Editorial

Milé kolegyně, vážení kolegové,

„na pomezí“ je výraz, který velmi dobře vystihuje situaci u Waldenströmovy makroglobulinémie, raritní monoklonální gamapatie. Lymfocyty s morfologickou charakteristikou plazmocytů, nemocní léčení především lymfomovými nebo myelomovými specialisty ve velkých centrech, data nemocných vyskytující se v národní databázi lymfomové i myelomové. Je zřejmé, že sepsaní guidelines muselo být společným dílem obou pracovních skupin v České republice, České myelomové skupiny (CMG) a Kooperativní lymfomové skupiny (KLS), a tak se i stalo.

Vydání doporučení v roce 2022 je pokračující aktivitou po čtyřech letech, neboť v roce 2014 jsme vydali první doporučení pro dia­gnostiku a léčbu Waldenströmovy makroglobulinémie. Nejsou to aktivity jediné. Postupně se významněji zapojujeme do klinických a výzkumných aktivit v rámci evropského konsoricia ECWM. Podíleli jsme se na analýze léčebných postupů u Waldenströmovy makroglobulinémie v Evropě (Buske C. et al. Lancet Oncology 2018) a v ČR jsou postupně v rámci evropského konsorcia aktivované nové akademické klinické studie.

Třebaže je Waldenströmova makroglobulinémie raritní lymfoproliferativní onemocnění, proběhlo v posledních letech několik zásadních randomizovaných klinických studiích fáze III. Na základě „evidence based medicine“ můžeme tedy prohlásit, že byli pevně definované role režimu dexametazon-rituximab-cyklofosfamid, bendamustin-rituximab a ibrutinib v monoterapii v léčbě Waldenstromovy makroglobulinémie. Jsou tu další nové léky, jako zanubrutinib a venetoclax které jsou u Waldenströmovy makroglobulinémie vysoce účinné. Testování mutací v genech MYD88 a CXCR se ukázalo důležité z pohledu výběru nejvhodnější léčby.

Vytvořená dia­gnostická a léčebná doporučení pro Waldenströmovu makroglobulinémii mají sloužit nejen hematologům, ale budou sloužit i k systémovému řešení využití účinných dostupných léků v České republice v léčbě tohoto raritního onemocnění.

Vážené kolegyně a kolegové, přejeme vám, abyste nová doporučení co nejužitečněji uplatnili ve své lékařské praxi ve prospěch nemocných.

Za Českou myelomovou skupinu a Kooperativní lymfomovou skupinu

Roman Hájek (předseda CMG) a Marek Trněný (předseda KLS)