Prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc. – 95 let

 Profesor MUDr. Otto Hrodek, DrSc., se narodil dne 8. října 1922 v Jihlavě. Po promoci na lékařské fakultě UK v Praze v roce 1949 pracoval v nemocnici v Chebu a v Českém Brodě. V roce 1951 nastoupil na II. dětskou kliniku v Praze, kde pracoval až do jejího spojení s I. dětskou klinikou v Pediatrickou kliniku v roce 2004. V letech 1989–90 vykonával funkci přednosty kliniky. Od roku 2004 až do svého odchodu do důchodu v roce 2012 působil na Klinice dětské hematologie a onkologie UK 2. LF a FN Motol v Praze, kde přednášel studentům dětskou hematologii a zkoušel státní závěrečnou zkoušku z pediatrie.

Profesor Hrodek patří mezi velikány české pediatrie a hematologie. Je vědcem světového jména, vynikajícím lékařem-klinikem s neobyčejnou šíří znalostí a mimořádným pochopením pro duši dětského pacienta a obavy jeho rodičů, je vysokoškolským učitelem váženým a milovaným studenty fakulty dětského lékařství a 2. lékařské fakulty, který svým příkladem ovlivnil generace českých pediatrů. Pan profesor není jen ideálem lékaře a vědce. Je neobyčejně skromným a čestným člověkem.

Jeho vědecká činnost se soustředila zejména na hematologii. Je zakladatelem moderní české dětské hematologie, spoluautorem první učebnice vydané v padesátých letech minulého století. Největšího vědeckého úspěchu dosáhl výzkumem vývoje hemokoagulace a hemostázy v novorozeneckém věku. Stal se jedním z prvních vědců, kteří odhalovali zvláštnosti koagulace novorozeneckého období. Jeho práce z 50.–70. let 20. století jsou dodnes citovány v mezinárodních učebnicích hematologie zaměřené na novorozenecký věk. Od 50. let se intenzivně věnoval diagnostice a léčbě dětské leukemie. Jako jeden z prvních zaváděl do léčby tohoto smrtelného onemocnění nové léky, které prodlužovaly nemocným dětem život. Prožil celou fascinující éru úspěchu léčby dětské akutní lymfobastické leukemie, která se proměnila z nemoci stoprocentně smrtelné v padesátých letech na nemoc, kterou lze u 90 % dětí vyléčit na počátku 21. století. Celé toto padesátileté období osud českých dětí s leukemií zásadně ovlivňoval – vytýčením a aplikací moderních diagnostických metod, zaváděním nových léků, založením pracovní skupiny dětské hematologie České republiky v roce 1985, prosazením jednotné diagnostiky a léčby podle nejúspěšnějších mezinárodních postupů v naší zemi. Další nemocí, které věnoval mimořádnou pozornost, je hemofilie. Vždy prosazoval komplexní přístup k léčbě této nemoci, snažil se poskytnout nemocným chlapcům nejen substituci chybějícího faktoru, ale i optimální rehabilitaci, včas indikovanou operaci pokud mohla zlepšit kvalitu života, psychologickou podporu a pomoc při volbě povolání. Publikoval více než 200 odborných statí, přednesl více než 300 přednášek. Získal 6krát Cenu předsednictva České lékařské společnosti JEP za nejlepší původní vědeckou práci. Byl poradcem WHO pro komplexní problematiku dětských nádorů v 9 evropských zemích. V této roli mu jistě pomohla jeho mimořádná vybavenost jazyková. Jen nepříznivá doba mu zabránila v ještě úspěšnější mezinárodní kariéře a uznání.

Profesor Hrodek byl proděkanem fakulty dětského lékařství pro vědu a výzkum, školitelem a oponentem desítek aspirantů, předsedou komise pro habilitační práce, dlouholetým členem vědecké rady fakulty. Je čestným členem České lékařské společnosti JEP a České hematologické společnosti ČLS JEP a nositelem řady dalších ocenění, včetně Zlaté pamětní medaile České lékařské společnosti JEP, Zlaté pamětní medaile 2. LF UK a Zlaté medaile UK v Praze.

Pravidelně přispíval do časopisu Transfuze a hematologie dnes překlady souhrnů nejzajímavějších odborných článků z nejrespektovanějšího světového hematologického časopisu Blood.

Vážený pane profesore, je mé veliké životní štěstí, že jsem se mohl stát Vaším žákem a déle než třicet let s Vámi spolupracovat a učit se od Vás. Děkuji Vám za kliniku, za dětskou hematologii i za celou českou pediatrii za to, co jste vykonal pro českou vědu, pro výchovu generací lékařů a zdraví našich dětí. Přeji Vám do dalších let hodně zdraví a dobré pohody.

prof. MUDr. Jan Starý, DrSc.