Extrakt ze Serenoa repens při léčbě benigní hyperplazie prostaty
Serenoa repens extract in the treatment of benign prostatic hyperplasia
We are experiencing a revival of interest in phytotherapeutic agents, both in Europe and North America, especially as a consequence of patients’ dissatisfaction with the adverse effects of the medical alternatives. One of the most frequently prescribed and studied such agents is Serenoa repens extract, derived from the berry of the dwarf palm tree. We aimed to review the most important published data regarding this type of treatment for benign prostatic hyperplasia. A review of the existing articles regarding the use of Serenoa repens extracts for benign prostatic hyperplasia was performed. The articles were analysed with regard to their relevance, scientific value and the size of the evaluated series. Multiple mechanisms of action have been attributed to this extract, including antiandrogenic action, an anti-inflammatory/anti-oedematous effect, prolactin signal modulation, and an antiproliferative effect exerted through the inhibition of growth factors. Regarding efficacy, European Association of Urology guidelines state that Serenoa repens extracts significantly reduce nocturia in comparison with placebo. However, the guideline committee is unable to make specific recommendations about phytotherapy of male lower urinary tract symptoms owing to the heterogeneity of the products and the methodological problems associated with meta-analyses. Most of the published trials regarding Serenoa repens phytotherapy demonstrate a significant improvement of urinary status and a favourable safety profile. Also, some authors have credited it with giving a significant improvement in erectile function and decreasing complications following transurethral resection of the prostate, especially bleeding. The results of phytotherapy with Serenoa repens extracts are very promising. More high-quality, randomized, placebo-controlled studies are required in order to demonstrate without doubt the true therapeutic value of these products. Particular attention must be focused on differentiating between registered preparations, which are regulated as drugs, and those considered to be food supplements.
Key words:
benign prostatic hyperplasia, lower urinary tract symptoms, phytotherapy, Serenoa repens
Autori:
P. Geavlete; R. Multescu; B. Geavlete
Pôsobisko autorov:
Department of Urology, „Saint John“ Emergency Clinical Hospital, Rumunsko
Vyšlo v časopise:
Urol List 2012; 10(2): 62-65
Súhrn
V Evropě i Severní Americe jsme v současné době svědky oživení zájmu o fytoterapeutické látky, a to zejména v důsledku nespokojenosti pacientů s nežádoucími účinky některých farmak. Jednou z nejčastěji předepisovaných a studovaných látek je extrakt ze Serenoa repens, získávaný z plodů palmy trpasličí. Autoři článku hodnotí dostupné publikace zabývající se využitím extraktů ze Serenoa repens při léčbě benigní hyperplazie prostaty, s ohledem na jejich relevanci, vědeckou hodnotu i rozsah jednotlivých studií. Extraktu ze Serenoa repens je připisováno více mechanizmů účinku, včetně antiandrogenního, protizánětlivého a protiedematózního efektu, modulace signální dráhy prolaktinu a antiproliferativního účinku působícího prostřednictvím inhibice růstových faktorů. Guidelines Evropské urologické asociace uvádějí, že extrakt ze Serenoa repens výrazně snižuje (ve srovnání s placebem) výskyt nykturie. Komise pro tvorbu guidelines však zatím není schopna vzhledem k různorodosti jednotlivých produktů a rozdílné metodice při provádění metaanalýz stanovit konkrétní doporučení pro léčbu symptomů dolních cest močových u mužů pomocí fytoterapie. Většina publikovaných studií zabývajících se fytoterapií s aplikací Serenoa repens prokazuje významné zlepšení funkce dolních cest močových a příznivý bezpečnostní profil této látky. Někteří autoři této terapii připisují významné zlepšení erektilní funkce a snížení výskytu komplikací po transuretrální resekci prostaty, zejména krvácení. Výsledky fytoterapie s extrakty ze Serenoa repens jsou velmi povzbuzující. Abychom mohli jednoznačně prokázat skutečnou terapeutickou hodnotu těchto produktů, je nezbytné provedení dalších kvalitních, randomizovaných, placebem kontrolovaných studií. Zvláštní pozornost je třeba věnovat problematice rozlišování mezi registrovanými léčivy a potravinovými doplňky.
