Dítě traumatizované v blízkých vztazích (Manuál pro profesionály a rodiny)
Autoři:
ed. Matoušek O. ()
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2018; 98(1): 44-45
Kategorie:
Recenze
Praha: Portál 2017, 207 s., 365 Kč. ISBN 978-80-262-1242-3
Editorem recenzované knihy je zkušený psycholog a psychoterapeut učící na Katedře sociální práce FF UK v Praze. Sám napsal, případně editoval řadu odborných i populárních knih a třeba dodat, že se jedná vesměs o práce závažné, aktuální a pro praktický život a praxi užitečné. Předchozí autorova publikace s názvem Děti a rodiče v rozvodu byla kupříkladu recenzována i v Praktickém lékaři (2016; 92: 51–52).
V případě práce Dítě traumatizované v blízkých vztazích si editor doc. PhDr. Oldřich Matoušek vybral ke spolupráci devět spoluautorek a jednoho spoluautora, kteří jako psychologové a sociální pracovníci řeší problematiku traumatizovaných dětí blízkými osobami, tedy těmi, s nimiž mají děti osobní a častou zkušenost (rodiče, příbuzní, často partneři matek atd.).
Cílem recenzované knihy je seznámit čtenáře s problematikou traumatizovaného dítěte či dospívajícího i s okolnostmi vedoucími k těmto vysoce nežádoucím jevům z hlediska zdravotního, z pohledu vývoje osobnosti a chování postiženého. Trauma, pokud není včas odborně léčeno, zanechává na dotyčné osobě nejen krátkodobé, ale zpravidla i dlouhodobé – celoživotní, následky (např. snadnou vnitřní destabilizaci, vyšší anxietu jako osobnostní rys, nápadnosti v chování a ve vztazích k blízkým osobám). Dítě takto postižené bývá nejčastěji vedeno pod dg. syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN), s odstupem času od inkriminovaného jednání pak jako posttraumatická stresová porucha (PTSP). Těmito diagnózám předchází jednání pachatele a poškození, jež dítě a mládež nejvíce ohrožuje a zanechává na něm zpravidla trvalé následky, které však mohou být mírněny průběžnou odbornou péčí. Týrání dítěte je trestným činem. Budiž však připomenuto, že odborné vedení takto postižených jedinců je známo a propracováno. Probíhá zpravidla v rámci dětských a dorostových psychiatrií a psychologických zařízeních, případně i v centrech k tomu určených. Ovšem ne vždy prostřednictvím specializovaných pracovníků a jen po relativně krátkou dobu.
Docent Oldřich Matoušek trauma definuje jako „…zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nebo dospělý nedokáže v krátké době vyrovnat“ (s. 13). Doplnil bych, že se též může jednat o fyzickou bolest, zejména tu, která nás zaskočí. Těžištěm příručky jsou zvláště zkušenosti a doporučení z oblasti terapeutické práce s traumatizovaným dítětem. Avšak seznamuje nás i s okolnostmi a situacemi, v nichž nejčastěji k tomuto jednání dochází. Nechybí ani pohled z policejní praxe, neboť často se jedná o trestné činy. Čtenáře nepřekvapí, že traumaticky mohou působit i (necitlivé) lékařské zákroky.
Editor knihu rozdělil do 17 kapitol, použitá literatura je uvedena za každou kapitolou zvlášť. Rejstříky publikace neobsahuje.
Pro bližší představu a seznámení s touto zajímavou a potřebnou publikací uvádíme její obsah – hlavní kapitoly (a jejich autory) a některé podkapitoly.
