Zpráva z výročního kongresu Německé společnosti medicíny katastrof (DGKM e.V.)
Vyšlo v časopise:
Úraz chir. 17., 2009, č.2
Kategorie:
Nerecenzovaný příspěvek
Berlín, 8.–10. 5. 2009
Ve dnech 9.–10. 5. 2009 jsem se zúčastnila výroč-ního kongresu DGKM e.V., který se konal v kongresovém centru evangelické nadace Johannesstiftung v berlínské části Spandau. Kongresu se zúčastnilo asi 170 lékařů a dalších odborníků daného oboru převážně z Německa, ale i Švýcarska a Rakouska, přednášející byli také z Itálie a Izraele.
Hlavním tématem kongresu byly Podceněné hrozby s podtématy: Ohrožení potravin - Agroterorismus, Kritická infrastruktura (proud, voda, odpady), Letecká doprava (nehody, infekční choroby v letadle), Teroristické útoky a Ochrana personálu v krizových oblastech.
V úvodní historicky zaměřené přednášce Dr. J. Beneker (Unfallkrankenhaus Berlin) poukázal na význam francouzského chirurga Dominika J. Larreye, který při napoleonských válkách zavedl základní humanitární principy zdravotní péče se zásadou konkrétní pomoci pacientovi do 15 minut. Poprvé se dostali lékaři přímo na bitevní pole, a tím byl dán základ dnešní urgentní medicíny.
Problematikou možného ohrožení potravin se zabývá v SRN Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR). O jeho práci informovala A. Buschulte. Škodliviny by se mohly dostat do potravin pomocí aerosolu, kontaminovaných prachových částic nebo pitné vody. K ohrožení může dojít u výrobců potravin, v přípravnách pasterizovaného mléka, v jídelnách a restauracích aj. Kromě analýzy rizik institut řeší také možnosti detekce přítomnosti škodlivin v potravinách pro rychlé odhalení ohrožení, jejich dobu přežití v potravinách atd. O původcích chorob a toxinech, které by mohly být zneužity, hovořil J. Bräunig z téhož institutu. J. Wallmann ze Spolkového úřadu pro ochranu spotřebitele a bezpečnosti potravin (BVL) se zamýšlel nad účinností potravinového dohledu v SRN. Je nutno identifikovat nová rizika, abychom se mohli snažit jim zabránit. Další přednášky se zabývaly možným teroristickým ohrožením rostlinné výroby a krmiv pro hospodářská zvířata.
Druhý blok byl věnován ohrožení kritické infrastruktury. P. Lauwe ze Spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofě (BBK) představil příručky pro výrobce a pro nemocnice, zabývající se zajištěním chodu zařízení při výpadku proudu a dalších nutných zdrojů. Tyto materiály lze najít na: www.bbk.bund.de (pod Publikationen/Fach-publikationen/Leitfäden). M. Weidt (Evang. Waldkrankenhaus Spandau) informoval o zajištění nemocnice z hlediska zásobování vodou.
Je důležité zásobovat nemocnici ze dvou nezávislých zdrojů vody, mít k dispozici veškerou nutnou dokumentaci, plány kontroly a údržby i hygienický plán. Dodávky pitné vody mohou být závislé také na dodávkách proudu (čerpadla ke zvýšení tlaku vody). Při delším výpadku zásobování vodou je nutno provést tepelnou dezinfekci zařízení. O možnosti teroristického útoku na veřejný vodovodní rozvod hovořil J. Feddern (Berliner Wasserbetriebe). Berlín je zásobován z devíti vodáren se sítí potrubí o délce 7885 km a má zásobníky na 625 tis. m3 vody. Útok by mohl být zaměřen na provozní zařízení, na kvalitu vody, nebo by dopad na zásobování vodou mohl být sekundární (např. výpadek proudu nebo dopad pandemie). Vlastní vodárny a čistící stanice jsou pod neustálým přísným dohledem, a tím je riziko minimální. Příkladem ohrožení může být napojení odpadů na rozvod pitné vody. Kvalita vody je kontrolována také pomocí ryb citlivých na čistotu vody (rybí toximetr). Vodárny mají nouzové zásoby pitné vody také v malých plastových sáčcích.
K problematice ohrožení v letectví hovořil K-F Eppler (General Flugsicherheit Bundeswehr). Při nehodě stíhaček hrozí v místě dopadu nebezpečí nejen z výbuchu munice či případně převážených nebezpečných látek, ale také z vlastního vybavení stíhačky. Např. palivo pro její náhradní zdroj el.energie (Hydrazin) je jedovatá žíravina. V okolí 300 m od místa dopadu by se měli pohybovat pouze hasiči či další specialisté v plně vybavených ochranných oblecích.
