Odešel profesor Miroslav Slavík

Významný český ortopéd prof. MUDr. Miroslav Slavík, CSc. se narodil 26. 9. 1933 a zemřel po delší nemoci 22. 3. 2017.

Do dějin české ortopedie se zapsal především výstavbou nové Ortopedické kliniky ILF Nemocnice na Bulovce. Toto tehdy nejmodernější klinické pracoviště bylo slavnostně otevřeno v listopadu 1978 a doc. Slavík byl jmenován jeho přednostou. Při svém nástupu vsadil na mládí a realizoval řadu „přestupů“ tehdejších ortopedických nadějí. Tak se na nové klinice postupně sešli Dungl, Soukup, Kofránek, Pilnáček, Stryhal jun., Štědrý, Podškubka a další. Tento perspektivní dorostenecký tým doplnil několika staršími lékaři, především již tehdy významným kostním onkologem as. MUDr. Matějovským, CSc. a vynikajícím radiologem MUDr. Šprindrichem, CSc.

Slavík dal svým lékařům na tehdejší dobu nebývalé možnosti, především však možnost realizovat nové myšlenky, které se objevovaly ve světové literatuře. Systematicky se staral o přístrojové vybavení kliniky, přísun zahraniční literatury i možnost návštěv zahraničních kongresů a někdy i západních pracovišť. Pro Matějovského a Šprindricha se mu podařilo navzdory jejich problematickému „kádrovému profilu“ dosáhnout možnosti habilitace.

Jako šéf byl Slavík velmi náročný a v některých aspektech i tvrdý a vznětlivý. Velmi trval na dochvilnosti, plnění zadaných úkolů, kvalitě vedené dokumentace a znalostech lékařů týkajících se jim svěřených pacientů. Slavíkova náročnost odradila mnohé, ale ti, kteří vydrželi a respektovali systém i pravidla hry, mohli naopak z pobytu na klinice profitovat.

Z pozice hlavního odborníka MZ ČR pro ortopedii vytvořil velmi dobře pracující sbor hlavního odborníka. Jako předseda atestační komise výrazně zvýšil náročnost atestací z ortopedie. To se v dalších letech velmi pozitivně projevilo i na erudici atestovaných lékařů a tím i na úrovni oboru. V r. 1983 byl jmenován profesorem ortopedie.

Po revoluci se stal Slavík jako „součást“ minulého režimu nepohodlným. Administrativně mu byl odejmut titul profesora, byly mu vyčítány kontakty s představiteli strany a vlády, kteří na kliniku v 80. letech poměrně často docházeli. Pokud je známo, Slavík nikdy tyto kontakty nezneužil, aby někomu ublížil. Naopak využil je nejen ku prospěchu ortopedie, ale pomohl i řadě lidí, ať už v problémech „pracovně-politických“, či čistě osobních.

Konkurz na konci r. 1990, který znamenal jeho konec ve funkci přednosty, Slavíkova „hvězdná éra“ tak trvala 12 let. Není to krátká, ale ani příliš dlouhá doba. Slavík ji však využil beze zbytku.

Prof. Slavík byl výraznou osobností, kterou mnozí obdivovali, mnozí respektovali, mnozí s ním nesouhlasili, ale bylo také nemálo těch, kteří ho měli rádi jako člověka se všemi jeho přednostmi i slabostmi. V každém případě málokoho nechal ke své osobě lhostejným.

Máme-li tedy stručně shrnout Slavíkův přínos české ortopedii, pak lze říci následující: Postavil kliniku, vychoval žáky, kteří se stali vynikajícími odborníky, pozvedl významně úroveň oboru a zanechal tak nesmazatelnou stopu v historii české ortopedie.

prof. MUDr. Jan Bartoníček, DrSc.

přednosta Kliniky ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha

U Vojenské nemocnice 1200

169 02 Praha 6

jan.bartonicek@uvn.cz