Klíčová slova:
benigní hyperplazie prostaty, symptomy dolních cest močových, fytoterapie, Serenoa repens
Převzato z Ther Adv Urol 2011; 3(4): 193–198.
Jakkoli je obtížné posoudit skutečnou incidenci benigní hyperplazie prostaty (BHP), tato patologie je u starší mužské populace velmi rozšířená [1]. V dnešní době převládá tendence nahrazovat chirurgický přístup medikamentózní léčbou. Mezi hlavní agens, která ve vybrané populaci mohou nahradit operační léčbu, patří fytoterapeutické látky, alfa1-blokátory a inhibitory 5alfa-reduktázy.
Po počátečním období, ve kterém byla fytoterapie jedinou schůdnou léčebnou terapií, se zdálo, že syntetické molekuly, jako jsou alfa1-blokátory a inhibitory 5alfa--reduktázy, nabízejí ideální modalitu pro léčbu BHP. V Evropě i Severní Americe jsme však v současné době svědky oživení zájmu o fytoterapeutické látky, a to zejména v důsledku nespokojenosti pacientů s nežádoucími účinky některých farmak [2,3]. Nejčastěji předepisovanou a studovanou látkou je extrakt ze Serenoa repens, získávaný z plodů palmy trpasličí. Řada studií hodnotí jeho účinnost při potlačování symptomů dolních cest močových (LUTS) souvisejících s BHP. Mnoho studií je ovšem limitováno krátkým intervalem sledování, malým počtem pacientů, absencí kontrolní placebo skupiny a nedostatkem standardizovaných nástrojů pro hodnocení účinnosti [4–7]. Stále přetrvávají polemiky o mechanizmu účinku této látky a její skutečné terapeutické hodnotě. Hlavní otázkou zůstává, zda jsou extrakty ze Serenoa repens účinnou léčbou BHP, nebo zda poskytují jen placebo efekt. Přetrvávající skepticizmus lze připisovat zejména rozporuplným výsledkům stávajících placebem kontrolovaných studií a nedostatečnému množství studií uveřejňujících výsledky dlouhodobé léčby [8].
V současnosti je na trhu po celém světě k dostání více než sto různých produktů obsahujících extrakt ze Serenoa repens. Některé jsou registrovány jako léky, jiné jako doplňky stravy.
HISTORIE
Serenoa repens má původ v bažinách na jihovýchodním pobřeží USA (Jižní Karolína, Florida, Alabama a vnitrozemí až po Texas). První použití extraktu se připisuje americkým indiánům, kteří jej užívali k léčbě urogenitálních onemocnění [9]. V 70. letech 19. století začaly být plody zkoumány pro své léčivé vlastnosti. Bylo prokázáno širší spektrum účinků, a to jak na systém trávicí (stimulace chuti k jídlu a zajišťování výživy), tak reprodukční (zvětšení mléčných žláz a zvýšení jejich sekreční schopnosti, snížení dráždivosti vaječníků a dělohy, zmírnění menstruačních potíží, zmírnění dysfunkce vaječníků, zmenšení zbytnění prostaty atd.). V době syntetických léčiv nebyla zpočátku Serenoa repens, jako řada dalších fytoterapeutických alternativ, brána v potaz. Tato látka však byla znovu objevena, jakmile se rozplynula iluze o dokonalém léku na BHP [10].
TECHNIKA EXTRAKCE
Plody Serenoa repens jsou bobule tmavě fialové až černé barvy, které rostou v trsech a dozrávají v období od října do prosince. Zdrojem extraktu jsou zralé, částečně usušené bobule. Různí výrobci používají různé metody extrakce, a proto je pravděpodobné, že se jednotlivé výrobky liší. Jako první byl důsledněji hodnocen lipidosterolový extrakt ze Serenoa repens (Permixon) a v posledních letech nové studie zkoumají lihový extrakt (Prostamol Uno) [11–14].