S. Distler (MedDienst Fraport) informoval o přípravách letiště ve Frankfurtu na řešení zdravotnických problémů a katastrof. M. Engelmann - Renner (Ge-sundheitsamt Berlin – Reinickendorf) hovořila o spolupráci letiště Tegel a zdravotních úřadů při příletu letadla s podezřením na infekční chorobu. Uvedla i příklad postupu u letadla s podezřením na tzv. mexickou chřipku, kde se francouzská osádka nedovedla domluvit s cestujícím, který byl pouze unaven z mnohahodinového letu z Mexika. Letiště Tegel se zdravotním úřadem zajistilo bezpečnostní opatření v plném rozsahu, která vlastně nebyla nutná.
V tématickém bloku Teroristické bombové útoky informoval T. Jarmer (Landeskriminalamt Mecklen-burg-Vorpommern) o několika pokusech o bombový útok v Německu a o použitých výbušných systémech. A. Ahrens z téhož úřadu přednášel o se-bevražedných atentátech při misi v Afganistanu zaměřené na vzdělávání policistů.
U. Jander (Arbeits-medizinischer & Sicherheitstech-nischer Dienst Rüsselsheim) hovořil na téma zajištění bezpečnosti v hotelích. Nejvíce jsou ohroženy velké renomované hotely, je třeba dát pozor nejen na výbušniny, ale i na otravu jídla. Také hotely musí provádět cvičení.
Velmi zajímavý příspěvek z Izraele o zdravotnickém řešení následků sebevražedných atentátů přednesl M. Kafka (B´nai Hospital Haifa). Záchranná služba pracuje metodou Scoop and Run, tedy snaží se rychle dostat poraněné z místa neštěstí kvůli nebezpečí dalšího výbuchu. Atentátníci často naplňují nálože kovovými předměty (hřebíky, matice ...) a působí tak komplikovanější poranění. Pro možnost nákazy HIV, HCV, HBV při poranění pozůstatky atentátníka jsou pacienti s otevřenými ranami preventivně léčeni i v tomto směru. Pro distribuci pacientů do nemocnic je vhodné mít počítačový systém. Při likvidaci následků těchto hromadných poranění se osvědčilo využití malých nemocnic v centru měst, které často mohou pružněji reagovat než velké univerzitní nemocnice na okraji městských aglomerací. Významnou roli při hromadném příjmu hraje vedoucí sestra nemocnice, která má právo aktivovat trauma plán. Při přivolávání zaměstnanců se neosvědčily mobilní telefony, jejichž síť často kolabuje. Nemocnice v Izraeli provádějí pravidelná cvičení několikrát ročně. Počítá se také s ohrožením chemickým, biologickým a radiačním (CBRN).
Poslední blok konference byl věnován ochraně členů záchranných týmů a humanitárních pracovníků při misích v krizových oblastech. F. Jörres (Deutsches Rotes Kreuz) ve své přednášce upozornil, že při ozbrojených konfliktech nemá většina zúčastněných ochranu Ženevských konvencí (statut válečného zajatce apod.). Záchranáři jsou ve složitém posta-vení, protože musí být zásadně neutrální. Při péči o uprchlíky je často problémem zajistit základní potřeby jako je pitná voda, zde jde vždy o kolaps kritické infrastruktury. Zajistit bezpečí pro humanitární pracovníky je často nemožné. Podobně T. Stöbe (Ärzte ohne Grenze) informoval o bezpečnostních i finančních problémech při lékařských misích, které jsou směrovány nejčastěji do Afriky. Do nejnebezpečnějších oblastí někteří spolupracovníci již odmítají jezdit („No-go“ seznam). Často je tato organizace nucena přecházet na systém tzv. remote control, tedy snahu pomáhat alespoň na dálku. G. Ritter (Sanitätsführungskommando Bundeswehr) věnoval přednášku přípravě na účast v zahraničních misích. Kurzy probíhají ve Vojenské zdravotní akademii v Mnichově. Zahrnují několikatýdenní základní i nadstavbový kurz, kde jsou účastníci misí připravováni z hlediska vojenské tématiky (např. vyhledávání min), zdravotnických znalostí, zaměřují se na předvídání a překonávání konfliktů a krizí, získají základní jazykové znalosti a povědomí o místní kultuře a zvycích.
