BLOK II
KONZERVATIVNÍ TERAPIE

9. Výsledky fyzioterapie u dysfunkcí svalů pánevního dna

Špringrová Palaščáková I

REHASPRING centrum s.r.o., Ambulantní zdravotnické zařízení fyzioterapie, Praha

Úvod: Pánevní dno je spojeno více než s jedním orgánovým systémem. Dysfunkce pánevního dna ovlivňují současně různé funkce. Funkcí svalů pánevního dna je kontrakce a relaxace. Ve svém klidovém stavu pánevní dno poskytuje oporu pánevním orgánům. Zda je opěrná funkce normální, závisí na anatomické pozici svalů, aktivitě svalů pánevního dna v klidu (aktivní opora) a na integritě fascie (pasivní opora). Symptomy spojené s dysfunkcí svalů pánevního dna jsou subjektivní indikátory nemoci, nebo změny stavu vnímané pacientem. Symptomy spojené s dysfunkcí svalů pánevního dna jsou rozděleny dle ICS do 5 skupin.

Cíl: Cílem klinické intervenční studie bylo vyhodnotit výsledky fyzioterapie u pacientů s dysfunkcí svalů pánevního dna. K vyhodnocení dysfunkce svalů pánevního dna byly použity dotazníky PERFECTSMR a ICIQ-SF.

Metodika: V našem souboru byly vyhodnoceny pacientky za období 2013–2015. Pacientky byly rozděleny do skupin, které přišly na fyzioterapii na doporučení lékaře a které přišly samy na základě symptomů spojených s dysfunkcí svalů pánevního dna. Všechny pacientky vyplnily protokol PERFECTSMR. Dalším použitým protokolem byl dotazník ICIQ-SF. Byl vyhodnocen počet návštěv a ústup symptomů. Terapie byla hodnocena průměrně v rozsahu 1 až 4 návštěv s odstupem 4–8 týdnů.

Výsledky: V naší studii měly pacientky dysfunkci svalů pánevního dna spojenou se symptomy močové inkontinence a prolapsy orgánů malé pánve a poté následovaly ostatní dysfunkce spojené např. se střevními symptomy a bolestí. Efektivně vedená fyzioterapie má vliv na symptomy dysfunkce svalů pánevního dna, což se prokázalo jak v dotaznících PERFECTSMR, tak v dotazníku ICIQ-SF.

Závěr: Studie na téma vztahu dysfunkce svalů pánevního dna a symptomy udávané pacienty je stále téma současných výzkumů na poli funkce a dysfunkce svalů pánevního dna. Výstupy z naší klinické intervenční studie ukazují na efektivnost zavedení dotazníků, které jsou dostupné, čím se upřesní i mezioborová komunikace. Fyzioterapie je obor, který má možnosti vyhodnotit výsledky konzervativní terapie u dysfunkcí svalů pánevního dna před tím než je pacientka např. operačně řešena, a v praxi by měla být více doporučována.

10. Perzistence na léčbě mirabegronem u pacientů a pacientek s hyperaktivním močovým měchýřem

Martan A¹, Mašata J¹, Švabík K¹, Hanuš T², Krhut J³, Zachoval R⁴, Horčička L⁵ 

¹ Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

² Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

³ Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava-Poruba

⁴ Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha

⁵ Nestátní zdravotnické zařízení GONA, gynekologická ambulance Praha

Cíl studie: Cílem studie bylo vyhodnotit perzistenci na léčbě mirabegronem u pacientů a pacientek s hyperaktivním močovým měchýřem (OAB).

Materiál a metodika: Prospektivní multicentrická klinická studie byla zahájena v květnu 2014 a bude pokračovat 1 rok. Do studie byli zařazeni pacienti a pacientky starší 18 let, kteří trpěli příznaky OAB minimálně 3 měsíce. Kontrolní vyšetření bylo provedeno po 6 měsících (± 2 týdny) od započetí léčby. Dávkování mirabegronu bylo 50 mg 1krát denně.