Rovněž byl studován extrakt ze Serenoa repens připravený pomocí parní hydrodestilace. Chemická analýza výsledného produktu identifikovala 144 různých těkavých látek v parní fázi, které zahrnují asi sto struktur, které dosud nebyly popsány jako složky těchto plodů [15]. S ohledem na benefit konkrétního způsobu extrakce však nejsou k dispozici žádné jednoznačné údaje.
MECHANIZMY ÚČINKU
Byla identifikována řada studií, které se zabývají mechanizmy působení Serenoa repens, mezi něž patří antiandrogenní účinek, protizánětlivý účinek a antiproliferativní proapoptotický efekt zprostředkovaný inhibicí růstových faktorů. Přesné mechanizmy působení je však nutné teprve odhalit. Výsledky laboratorních studií in vitro je tedy nutné aplikovat v rámci složitého kontextu lidského organizmu velmi obezřetně a je nutné je podložit dalšími vědeckými důkazy [10].
STUDIE IN VITRO
In vitro studie prokázala, že lipidosterolový extrakt ze Serenoa repens vyvolává inhibici nitrobuněčné vazby dihydrotestosteronu na cytosolové a jaderné receptory v buněčných kulturách předkožky, přičemž tento efekt závisí na dávce extraktu [16]. Bayne et al ve studii s využitím kultivace suspenze epiteliálních a fibroblastových buněk názorně předvedli, že extrakt ze Serenoa repens způsoboval významnou inhibici izoenzymů 5alfa-reduktázy I. i II. typu. Hodnocení různých druhů extraktů na trhu nicméně prokázalo, že tento účinek se liší v závislosti na užitém preparátu. Všechny testované extrakty způsobovaly inhibici obou izoform 5alfa-reduktázy, ale jejich účinnost se zdála být velmi odlišná, pravděpodobně v důsledku kvalitativních a kvantitativních rozdílů mezi aktivními složkami [17].
Rovněž byly prokázány protizánětlivé a protiedematózní účinky Serenoa repens, přičemž extrakt způsoboval in vitro duální inhibici drah cyklooxygenázy i 5-lipoxygenázy [18,19]. Dalším mechanizmem účinku připisovaným extraktu ze Serenoa repens je modulace apoptózy růstovými faktory; extrakt mění poměr apoptózy/ /proliferace ve tkáni BHP [20,21].
Fytoterapie pravděpodobně rovněž umožňuje modulovat transdukci prolaktinových signálních drah a blokovat účinek prolaktinu na fosforylaci draslíkového kanálu (závislé na proteinkináze C) [22,23].
Tyto četné synergické mechanizmy účinku jsou připisovány skutečnosti, že rostlinné extrakty obsahují různé molekuly. Většina studií zkoumajících tyto parametry se bohužel provádí in vitro, přesný mechanizmus účinku in vivo musí být teprve prozkoumán. Ne všechny studie se navíc shodují v názorech na účinek extraktu ze Serenoa repens. Někteří autoři zpochybňují schopnost fytoterapie podporovat apoptózu ve tkáních BHP nebo inhibovat 5alfa-reduktázu způsobem srovnatelným s léčivým přípravkem finasterid [24].
LÉČBA SYMPTOMŮ DOLNÍCH CEST MOČOVÝCH
Velké množství studií hodnotilo účinnost extraktů ze Serenoa repens při léčbě LUTS souvisejících s BHP. Mnoho lékařů však zastává ohledně jejich skutečné terapeutické hodnoty skeptický názor.
Fytoterapie byla v nedávné době zařazena do guidelines Evropské urologické asociace, jež uvádějí jednoznačné údaje, že extrakty ze Serenoa repens ve srovnání s placebem výrazně snižují výskyt nykturie. Komise pro guidelines však uvádí, že stále ještě není možné stanovit konkrétní doporučení týkající se role fytoterapie při léčbě LUTS u mužů vzhledem k různorodosti jednotlivých produktů a rozdílné metodice metaanalýz [1].
Vzhledem k těmto okolnostem byla v posledních letech provedena řada studií s přísnějšími kritérii. Mnoho ze stávajících studií zahrnuje pouze krátký interval sledování 1–6 měsíců [25,26]. V poslední době bylo provedeno rovněž několik studií zaměřujících se na dlouhodobé sledování [27]. Jednou z nich je FLUX, observační, multicentrická klinická studie, jejímž cílem je určit účinek každodenní aplikace 320 mg extraktu ze Serenoa repens (Prostamol Uno) v průběhu 24 měsíců [11].