G. Ciccone (Societa Italiana di Medicina d´Emer-genza-Urgenza e delle Catastrofi - SIMEU) hovořil o průběhu a dopadech dubnového zemětřesení v Itálii. Zdůraznil, že předem nelze přesněji předvídat čas, místo ani intenzitu možného zemětřesení. Od roku 1990 proběhlo v Itálii 18 zemětřesení s intenzitou 5 st. Richterovy stupnice. Toto poslední o síle 6 st. nastalo v Abruzii dne 6. 4. 2009, trvalo 3,49 min. a zanechalo za sebou téměř 300 mrtvých, 1700 poraněných a třetinu obyvatel Abruzie bez přístřeší (100 tis. osob). Bylo zničeno město L´Aquila a 18 dalších obcí. Opakované menší otřesy ztěžovaly záchranné práce. Tisíce osob bylo nutno evakuovat. Při vyhledávání obětí byli cennou pomocí kynologické týmy. 95 % nemocnic v okolí bylo zcela zničeno, proto byla zřízena polní nemocnice. Během prvních 48 hodin bylo do postižené oblasti zasláno z celé Itálie 764 krevních konzerv, dodány letecké i pozemní dopravní prostředky a potraviny. V prvé fázi bylo postaveno 105 nafukovatelných stanů a dodáno 1400 polních lůžek pro postižené. Také SIMEU vyslala své lékaře, záchranáře a tým psychologů. Během prvních dní bylo postupně vybudováno 5 základen, které spolupracovaly a vzájemně komunikovaly. Dorazila také mezinárodní pomoc, která je potřeba ve fázi rekonstrukce po katastrofě nejen v rozvojových, ale i ve vyspělých zemích.
Na závěr kongresu představil Christoph Unger, prezident Spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofě (BBK), právě vydanou dvoudílnou knihu Notfall- und Katastrophenpharmazie, jejíž hlavním editorem je Wolfgang Wagner, odborný lékárník pro klinickou farmacii a pro příští dva roky také prezident Německé společnosti medicíny katastrof. První díl „Ochrana obyvatelstva a urgentní lékařská péče“ na 607 stranách zahrnuje témata ochrana obyvatelstva v SRN i v EU; legislativní základna pro ochranu obyvatelstva, řešení katastrof i nouzové farmaceutické rezervy; urgentní medicína a medicína katastrof vč. první pomoci, třídění a terapeutických doporučení; psychosociální pomoc; CBRN ohrožení vč. problematiky prevence, dekontaminace a ochranného vybavení, pandemie; Německá společnost medicíny katastrof a její pracovní skupiny; německé i mezinárodní humanitární a záchranné organizace; knihy a odborné publikace. Druhý díl nazvaný „Farmaceutický krizový management“ (678 stran) zahrnuje témata nouzový systém řízení německých veřejných a nemocničních lékáren, vojenská farmacie a civilně-vojenská spolupráce, farmacie při práci záchranné služby, humanitárních a mezinárodních organizací; dále téma léčiva a jejich výroba při katastrofě, úprava vody, zdravotnický materiál vč. specifik pro CBRN kontaminace, úrazy, popáleniny, zásoby v SRN, EU i v USA; farmaceutická nouzová logistika a její zásady; podrobná informace o cvičení LÜKEX 2007 (zaměřeném na pandemii chřipky vč. nedostatku léčiv) a závěrečná kapitola s modelovým příkladem postupu lékáren v nouzové situaci.
Kniha je doplněna CD s podklady a filmem Reanimace, je dostupná také na internetu na stranách: www.katpharm.de pod lištou Buch KatPharm. Spolkový úřad BBK knihu poskytuje zdarma.
ing. Vlasta Neklapilová
Informační středisko pro medicínu katastrof
Úrazová nemocnice v Brně
Štítky
Chirurgia všeobecná Traumatológia Urgentná medicínaČlánok vyšiel v časopise
Úrazová chirurgie
2009 Číslo 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- ZLOMENINY DISTÁLNÍHO RADIA ŘEŠENÉ DLAHOU DVR™ SYSTÉMU HAND INNOVATION - PRVNÍ ZKUŠENOSTI
- Zlomeniny krčku stehenní kosti u dětí a adolescentů
- Riziko aseptické nekrózy hlavice stehenní kosti po zlomenině krčku stehenní kosti – experimentální studie
- Přečetli jsme za vás