Pro vyhodnocení efektu léčby bylo použito hodnocení TS-VAS a PPBC. Během kontrolního vyšetření bylo též vyhodnoceno, kolik pacientů léčbu mirabegronem ukončilo a co bylo důvodem k ukončení léčby.

Výsledky: Do prospektivního sledování bylo zařazeno 206 pacientů. Jejich průměrný věk byl 62,8 roků (23–89), přičemž ve věku 60 let a mladších bylo 76. Průměrný body mass index byl 27,3.

Při kontrolním vyšetření 6 měsíců od počátku léčby bylo zjištěno, že 55 z 206 (27 %) pacientů ukončilo léčbu. Důvodem ukončení léčby byl u 24 z těchto 55 (43 %) pacientů nedostatečný efekt léčby, u 29 pacientů z těchto 55 (53 %) to byly jiné důvody (hlavně – hospitalizace, chirurgický zákrok, těhotenství) a 2 pacienti z oněch 55 ukončili léčbu vzhledem k výskytu nežádoucích účinků léku, kterými byly tachykardie, podráždění očí, bolesti břicha a vaskulitida mírného stupně.

V prvé skupině bez předchozí léčby anticholinergiky před zahájením léčby mirabegronem byla léčba vysazena u 7 z 28 (25 %) pacientů. Ve druhé skupině pacientů, již dříve léčených antimuskariniky, byla léčba ukončena u 48 ze 178 (27 %). Při hodnocení efektu léčby byla průměrná hodnota TS-VAS 77,5 a u 93 % pacientů byla TS-VAS vyšší než 50. Byl zaznamenán pokles obtíží hodnocených pomocí PPBC byl z průměrné hodnoty 3,56 před léčbou na hodnotu 1,77.

Závěr: Naše hypotéza, že perzistence na léčbě při užití mirabegronu bude relativně vysoká v důsledku snížení přítomnosti nežádoucích účinků léku a vzhledem k dobrému efektu léčby byla potvrzena, což bylo důvodem k tomu, že na léčbě zůstává 73 % pacientů.

11. Vliv body mass index na efektivitu léčby hyperaktivního měchýře mirabegronem u žen

Krhut J^1,2, Martan A³, Zachoval R⁴, Švabík K³, Horčička L⁵

¹ Urologické oddělení FN Ostrava

² Klinika chirurgických oborů LF OU Ostrava

³ Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

⁴ Urologické oddělení Thomayerovy nemocnice Praha

⁵ Nestátní zdravotnické zařízení GONA, gynekologická ambulance, Praha

Cíl: Hyperaktivní měchýř (OAB) je závažný symptomový komplex, který významným způsobem ovlivňuje kvalitu života postižených pacientů. Obezita a metabolický syndrom patří mezi prokázané rizikové faktory vzniku inkontinence moči a hyperaktivního měchýře. Data hodnotící efektivitu mirabegronu v závislosti na hodnotě body mass indexu (BMI) však dosud nebyla publikována. Cílem práce je ověřit hypotézu, že obezita má negativní vliv na efektivitu léčby OAB mirabegronem.

Materiál a metody: Do observační klinické studie bylo zařazeno celkem 169 pacientek (věk 62,7 ± 12,3 let) se symptomy OAB. Všechny pacientky byly léčeny mirabegronem v dávce 50 mg/den. 3měsíční léčbu dokončilo 165 pacientek, které byly zařazeny do konečné analýzy. Pacientky byly stratifikovány do 3 skupin podle hodnoty BMI – skupina A: normální BMI (BMI 18,5–24,9; n = 59), skupina B: nadváha (BMI 25–29,9; n = 61), skupina C: obezita (BMI ≥ 30; n = 45). Srovnali jsme data z mikčních deníků, dotazníku OAB-q SF a vizuálně analogové škály pro obtěžování urgencí (VAS-UB) před léčbou a po léčbě. Stejnou analýzu jsme následně provedli i u podskupiny pacientek, u nichž nebyla dostatečně efektivní předchozí anticholinergní medikace (n = 85).

