Poruchy autistického spektra z pohledu lékařské posudkové služby ČSSZ

ÚVOD

V 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Světové zdravotnické organizace je soubor těchto onemocnění uveden pod označením F84 „Pervazivní vývojové poruchy“. Tato kategorie obsahuje soubor poruch (např. Dětský autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom,…) s různým posudkovým významem. Z MKN vychází pro účely statistického zjišťování i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Je nesporné, že život osob s poruchami autistického spektra (PAS), a často nejen jejich, ale i život ostatních členů rodiny, je tímto onemocněním ovlivněn. V závislosti na tíži postižení může dojít ke snížení schopnosti soustavné výdělečné činnosti, což může vést ke vzniku invalidity 1., 2., v nejčastějších případech však 3. stupně. Většina osob také velmi často není schopna zvládat některé ze základních životních potřeb, které konkretizuje § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tato omezení, ale i řada jiných, vedou klienta k tomu, aby si požádal o přiznání některé z dávek systému sociálního zabezpečení.

Pro jaké účely posuzují posudkoví lékaři zdravotní stav občanů

ČSSZ nahlíží na PAS jak v oblasti pojistných systémů, tak částečně i v oblasti nepojistných systémů. V oblasti pojistných systémů se jedná o vyplácení nemocenských dávek, počet dočasných pracovních neschopností, jejich průměrná délka trvání a celková výše ročně vyplacených finančních prostředků je v porovnání s ostatními nemocemi zanedbatelná. V oblasti pojistných systémů dále ČSSZ vyplácí invalidní důchody. Významným podkladem (nikoliv však jediným) pro rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je posudek o zdravotním stavu občana. Posouzení zdravotního stavu provádějí posudkoví lékaři okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ), posouzení zdravotního stavu pro účely námitkového řízení provádějí posudkoví lékaři pracovišť ČSSZ.

Ačkoliv ČSSZ nerozhoduje o nároku na dávky z nepojistných systémů, ani je nevyplácí, přichází prostřednictvím lékařské posudkové služby do styku i s žadateli o tyto dávky a disponuje některými statistickými údaji z této oblasti. Konkrétně se jedná zejména o údaje o počtu vypracovaných posudků o zdravotním stavu a výsledku těchto posouzení pro účely řízení o přiznání příspěvku na péči, průkazu osoby zdravotně postižené, příspěvku na zvláštní pomůcku a od 1. 8. 2014 nově též posudkoví lékaři okresních správ sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav pro účely uznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

VYBRANÉ STATISTICKÉ ÚDAJE Z OBLASTI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OSOB S PAS

Nemoci uvedené podle MKN-10 pod označením F84 (Pervazivní vývojové poruchy) tvoří v porovnání s ostatními skupinami nemocí 0,12 % všech posuzovaných případů u invalidity a 1,35 % všech případů u posuzování stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči.

V roce 2014 bylo pro účely invalidity posouzeno 190 osob s diagnózou F84, převážné části z nich byl přiznán invalidní důchod 3. stupně. Bližší údaje uvádí tabulka 1.

Pro účely přiznání příspěvku na péči je každoročně posudkovými lékaři ČSSZ posouzeno přibližně 2 000 osob (naprostá většina z nich jsou osoby do 18 let věku), výsledky posouzení jsou v posledních čtyřech letech stejné a vypadají přibližně takto: neuznán žádný stupeň závislosti – 6 %, I. stupeň (lehká závislost) – 21 %, II. stupeň (středně těžká závislost) – 32 %, III. stupeň (těžká závislost) – 28 %, IV. stupeň (úplná závislost) – 12 % posuzovaných případů.

V oblasti průkazů osob zdravotně postižených došlo v roce 2014 k výraznému nárůstu počtu žádostí o posouzení zdravotního stavu, a to u všech skupin onemocnění. Co se týká osob s PAS, vypracovali posudkoví lékaři OSSZ v roce 2013 celkem 264 posudků o zdravotním stavu, v roce 2014 to bylo již 1 629 posudků. Výsledky posouzení uvádí tabulka 2.

