Dárcovské a léčebné aferézy

014

TERAPEUTICKÉ HEMAFERÉZY V MÉNĚ OBVYKLÝCH SITUACÍCH

Gašová Z.¹ Böhmová M.,¹ Bhuiyan-Ludvíková Z.,¹ Špičková J.,¹ Tomečková V.,¹ Kouklíková E.,¹ Jarošová I. ² Hercíková I.²

¹Aferetické oddělení, ²Transfuzní oddělení, ÚHKT, Praha

Úvod: Terapeutické deplece krevních složek, výměnná plazmaferéza a separace krvetvorných buněk patří již k běžně zavedeným aferetickým postupům. Vedle těchto výkonů se nemocní mohou léčit za pomoci výkonů, které se provádějí vzácně ať již pro nízkou frekvenci onemocnění na našem území, např. srpkovitá anémie, nebo v souvislosti s hodnocením nových postupů, např. imunoadsorpce u nemocných s dilatační kardiomyopatií (DCM). Cílem naší práce je prezentovat zkušenosti s výměnnou erytrocytaferézou (výměnná-RBCX) v terapii nemocného se srpkovitou anémii a s imunoadsorpcí IgG (IA) v terapii nemocného s DCM.

Metody:

• (a) výměnná erytrocytaferéza – urgentní výkon 26letý nemocný, se srpkovitou anémii v krizi, s artralgiemi a myalgiemi na terapii opiáty, byl indikován k provedení výměnné RBCX. Před výkonem: HbS 72 %, htk 29 %. Výkon proveden urgentně na JIP, Cobe Spectra, FCR 40%, odebráno 2100 ml erytrocytů, podáno 8 TU ERD ozářených. Doba výkonu dvě hodiny.
• (b) imunoadsorpce IgG – plánovaný výkon 63letý nemocný s DCM, celkem 5 výkonů denně v sérii, Cobe Spectra, Citem 10 a Immunosorba (stafylokokový protein A). V průběhu jednotlivých výkonů ošetřen 1–1,2x PV pacienta. Před a po sérii výkonů sledovány IgG, IgG 3, parametry KO, koagulace, klinický stav pacient a vyšetření EF LK.

Výsledky a diskuse: (a) po výkonu pokles HbS ze 72 % na 20 %, htk beze změn. Promptní zlepšení stavu nemocného, dimise po následujících dvou dnech, (b) IgG po terapii 2,8 g/l, klinicky stabilizován, EF LK v odstupu 2 měsíců beze změn.

Závěr: Výkony proběhly u obou pacientů bez komplikací. Efekt RBCX byl okamžitý. Zatímco mechanismu účinku výměnné RBCX u srpkovité anémie je zjevný, u imunoadsorpce u DCM nebylo doposud vysvětleno zda účinek je ovlivněn odstraněním autoimunitních protilátek nebo alteraci cytokinů. U pacientů s DCM se doporučuje se sledovat účinnost terapie až po dobu následných 12 měsíců. 

015

NAŠE ZKUŠENOSTI S LÉČEBNÝMI ERYROCYTAFERÉZAMI

Sulovská I., Entrová A., Zemanová M., Galuszková D.

Transfuzní oddělení FN Olomouc

Léčebná cytoredukční erytrocytaferéza je separační technika patřící dnes již k běžným léčebným postupům celé řady interních i hematologických onemocnění.

Odstranění části cirkulující erymasy bez ochuzení organismu o plazmatické bílkoviny a další krevní komponenty výrazně přispívá ke zlepšení kvality života nemocných. Léčebný program běží na našem pracovišti již přes 5 let a za tu dobu bylo provedeno téměř 250 separací u pacientů s pravou polycytemií, familiární erytrocytózou, primární hemochromatózou a sekundární hemosiderózou. Věkové složení pacientů bylo od 15 do 80 let. Separace jsou prováděny na separátoru    Haemonetic MCS+, který má výhodu jednožilního přístupu. Při jednotlivých separacích bylo odebráno 420–660 ml erymasy. Přehled našich pacientů a 2 kazuistiky nabízíme v našem sdělení. 

016

ARERETICKÉ ODBĚRY GRANULOCYTŮ PO STIMULACI DÁRCŮ KORTIKOIDY

Čermáková Z. ^1,2, Kořístka M. ^1,2, Furková J.¹, Marcaliková J.¹, Hrdličková R.¹, Čermáková R.¹, Lakotová O.¹, Bálková L.¹

¹Krevní centrum FN Ostrava, ² Fakulta Zdravotnických studií, OU

Úvod: Transfuze granulocytů je indikována u imunosuprimovaných pacientů se závažnou formou neutropenie, která souvisí s život ohrožující bakteriální a/nebo mykotickou infekcí, nereagující na antibiotickou/antimykotickou léčbu. Stimulace zdravých dárců růstovými faktory a/nebo kortikoidy umožňuje sběr terapeutické dávky granulocytů pro tyto pacienty.

Cíl: Analýza sběrů granulocytů po stimulaci dárců kortikoidy (methylprednisolon) během dvouletého období.