Párový t-test byl použit pro hodnocení rozdílů v jednotlivých skupinách před léčbou a po léčbě, dvouvýběrový t-test byl použit při analýze rozdílů mezi skupinami. Hodnocení bylo provedeno na hladině významnosti p = 0,05.

Výsledky: Při analýze celého souboru (n = 165) bylo prokázáno po léčbě statisticky významné zlepšení všech sledovaných parametrů ve všech skupinách s výjimkou počtu epizod urgence stupně IV/24 hod ve skupině B (p = 0,291). Mezi jednotlivými skupinami nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly.

Při analýze subpopulace pacientek, u nichž nebyla dostatečně efektivní předchozí anticholinergní medikace (n = 85), bylo po léčbě zjištěno statisticky signifikantní zlepšení ve všech sledovaných parametrech. Nebyly zjištěny rozdíly mezi jednotlivými skupinami s výjimkou celkového počtu mikcí/24 hod. Zde jsme zachytili nižší efekt léčby u skupiny obézních pacientek (skupina A vs C, p = 0,038).

Závěr: Naše výsledky potvrzují velmi dobrou efektivitu mirabegronu v léčbě OAB. Nepotvrdila se naše hypotéza, že zvýšená tělesná hmotnost negativně ovlivňuje výsledek léčby OAB mirabegronem.

12. První zkušenosti s novou miniinvazivní metodou léčby ženské stresové inkontinence moči

Skřivánek A, Šottner O, Vrtal R

G-CENTRUM Olomouc s.r.o., Olomouc

Úvod: Cílem práce je představit novou minimálně invazivní alternativu v léčbě ženské inkontinence moči stresového a smíšeného typu pomocí laseru IncontiLase.

Metodika: IncontiLase je založen na efektu laserem indukovaných termálních změn v oblasti přední stěny poševní a periuretrálních tkáních. Užíván je Er:YAG laser o vlnové délce 2 940 nm. Principem je vyvolání remodelace a novotvorby kolagenu jako zásadní složky extracelulární matrix pojivové tkáně. Indukované změny vedou k jistému smrštění a zvýšení tuhosti inkriminovaných tkání oblasti předního kompartmentu.

Samotná procedura probíhá bez nutnosti jakékoli anestezie, v ambulantním sezení. Není třeba antibiotického krytí, žádné specifické prevence tromboembolické nemoci, pracovní neschopnosti či následné analgetické terapie.

Metodu jsme nabídli pacientkám stiženým stresovou inkontinencí moči mírného či středně závažného stupně a pacientkám trpícím smíšenou inkontinencí moči (stresový únik a symptomatologie hyperaktivního močového měchýře), které preferenčně žádaly minimálně invazivní léčbu, a operační léčbu si nepřály.

Hlavním hodnotícím kritériem úspěchu léčby pro nás bylo subjektivní hodnocení pacientkou – bezprostředně před léčbou a 3 měsíce po léčbě pacientky vyplnily ICIQ-UI dotazník.

Výsledky: Z našich pilotních dat a zkušeností z 1letého používání této metody vyplývá pozitivní efekt na symptomatologii – zaznamenali jsme významné subjektivní zlepšení (ICIQ-UI). U většiny pacientek bylo dosaženo subjektivně významného zlepšení již po jedné aplikaci laseru.

Během našeho pilotního projektu jsme nezaznamenali žádné významné komplikace léčby včetně poranění okolních orgánů, krvácení, bolesti intraoperační či postoperační, retence moči nebo de novo urgencí.

Závěr: Nová miniinvazivní metoda léčby mírné a středně závažné ženské stresové inkontinence moči, jakož i smíšené inkontinence moči u žen, pomocí laseru IncontiLase přináší velmi slibné výsledky a pro řadu žen uspokojivé vyřešení potíží.