#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Invalidní vozíky


Invalid wheelchairs

A survey of the types of invalid wheelchairs, problems in indication of the wheelchair for a specific policyholder, prerequisites for reimbursement from the resources of medical insurance, assessment by a revision physician, basic statistical data.

Keywords:
invalid wheelchairs – types of wheelchairs – indication for reimbursement


Autoři: E. Tyblová
Působiště autorů: Odbor kontroly a revize zdravotní péče, ředitelka MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, MBA ;  Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Praha
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 19, 2016, č. 1, s. 44-47
Kategorie: Sdělení z praxe

Souhrn

Přehled typů invalidních vozíků, problémy indikace vozíku konkrétnímu pojištěnci, předpoklady k úhradě z prostředků zdravotního pojištění, posuzování revizním lékařem, základní statistické údaje.

Klíčová slova:
invalidní vozíky – typy vozíků – indikace k úhradě

POPIS PROBLEMATIKY VOZÍKŮ

Úhrada vozíků z prostředků veřejného zdravotního pojištění se vztahuje na základní provedení nejméně ekonomicky náročné v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení.

Indikace vozíku je vázána na smluvního lékaře zdravotní pojišťovny odbornosti rehabilitace, ortopedie, neurologie nebo interna. Podléhají schválení revizním lékařem. K žádosti o úhradu je předkládán vyplněný tiskopis VZP – 21/2013 Žádanka o schválení (povolení). Z pohledu revizního lékaře je nezbytné řádné vyplnění specifikace požadavku a zdůvodnění. Jsou předepisovány na Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku [5, 6].

Indikace vozíku není jednoduchá, jednak je nezbytné podrobné posouzení zbývajícího funkčního potenciálu potřebného pacienta a jednak vůbec není snadné vybrat konkrétní vozík. Na trhu jsou vozíky určitých typů s definovanou množinou doplňků a též vozíky v tzv. základní verzi s množstvím individuálně volitelných doplňků – příslušenství [1, 3].

Patří mezi zdravotnické prostředky repasovatelné.

Invalidní vozíky lze rozdělit na dvě základní skupiny:

  1. Mechanické, které se dále dělí na základní, odlehčené, aktivní, dětské a speciální (polohovací a ovládané jednou horní končetinou).
  2. Elektrické, které jsou pak děleny na interiérové a exteriérové, podle potřeby podmínek užívání.

Mechanické invalidní vozíky

Mechanický invalidní vozík základní – je hrazen ve výši 100 %, maximálně do 9 000 Kč za 1 kus. Je indikován pro klienty neschopné samostatné lokomoce při zachovalé funkční schopnosti horních končetin nebo pro ovládání druhou osobou. V základu je vozík vybaven látkovým nebo antidekubitním sedákem, zádová opěrka sahá do výše lopatek klienta a je opatřena madly pro doprovod. Součástí vozíku jsou područky, bočnice, blatníky a dělená stupačka. Některé jsou v základu vybaveny brzdami pro doprovod.

Mechanický invalidní vozík odlehčený – je hrazen ve výši 100%, maximálně do 19 000 Kč za 1 kus. Je indikován pro klienty neschopné samostatné lokomoce při oslabené síle horních končetin.

Mechanický invalidní vozík aktivní – je hrazen ve výši 100 %, maximálně do 21 000 Kč za 1 kus. Je určen pro vysoce aktivní klienty s izolovaným postižením dolních končetin a stabilním sedem. Tyto vozíky jsou vysoké aktivitě uzpůsobeny – nemají područky, blatníčky, bočnice, vysokou opěrku zad (opěrka zad je nízká sahá cca do třetiny zad klienta). Uvedené příslušenství by aktivnímu pohybu klienta bránilo.

Vzhledem k malým rozměrům, menšímu poloměru otáčení, nižší hmotnosti v základním provedení jsou tyto vozíky často indikovány klientům, kteří mají i významné postižení sedu, postury a horních končetin.

K užívání je pak žádáno velké množství příslušenství – vysoké zádové opěrky, područky, blatníky, speciální stupačky, abdukční klíny, pásy a další.

Toto příslušenství navyšuje nízkou hmotnost vozíku, pro kterou jsou v takových případech indikovány, avšak z pohledu úhrady z prostředků zdravotního pojištění není ve většině případů splněna podmínka provedení medicínsky odpovídající klientovi při nejmenší ekonomické náročnosti.

Příklad: Příslušenstvím upraven, dovybaven může být každý aktivní vozík, ale výše uváděné dovybavení (vysoká opěrka, blatníky, područky apod.) z něj činí vozík pasivní, běžné hmotnosti s náklady na úhradu ve výši dvoj- až trojnásobku ceny vozíku. Určení vozíku je pak tímto naprosto popřeno.

Mechanický invalidní vozík dětský – je hrazen ve výši 100%, maximálně do 21 000 Kč za 1 kus. Je indikován především dětem, ale vhodné a nezřídka indikovány jsou i pro klienty malého vzrůstu. V této kategorii vozíků je na rozdíl od předchozích omezený výběr. Je to dáno i skutečností, že v dětském věku jsou k zajištění mobility častěji než u dospělých indikovány zdravotní kočárky.

