Výsledky čtenářské ankety o budoucnosti časopisu

1. PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ

Formulář vyplnilo celkem 329 respondentů, jejichž rozdělení podle pracovního zařazení je uvedeno v tabulce 1 a grafu 1.

2. DOSTÁVÁTE PRAVIDELNĚ ČASOPIS?

Na tuto otázku odpovědělo 325 respondentů. Rozdělení je uvedeno v tabulce 2.

Grafické znázornění výsledků je uvedeno v grafu 2.

3. OTEVŘETE KAŽDÉ ČÍSLO?

Na tuto otázku odpovědělo 326 respondentů. Rozdělení je uvedeno v tabulce 3.

Výsledky zachycuje graf 3.

4. POKUD ANO – OBVYKLE ČTU

Na tuto otázku odpovědělo 321 respondentů. Rozdělení je uvedeno v tabulce 4.

Výsledky zachycuje graf 4.

5. DÁVÁM PŘEDNOST

U této otázky 71 respondentů (41 lékařů, 14 VŠ nelékařů, 3 zdravotní laboranti a 13 bez uvedeného zařazení) na papírovém formuláři zaškrtlo více možností. V takovém případě byly pro dané pracovní zařazení započítány všechny možnosti. Jednotlivé počty v tabulce 5 a grafech 5. A, B, C tedy neodpovídají počtu respondentů, ale spíše bodů, které daná odpověď obdržela.

Výsledky zachycuje graf 5.

6. ČASOPIS POVAŽUJI

Na tuto otázku odpovědělo 325 respondentů. Rozdělení je uvedeno v tabulce 6.

Výsledky zachycuje graf 6.

7. DO ČASOPISU ZA DOBU JEHO EXISTENCE

Na tuto otázku odpovědělo 325 respondentů. Rozdělení je uvedeno v tabulce 7.

Výsledky zachycuje graf 7.

8. POVAŽUJI ZA NEZBYTNÉ, ABY ČHS MĚLA SVOU PRAVIDELNOU PÍSEMNOU PLATFORMU PRO KOMUNIKACI DŮLEŽITÝCH INFORMACÍ

Na tuto otázku odpovědělo 328 respondentů. Rozdělení je uvedeno v tabulce 8.

Výsledky zachycuje graf 8.

9. POČET POKUD JSTE ODPOVĚDĚLI ANO, JAKÉ VARIANTĚ DÁVÁTE PŘEDNOST?

Na tuto otázku odpovědělo pouze 292 respondentů. Jeden z respondentů (VŠ nelékař) vybral obě odpovědi. Jednalo se pouze o ojedinělý případ, který neovlivnil analýzu. Rozdělení je uvedeno v tabulce 9.

Výsledky zachycuje graf 9.

10. V PŘÍPADĚ, ŽE PÍSEMNÁ PLATFORMA BUDE EXISTOVAT, MĚLA BY BÝT

Na tuto otázku odpovědělo 321 respondentů. Rozdělení je uvedeno v tabulce 10.

Výsledky zachycuje graf 10.

11. JINÉ NÁVRHY, KOMENTÁŘE

Jiné návrhy a komentáře byly rozděleny podle pracovního zařazení.

Lékař

Ad formát/platforma: dovedu si představit „jen elektronickou verzi“, ale preferuji zachování i té tištěné, budou-li na to finanční prostředky

Ad obsah: preferuji souhrnné články + doporučení + kazuistiky

Domnívám se, že by bylo škoda TaH nechat zaniknout. Nicméně vzhledem k nákladům je vhodné zvážit čistě elektronickou publikaci, která by asi náklady snížila. Zájemci, kteří si chtějí články přečíst na papíře, si je mohou vždy vytisknout. Myslím, že by časopisu velmi pomohlo z hlediska počtu příspěvků, kdyby byl zařazen do databáze PubMed (co tomu brání?), také formát Open Access by nebyl špatný (předpokládám, že stejně málokdo si články z TaH koupí). S pozdravem a přáním všeho dobrého L. Smolej

Indexace časopisu v Pubmed.

Kombinace obojího je asi ekonomicky hodně náročným ideálním stavem věcí. Osobně ale mám tu zkušenost, že práce pouze s elektronickou verzí čehokoliv je časově náročnější, proto často sahám i po tištěných časopisech; přičemž nepotřebuji vždy vše – za optimální bych tedy považovala kombinaci klasického tištěného časopisu s elektronickým newsletterem, které by se vzájemně doplňovaly (neboť než se něco dostane do tisku, už to často není horká novinka – také diskuse je po internetu pružnější) – s možností stažení fulltextů pro registrované předplatitele.

