Poděkování profesora Jaroslava Blahoše gratulantům

Pan profesor Jaroslav Blahoš se setkal v srdečné atmosféře v Lékařském domě dne 30. června 2010, v den svých 80. narozenin, s mnoha svými přáteli.

Ze záznamu uvádím jeho poděkování všem oficiálním gratulantům:

„Váženému mistru Josefu Sukovi srdečně děkuji za umělecký a nezapomenutelný dárek i za přátelství.

Vám, paní ministryně, vděčím za podporu, kterou jste po dobu své funkce prokazovala ČLS JEP a mně osobně. Děkuji za gratulaci i za dárek.

Vám všem, vážení přátelé, děkuji za to, že jste mne poctili svojí přítomností a za povzbuzení do mého dalšího decennia. Uvědomuji si, že výraz jubileum, jubilant pocházejí etymologicky z latinského iubeo, iubere, oslavuji, jásám, což v kontextu s důvodem k tomuto setkání se mi jeví jako jakási kontradikce. Můj matriční věk není zrovna nejvhodnějším důvodem oslav a vůbec ne jakéhokoli jásotu, tím spíše, že ona podivná osmička i ve vertikálním postavení se mi nelíbí a už vůbec ne v poloze horizontální, znamenající nekonečno. Děkuji Vám, že mi svojí přítomností a přátelskými gratulacemi poskytujete sílu, aby se udržela v poloze vertikální.

Příteli Milošovi Hájkovi děkuji, že se ujal úvodu k tomuto sezení a za slova, která chirurgicky jasným řezem odhalila moji genetickou identitu a že poděkoval mé rodině a sestře, že mne udržují ve společensky přijatelném stavu.

Příteli Vladimíru Paličkovi děkuji, že dokumentoval na obrázcích můj vývoj, evoluci i archetypální sklony k neustálému pohybu. Svojí známou skvělou elokvencí mne chválil do té míry, že vyvolal ve mně obavy, aby nezpůsobil ono obávané fthonos theón, závist bohů, oněch velkých nahoře na Olympu, i těch sympatických bůžků domácího krbu, Lares et Penates. Slibuji jak jim, tak i Tobě, Vladimíre, že zůstanu pokorný a půjdu dál s pohledem dopředu při zemi, nikoli s hlavou stočenou v opistothonu s nemírným pohledem vzhůru.

Příteli Václavu Vyskočilovi, k němuž mne váže přátelství utužené společnými cestami na různé kongresy, i zálibami ke kosti děkuji za připomenutí mých osteologických koníčků. Václav natolik fandí kalciu, že považuje člověka, stejně jako staří mistři lučby, za fosforečnan vápenatý, vědrem vody rozbřednatý. Prý škodomyslně uvažoval, zda by mi udělal radost, kdyby byl rozbřednatý vínem. Václavovi také vděčím, že mne přemluvil, abych si dal vyměnit své bolavé koleno bez chrupavek a vazů za koleno železné. Díky jemu mám teď železné zdraví v levém koleně.

Igzhaber yesterli, getoč. V této sympatické biblické amharštině děkuji příteli dr. Tesfayovi za pozdrav z Etiopie i za vzácné vyznamenání etiopské komunity v České republice. V etiopském Harare jsem trávil jako mladý doktor dva roky. Zamiloval jsem si tuto zemi, její lid, jenž zdědil krásu po bájné královně ze Sáby i moudrost po králi Šalamounovi.

Paní baronka Jana Hildprandt-Germenis mi dnes ráno telefonovala, že onemocněla a litovala, že nemůže přednést krátkou vzpomínku na pobyty J.E.Purkyně na zámku v Blatné, kde dával kondice jejímu předkovi, mladému baronu Ferdinandovi, i na mladičkou hraběnku Adélu Desfourovou z Hrádku u Horažďovic, která jezdila navštěvovat Jana Evangelistu, kterého ctila jako upřímného a celoživotního přítele. Paní baronka věděla, že mi udělá radost připomínkou jak na Jana Evangelistu Purkyně tak i na Horažďovice.

Příteli Jurajovi Payerovi děkuji za pozdrav ze Slovenska, země, kterou miluji, i za pocty Slovenské lékařské společnosti a za medaili Jonáše Bohumila Guotha, který v roce 1833 založil Spoločnosť lekársko-slovanskou. Ujišťuji Tě, Juraji, že jsem vždy rád a poctěn, kdykoli navštívím Slovensko a se stejnými pocity rád vítám zde slovenské přátele.

Děkuji, že mi Miloš Hájek i Vladimír Palička nakonec šeptem připomněli, abych v tom děkovném rozohnění nezapomněl na rodinu. Samozřejmě jí děkuji za to, že mne dopřává věnovat se nerušené činnosti, která je mojí profesí i zálibou, tedy medicíně, ale i hudbě, umění, literatuře atd., a že se nemusím rozptylovat domácími pracemi, k nimž nemám chuť ani vlohy.

Děkuji ještě jednou Vám všem, milí přátelé.“

Potud záznam poděkování pana profesora. Následoval zástup gratulantů, mezi nimiž byli i vedoucí redaktoři prezidiálních měsíčníků ČLS JEP Praktický lékař a Časopis lékařů českých Karel Filip a Jiří Horák. Poté se přítomní věnovali příjemné zábavě za účinkování cimbálové muziky „Hudci“ z Podluží při skvělé krmi a vínu, nalévaném samotným mistrem vinařem Oldřichem Michlovským z Rakvic.

Pan prof. Blahoš pak poděkoval i členům sekretariátu ČLS JEP, kteří připravili a zajistili důstojný průběh setkání a strávili s ním příjemné chvíle.

Eva Ponocná
ředitelka sekretariátu ČLS JEP