There is a growth spurt in the human brain during the last trimester of prengnancy and the first postnatal months, with a large increase in the cerebral content of arachidonic acid and docosahexaenoid acid. The fetus and the newborn infant depend on maternal supply of these acids. The child benefits of the high intake of this acid in women during pregnancy and lactation.

Key words:
docosahexaenoid acid – foetal mental development

Autoři: T. Vrána
Působiště autorů: Gynekologicko–porodnická klinika, Fakultní nemocnice Brno
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2010; 14(1): 49-50
Kategorie: Nerecenzovaný příspěvek

Souhrn

Dokosahexaenová kyselina je důležitá pro rozvoj centrálního nervového systému u savců. V posledním trimestru gravidity a prvních postnatálních měsících dochází k mohutnému rozvoji lidského mozku s významným vzestupem dokosahexaenové kyseliny a arachidonové kyseliny v mozkové tkáni. Plod i novorozenec jsou závislí na přísunu těchto kyselin od matky. Ze zvýšeného přísunu této mastné kyseliny u matky během gravidity a laktace profituje plod i dítě.

Klíčová slova:
kyselina dokosahexaenová – mentální vývoj plodu

Esenciální mastné kyseliny jsou látky nezbytné pro lidský organismus. Podílejí se na tvorbě buněčných membrán. Buněčné membrány ztrácejí bez přítomnosti esenciálních mastných kyselin pružnost a schopnost vázat vodu. Jsou prekurzorem pro syntézu všech eikosanoidů (prostaglandinů, tromboxanů, leukotrienů). Nedostatek esenciálních mastných kyselin může vést ke snížení tělesné výkonnosti, snižuje odolnost proti infekcím, zhoršuje reprodukční schopnosti. Nadbytečný přísun tuků je příčinou pozitivní energetické bilance, dochází ke zvýšenému ukládání tuků a rozvoji obezity.

Většina mastných kyselin prochází placentou prostou difuzí v závislosti na materno-fetálním koncentračním gradientu. Syntéza volných mastných kyselin probíhá i přímo v placentě. Enzym lipoproteinová lipáza se však nachází pouze na maternální straně placenty, proto nemůže dojít k přeměně triacylglycerolu na volné mastné kyseliny ve fetální cirkulaci.

Mezi nejdůležitější omega-3 nenasycené mastné kyseliny patří alfa‑linolenová kyselina (ALA), kyselina eikosapentaenová (EPA, 20-uhlíkatá) a kyselina dokosahexaenová (DHA, 22-uhlíkatá). DHA je důležitou komponentou fotoreceptorů sítnice a šedé hmoty mozkové, je tedy nezbytná pro optimální vývoj centrálního nervového systému a zraku (koordinaci očí a rukou, jemnou motoriku, koncentraci). DHA je součástí lipidů mořských ryb, dále se nachází např. v olejích ze lněného semínka, kanoly, lískových oříšků.

V průběhu gravidity se ukládá každý den průměrně 2,2g esenciálních mastných kyselin v děložní a zárodečné tkáni. Vývoj plodu je závislý na dostupnosti těchto látek od matky. Bylo prokázáno, že množství DHA je signifikantně vyšší u primigravid než u multigravid. Mobilizace DHA v průběhu gravidity probíhá ze zásob, které nejsou po skončení gravidity opět doplněny.

Zastoupení tuků v potravě má činit 25–30%. ¹/₃ tuků má připadat na nasycené mastné kyseliny, ¹/₃ na mono- a ¹/₃ na polyenové kyseliny. U těhotné ženy ve II. a III. trimestru je doporučená denní dávka tuků 75g/den, u kojící ženy 90g/den. Z celkového množství přijatých tuků má být 40g živočišného původu a 35g rostlinného původu. Denní dávka DHA není definována, za optimální je považováno 500mg.

Zvýšený přísun DHA (cca 1% celkového příjmu tuků) v graviditě nemá žádné nežádoucí účinky na plod [1]. Suplementace omega-3 nenasycených mastných kyselin zvyšuje mírně porodní hmotnost dítěte, signifikantně snižuje počet předčasně narozených před 34. týdnem gravidity o 31% [4]. Zvýšený přísun DHA měl pozitivní efekt na index mentálního vývoje dle Bayleyho u novorozených děvčat a předčasně narozených s porodní hmotností menší než 1 250g. U chlapců tento efekt pozorován nebyl, důvod není zcela jasný. Spekuluje se o rozdílném metabolizmu u chlapců a dívek, v mužském organizmu se může utilizovat více DHA nebo mohou být vyšší nároky na přísun DHA [1]. Zvýšený přísun omega-3 nenasycených mastných kyselin během gravidity a laktace může mít pozitivní vliv na mentální vývoj dítěte i v pozdějším věku. Děti, u jejíchž matek byl zajištěn dostatečný přísun těchto kyselin, dosáhli ve věku čtyř let vyššího skóre v IQ testu (K-ABC test) [2]. Suplementace DHA hraje roli v maturaci zrakového systému [6].

Lisa G. Smithers et al studovali vliv DHA na vývoj zraku u předčasně narozených (narozených před 33. týdnem gravidity). Ve své studii hodnotili zrakové evokované potenciály, hmotnost, délku a obvod hlavy dítěte ve dvou a ve čtyřech měsících věku. Ve sledovaných znacích nebyl prokázán rozdíl mezi skupinou se zvýšeným přísunem DHA a kontrolními skupinami. Předčasně narozené děti mohou vyžadovat ještě vyšší dávky DHA, než které byly podávány u dětí zařazených do studie [3]. Také některá psychiatrická onemocnění mají souvislost s abnormálním metabolizmem esenciálních mastných kyselin. Byl zkoumán vliv mezi plazmatickou koncentrací těchto kyselin při narození a pozdějšího rozvoje problémového chování. Vyšší hladina DHA korespondovala s nižším výskytem problémového chování ve věku sedmi let dítěte [5].

Závěr: Dostatečný přísun dokosahexaenové kyseliny u matky během těhotenství a laktace má pozitivní vliv na další vývoj plodu a dítěte. Působí hlavně na mentální vývoj a zrakový systém.

MUDr. Tomáš Vrána
Gynekologicko–porodnická klinika,
Fakultní nemocnice Brno
tomas.vrana@email.cz

Zdroje

1. Mikol D et al. Omega- 3 fatty- acid intake improves neurodevelopment in preterm girl. JAMA 2009; 301: 175– 182.

2. Helland IB, Smith L, Saarem K et al. Maternal supplementation with very- long‑chain n- 3 fatty acids during pregnancy and lactation augments children’s IQ at 4 years of age. Pediatrics 2003; 111(1): 39– 44.

3. Smithers L, Gibson R, McPhee A et al. Higher dose of docosahexaenoic acid in the neonatal period improves visual acuity of preterm infants, results of a randomized controlled trial. Am J Clin Nutr 2008; 88(4): 1049– 1056.

4. Koletzko B, Larqué E, Demmelmair H. Placental trasnfer of long‑chain polyunsaturated fatty acids (LC- PUFA). Perinatal Medicine 2007; 35: 5– 11.

5. Krabbendam L, Bakker E, Hornstra G et al. Relationship between DHA status at birth and child problem behaviour at 7 years of age. Prostaglandins Leukot Essent Fatty Acids 2007; 76(1): 29– 34.

6. Judge MP, Harel O, Lammi- Keefel CJ. Docosahexaenoic acid functional food during pregnancy benefits infant visual acuity at four but not six months of age. Lipids 2007; 42(2): 117– 122.