K 75. jubileu prof. MUDr. Jana Kvasničky, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Transfuze Hematol. dnes,24, 2018, No. 3, p. 229-230.
Kategória:
Osobní zprávy
V dnešním slavnostním příspěvku je výhodou, že lze navázat na předchozí, psaný před nedávnem a lišící se snad jenom tím, že přibylo dalších aktivit, kterými prof. Kvasnička rozšiřuje svoje životní dílo a člověk má pocit, jakoby mu léta spíše ubývala.
Prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc., je profesorem 1. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK v Praze, emeritním primářem Centrálních hematologických laboratoří Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN Praha 2, zakladatelem Trombotického centra VFN Praha a předtím primářem Oddělení klinické hematologie Krajské nemocnice v Ústí nad Labem (1966–1980) s dosavadní medicínskou praxí 52 let.
Jan Kvasnička se narodil 20. 7.1943 v Praze. Maturoval na gymnáziu v Botičské ul., Praha 2 v r. 1960 a v r. 1966 promoval na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Atestaci z vnitřního lékařství 1. stupně získal v r. 1969, 2. stupně v r. 1998 a nástavbovou atestaci z hematologie a transfuzní služby v r. 1973. V roce 1986 obhájil titul CSc. pro obor vnitřní lékařství, v roce 2000 titul DrSc. pro obor vnitřní lékařství, když se předtím v roce 1988 pro obor vnitřní lékařství habilitoval. V roce 2002 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství Univerzity Karlovy v Praze.
Prof. Kvasnička předsedá v současné době České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP a dále je čestným členem České kardiologické společnosti, čestným členem České internistické společnosti, čestným členem České hematologické společnosti, čestným členem České společnosti transfuzního lékařství, čestným členem České angiologické společnosti, čestným členem Spolku lékařů českých v Praze, čestným členem Společnosti bavorských internistů v Mnichově, členem Americké hematologické společnosti, členem Mezinárodní společnosti pro trombózu a hemostázu a Evropské hematologické asociace.
Do roku 1992 působil prof. Kvasnička ve funkci hlavního odborníka MZ ČR pro obor hematologie a transfuzní služba, přičemž se v 80. letech zasloužil o celostátní vybavení transfuzní služby pro zajištění detekce hepatitid a viru HIV. Působil rovněž jako expert Evropské kardiologické společnosti při přípravě „Doporučení protidestičkové léčby u nemocných s aterosklerotickými kardiovaskulárními chorobami“ (Eur Heart J. 2004). Je autorem nebo spoluautorem řady metodických pokynů a doporučení zaměřených na prevenci, diagnostiku a léčbu krvácivých a trombotických stavů.
Publikace prof. Kvasničky jsou vůbec hojné. Je autorem 2 monografií, 38 kapitol v monografiích, 3 učebních textů, 256 původních prací, z toho 52 v časopise s IF, 17 odborných přehledných článků, 97 abstrakt ze zahraničních kongresů a 325 přednášek. Prof. Kvasnička byl vedoucím řešitelem 6 grantových úkolů MZ ČR a FMTIR Praha 1985–2003 s hodnocením 3 x A a 3 x B. V současnosti je hlavním řešitelem RVO Ministerstva zdravotnictví ČR MZ VFN 64165, zaměřený na diagnostiku a léčbu dědičně podmíněných chorob a sám vede výzkum zaměřený na dědičné trombofilie.
Citační ohlas jeho prací činí podle WOS k 1. 2. 2018 979 citací, H-index 16.
Jeho vědecká práce byla oceněna řadou odborných společností – v r. 1980 obdržel cenu České hematologické společnosti, 1988 Prusíkovu cenu a v r. 2000 cenu České internistické společnosti. V roce 1998 byl vyzván k přednesení Thomayerovy přednášky, v r. 2010 Huleho přednášky, v roce 2011 Luklovy přednášky, v roce 2012 Jeseniovy přednášky, v roce 2013 Rokytanského přednášky a v roce 2016 Heřmanského přednášky.
Jako učitel se podílí prof. Kvasnička na výuce studentů medicíny 1. LF UK ve 2., 5. a 6. ročníku, je školitelem Ph.D. pro obor fyziologie a patofyziologie a experimentální chirurgie 1. LF UK v Praze a 10 jeho studentů již získalo titul CSc. nebo nyní Ph.D.