Mechanický invalidní vozík speciální s ohledem na míru a závažnost zdravotního postižení – je hrazen ve výši 100%, maximálně do 55 000 Kč za 1 kus.

Mezi tyto vozíky spadají dva zcela odlišné typy: vozíky na ovládání jednou horní končetinou a vozíky polohovací.

Vozíky na ovládání jednou horní končetinou jsou určeny pro klienty s postižením dolních končetin při zachovalé hybnosti a dobré svalové síle na jedné horní končetině. Tyto vozíky umožňují klientovi mobilitu a současně udržují hybnost zdravé končetiny. K možnosti ovládání jednou končetinou jsou vozíky vybaveny buď dvojitou obručí, nebo pákovým mechanismem k ovládání na jednu ruku. K ovládání dvojité obruče je nezbytný dobrý úchop a koordinace pohybů. Ovládání je složitější oproti pákovému mechanismu – k pohybu dochází podle úchopu vnitřní nebo vnější obruče. K ovládání pákového mechanismu stačí, při dobré svalové síle končetiny, horší úchop nebo menší koordinace pohybů. Ovládání je jednodušší.

Tyto vozíky nemusí být vhodné pro všechny klienty s postižením jedné horní končetiny – část klientů je hemiplegických (má postiženu jednu stranu těla) a zvládá ovládání základního invalidního vozíku zdravou horní končetinou (ovládání obruče) a zdravou dolní končetinou se odráží od země.

Vozíky polohovací jsou speciální vozíky, které jsou určeny pro klienty s nejtěžším postižením s nezbytností polohování. Charakteristické je pro tyto vozíky vyšší hmotnost, větší rozměry, vysoká polohovací zádová opěrka. Polohovatelný sklon sedu, hlavová opěrka či polohovací podnožky jsou u většiny z nich v základním vybavení. Ve většině případů jsou tyto vozíky polstrované.

Předpoklady a podmínky indikace mechanického vozíku

Při indikaci vozíku je tedy nezbytné znát aktuální zdravotní stav a podle toho, zda klient s postižením mobility bude vožen, bude se vozit sám, má dobrou nebo oslabenou sílu končetin, má postiženy končetiny na jedné straně, zvážit typ předepisovaného vozíku. Je také třeba mít na mysli, že pro klienty s vysokou amputací nebo pro oboustranně amputované je nezbytné indikovat vozík s posunem těžiště nebo typ vozíku, který dovybavení posunem těžiště umožňuje. Pro klienty s vysokou hmotností je zase nezbytné vybírat vozíky se zvýšenou nosností vybavené dvojitým zesíleným křížem, případně prokonzultovat s dodávající firmou vhodné úpravy.

Při indikaci a posuzování mechanických vozíků je však třeba myslet i na to, jaké vybavení má vozík v základním provedení. Mechanické vozíky mají základní vybavení velmi rozdílné. Zvláště patrné to může být u speciálních polohovacích vozíků. Základní vybavení může obsahovat pouze podvozek a vše další je posuzováno jako příslušenství. Ceny takových vozíků, které jsou sice z pohledu klienta vyhotovovány pro „ individuální potřeby“ přesáhnou i hranici 100 000 Kč. Ve většině případů nesplňují podmínku úhrady z prostředků zdravotního pojištění, kdy je hrazeno základní provedení nejméně ekonomicky náročné, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení.

Mechanický invalidní vozík lze dovybavit přídavným pohonem. Jedná se o příslušenství, které slouží klientovi k usnadnění pohybu, snižuje potřebu vynaložené síly. Klient musí vozík ovládat vlastní silou, uvádět do pohybu obruče vozíku silou horních končetin, ale přídavný pohon tento pohyb ulehčuje. Při medicínsky odůvodněné indikaci (postižení dolních končetin ­znemožňující chůzi a oslabení svalové síly horních končetin) je z prostředků zdravotního pojištění hrazen ve výši 75 %, to je pro představu částka mezi 70 000 až 90 000 Kč.

Elektrické invalidní vozíky

Elektrické invalidní vozíky jsou hrazeny ve výši maximálně 1 kus za 7 let, ve výši 100%, pro provoz obvykle v exteriéru maximálně do 136 000 Kč za 1 kus, pro provoz obvykle v interiéru maximálně do 115 000 Kč.

Jsou určeny pro klienty s postižením obou dolních končetin znemožňujícím klientovi samostatnou lokomoci v kombinaci se závažným chronickým onemocněním, které nedovoluje zvýšit klientovi fyzickou zátěž (nezbytná verifikace klinickými nálezy odborného lékaře), nebo s postižením horních končetin, které neumožňuje ovládání mechanického vozíku, a to ani mechanismem na jednu ruku.

