Dobrý nebo lepší život?

Jan Payne, David Černý, Adam Doležal

Dobrý nebo lepší život?

Human enhancement

Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2015, s. 204. ISBN 978-80-87439-18-0

Anglický výraz enhancement má řadu významů, přičemž v souvislosti s tématem sborníku se nejčastěji překládá jako zdokonalování, zlepšování, či poetičtěji výrazem povznášení. Případně se nepřekládá vůbec.

Enhancement je vymezen nejednoznačně a zpravidla jím míníme v souvislosti s lékařskými vědami a praktickým působením terapeutické využití moderní techniky a technologií ve prospěch lidského jedince (např. genové inženýrství, robotika) či užití neléčebné, mající člověka zkrášlit (např. oblast estetické medicíny), případně zvýšit jeho psychické nebo tělesné kapacity (např. oblast sportu, vojenské využití). Je zřejmé, že se jedná o témata eticky i právně složitá, mnohdy nejednoznačná, kontroverzní, rozhodně však pro lékaře zajímavá a důležitá.

Cílem sborníku, jak čteme v Předmluvě hlavního editora doc. MUDr. PhDr. Jana Payna, Ph.D., je otevřít dialog na téma povznášení i v českém prostředí. A doplnil bych, že kniha se zaměřuje na problém zdokonalování – vylepšování lidského jedince z interdisciplinární perspektivy, zajišťované deseti autory – lékaři, filozofy, teology a právníky.

Recenzovaný sborník je rozdělen do deseti kapitol, předchází jim Předmluva, závěrem pak nalezneme anglický souhrn, seznam použité literatury (převládají knihy v angličtině), kontakty na autory a jejich působiště. Pro stručné seznámení s obsahem sborníku uvedu názvy jednotlivých kapitol a jména jejich autorů.

Kapitola 1 – Enhancement: Koncep-tuální ujasnění a základní podoby (Josef Kuře)

Kapitola 2 – Sókratovo pojetí mravního rozvoje člověka (Roman Cardal)

Kapitola 3 - Dobrý život mezi nadějí a spokojeností (Jan Payne)

Kapitola 4 – Role citu v enhancementu: Labyrint a ráj srdce (Lenka Payne)

Kapitola 5 – Enhancement v neurofyziologii (Josef Syka)

Kapitola 6 – Human enhancement a estetická medicína (Roman Šmucler)

Kapitola 7 – Problém dopingu (Anna Hogenová)

Kapitola 8 – Právo a jeho regulační role v oblasti enhancement (Adam Doležal)

Kapitola 9 – Human enhancement: mezi utopií a dystopií (Wendy Drozenová)

Kapitola 10 – Můžeme se stát kyborgy? Personální identita v mezních situacích (David Černý)

Přínosem knihy je zejména skutečnost, že naši lékařskou veřejnost alespoň v hlavních rysech (někdy však i jen náznakem) seznamuje s tím, co k nám proniká nezadržitelně a dosud nereflektovaně. Je napsána v neklidné a měnící se době, kdy nové technologie a technika se již staly součástí vědeckovýzkumné i klinické medicínské praxe. Lidské zdraví je zbožím ve společnosti, která se medicinalizuje. Hodnotově je v širokém rozsahu všeobecně zdůrazňován výkon, úspěch, asertivita, ale i krása, mládí a naše nepřeberné možnosti, ovšem člověk zůstává tím, kdo je – architektem sebe sama, určujícím do značné míry vlastní budoucnost. Alespoň v to lze doufat. Tato naděje však předpokládá rozumové a kritické vyrovnávání se se světem a jeho nabídkou, neboť jinak se snadno staneme zajatci vlastní subjektivity či podlehneme vnějším tlakům a manipulaci. Recenzovaný sborník upozorňuje na lidskou touhu po dokonalosti, nesmrtelnosti a rozšiřování možností, jež jsou v nás archetypálně zakotvené, stejně jako na nebezpečí plynoucí z diskrepance mezi našimi již dnešními (technicko-technologickými) možnostmi na straně jedné, kdy věda se dostává do oblastí dříve patřících do říše utopie a na straně druhé naší mravní a právní úrovní. Právní a mravní vědomí lidského jedince (včetně odpovědnosti) totiž jen zdlouhavě a opožděně reaguje na technicko-technologický rozvoj.

Při kritickém pohledu na recenzovanou práci bych upozornil na absenci hlubšího a odborného psychologického, stejně jako sociologického pohledu, které by přispěly k objasnění lidské motivace týkající se pojednávaných témat a všech aktérů těchto dějů (vědců, lékařů, pacientů a klientů). Třeba upozornit i na značnou různorodost a mnohdy i obtížnou čtivost předloženého textu, neboť ne všechny příspěvky svojí úrovní a stylem vycházejí předpokládanému čtenáři vstříc.

Při celkovém zhodnocení lze sborník Dobrý, nebo lepší život? Human enhancement doporučit pozornosti naší lékařské obci. Jedná se o čtení inspirativní, někdy až provokativní, ale rozhodně závažné a nutící přemýšlet. Pro ilustraci cituji ze závěru příspěvku PhDr. Wendy Drozenové, Ph.D. (s. 169): „Úspěchy medicíny vedou k postupnému zlepšování lidského údělu až k hranicím, které dříve patřily do oblasti utopie. Důvěra v moderní vědu by však neměla vést ke ztrátě ostražitosti před možnostmi zneužití jejich výsledků... Etika odpovědnosti vyžaduje, aby obavy z nejhoršího měly větší váhu než naděje v nejlepší.“

Kniha vyšla v Edici Kabinetu zdravotnického práva a bioetiky (Ústav státu a práva AV ČR).

prof. PhDr. Jan Vymětal

Ústav pro humanitní studia 1. LF UK v Praze 

Karlovo náměstí 40,

128 00 Praha 2