Molecular analysis of patients with polycythemia vera or essential thrombocythemia receiving pegylated interferon α-2a

Alfonso Quintás-Cardama, Omar Abdel-Wahab, Taghi Manshouri et al.

Department of Leukemia, MD Anderson Cancer Center, Houston, TX; Human Oncology and Pathogenesis Program and Leukemia Service, Department of Medicine, Memorial Sloan-Kettering Cancer Center, New York, NY; Department of Medical Genetics, Genome-Scale Biology Research Program, University of Helsinki, Helsinki, Finland; et al.

Blood 8 August 2013, Vol. 122, No. 6, pp. 893-901

Práce navazuje na dřívější sdělení autorů o účinnosti pegylovaného interferonu α-2a (PEG-INF-α-2a) u pacientů s polycythemia vera (PV) a esenciální trombocytemií (ET). V rámci klinického hodnocení fáze 2 byla terapie při mediánu sledování 21 měsíců provázena u části pacientů kompletní hematologickou odpovědí (CHR) a signifikantní redukcí alelické zátěže JAK2V6171 u většiny pacientů s touto mutací. V této práci referují autoři o následném sledování klinického hodnocení fáze 2 u 81 pacientů na terapii PEG-INF-α-2a (43 s PV a 40 s ET). Vedle aktuálních klinických dat byla provedena detailní molekulárně genetická analýza. Cílem celé studie bylo: (1) analyzovat dlouhodobé sledování pacientů na léčbě PEG-INF-α-2a; (2) provést detailní molekulárně genetickou studii při diagnóze a během léčby. To by umožnilo vymezit hematologickou a molekulární odpověď při dlouhodobém sledování. Nejdůležitější otázkou bylo vyšetřit, zda somatické mutace v epigenetických modifikátorech mají dopad na klinickou a molekulární odpověď po PEG-INF-α-2a. Výsledky získaných dat po dlouhodobém sledování (mediánu 42 měsíců) ukázaly, že kompletní hematologická odpověď (CHR) byla dosažena u 76 % pacientů s PV a u 77 % s ET. To bylo doprovázeno kompletní molekulární odpovědí (CMR) u 18 % s PV a 17 % s ET. Práce poskytuje podrobný popis molekulárně genetické analýzy, včetně mutací v jiných genech mimo JAK 2. Autoři zjistili, že více pacientů, kteří nedosáhli CMR, mělo získané mutace mimo JAK 2 během léčby PEG INF-α-2a než ti, kteří dosáhli CMR. Podrobně rozvádějí výsledky sériové analýzy mutací během terapie a projevy toxicity prodloužené terapie při současném dávkování. Soudí, že další klinické a molekulární studie jsou potřebné pro určení markerů senzitivity a rezistence vůči INF u pacientů s PV a ET.

Prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.