Metodika: Granulocyty byly odebírány 113 dárcům po získání jejich informovaného souladu v souladu s odběrovým protokolem (SOP/KC-034). 4–6 hodin před separací byli dárci stimulováni methylpredinosolonem (40 mg Solu-Medrolu ve 100 ml FR), sběr byl realizován zhruba po 4 hodinách a na separátoru Cobe Spectra (Gambro, USA) přes periferní žilní přístup. Aby bylo dosaženo, ve shodě s požadavky (Guide to the preparation, use and quality assurance of blood components 14^th edition), výtěžku granulocytů 1,0 x 10¹⁰ / TU, jsou parametry nastaveny takto:

• a)   doba separace (90–120 min.) je regulována dle počtu dárcovských granulocytů po stimulaci
• b)   výtěžnost je hodnocena během separace dle kolorogramu

Výsledky:

• a)   n=113; objem (ml) = 263,7 ± 25,7 (medián ± SD);
•       počet granulocytů (x10¹⁰ /TU) = 1,25 ± 3,3 (medián ± SD)
• b)   Rozdělení granulocytárních koncentrátů dle výtěžnosti
•             < 0,99 x 10¹⁰ /TU                         34 TU (30 %)
•            1,0–2,0 x 10¹⁰ /TU                        71 TU (63 %)
•             > 2,01 x 10¹⁰/unit                           8 TU (7 %)

Závěr: V podmínkách Krevního centra FN Ostrava jsou používány k mobilizaci granulocytů z marginálního poolu pouze kortikoidy, a to zejména z organizačních důvodů. 70 % takto vyrobených granulocytárních koncentrátů splňuje nebo překračuje požadavky na počty trombocytů dle Rady Evropy, 30 % koncentrátů má výtěžnost nižší. Otázkou zůstává, zda těchto 30 % koncentrátů s nižší výtěžností je záležitostí biologické odlišnosti dárců, anebo používaným stimulačním protokolem. 

017

AUTOLOGNÍ SEPARACE PBPC: VÝKONY, ÚČINNOST A RIZIKA

Gašová Z.¹, Bhuiyan-Ludvíková Z.¹, Böhmová M.¹, Žlabová J.², Kynclová E.¹, Franzová K.¹

¹Aferetické oddělení, ²Transfuzní oddělení, Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha

Úvod: V r. 2008 a 2009 jsme prováděli prospektivní studii, která měla posoudit účinnost, bezpečnost a rizika velkoobjemových (LVL), standardních a „Mixovaných“ (Mix) separací PBPC. Cíl práce spočíval ve správné volbě separačního režimu s přípravou maximální dávky CD 34+ buněk při minimálních rizicích výkonu.

Metody: Zhodnotili jsme celkem 136 autologních separací PBPC u 98 nemocných s dg. mnohočetný myelom, DLBCL, MCL a Ewingův sarkom. Provedli jsme (a) 93 LVL (zpracovány > 3 objemy krve pacienta, antikoagulace: ACD – A a Heparin), (b) 16 standardních (zpracováno < 3 objemy krve pacienta, antikoagulace: ACD – A) a (c) 27 „Mix“ výkonů (zpracováno < 3 objemy krve pacienta, antikoagulace: ACD-A+Heparin). Separace Cobe Spectra, žilní vstup – v. femoralis, v. jugularis interna a v. subclavia.

Výsledky a diskuse: Z výsledků je zřejmé, že LVL výkony jsou velmi účinnými postupy.

U pacientů (a) s dobrou mobilizací jsme jak ze standardních, tak i z Mix separací připravili cca stejnou dávku CD34+ buněk 3,8, resp. 4 x 10⁶/kg. Z LVL separace jsme připravili průměrnou dávku CD34+ buněk 8 x 10⁶/kg. U pacientů (b) s nedostatečným efektem mobilizace LVL výkony umožnily přípravu dávky CD34+ buněk 1,5 x 10⁶/kg. LVL separace preferujeme vždy, kdy je nemocný schopen je tolerovat. Pokud je nemocný kanylován bezprostředně před výkonem, indikujeme LVL nebo „Mix“ separace pouze při vyhovujících aktuálních výsledcích APTT. V ostatních situacích volíme standardní výkony, u nichž je třeba počítat s podáním relativně velké dávky ACD – A a citrátu 15,7 (4–20,5) g. U nemocných s projevy oběhové nestability a se saturací O₂ < 90 %, jsme v průběhu separace monitorovali vitální známky a separace probíhaly za podání O_2.

Závěr: Nejúčinnějšími výkony jsou LVL separace. Mix separace jsou vhodnou alternativou v situacích, kdy nelze provést standardní nebo LVL výkon. Přestože se při separacích PBPC zpracovávají velké objemy krve a podávají se antikoagulační přípravky, lze některým komplikacím předejít vhodnou přípravou a cíleným sledováním pacienta během separace. Frekvence a závažnost komplikací je nižší ve srovnání s výkony, které se provádějí u pacientů v těžkém stavu, urgentně např. deplece leukocytů nebo výměnná plazmaferéza. 

018

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ PŘI ODBĚRU PLAZMY NA PŘÍSTROJI HAEMONETICS PCS2

Adámek F.

Haemonetics, Brno

Pro zajištění bezproblémového odběru je důležité rychle a správně reagovat na pokyny krevního separátoru. Hlavním požadavkem je přitom bezpečnost dárce a kvalita produktu. Vysvětlit, jak postupovat v případě neobvyklých situací, při obnově procedury, výpadku proudu či opakované venepunkci, si klade za cíl tato přednáška. Zároveň vysvětlení některých základních principů separace může předcházet více či méně závažným pochybením.