PRVNÍ ZKUŠENOSTI S PŘÍSTROJEM PAIN GONE
First Experience with the Pain Gone Apparatus
The authors examined the Pain Gone apparatus in outpatient practice in a group of twenty patients with lateral epicondylitis without marked organic changes, without previous steroid treatment and surgery. There was an improvement of the complaints in 16 patients, i.e. the pains were diminished and the possibility to weight down the affected extremities was improved. In four patients there were no changes observed. No deterioration of the conditions was noticed. The device proved to be effective in our cohort.
Key words:
lateral epicondylitis Pain Gone apparatus
Autoři:
J. Vacek 1; M. Pohanka 2
Působiště autorů:
Ordinace léčebné rehabilitace a myoskeletální medicíny Alfa centrum, Praha
1; Klinika funkční diagnostiky a rehabilitace LF MU, Brno
2
Vyšlo v časopise:
Rehabil. fyz. Lék., 16, 2009, No. 4, pp. 181-182.
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Pokusili jsme se v ambulantní praxi vyzkoušet přístroj Pain Gone na souboru dvaceti pacientů s laterální epikondylalgií. Bez výraznějšího organického korelátu, bez předchozí aplikace steroidní léčby, operace. U šestnácti pacientů došlo ke zlepšení obtíží, tzn. snížení bolestí a zvýšení schopnosti zátěže postižené končetiny, čtyři pacienti byli beze změn. Nikdo se nezhoršil. Efekt přístroje byl u daného souboru zřejmý.
Klíčová slova:
epikondylitis lateralis, přístroj Pain Gone
ÚVOD
V každodenní praxi jsme neustále zahrnováni reklamou na nejrůznější nové přístroje zaručující zlepšení snad všech parametrů, od svalové síly, přes snížení bolestí, až po formování postavy, zvýšení lesku vlasů atd. Přístroj Pain-Gone byl doporučen dovozcem jako analgeticky působící kapesní elektrotroterapeutický přístroj pro pacienta na domácí použití. Vzhledem k logicky znějícím argumentům zástupce firmy jsme se rozhodli v samostatné ambulantní praxi tento přístroj vyzkoušet na skupině početně se rozmáhajících pacientů s epikondylalgiemi..
Přístroj Pain Gone je založen na principu piezoelektrického jevu, kdy mechanickým stlačením pístu dochází ke genezi elektrického výboje. Ten vyvolá impuls charakteru akupunkturního typu TENS. Generovaný impulz je konstantní energie, takže subjektivní hodnocení i obou autorů se pohybovalo od podprahově algické až po vydatně algickou intenzitu. Frekvence je modulovaná díky faktu, že jak autoři, tak nikdo z klientů nebyl schopen udržet delší dobu stejnou frekvenci stisku pístu. V souladu s oficiálním pojetím elektroanalgezie i výrobce zastává teorii o produkci endogenních opiátů uvolněných díky výše uvedeným stimulům. Na druhou stranu výrobcem udávané charakteristiky generovaných pulzů byly tak odlišné od běžně používaných veličin, že jsme se neodvážili je vůbec uvádět .
METODIKA
U vybraného souboru pacientů jsme doporučili používat přístroj Pain Gone čtyři až pětkrát denně, vždy alespoň třicet impulzů po dobu tří týdnů. Pacienti aplikovali impulzy na místo maximální bolesti a na dva akupunkturní analgetické body (čtvrtý bod dráhy tlustého střeva a třetí bod dráhy tenkého střeva). Pacienti sami hodnotili procentuální intenzitu bolesti před začátkem terapie, během terapie a po ní, dále jsme se pokoušeli objektivizovat změnu schopnosti aktivace postižené končetiny v zátěžových situacích. Dále jsme pacienty požádali o celkové shrnutí přínosu terapie. Po dobu používání přístroje pacienti dále neabsolvovali žádnou další terapii, s výjimkou maximálního šetření postižené končetiny.