(1) Hlavní pojmy a kontexty (Oldřich Matoušek) (Trauma a nervová soustava, Traumata spojená s vlivem pečující osoby, Dlouhodobé následky dětského traumatu ad.), (2) Dítě týrané nebo zneužité blízkým dospělým (Petr Štěpaník), (3) Vliv partnerského násilí na děti (Ivana Pokorná, Oldřich Matoušek) (Charakteristiky násilné osoby, Somatické a psychosomatické následky traumatizace partnerským násilím ad.), (4) Dítě po ztrátě blízkého člověka (Petr Štěpaník) (Informace o úmrtí, Pohřeb, Úmrtí prarodiče ad.), (5) Zanedbávání jako zdroj a kontext traumatu (Oldřich Matoušek), (6) Obranné a vyrovnávací strategie (Oldřich Matoušek) (Stručný přehled obranných a vyrovnávacích strategií, Generalizované životní strategie), (7) Diagnostika traumatu u dětí (Leona Němcová), (8) Kompetence profesionálů (Oldřich Matoušek) (Pracovníci OSPOD, Praktický lékař pro děti a dorost, Pracovníci specializovaných krizových center ad.), (9) Obecné zásady podpory a terapie (Leona Němcová, Oldřich Matoušek) (Cíl terapie, Principy a techniky terapie, Podpora ve vrstevnických vztazích ad.), (10) Spolupráce profesionálů a organizací (Tereza Chábová, Oldřich Matoušek) (Ideál řízené péče, Řízení péče o traumatizované dítě, Případová konference ad.), (11) Rizika spojená s podporou a terapií (Leona Němcová), (12) Práce s tělem traumatizovaného dítěte (Tereza Koryntová) (Neurofyziologická východiska práce s tělem, Stopování reakcí těla jako podpora seberegulace, Terapeutické techniky ad.), (13) Traumatizované dítě v pěstounské péči (Hana Pazlarová) (Traumata, s nimiž děti do pěstounské péče přicházejí, Pomoc se zpracováním traumatu, Vliv péče o traumatizované dítě na pěstounskou rodinu ad.), (14) Traumatizované dítě v pobytovém zařízení (Štěpánka Hejčová) (Kontext negativních zkušeností v dětství, Ztráta a odloučení jako zdroj traumatizace, Zotavení dítěte v instituci), (15) Dítě jako oběť trestné činnosti v blízkých vztazích z hlediska policejní praxe) (Daniela Květenská) (Oznamovací povinnost v kontextu sociálně-právní ochrany dětí, Speciální výslechové místnosti a demonstrační pomůcky, Předsudky týkající se sexuálního násilí páchaného na dětech ad.), (16) Programy pro pachatele násilí v blízkých vztazích (Veronika Kubešková) (Principy a přístupy v programech pro pachatele domácího násilí, Faktory zvyšující efektivitu programů, Metody a techniky využívané v rámci programů, ad.), (17) Metody zjišťování kvality vazby dětí na primárního pečovatele (Jindra Šalátová) (Metody založené na pozorování, Projektivní techniky, Metody používané v ČR).
Za hlavní pozitivum recenzované práce považuji, že v jedné a poměrně útlé knížce nalézáme ve srozumitelné a čtivé formě zpracovanou celou problematiku, a to zejména s ohledem na požadavky praxe. Samozřejmě se místy jedná (a musí jednat) jen o zkratku. Ze zřetele autorům neunikají ani na první pohled nenápadné způsoby ubližování dětem a dospívajícím, které mohou probíhat i v tzv. dobrých rodinách. Děti jsou v dnešní době a nejen u nás ohrožovány křehkostí a nestabilitou rodiny, jež je dána „dalekosáhlými změnami v mužské a ženské roli směrem k zrovnoprávnění a stejnému společenskému uplatnění. Rodiny se miniaturizují, děti jsou konfrontovány s rozvody svých rodičů…,“(s. 15) upozorňuje Oldřich Matoušek. Petr Štěpaník nás seznamuje s tím, že „pro dětskou psychiku má zničující dopad účelová kriminalizace rozvodových sporů, kdy je dítě přesvědčováno – nejčastěji matkou, že bylo otcem sexuálně zneužíváno… jinou variantou tohoto chování je, když jeden rodič dítě přesvědčuje, že druhý rodič ho týrá (s. 27). Za zvláště přínosný hodnotím i příspěvek Veroniky Kubeškové, týkající se programů pro pachatele násilí v blízkých vztazích, neboť téměř u nás postrádají odbornou pomoc (čímž není bagatelizováno jejich jednání).
Nepochybuji o tom, že o knížku Dítě traumatizované v blízkých vztazích bude zájem nejen v odborných, ale i v laických kruzích. Při eventuálním dalším jejím vydání doporučuji text doplnit o adresy a kontakt na specializovaná zařízení, která nabízejí pomoc traumatizovaným dětem. Těchto zařízení není mnoho.
Recenzovanou práci rád doporučuji pozornosti našim lékařkám a lékařům v praxi, nejen pediatrům, ale i těm praktickým, pečujícím o dospělé nemocné a jejich rodiny.
prof. PhDr. Jan Vymětal
ÚHSL 1. lékařské fakulty UK
Karlovo nám. 40, 128 00 Praha 2
Štítky
Praktické lekárstvo pre deti a dorast Praktické lekárstvo pre dospelýchČlánok vyšiel v časopise
Praktický lékař
2018 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Akútne renálne zlyhanie a akútne obličkové poškodenie
- Násilie a agresia pri výkone povolania v zdravotníckych zariadeniach
- Současný pohled na otravu oxidem uhelnatým v České republice
- Pacient má rodinu! Individualizovaná péče v systemickém pojetí