Předpoklady a podmínky indikace elektrického vozíku

Podmínkou pro zapůjčení je schopnost klienta ovládat ho bezpečně a samostatně. Součástí žádosti o úhradu elektrického invalidního vozíků je vždy zpráva ošetřujícího lékaře odbornosti, pro kterou je elektrický invalidní vozík indikován (nejčastěji neurologa nebo rehabilitačního lékaře, méně často ortopeda či internisty). Nedílnou součástí je pak svalový test, zpráva očního lékaře a psychologa s vyjádřením k samostatnému bezpečnému ovládání elektrického invalidního vozíku klientem [2].

Důležitým při posuzování je fakt, že uživatel elektrického invalidního vozíku se účastní silničního provozu jako chodec [4].

Elektrický invalidní vozík hrazený z veřejného zdravotního pojištění musí být seřízen na maximální rychlost 6 km/hodinu. Často klienti používají elektrické vozíky ne jako „nohy“, ale jako dopravní prostředek a denně na něm absolvují desítky kilometrů [2].

Při žádosti o další invalidní vozík, nejčastěji po uplynutí užitné doby, nevzniká pojištěnci automaticky nárok na nový elektrický invalidní vozík. Je vždy nezbytné doložit technické posouzení stávajícího vozíku, vystavení vyřazovacího protokolu firmou a v případě, že je klient pojištěncem VZP ČR, i souhlas revizního technika zdravotní pojišťovny. Současně je nezbytné doložit všechna výše uvedená vyšetření. Důvodem je možnost změny zdravotního stavu, a to i u neprogredujících onemocnění, při užitné době elektrického vozíku 7 let.

Variabilita zdravotního stavu a individuální posuzování

Jak již bylo výše uvedeno, základní vybavení vozíků je rozdílné. To se týká jak mechanických, tak elektrických vozíků. K vozíkům může být podle zdravotního stavu klienta, závažnosti jeho postižení, indikováno další příslušenství (současně s indikací vozíku nebo postupně z důvodu změny zdravotního stavu klienta).

Příslušenství je, tak jako vlastní vozík, hrazeno na základě indikace lékaře odbornosti neurologie, ortopedie, interna nebo rehabilitace, předpis podléhá schválení revizním lékařem. Některá příslušenství jsou repasovatelná. Užitná doba je v rozmezí 36–84 měsíců podle konkrétního typu příslušenství. Mezi příslušenství patří opěrky hlavové či zádové, sedáky, abdukční klíny, poutací prvky (vesty, pásy, pásky), područky, bočnice, podnožky, obruče, kryty kol, elektricky polohovací prvky, ale například i bradové ovládání a další.

Schválení každého požadovaného příslušenství musí být žádáno pod specifickým kódem uvedeným v číselníku a se samostatným zdůvodněním požadavku, a to jak v případě, že jde o příslušenství nahrazující stávající část vozíku, např. změna typu podnožky dělené za podnožku vcelku nebo o příslušenství, kterým není vozík v základu vybaven, např. hlavová opěrka.

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE A DISKUSE

Průměrné roční náklady VZP ČR (60 % pojištěnců ČR) na úhradu invalidních vozíků jsou ve výši 124,1 milionů korun. Za rok je pro pojištěnce VZP ČR průměrně schváleno 6 541 mechanických invalidních vozíků a 319 elektrických invalidních vozíků. Průměrné náklady na jeden kus elektrického invalidního vozíku tvoří ve VZP ČR 156 369 Kč. Průměrné náklady na jeden kus mechanického vozíku s příslušenstvím tvoří ve VZP ČR 9 992 Kč.

Vždy jde o přísně individuální posuzování. Invalidní vozík jakéhokoliv typu musí co nejvíce odpovídat potřebám pacienta-pojištěnce, aby optimálně alespoň tak, jak to zdravotnický prostředek může poskytnout, kompenzoval jeho postižení – ztrátu funkčního potenciálu. Přitom otázka nákladů není zanedbatelná, ale nemůže být tím hlavním a jediným kritériem. Je důležité, aby indikující lékaři byli seznámeni s možnostmi vozíků na trhu, s jejich cenami a s úskalími příslušenství – doplňků, zejména tehdy, kdy lze předpokládat, že zdravotní stav bude procházet vývojem a změny v příslušenství budou nezbytné.

Usilujeme proto o zlepšení informovanosti indikujících lékařů, připravujeme a pořádáme workshopy a poskytujeme konzultační služby.

ZÁVĚR

Předkládané poznatky vycházejí z každodenní několikaleté praxe revizního lékaře. Cílem článku, ale i workshopu, který byl pro indikující i revizní lékaře uspořádán, je zpřehlednění a objasnění postupů při posuzování úhrady invalidních vozíků.

Prohlášení

Autorka prohlašuje, že její práce nebyla ovlivněna firemními zájmy.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Eva Tyblová

VZP ČR

Benešova 10

659 14 Brno

e-mail:eva.tyblova@vzp.cz


Zdroje

1. Číselník VZP.

2. Úhradový katalog VZP-ZP, Metodika.

3. Číselník svazu zdravotních pojišťoven.

4. Předpis č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.

5. Předpis č. 48/1997 Sb., zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, příloha č. 3, oddíl C.

6. Metodika pro pořizování a předávání dokladů.

Štítky
Posudkové lekárstvo Pracovné lekárstvo
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#