Většina krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých studií ukázala statisticky významné zlepšení celkového mezinárodního skóre prostatických symptomů (IPSS) po 6, 12 i 24 měsících sledování [5,28]. Při samostatném vyhodnocení dílčích skóre IPSS týkajících se iritace a obstrukce bylo zaznamenáno zlepšení obou proměnných [11,28]. Tento kombinovaný účinek extraktu ze Serenoa repens může nabídnout alespoň teoretický benefit oproti léčbě alfablokátory.
Co se týká skóre kvality života, zatímco některé studie uvádějí pouze omezené zlepšení po dobu 6 měsíců [5], jiné popisují významné zlepšení po 9–24 měsících [11]. Není zcela jasné, zda je tento rozdíl zapříčiněn pouze délkou studie nebo i dalšími okolnostmi.
Ačkoli stávající studie uvádějí konzistentní zmírnění symptomů, vliv na relevantní urodynamické parametry se v jednotlivých studiích liší podstatně významněji. Některé ze studií popisují zanedbatelné zlepšení maximálního proudu moči [28], zatímco jiné uvádějí statisticky významný (ale vždy lineární) nárůst během dlouhodobé léčby.
Studie srovnávající extrakty ze Serenoa repens s tamsulosinem zdůrazňují srovnatelný efekt obou léků na zmírnění symptomů vyvolaných BHP. Kombinace těchto dvou léků však neprokázala žádné další výhody [29].
Hlavním problémem týkajícím se fytoterapie s užitím extraktu ze Serenoa repens je skutečnost, že jednotlivé placebem kontrolované studie neuvádějí s ohledem na důkaz významné převahy extraktu nad placebem konzistentní výsledky [6,7,30]. Tímto problémem se zabývá v nedávné době provedená metaanalýza, která však zahrnuje studie s různými délkami trvání a testuje rovněž kombinované rostlinné léky obsahující kromě extraktu ze Serenoa repens i jiné látky [8].
Další kvalitní studie poskytují v současné době stále nové cenné údaje. Studie TRIUMPH prováděná v šesti evropských zemích ukázala, že monoterapie s aplikací alfa1-blokátorů, inhibitorů 5alfa--reduktázy nebo extraktů ze Serenoa repens/Pygeum africanus zlepšuje ve srovnání s pozorným vyčkáváním funkci dolních cest močových [31].
Randomizovaná studie PERMAL prokázala mírný benefit lipidosterolového extraktu ze Serenoa repens (Permixon) oproti tamsulosinu 0,4 mg/den při snižování LUTS u pacientů se závažnou BHP po 3–12 měsících léčby [28]. Studie FLUX prokázala významné zlepšení IPSS, kvality života a maximálního průtoku moči po léčbě přípravkem Prostamol Uno během dlouhodobého sledování (24 měsíců). Tato studie však vzhledem k obavám o neetičnosti dlouhodobé absence léčby u některých pacientů nezahrnovala kontrolní placebo skupinu [11].
EREKTILNÍ FUNKCE
Některé studie uvádějí významné zlepšení skóre mezinárodního indexu erektilní funkce (IIEF) po léčbě extrakty ze Serenoa repens. Vezmeme-li v úvahu, že retrográdní ejakulace a snížení objemu ejakulátu v důsledku léčby alfablokátory a erektilní dysfunkce a snížené libido související s léčbou inhibitory 5alfa-reduktázy jsou častou příčinou nespokojenosti pacientů s BHP léčených pomocí farmakoterapie, může se extrakt ze Serenoa repens stát ve vybraných případech vhodnou alternativou [3,28,32,33].
VLIV NA VÝSLEDEK CHIRURGICKÉ LÉČBY
Uvádí se, že předoperační aplikace extraktů ze Serenoa repens zvyšuje účinnost transuretrální resekce prostaty (TURP) a snižuje výskyt komplikací souvisejících s výkonem, zejména krvácení [34]. Tuto skutečnost potvrzuji i další studie. Délka trvání operace, celkový výskyt peroperačních komplikací, potřeba transfuze, délka katetrizace a změny v hemodynamických parametrech byly mnohem příznivější u jedinců, kteří před výkonem užívali farmako- nebo fytoterapii [35].