SOUBOR
Soubor se sestával z dvaceti pacientů ve věkovém rozmezí 16 až 52 let, dvanácti žen a osmi mužů. Etiologicky byli zastoupeny epikondylalgie vyvolané přetížením při tenisu - 2x, při práci kadeřnice 1x, po nepřiměřené námaze (kladivo v rukou intelektuála na tento nástroj nezvyklého) 2x, tři pacienti utrpěli přetížení psaním na klávesnici a ovládáním PC myši. Zbytek – 12 pacientů se rekrutovalo z řad hudebníků (kytara, bicí, klavír). Soubor nebyl vybrán randomizovaně, šlo o pacienty, kteří byli léčeni pro uvedené obtíže v ambulantní rehabilitační praxi v období šesti měsíců.
VÝSLEDEK
Z daného souboru došlo k zmírnění bolestí u šestnácti pacientů, čtyři hodnotili terapii jako indiferentní. Nikdo nepociťoval zhoršení stavu. Žádné negativni vedlejší efekty jsme nezaznamenali, nepočítáme-li subjektivně někdy nepříjemné algické impulzy. U jedenácti pacientů se zlepšila funkce postižené končetiny do té míry, že byli schopni ji začít zase zatěžovat. Toto zlepšení funkce se nepodařila dále blížeji hodnotit.
DISKUSE
Naše pozorování si rozhodně nedělalo ambice se stát klinickou studií, která by musela být dvojitě slepá a randomizovaná a na dostatečném, statisticky významném souboru pacientů. Šlo nám o vlastní zhodnocení účinnosti aplikace elektrických impulzů charakteru akupunkturního typu TENS u pacientů s epikondylalgií. Do souboru jsme bez dalšího výběru zařadili pacienty, kteří navštívili pro úponové bolesti v oblasti lokte ambulantní privátní pracoviště léčebné rehabilitace. Je samozřejmé, že nemůžeme popřít i eventuální placebo efekt, ten však nemůžeme popřít u žádné jiné terapie ať medikamentózní či fyziatrické. Je také k uvážení, jaký vliv na snížení bolesti měl požadovaný klid. Většina pacientů se přiznala, že jako „klid“ považovala šetření končetiny v situacích rozdílných od hlavní pracovní zátěže. Velmi markantní byl proto efekt elektro-auto-terapie u kadeřnice, která coby živnostník si nemohla dovolit přestat pracovat minimálně osm hodin denně. Po „šichtě“ však končetinu nepřetěžovala v domácích pracích. Většina hudebníků také připustila, že zkoušet či hrát nešlo zcela omezit, a tak snaha vyřadit svaly z činné služby a dopřát čas a klid na reparaci poškozené tkáně asi nelze řešit jinak než fixací. V našem souboru pokyn k šetření byl vskutku nenaplněn. O to víc však lze efekt TENS stimulace považovat za prokazatelný. Většina pacientů projevila zájem si přístroj zakoupit, dva ho nevrátili vůbec (což můžeme brát jako vrchol uznání).
ZÁVĚR
Naše pozorování ukázalo, že na vybraném vzorku pacientů se elektrostimulace prahovými algickými ještě snesitelnými impulzy charakteru TENS přístrojem PainGone ukázala jako přínosný příspěvek ke komplexní léčbě epikondylalgií.
MUDr. Jan Vacek
Ordinace léčebné rehabilitace a myoskeletální medicíny
Václavské náměstí 30
110 00 Praha 1
Štítky
Fyzioterapia Rehabilitácia Telovýchovné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Rehabilitace a fyzikální lékařství
2009 Číslo 4
- V ČR chybí specializovaná péče o pacienty s nervosvalovým onemocněním
- Naděje budí časná diagnostika Parkinsonovy choroby založená na pachu kůže
- Hluboká stimulace globus pallidus zlepšila klinické příznaky u pacientky s refrakterním parkinsonismem a genetickou mutací
Najčítanejšie v tomto čísle
- ZRANĚNÍ HAMSTRINGŮ – MOŽNOSTI LÉČBY A TERAPEUTICKÝCH POSTUPŮ V ZÁVISLOSTI NA JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH PROCESU HOJENÍ
- LÉČBA RÁZOVOU VLNOU U ONEMOCNĚNÍ POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ
- PRVNÍ ZKUŠENOSTI S PŘÍSTROJEM PAIN GONE
- POHYBOVÉ INTERVENCE V LÉČBĚ PORUCH PŘÍJMU POTRAVY