Úvodník

Vážení čtenáři časopisu Praktický lékař,

na základě výběrového řízení na nového nakladatele časopisů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) se předsednictvo ČLS JEP po dohodě s vedoucími redaktory rozhodlo pro Mladou frontu a. s. Vydavatelem zůstává jako doposud ČLS JEP.

Praktický lékař je určen především lékařům v praxi, má být „časopisem pro další vzdělávání lékařů“, jak zní podtitul názvu časopisu. Tento ideový vklad vložili do časopisu již jeho zakladatelé, jmenovitě H. Šikl, A. Jirásek, M. Netoušek, J. Thomayer a další osobnosti slavných jmen.

První číslo Praktického lékaře vyšlo 1. dubna 1921. Jeho tvůrcům šlo především o to, aby poskytoval lékařům pro praxi všeobecného lékaře a dalších specialistů to, co ke své činnosti potřebují, co je přínosné pro pacienty, nové poznatky vědy, aplikovatelné v praxi, ale i zkušenosti z praxe (např. v oblíbených kazuistikách). To vše přispívá nejen ke zdokonalování odbornosti, nýbrž i lékařského umu.

Praktický lékař má tedy poskytovat přehled nových diagnostických, léčebných, preventivních i doléčovacích metod a racionálních postupů. Lékař by měl z Praktického lékaře získat nadhled nad medicínou vcelku. Časopis by tedy měl přispět k pochopení souvislostí fyziologických či patologických funkcí a systémů alespoň v základních vědecky nově pojatých souvislostech využitelných v praxi. Dnešního lékaře v praxi sice mohou zajímat i detailnější poznatky z různých oblastí medicíny, ale čas ke studiu má omezený právě praxí, stykem s pacientem – někdy vyčerpávajícím – a dalšími nezbytnými aktivitami, které jsou obávaným chronofágem (administrativní práce, vyplňování dotazníků, schůze apod.).

Čtenář Praktického lékaře by se měl dozvídat i o aktivitě odborných společností ČLS JEP. Bylo by jistě vhodné zabezpečit přehledy nebo dokonce širší zprávy z těchto aktivit, které mohou být lékařům v praxi užitečné. Lékaře zajímají i oceněné práce a alespoň v abstraktech by měly být publikovány v Praktickém lékaři.

Etické problémy nemohou vyčerpat jen například spory o eutanazii. Dnes je v medicíně mnoho etických problémů. Čtenář by o nich měl znát názor kompetentních odborníků.

Po roce 1989, kdy zdravotníci mohli začít volně cestovat, měli možnost srovnávat medicínu a péči o nemocného v civilizované cizině s domácími zvyklostmi. I v tomto směru jsou jejich zkušenosti přínosné. Stejně tak i zkušenosti našich lékařů dlouhodobě pracujících v cizině.

Praktický lékař by měl přinášet i zprávy z domácích i zahraničních sjezdů, zejména takových, které přinášejí novinky pro praktickou medicínu.

ČLS JEP má dlouhou tradici v publikacích doporučených postupů. Stálo by za úvahu redakční rady nalézt jejich novou koncizní formu, aniž by bylo nutné vydávat je v supplementech. Čtenáři by mohli být vyzváni k diskuzi, eventuálně přispívat kazuistikami, vlastními zkušenostmi.

Stále častěji bude lékař i pracovníkem sociálním, resp. veřejného zdravotnictví. I těmto oblastem by měl Praktický lékař poskytnout přiměřený prostor.

Zmínky by měly být věnovány i medicíně na Slovensku, s nímž má ČLS JEP trvale velmi úzké styky nejen v podobě osobních přátelství, nýbrž i společných sjezdů i společného tisku.

Profesor Ota Gregor, dlouholetý spolupracovník Praktického lékaře, zdůrazňoval, že lékař by měl čerpat ze svých zkušeností a přispět i k vytváření názorů na život jedince i společnosti a k široké vzdělanosti i paramedicínské i k obecné kultuře. Byl, jak o sobě tvrdil, „filozofujícím lékařem“ (nikoliv filozofem se specifickým záhadným těžko srozumitelným newspeakem).

Oblíbené Revue ČLS JEP přinášelo zprávy ze života odborných společností a spolků lékařů, recenze knih, různé názory a články sociologické, filozofující, společenské. Revue ČLS JEP bylo jako samostatný časopis pro ČLS JEP ekonomicky neúnosné. Několik stránek Praktického lékaře by mohlo nahradit dřívější Revue ČLS JEP.

Na začátku roku 2013 má ČLS JEP 120 odborných společností a 40 spolků lékařů. V Praktickém lékaři by měly být i příspěvky o jejich činnosti.

Významnou roli spolků lékařů zakládaných ve větších městech si uvědomovali již J. E. Purkyně, B. Eiselt, J. Podlipský a jejich kolegové. Spolky ani dnes neztratily svůj význam odborný i společenský. Na lokální úrovni mohou i využít svého postavení a snažit se ovlivňovat život ve svých obcích, jak tomu bývalo dříve.

Spolky by měly mít své slovo i v Praktickém lékaři. Bylo by velmi prospěšné, kdyby např. Spolek českých lékařů v Praze opět obnovil publikování abstrakt svých pondělních večerů. Podobně by se měly představovat i ostatní spolky, z nichž mnohé jsou rovněž velmi aktivní a jejich schůze jsou oblíbené, ale o jejich činnosti je obecně málo známo.

Přáli bychom si, aby se časopis Praktický lékař stal oblíbenou četbou našich čtenářů.

S přáním dobrého roku 2013 v osobním i profesním životě

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.

předseda ČLS JEP

MUDr. Karel Filip, CSc., MBA

vedoucí redaktor Praktického lékaře