Některé články a výzkumné studie/?/ vzbuzují dojem, že se jedná o „publikace pro publikace“ či využití grantů bez spojitosti s praktickým využitím.

„Odborná společnost si své periodikum zasluhuje. Bylo by však vhodné vynaložit veškerou snahu na to, aby byl časopis zařazen do mezinárodních citačních databází, stejně jako časopisy německé, či jiné „ne-anglické“. O tom, že je to velmi těžký úkol, nepochybuji. Jen tak ale bude možno zvýšit zájem autorů publikovat v něm. Jsou to spojité nádoby.

THD časopis považuji za důležitý i z formálního hlediska. SÚKL a jiné regulační instituce se vždy primárně snaží hledat odkazy v českém písemnictví (jakkoli na to mohu mít třeba i jiný názor) a byla by škoda se této možnosti ovlivnit rozhodnutí regulačních autorit vzdát.

Periodicitu považuji za výhodu; tištěná podoba je podle mého soudu zbytečně finančně náročná.

Pokud bude časopis na Medline, pak se počet příspěvků zvýší. Časopis vidím jako vhodný především pro publikování přehledů (práce Ph.D. studentů) či léčebných doporučení. Zejména je vhodný pro regionální hematology jako zdroj informací.

Rozhodně navrhuji, aby byl časopis nejenom ve Scopus, ale i v Medline – podobně jako Klinická onkologie.

Stačil by Newsletter se souhrny, zprávami z konferencí, organizačními zprávami, rozhodně žádné „původní“ články – stejně je to jen materiál, který nemohl vyjít v impaktovaném časopise, případně něco, čím se zachraňuje grantová dedikace – slouží především k udržování pochybné publikační aktivity nekvalitních týmů.

Více prostoru věnovat kazuistikám a doporučeným postupům.

VŠ nelékař/bioanalytik

Bylo by velmi vhodné, aby časopis splňoval kritéria pro publikování prací s tzv. unikátními dedikacemi grantům, např. AZV. Pokud by byl časopis na WOS, byla by po tomto typu publikací velká poptávka.

Dávám přednost také doporučením a kazuistikám.

Děkuji za vaši snahu.

Ocenila bych větší zaměření na laboratorní problematiku (kazuistiky týkající se interpretace měřených výsledků, možné interference s měřením, problémy s externí kontrolou kvality, zkušenosti s certifikací a akreditací hematologické laboratoře apod.) Volila bych méně příspěvků z terapie pacientů (vliv jednotlivých léků na úspěšnost terapie pacientů).

Prospělo by rozšíření o kaziustiky/menší zajímavé články o událostech v oboru.

THD považuji za vhodné zachovat a pokusit se o získání IF a zahrnutí ve všech databázích – wos, pubmed apod. Dovolil bych publikaci sdělení i v angličtině – podobně jako časopis Klinická onkologie.

Uvítala bych více sdělení pro běžný laboratorní provoz – nyní mi přijde časopis jednoznačně cílený na lékaře. Nenacházím příspěvky ohledně např. akreditací, třeba morfologické kvízy, kontroly kvality, zkušenosti s analyzátory apod. Takovéto informace nenacházím a stačily by bohatě v elektronické podobě.

Zdravotní laborant

Časopis mě provázel celým profesním životem a nyní mě stále zajímá. Kdo propadl hematologii, nemůže jinak. Pokud tisknout, tisknout na levnější a ekologičtější papír a nezasílat členům automaticky, ale jen na vyžádání.

Více článků z imunohematologie a transfuzního lékařství.

Vydávat více zpráv a novinek z laboratoří – novinky, postupy, případně laboratorní diagnostika (klasická laboratoř, molekulárně-biologická a pod).

Zdravotní sestra

Ostatní

Neuvedeno

Užitečný časopis!

Čtenářská anketa o budoucnosti časopisu Transfuze a hematologie dnes byla zorganizovaná výborem České hematologické společnosti pod vedením prof. MUDr. Marka Trněného, CSc., elektronickou cestou v druhé polovině roku 2016. Za zajištění ankety a zpracování výsledků děkuje redakce časopisu Mgr. Filipu Vrbackému, Ph.D., vedoucímu Laboratoře molekulární biologie IV. interní hematologické kliniky, FN Hradec Králové.