Jiní autoři však naopak neprokázali žádné snížení peroperačního krvácení po aplikaci extraktu ze Serenoa repens ani dutasteridu [36]. Existuje však větší počet článků, které podporují skutečnost, že fytoterapie má svou roli při snižování morbidity související s TURP, než těch, které tento efekt zpochybňují.
BEZPEČNOSTNÍ PROFIL
Vzhledem k dlouhodobé povaze léčby jsou bezpečnostní aspekty léku velmi důležité. Většina studií (včetně dlouhodobých studií) uvádí, že extrakty ze Serenoa repens vykazují uspokojivý bezpečnostní profil [37–39]. Systematický přehled literatury zahrnující 26 randomizovaných kontrolovaných studií, 4 nerandomizované kontrolované studie, 6 nekontrolovaných studií a 4 kazuistiky ukazuje, že nežádoucí účinky spojené s užíváním Serenoa repens jsou mírné a srovnatelné jako u pacientů užívajících placebo. Mezi nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky patří bolest břicha, průjem, nevolnost, únava, bolest hlavy, snížené libido a rýma. Závažné nežádoucí účinky, jako je smrt a krvácení do mozku, jsou extrémně vzácné. U těchto pacientů je navíc sporná i příčinná souvislost mezi nežádoucím účinkem a léčbou. Dosud nebyly zaznamenány žádné lékové interakce [37].
ZÁVĚR
Navzdory velkému množství informací týkajících se účinku extraktů ze Serenoa repens in vitro je třeba teprve prokázat mechanizmus jejich působení in vivo.
Analýza stávající klinické databáze ukazuje, že extrakty ze Serenoa repens lze považovat za účinnou modalitu první volby pro léčbu LUTS, protože nabízejí výrazné zlepšení funkce močových cest a zároveň mají příznivý bezpečnostní profil.
Různorodá bylinná složení preparátů však znesnadňují jejich hodnocení v metaanalýze. Je zapotřebí více randomizovaných, placebem kontrolovaných, dlouhodobých studií, které by umožnily odstranit pochyby týkající se použití fytoterapeutických látek u pacientů s LUTS v důsledku BHP. Zvláštní pozornost musí být zaměřena na rozlišování mezi registrovanými farmaky a potravinovými doplňky.
Petrisor Geavlete, MD, PhD.
Department of Urology
„Saint John“ Emergency Clinical Hospital
Vitan Barzesti 13, 042122 Bukurešť Rumunsko
geavlete@gmail.com
Zdroje
1. Oelke M, Bachmann A, Descazeaud A et al. Guidelines on the treatment of non-neurogenic male LUTS. EAU online Guidelines 2011. Available at: http://www.uroweb.org/gls/pdf/12_Male_LUTS.pdf.
2. Debruyne F, Boyle P, Calais da Silva F et al. Evaluation of the clinical benefit of Permixon and tamsulosin in severe BPH patients – PERMAL study subset analysis. Prog Urol 2004; 14(3): 326–331.
3. Carraro JC, Raynaud JP, Koch G et al. Comparison of phytotherapy (Permixon) with finasteride in the treatment of benign prostate hyperplasia: a randomized international study of 1,098 patients. Prostate 1996; 29(4): 231–240.
4. Giannakopoulos X, Baltogiannis D, Giannakis D et al. The lipidosterolic extract of Serenoa repens in the treatment of benign prostatic hyperplasia: a comparison of two dosage regimens. Adv Ther 2002; 19(6): 285–296.
5. Gerber GS, Kuznetsov D, Johnson BC et al. Randomized, double-blind, placebo-controlled trial of saw palmetto in men with lower urinary tract symptoms. Urology 2001; 58(6): 960–964.
6. Marks LS, Partin AW, Epstein JI et al. Effects of a saw palmetto herbal blend in men with symptomatic benign prostatic hyperplasia. J Urol 2000; 163(5): 1451–1456.