POSUDKOVĚ VÝZNAMNÉ SKUTEČNOSTI

Při posuzování zdravotního stavu vycházejí posudkoví lékaři z nálezu ošetřujícího lékaře, z výsledků funkčních vyšetření, popř. též z výsledků vlastního vyšetření, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy, např. při stanovení stupňů závislosti i ze sociálního šetření. V případech, kde je posudkově nejvýznamnějším zdravotním postižením onemocnění z kategorie F84, je pro posudkového lékaře nejdůležitějším podkladem výsledek odborného vyšetření od psychiatra, popř. pedopsychiatra, je-li posuzovaným dítě. Dalším významným podkladem je též výsledek neurologického vyšetření, popř. jiné odborné lékařské nálezy (až 20 % autistů trpí zároveň nějakou metabolickou vadou; až 30 % těchto osob je zároveň postiženo epilepsií; velmi často jsou PAS ve spojení s mentální retardací). Přihlíží se i k výsledkům vyšetření provedených klinickým psychologem. Výše IQ je pro posudkové lékaře pomocným údajem, který se posuzuje v kontextu s konkrétním případem. Předmětem posouzení není samotná diagnóza, ale její výsledný funkční dopad. Cílem posudkového lékaře v žádném případě není „šetřit státní kasu“, ale posoudit zdravotní stav občana maximálně objektivně na podkladě odborných lékařských nálezů a v souladu s platnou legislativou.

VZDĚLÁVÁNÍ

Ačkoliv klienti s pervazivními vývojovými poruchami tvoří pouze velmi malou skupinu posuzovaných, uvědomují si posudkoví lékaři nutnost prohlubování znalostí i v této oblasti. Za posledních 5 let bylo ve spolupráci ČSSZ, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) a Společností posudkového lékařství ČLS JEP uspořádáno pro posudkové lékaře celkem 15 vzdělávacích akcí zaměřených na tuto problematiku. Zatím poslední velkou vzdělávací akcí s tímto zaměřením byl mimořádný kurz Autismus: diagnostika a posudkové hodnocení, který pro dětské psychiatry, posudkové lékaře a pediatry uspořádal IPVZ a byl veden prof. MUDr. Ivo Pacltem, CSc. Obsah této vzdělávací akce byl velmi pestrý. Přítomní se mimo jiné prostřednictvím profesora Paclta, podrobněji seznámili s nejnovějšími poznatky z oblasti diferenciální diagnostiky, vývoje a průběhu autismu, i s konkrétními případy z praxe, prof. Paclt též poukázal na velký význam psychoterapie. MUDr. Julie Wernerová měla přednášku na téma Posudkové systémy, která obsahovala informace o struktuře sociálního zabezpečení, jednotlivých typech dávek a podmínek pro jejich přiznání. Tématem přednášky MUDr. Dušana Gajdoštíka, ředitele odboru posudkové služby MPSV, byla metodika posuzování stupně závislosti podle nové právní úpravy. Možný postup pedopsychiatra v posudkové činnosti u dětí s PAS nastínil ve svém příspěvku MUDr. Jaroslav Matýs. Mimo jiné poukázal též na to, že přibývá případů, kdy speciálně pedagogická centra dávají svým klientům diagnózy, k čemuž však nejsou kompetentní. Upozornil i na to, že PAS nejsou jediným závažným psychiatrickým onemocněním, kterému je třeba se více věnovat. MUDr. Iveta Vadlejchová hovořila o hodnocení a závažnosti PAS z hlediska dětského psychiatra, též upozornila na problém nízkého počtu pedopsychiatrů a s tím souvisejícími dlouhými objednacími lhůtami. Život osob s PAS, ale i možnosti, jak s nimi lze pracovat či jim prakticky některé situace usnadnit, přítomným přiblížily promítnuté videonahrávky. Na závěr akce proběhla bohatá diskuse. Tento vzdělávací kurz byl všemi přítomnými velmi kladně hodnocen, odborníci z oblasti psychiatrie i posudkové služby si vyměnili řadu cenných zkušeností a s ohledem na velký zájem i závažnost nastíněné problematiky je jisté, že podobné akce budou pokračovat i nadále.

ZÁVĚREM

Závěrem lze konstatovat, že i když poruchy autistického spektra jsou v absolutních počtech poměrně málo četné, je jim z pohledu posudkové služby ČSSZ věnována soustavná pozornost, jednak pro jejich značný zdravotní význam, ale i pro jejich sociální a ekonomické dopady.

Adresa pro korespondenci:

Bc. Jitka Pirochová

Úsek LPS ČSSZ

Křížová 25

225 08 Praha 5

e mail: jitka.pirochova@cssz.cz