Odborný i pedagogický dosah činnosti prof. Kvasničky je značný a představuje významný přínos české medicíně a hematologii a transfuznímu lékařství zvláště. Jeho mimořádné organizační vlastnosti a cílevědomost umožnily prosazování takových opatření, která měla v rámci celostátního dopadu významný vliv na rozvoj české hematologie i transfuzního lékařství.
Díky svým odborným a profesním kvalitám je prof. Kvasnička oporou svému pracovnímu kolektivu i kolegům v rámci mezioborové spolupráce.
Neméně ale také pečuje prof. Kvasnička o celou svou rodinu včetně rodin svých synů. Náhlá a tragická ztráta staršího Jana, nadějného gynekologa a již otce rodiny s třemi dětmi, byla obrovskou ránou, která jej hluboce zasáhla. Tato ztráta vedla ale u něho k ještě většímu pracovnímu i osobnímu nasazení a úsilí jít příkladem a vytvořit zázemí pro svoje vnoučata, z nichž nejstarší – Jan pokračuje v lékařské tradici, kterou nastoupili i oba synové profesora Kvasničky. Mladší syn Tomáš je docentem vnitřního lékařství a věnuje se angiologii a v rámci Trombotického centra je důstojným pokračovatelem v práci svého otce. Asi by nebylo možné se věnovat v tak širokém rozpětí odborným a osobním aktivitám, kdyby nebylo domova, který prof. Kvasničkovi poskytuje jeho paní Naďa. Vytvořením rodinného zázemí umožnila svému manželovi věnovat se mnoha zálibám, mezi něž krom rodiny a medicíny patří cestování a výtvarné umění, ale i chalupaření.
Díky své životní moudrosti má prof. Kvasnička co dát všem, kteří jej obklopují. Vše, co se snaží prosadit, řeší v klidu a s rozmyslem. Houževnatost, cílevědomost a znalosti dovedly prof. Kvasničku do významných pozic, které zastával a stále i zastává. Všemu, čemu se věnoval, věnoval maximum svých sil a elánu. Zpočátku to byla činnost hlavního odborníka pro hematologii a transfuzní službu, kde prosadil celou řadu organizačních opatření, která vedla ke zlepšení a kompletizaci vybavení sítě hematologických a transfuzních pracovišť. Dále se věnoval Spolku lékařů českých v Praze, kde se snažil ve funkci předsedy povznést jeho prestiž k někdejší slávě a sepjetí lékařského stavu v práci Spolku, což se mu i podařilo, podobně jako se mu dařilo i v předchozí činnosti. A nakonec to bylo Trombotické centrum se zajištěním komplexní diagnostiky a terapie, včetně výzkumu trombotických stavů. V souvislosti se zmíněným zaměřením založil s několika příznivci z různých oborů Českou společnost pro trombózu a hemostázu (ČSTH) ČLS JEP, která dnes představuje nejvyšší odbornou bázi problematiky poruch krevního srážení a tato společnost si získala vážnost a respekt. Pod ČSTH jsou pořádány jedenkrát za dva roky Český národní kongres a Hemofilická konference. Navíc se podílí i na řadě dalších celostátních aktivit.
Vše, co prof. Kvasnička činil, činil docela lehce a přesvědčivě. Možná i proto zůstal stále svěží a činorodý. Dosáhl přitom postavení jedné z významných postav naší hematologie a především problematiky trombózy a hemostázy. Nebýt jeho velkorysosti, neměla by se hematologie před nějakou dobou od čeho odrazit.
Milý Honzo, přejeme Ti k Tvému významnému jubileu a do dalších dlouhých let hodně zdraví, svěžesti i elánu a v Tvé práci hodně úspěchů, jakož i radosti v osobním životě.
prof. MUDr. Miroslav Penka, CSc.
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.
I. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy, Prah
Štítky
Hematológia Interné lekárstvo OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Transfuze a hematologie dnes
2018 Číslo 3
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku
Najčítanejšie v tomto čísle
- Neinfekční nemaligní lymfadenopatie – sinusová histiocytóza s masivní lymfadenopatií, nemoc Rosaiova-Dorfmanova
- Základní bioinformatické pojmy a postupy využívané pro analýzu DNA pomocí sekvenování nové generace
- Neinfekční a nemaligní lymfadenopatie – idiopatická (HHV-8 negativní) multicentrická forma Castlemanovy nemoci
- Mutácie génu F8 u pacientov s ťažkým stupňom hemofílie A a výskyt inhibítorov FVIII