Dotazník ke zdravotním problémům vzniklým v důsledku koupání nebo kontaktu s koupací vodou

Blíží se teplé období roku, letní koupací sezóna a s ní i zvýšená pravděpodobnost, že ordinace praktických nebo kožních lékařů vyhledají lidé se zdravotními problémy, které by mohly mít souvislost s koupáním nebo jinou aktivitou (hry, vodní sporty) v přírodní nádrži, řece nebo rybníku.

Voda v koupalištích ve volné přírodě, ve stanovených koupacích oblastech i ve veřejných umělých koupalištích (bazénech) je v ČR pravidelně sledována, zda splňuje příslušné hygienické požadavky. Tyto požadavky zajišťují vysokou míru ochrany zdraví, ale určité riziko nákazy některou z infekčních nemocí nebo podráždění vlivem chemických látek vždy existuje. Obvykle je však toto riziko velmi nízké a zdaleka se nevyrovná prospěšným účinkům koupání.

V ČR dochází jen ojediněle k (hlášenému) epidemickému výskytu onemocnění souvisejících s koupáním – za poslední desetiletí byly hlášeny jen dvě epidemie pseudomonádové folilukulitidy a jedna epidemie gastroenteritidy, dále víme o 2–3 epidemiích cerkáriové dermatitidy, která nepodléhá povinnému hlášení stejně jako řada jiných chorob šířících se ve vodním prostředí nebo v prostředí umělých bazénů. Bohužel nic nevíme o počtu a povaze ojedinělých (sporadických) případů, které unikají evidenci.

Aby bylo možné u nás přesněji zmapovat existující zdravotní riziko z koupání ve vztahu ke konkrétním místům (koupacím oblastem), popř. pokusit se o jeho další snížení tam, kde by se to jevilo odůvodněné a možné, rozhodli jsme se využít metodu již použitou v zahraničí – internetový dotazník. Principem je na internetu zveřejněná výzva vybízející k dobrovolnému oznámení svých zdravotních potíží následujících (a v pravděpodobné souvislosti) po koupání, ke které je přiložen strukturovaný dotazník (nebo je na něj výzva nasměrována). Dotazník pak osoba vyplní za sebe (nebo za své děti) buď on-line, nebo i off-line.

Tato metoda má své přirozené nevýhody (nízká reprezentativnost respondentů, nemožnost ověření kauzality, laický popis zdravotních potíží, neznalost skutečného počtu exponovaných na dané lokalitě, apod.), ale i výhody: nenáročně a levně lze získat informaci, která dosud chybí, nebo orientačně zmapovat situaci.

Při interpretaci se musí počítat s tím, že nahlášený počet případů onemocnění bude vždy značným podhodnocením skutečného počtu.

Od koupací sezóny 2009 byl takový dotazník Státním zdravotním ústavem spuštěn i pro Českou republiku, ale díky malé publicitě je dosud počet „hlášených“ dost nízký. Na webových stránkách všech krajských hygienických stanic je u rubriky „koupací vody“ odkaz na dotazník, na který se lze dostat též přímo na adrese: http://www.szu.cz/voda/dotaznik. Zajímáme se jak o onemocnění (respektive jakékoli zdravotní problémy včetně vyrážky či svědění) spojená s koupáním ve sledovaných koupalištích ve volné přírodě a koupacích oblastech, tak i s koupáním na ostatních (nesledovaných) přírodních vodních plochách nebo v umělých koupalištích – bazénech.

Rádi bychom tímto požádali všechny lékaře, kteří se ve své praxi s takovým případem setkají, zda by mohli pacienta na dotazník nasměrovat. Předem děkujeme za spolupráci.

MUDr. F. Kožíšek,
MUDr. H. Jeligová
Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48
100 42 Praha 10
Email: water@szu.cz