Petrů V, Krčmová I.: Anafylaktická reakce.

Praha: Maxdorf 2006. 95 stran. ISBN 80-7345-099-2.

Tato publikace vychází v edici Farmakoterapie pro praxi. Editor, MUDr. Jan Hugo, odůvodňuje její potřebu slovy „....ruku v ruce se specializací (v současné medicíně) klesá schopnost, zkušenost i ochota ostatních (tj. kromě specialistů v intenzivní péči) kritické stavy jakkoli řešit“. Autory tohoto díla, určeného především lékařům v běžné praxi, jsou naši přední alergologové, se zkušenostmi nejen klinickými, ale i pedagogickými, zejména při postgraduálním vzděláváním.

Anafylaktická reakce je zde definována jako „akutní, náhle vzniklý a život pacienta ohrožující klinický stav, jehož příčinou je náhlé systémové uvolnění mediátorů žírných buněk a bazofilů“.

V úvodní kapitole jsou připomenuty údaje z imunologie, se kterými se čtenář setkal v pregraduálním i postgraduálním studiu. Kapitola o historii pojednává o vývoji poznání fenoménu anafylaxe, dále je přehledně shrnuta patofyziologie a klinika anafylaxe, následují údaje o častosti výskytu anafylaktických reakcí v zahraničí i u nás a celý oddíl „repetitoria“ je zakončen přehledem současných znalostí o etiopatogenezi anafylaktických (tj. mediovaných protilátkami IgE) a anafylaktoidních (u nichž se uplatňují jiné imunologické, ale i neimunologické mechanizmy) klinických projevů, s nimiž se mohou setkat ve své praxi lékaři prakticky všech odborností.

Rozsáhlá je kapitola o diagnostice, v níž jsou po obecnější části rozebírány anafylaktické reakce podle provokačních faktorů (potraviny, jed blanokřídlého hmyzu, latex, seminální tekutina, velmi detailně léky, uvedena jsou i rizika chirurgických výkonů, fyzické zátěže a je upozorněno i na možnost anafylaxe „idiopatické“). Kapitola Klinický obraz je zpřehledněna několika názornými tabulkami a obrázky. Velmi pěkně je napsána kapitola Léčba anafylaxe - od přehledu farmakoterapie (podle skupin léčiv) přes opatření, která by měla být zajišťována při předlékařské první pomoci až k postupům při ambulantní, nemocniční a následné péči o pacienta. Samostatná kapitolka je věnována mimořádně důležitému problému prevence anafylaktických reakcí. Na str. 75 se vloudil tiskařský šotek - uvedená antihistaminika patří k H1.

S velkým zájmem se jistě setká kapitola, která je nazvána Chyby a omyly v diagnostice a léčbě anafylaxe. Cenný je rovněž závěr monografie, v němž autoři zdůrazňují, že k zajištění optimálního medicínského přístupu k pacientům ohroženým anafylaktickou reakcí (nebo již postiženým) je nutná co nejužší kooperace mezi lékaři poskytujícími bezprostřední pomoc, intenzivní nemocniční léčbu i praktickými lékaři, u nichž je pacient dispenzarizován. Dodatečné vyšetření specialistou v alergologii a klinické imunologii je nezastupitelné - především k objasnění etiopatogenetických mechanizmů a stanovení profylaktických opatření.

Publikaci V. Petrů a I. Krčmové lze doporučit nejen lékařům ve všeobecné praxi, ale i specialistům a v neposlední řadě také studentům lékařských fakult.

prof. MUDr. Jindřich Lokaj, DrSc.

Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny

www.fnusa.cz

e-mail: jindrich.lokaj@fnusa.cz

Doručeno do redakce: 29. 3. 2007