7. Bauer HW, Casarosa C, Cosci M et al. Saw palmetto fruit extract for treatment of benign prostatic hyperplasia. Results of a placebo-controlled double-blind study. MMW Fortschr Med 1999; 141(25): 62.
8. Tacklind J, MacDonald R, Rutks I et al. Serenoa repens for benign prostatic hyperplasia. Cochrane Database Syst Rev 2009; 15: CD001423.
9. Murray MT, Pizzorno J. Encyclopedia of Natural Medicine. Seattle, WA: John Bastyr University Publishing 1994.
10. Buck AC. Is there a scientific basis for the therapeutic effects of Serenoa repens in benign prostatic hyperplasia? Mechanisms of action. J Urol 2004; 172(5 Pt 1): 1792–1799.
11. Sinescu I, Geavlete P, Multescu R et al. Long-term efficacy of Serenoa repens treatment in patients with mild and moderate symptomatic benign prostatic hyperplasia. Urol Int 2011; 86(3): 284–289.
12. Pais P. Potency of a novel saw palmetto ethanol extract, SPET-085, for inhibition of 5alphareductase II. Adv Ther 2010; 27(8): 555–563.
13. Alyaev YG, Apolikhin OI, Mazo EB et al. First results of a clinical trial of the efficacy and safety of Prostamol Uno in patients with the early signs of prostatic hyperplasia. Eff Pharmacother Urol 2007; 8: 11.
14. Breza J, Kliment J, Valansky L et al. Phytotherapy of symptomatic benign prostatic hyperplasia using alcohol extract of Serenoa repens fruit (Prostamol Uno). Urologia 2005; 11: 6–10.
15. Rosler TW, Matusch R, Weber B et al. Analysis of the hydrodistillate from the fruits of Serenoa repens. Planta Med 2009; 75(2): 184–186.
16. Sultan C, Terraza A, Devillier C et al. Inhibition of androgen metabolism and binding by a liposterolic extract of Serenoa repens B in human foreskin fibroblasts. J Steroid Biochem 1984; 20(1): 515–519.
17. Scaglione F, Lucini V, Pannacci M et al. Comparison of the potency of different brands of Serenoa repens extract on 5alphareductase types I and II in prostatic co-cultured epithelial and fibroblast cells. Pharmacology 2008; 82(4): 270–275.
18. Breu W, Hagenlocher M, Redl K et al. Anti-inflammatory activity of sabal fruit extracts prepared with supercritical carbon dioxide. In vitro antagonists of cyclooxygenase and 5-lipoxygenase metabolism. Arzneimittelforschung 1992; 42(4): 547–551.
19. Tarayre JP, Delhon A, Lauressergues H et al. Anti-edematous action of a hexane extract of the stone fruit of Serenoa repens Bartr. Ann Pharm Fr 1983; 41(6): 559–570.
20. Vacherot F, Azzouz M, Gil-Diez-De-Medina S et al. Induction of apoptosis and inhibition of cell proliferation by the lipido-sterolic extract of Serenoa repens (LSESr, Permixon!) in benign prostatic hyperplasia. Prostate 2000; 45(3): 259.
21. Di Silverio F, Monti S, Sciarra A et al. Effects of longterm treatment with Serenoa repens (Permixon) on the concentrations and regional distribution of androgens and epidermal growth factor in benign prostatic hyperplasia. Prostate 1998; 37(2): 77–83.
22. Van Coppenolle F, Le Bourhis X, Carpentier F et al. Pharmacological effects of the lipidosterolic extract of Serenoa repens (Permixon) on rat prostate hyperplasia induced by hyperprolactinaemia: comparison with finasteride. Prostate 2000; 43(1): 49–58.
23. Vacher P, Prevarskaya N, Skyrma R et al. The lipidosterolic extract from Serenoa repens interferes with prolactin receptor signal transduction. J Biomed Sci 1995; 2(4): 357–365.
24. Hill B, Kyprianou N. Effect of Permixon on human prostate cell growth: lack of apoptotic action. Prostate 2004; 61(1): 73–80.
25. Willetts KE, Clements MS, Champion S et al. Serenoa repens extract for benign prostate hyperplasia: a randomized controlled trial. BJU Int 2003; 92(3): 267–270.
26. Descotes JL, Rambeaud JJ, Deschaseau P et al. Placebo-controlled evaluation of the efficacy and tolerability of Permixon in benign prostatic hyperplasia after exclusion of placebo responders. Clin Drug Invest 1995; 9: 291–297.
27. Pytel YA, Vinarov A, Lopatkin N et al. Long-term clinical and biologic effects of the lipidosterolic extract of Serenoa repens in patients with symptomatic benign prostatic hyperplasia. Adv Ther 2002; 19(6): 297–306.
28. Debruyne F, Boyle P, Calais Da Silva F et al. Evaluation of the clinical benefit of Permixon and tamsulosin in severe BPH patients – PERMAL study subset analysis. Eur Urol 2004; 45(6): 773–779.
29. Hizli F, Uygur MC. A prospective study of the efficacy of Serenoa repens, tamsulosin, and Serenoa repens plus tamsulosin treatment for patients with benign prostate hyperplasia. Int Urol Nephrol 2007; 39(3): 879–886.
30. Bent S, Kane C, Shinohara K et al. Saw palmetto for benign prostatic hyperplasia. N Engl J Med 2006; 354(6): 557–566.
31. Hutchison A, Farmer R, Verhamme K et al. The efficacy of drugs for the treatment of LUTS/BPH, a study in 6 European countries. Eur Urol 2007; 51(1): 207–215.
32. Giuliano F. Impact of medical treatments for benign prostatic hyperplasia on sexual function. BJU Int 2006; 97: 34–38.
33. Zlotta AR, Teillac P, Raynaud JP et al. Evaluation of male sexual function in patients with lower urinary tract symptoms (LUTS) associated with benign prostatic hyperplasia (BPH) treated with a phytotherapeutic agent (Permixon), tamsulosin or finasteride. Eur Urol 2005; 48(2): 269–276.
34. Pecoraro S, Annecchiarico A, Gambardella MC et al. Efficacy of pretreatmentwith Serenoa repens on bleeding associated with transurethral resection of prostate. Minerva Urol Nefrol 2004; 56(1): 73–78.
35. Anceschi R, Bisi M, Ghidini N et al. Serenoa repens (Permixon!) reduces intra- and postoperative complications of surgical treatments of benign prostatic hyperplasia. Minerva Urol Nefrol 2010; 62(3): 219–223.
36. Tuncel A, Ener K, Han O et al. Effects of short-term dutasteride and Serenoa repens on perioperative bleeding and microvessel density in patients undergoing transurethral resection of the prostate. Scand J Urol Nephrol 2009; 43(5): 377–382.
37. Agbabiaka TB, Pittler MH, Wider B et al. Serenoa repens (saw palmetto): a systematic review of adverse events. Drug Saf 2009; 32(8): 637–647.
38. Vinarov AZ, Aliaev IuG, Lokshin KL. Safety of continuous (more than 1 year) intake of Serenoa repens extract by patients with prostatic adenoma. Urologia 2009; 1: 84–87.
39. Avins AL, Bent S, Staccone S et al. A detailed safety assessment of a saw palmetto extract. Complement Ther Med 2008; 16(3): 147–154.
40. Bayne CW, Donnelly F, Chapman K et al. A novel coculture model for benign prostatic hyperplasia expressing both isoforms of 5 alpha-reductase. J Clin Endocrinol Metab 1998; 83(1): 206–213.
Štítky
Detská urológia UrológiaČlánok vyšiel v časopise
Urologické listy
2012 Číslo 2
- Lék v boji proti benigní hyperplazii prostaty nyní pod novým názvem Adafin
- Vyšetření T2:EGR a PCA3 v moči při záchytu agresivního karcinomu prostaty
Najčítanejšie v tomto čísle
- Antimuskarinika a lékové interakce
- Zobrazovací metody, jejich přínos pro zjištění rozsahu onemocnění karcinomem močového měchýře
- Karcinom močového měchýře
- Chemoterapie a radioterapie u nádorů močového měchýře